Zákon ČNR o vnitřním obchodě

(1) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, Český svaz spotřebních družstev, ostatní ústřední orgány a národní výbory jsou ve vzájemné spolupráci v organizacích, které jsou v jejich působnosti, a provozují obchodní činnost, povinny v souladu s úkoly stanovenými národohospodářskými plány, jednotnou socialistickou obchodní politikou a s využitím stanovených ekonomických nástrojů

a) zabezpečovat jednotná ekonomická pravidla ve vnitřním obchodě s přihlédnutím ke zvláštnostem družstevního obchodu, veřejného stravování a cestovního ruchu,

b) podporovat vytvářením vhodných podmínek socialistickou podnikavost, rozvíjení hospodářské soutěže a zabezpečovat jednotné zásady ochrany zájmů občanů na vnitřním trhu,

c) přispívat k rozvoji odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu vhodnou vědeckotechnickou a investiční politikou,

d) provádět soustavnou analýzu vývoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,

e) vytvářet základní podmínky sociálního rozvoje, výchovy a stabilizace kádrů ve vnitřním obchodě,

f) zajišťovat podle zvláštních předpisů10) pohotovou a jednotnou informační soustavu v odvětví vnitřního obchodu.

(2) Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu koordinuje zabezpečování úkolů uvedených v odstavci 1.

(3) Zásady provádění výzkumu vnitřního trhu a spotřebitelské poptávky a jejího usměrňování stanoví prováděcí předpis.

(1) Státní správu v odvětví vnitřního obchodu vykonávají a úkoly stanovené podle tohoto zákona plní orgány státní správy pro vnitřní obchod, kterými jsou

a) ministerstvo obchodu a cestovního ruchu jako ústřední orgán státní správy pro vnitřní obchod a pro cestovní ruch,

b) národní výbory.

(2) Při výkonu státní správy v odvětví vnitřního obchodu příslušné ústřední orgány s orgány uvedenými v odstavci 1 v potřebném rozsahu spolupracují a pomáhají jim; zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly družstevních organizací nejsou přitom dotčeny.

Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu

Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu

a) řídí výkon státní správy a ve stanovených případech vykonává státní správu pro vnitřní obchod a cestovní ruch; vykonává též státní obchodní dozor,

b) určuje ve spolupráci s Českým svazem spotřebních družstev, ostatními ústředními orgány, v jejichž působnosti jsou organizace provozující obchodní činnost, a krajskými národními výbory zásady jednotné socialistické obchodní politiky, koncepci rozvoje odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu, činí zásadní opatření k zabezpečení řádného a plynulého zásobování občanů a ochrany jejich zájmů ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu, opatření ke zlepšení poskytovaných služeb ve vnitřním obchodě, včetně usměrňování prodeje zboží, jakož i opatření v cestovním ruchu,

c) podílí se na tvorbě státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje za odvětví vnitřního obchodu a cestovního ruchu,

d) zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů státní správy provádění cenové, mzdové, finanční a investiční politiky a vědecko-technického rozvoje ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu,

e) zabezpečuje podle zvláštních předpisů a jednotných zásad příslušných ústředních orgánů státní správy úkoly a zapojení vnitřního obchodu do mezinárodní dělby práce, vědecko-technické spolupráce a výzkumu,

f) plní další úkoly ve vnitřním obchodě vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.

(1) Národní výbory v rámci své územní působnosti

a) ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost sledují a hodnotí úroveň uspokojování potřeb občanů, vytvářejí podmínky a navrhují nebo samy provádějí potřebná opatření k zajištění řádného a plynulého zásobování občanů a poskytování služeb,

b) ve spolupráci s organizacemi provozujícími obchodní činnost vypracovávají koncepci rozvoje sítě vnitřního obchodu, veřejného stravování, cestovního ruchu a kontrolují její realizaci,

c) vykonávají státní obchodní dozor,

d) plní další úkoly ve vnitřním obchodě a cestovním ruchu vyplývající z tohoto zákona a zvláštních předpisů.

