Zákon o volebním soudě.

Zjistí-li volební soud, že k rozhodnutí jest třeba doplniti spisy v jakémkoli směru, uloží to ministerstvu vnitra, které jest povinno nařízené doplnění provésti s největším urychlením.

Vzejde-li pochybnost o volitelnosti některé osoby (§§ 10 a 13) anebo jde-li o druhý případ § 13, budiž osobě, o kterou jde, dána příležitost, aby se vyjádřila do lhůty, soudem stanovené.

I po doplnění spisů může volební soud naříditi, aby jednotlivá šetření, zejména průvody, vykonána byla některým členem volebního soudu nebo zapisovatelem přiděleným senátu, za přítomnosti zúčastněných stran, anebo je při ústním přelíčení sám předsevzíti a k tomu konci uložiti zúčastněným stranám, aby nejdéle při tomto líčení předložily průkazy, žádané soudem.

Rozhodnutí o tom, že a jak řízení má býti doplněno, činí stálý referent za schválení předsedy senátu.

Náklady tohoto průvodního řízení hradí stát.

Po skončeném přípravném řízení ustanoví volební soud o stížnosti veřejné líčení a pozve k němu ministerstvo vnitra a účastníky.

Nežádá-li se ve stížnosti, podané podle § 11, písmena a), výslovně, aby líčení bylo nařízeno, rozhodne soud o stížnosti bez líčení, a to, není-li nařízeno líčení, nejdéle do šesti neděl ode dne podané stížnosti.

Stížnosti, podané pro nezákonný postup při volbě (§ 11, písm. b) budiž vyhověno, je-li prokázáno, že nezákonný postup mohl míti vliv na konečný výsledek volby. Volební soud prohlásí v nálezu, v jaké míře se volba zrušuje, a podle okolností případu určí, kdo je zvolen na místě toho, jehož volba byla zrušena.

Týž výrok učiní volební soud v nálezu, kterým zrušil volbu podle § 11, písm. c).

Vyhoví-li volební soud stížnosti podané podle § 11, písm. d), prohlásí toho, jehož volitelnost neprávem byla popřena, za zvoleného a zruší volbu toho, jenž na jeho místě byl nezákonně prohlášen za zvolena.

Při ověřování voleb podle § 10 užíti jest obdobně ustanovení §§ 18 a 20, a při rozhodování o ztrátě mandátu podle § 13, též 1. odst. § 19.

Jde-li o ztrátu volitelnosti do Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva, způsobenou odsouzením pro trestný čin, je volební soud vázán pravoplatným rozsudkem trestního soudu.

O usneseních a nálezech volebního soudu, kterým se ověřují volby (§ 10), anebo se rozhoduje o ztrátě mandátu podle § 13, anebo, kterými se vyřizují stížnosti podle § 8, č. 3., podává volební soud příslušnému sboru písemnou zprávu.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro volební soud, zvláště pro řízení před ním obdobně ustanovení zákona o nejvyšším správním soudě. Totéž platí o jednacím řádě tohoto soudu.

Volební soud má právo ve schůzi plenární, k níž přibéře všechny referenty a předsedy senátů, usnésti se na změně jednacího řádu.

O řízení průvodním platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního.

Veškerá podání, přílohy a jednání podle tohoto zákona jsou prosta kolku a poplatku.

Den podání na poštu se počítá za den podání u volebního soudu.

Pro dobu do 31. prosince 1920 zvolí přísedící volebního soudu (§ 2) Národní shromáždění, které tento zákon schválilo. Přísedící ti zůstanou v úřadě i po 31. prosinci 1920 potud, než poslanecká sněmovna zvolí nové přísedící volebního soudu.

Zákon tento počne účinkovati dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Staněk v. r.,

v zastoupení nepřítomného ministra vnitra.