Zákon o volebním soudě.

Při ověřování voleb podle § 10 užíti jest obdobně ustanovení §§ 18 a 20, a při rozhodování o ztrátě mandátu podle § 13, též 1. odst. § 19.

Jde-li o ztrátu volitelnosti do Národního shromáždění nebo župního zastupitelstva, způsobenou odsouzením pro trestný čin, je volební soud vázán pravoplatným rozsudkem trestního soudu.

O usneseních a nálezech volebního soudu, kterým se ověřují volby (§ 10), anebo se rozhoduje o ztrátě mandátu podle § 13, anebo, kterými se vyřizují stížnosti podle § 8, č. 3., podává volební soud příslušnému sboru písemnou zprávu.

Pokud tento zákon neustanovuje jinak, platí pro volební soud, zvláště pro řízení před ním obdobně ustanovení zákona o nejvyšším správním soudě. Totéž platí o jednacím řádě tohoto soudu.

Volební soud má právo ve schůzi plenární, k níž přibéře všechny referenty a předsedy senátů, usnésti se na změně jednacího řádu.

O řízení průvodním platí obdobně ustanovení civilního řádu soudního.

Veškerá podání, přílohy a jednání podle tohoto zákona jsou prosta kolku a poplatku.

Den podání na poštu se počítá za den podání u volebního soudu.

Pro dobu do 31. prosince 1920 zvolí přísedící volebního soudu (§ 2) Národní shromáždění, které tento zákon schválilo. Přísedící ti zůstanou v úřadě i po 31. prosinci 1920 potud, než poslanecká sněmovna zvolí nové přísedící volebního soudu.

Zákon tento počne účinkovati dnem vyhlášení a provede jej ministr vnitra v dohodě s ministry spravedlnosti a financí.

T. G. Masaryk v. r.

Tusar v. r.

Staněk v. r.,

v zastoupení nepřítomného ministra vnitra.