(2) Místní národní výbory vedle působnosti uvedené v odstavci 1 dále

a) stanoví, popřípadě mění prodejní dobu v prodejnách nebo provozovnách,

b) projednávají přechodné uzavírání prodejen nebo provozoven a udělují k němu souhlas,

c) povolují občanům prodej vlastních po domácku vyráběných nebo zpracovaných výrobků (§ 24 odst. 1),

d) určují tržiště, popřípadě jiná místa pro prodej zboží občany a vydávají tržní řád,

e) udělují povolení organizacím k provozování obchodní činnosti (§ 14 odst. 2),

f) projednávají přestupky podle tohoto zákona,

g) dávají souhlas k rozmístění prodejen nebo provozoven, k zahájení, ukončení, omezení nebo zrušení jejich činnosti tak, aby bylo zabezpečeno účelné a hospodárné uspokojování potřeb občanů na vnitřním trhu,

h) mohou zřizovat spotřebitelské rady.

(1) Orgány státního obchodního dozoru v odvětví vnitřního obchodu jsou národní výbory a ministerstvo obchodu a cestovního ruchu.

(2) Při výkonu státního obchodního dozoru dozírají příslušné orgány, zda organizace, které provozují obchodní činnost, a občané, kteří prodávají zboží, dodržují podmínky a plní povinnosti stanovené na základě tohoto zákona, jakož i povinnosti uložené opatřeními orgánů státní správy.

(3) Zjistí-li orgán státního obchodního dozoru nedostatek, vyzve organizaci, nebo občana prodávajícího zboží, aby zjednal nápravu; při výkonu dozoru v prodejnách nebo provozovnách může ve své působnosti vydávat nezbytné zákazy, jakož i činit zatímní opatření k odstranění nedostatků.

(1) Pracovníci orgánu státního obchodního dozoru jsou při plnění svých úkolů oprávněni vstupovat do prodejen nebo provozoven, zařízení a objektů, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů, provádět potřebná šetření, požadovat potřebné údaje a vysvětlení a nahlížet do příslušných dokladů. Při výkonu státního obchodního dozoru jsou povinni vykazovat se průkazem orgánu státního obchodního dozoru a zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, tvořících předmět státního, hospodářského nebo služebního tajemství.

(2) Orgán státního obchodního dozoru si může ve složitých případech přibrat ke spolupráci znalce, který pak má oprávnění příslušející podle odstavce 1 pracovníkům orgánu státního obchodního dozoru.

Místní národní výbory k zabezpečování úkolů spojených s výkonem státního obchodního dozoru mohou zřizovat spotřebitelské rady.11)

Při výkonu státního obchodního dozoru se orgány dozoru opírají o zkušenosti a iniciativu pracujících a spolupracují s orgány lidové kontroly a s orgány Revolučního odborového hnutí a jiných společenských organizací; mohou si též vyžádat spolupráci orgánů sledujících dodržování cen, jakosti a zdravotní nezávadnosti zboží a hygienických předpisů v prodejnách nebo provozovnách.

V každé prodejně nebo provozovně musí mít občan k dispozici knihu přání a stížností, do které může zapsat své stížnosti, oznámení a podněty.

V každé prodejně nebo provozovně musí být inspekční kniha, do které je povinen příslušný orgán učinit záznam o provedené kontrole a o zjištěných skutečnostech, včetně navržených nebo uložených opatření k odstranění nedostatků.

Zvláštní předpisy upravující postavení a úkoly orgánů státních inspekcí12) nejsou tímto zákonem dotčeny.

Prováděcí předpis upraví podrobněji výkon státního obchodního dozoru, vedení knih přání a stížností, způsob vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů zapsaných v knize přání a stížností a vedení inspekčních knih.

(1) Okresní národní výbor, městský národní výbor nebo místní národní výbor ve střediskové obci může za nedostatky zjištěné orgány státního obchodního dozoru uložit pokutu až do výše 50 000 Kčs organizaci, která

a) nezajišťuje podmínky pro výkon státního obchodního dozoru, brání v jeho výkonu nebo neprovede ve stanovené lhůtě opatření uložené orgánem státního obchodního dozoru anebo neodstraní závadu zjištěnou při výkonu státního obchodního dozoru ve lhůtě stanovené pro zjednání nápravy,

b) nedodržuje podmínky pro provozování obchodní činnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě něho uložené,

(2) Zjistí-li porušení povinnosti podle odstavce 1 jiný orgán státního obchodního dozoru, než který je uveden v odstavci 1, oznámí to příslušnému okresnímu národnímu výboru s návrhem na uložení pokuty.

(3) Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti a době trvání protiprávního jednání, k míře zavinění, k rozsahu způsobené škody, zejména k rozsahu poškození občana.

(1) Pokuta je splatná do třiceti dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.

(2) Pokutu lze organizaci uložit do jednoho roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti dozvěděl příslušný národní výbor, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

Uložením pokuty organizaci zůstává nedotčena odpovědnost organizace, popřípadě jejích pracovníků podle zvláštních předpisů.

Pokuty uložené podle § 46 a 49 jsou příjmem národních výborů, které je uložily.

(1) Organizace, které oprávněně provozují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona obchodní činnost, k níž je podle něho třeba povolení, jsou oprávněny ji provozovat ve stejném rozsahu i nadále jen, pokud tuto skutečnost oznámí do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona orgánu státní správy, který by jinak byl příslušný podle § 14; neučiní-li tak, považují se za neoprávněné provozovatele.

(2) Oznamovací povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, provede-li ve stejné lhůtě oznámení orgán, který je oprávněn požádat o povolení podle § 14 odst. 2 písm. a).

Občan, který je oprávněn ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona prodávat vlastní po domácku vyráběné nebo zpracované výrobky, je povinen, pokud chce tyto výrobky dále prodávat, požádat příslušný místní národní výbor do šesti měsíců po uvedeném dni o udělení povolení k prodeji výrobků podle tohoto zákona; neučiní-li tak, jeho oprávnění k prodeji zaniká.

(1) Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na

a) prodej léčiv nebo zdravotnických potřeb, pokud je provozován organizacemi nebo zařízeními jednotné zdravotnické soustavy,

b) prodej a rozšiřování periodického tisku, prodej poštovních a jiných cenin a prodej filatelistického zboží a reproduktorů rozhlasu po drátě, pokud jsou provozovány organizacemi nebo zařízeními spojů,

c) obchodní činnost organizací řízených ministerstvem kultury České socialistické republiky,

d) prodej devocionálií nebo církevní literatury, pokud je provozován církví nebo náboženskou společností,

e) zahraničně hospodářskou činnost.14)

(2) Rozsah a podmínky provozování obchodní činnosti v útvarech a zařízeních ozbrojených sil a ozbrojených sborů vzájemně dohodnou ministerstvo obchodu a cestovního ruchu, federální ministerstvo národní obrany, federální ministerstvo vnitra a ministerstvo spravedlnosti České socialistické republiky.

Na řízení o udělení souhlasu místního národního výboru k přechodnému uzavření prodejny nebo provozovny z důvodů přejímky zboží se nevztahují obecné předpisy o správním řízení.15)

Ministerstvo obchodu a cestovního ruchu vydá v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány obecně závazné právní předpisy k provedení § 5, 12, § 20 odst. 2, § 28, § 29 odst. 4, § 30 odst. 3 a § 45.

Zrušují se

1. zákon č. 160/1949 Sb., o vnitřním obchodě,

2. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 13/1968 Sb., kterou se vyhlašují pravidla obchodního podnikání, ve znění vyhlášky č. 105/1971 Sb.,

3. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 218/1954 Ú. l., o jednotném vedení knihy přání a stížností v maloobchodních prodejnách a závodech společného stravování,

4. vyhláška ministerstva vnitřního obchodu č. 177/1956 Ú. l., o zařazování závodů veřejného stravování do cenových skupin, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1982.

Kempný v. r.

Korčák v. r.

1) § 239 odst. 1 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

2) Nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 25/1974 Sb., o závodním stravování.

2a) § 18a odst. 1 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3) Např. zákon č. 162/1949 Sb., o zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů a vládní nařízení č. 56/1967 Sb., o jedech a jiných látkách škodlivých zdraví.

3a) § 21 a 27 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce.

4) Např. zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

5) Např. zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, zákon č. 20/1966 Sb., vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 123/1976 Sb., o základních podmínkách dodávky zemědělských výrobků a potřeb, ve znění vyhlášky č. 83/1977 Sb.

6) Zákon č. 82/1952 Sb., o místních poplatcích.

7) Např. občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a zákon č. 20/1966 Sb.

8) Např. zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.

9) Zákon č. 96/1964 Sb., o technické normalizaci.

Zákon č. 30/1968 Sb.

10) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací.

11) § 65 zákona č. 69/1967 Sb., o národních výborech, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb.

13) Zákon č. 60/1961 Sb.

Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

14) Zákon č. 42/1980 Sb., o hospodářských stycích se zahraničím.

15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).