Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků

Organizace může zřizovat fond hmotné stimulace vývozu; tvorba a použití tohoto fondu je stanovena federálním ministerstvem financí.

(1) Dotace na rozvoj plemenářství se používají na úhradu nákladů spojených s kontrolou užitkových vlastností hospodářských zvířat, kontrolou dědičnosti užitkových vlastností hospodářských zvířat, zvelebováním chovu skotu, prasat, ovcí, koní, s prémiováním chovatelů a s ostatními činnostmi souvisejícími s rozvojem plemenářství.

(2) Dotace na šlechtění nových odrůd rostlin se používají k úhradě nákladů a potřeb vynaložených na šlechtění nových výkonných odrůd rostlin.

(3) Dotace podle odstavce 1 se poskytují organizacím zajišťujícím plemenářské služby, dotace podle odstavce 2 se poskytují organizacím pověřeným šlechtěním nových odrůd rostlin.

(4) Výši účelových dotací podle odstavců 1 a 2 stanoví ministerstva zemědělství a výživy republik.

(5) Dotace podle odstavců 1 a 2 mají charakter zdrojů k rozdělení.

(1) Ostatní dotace se poskytují podle pravidel schválených vládou:

a) z centralizovaných fondů (fond stabilizace pracovních sil, fond soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu),

b) jako cenové intervence u zemědělských surovin, potřeb a služeb, jakož i další dotace ze státního rozpočtu a státních fondů.

(2) Ostatní dotace s výjimkou cenových intervencí u zemědělských surovin, potřeb a služeb mají charakter zdrojů k rozdělení, popřípadě jsou přímým zdrojem tvorby fondů.

(1) Oběžnými prostředky jsou zejména:

a) zásoby,

b) peněžní prostředky, účasti a vkladové účty v tuzemské i v zahraniční měně,

c) pohledávky v tuzemsku i v zahraničí,

d) náklady příštích období.

(2) Organizace používá ke krytí oběžných prostředků vlastní a jim podobné zdroje a bankovní úvěry.

(3) Vlastními a jim podobnými zdroji krytí oběžných prostředků jsou:

a) obratový fond,

b) závazky v tuzemsku i v zahraničí,

c) zůstatky zdrojů fondů,

d) rezervy na náklady a výnosy příštích období,

e) jiné zdroje,

f) nerozdělený zisk.

(4) Základním zdrojem krytí oběžných prostředků, zejména zásob, je obratový fond.

(5) Organizace doplňuje obratový fond převodem zdrojů z fondu rozvoje ke krytí přírůstku oběžných prostředků, zejména zásob dlouhodobého charakteru, pokud nejsou kryty přírůstkem jiných vlastních a jim podobných zdrojů dlouhodobého charakteru nebo bankovním úvěrem, popřípadě při snížení těchto zdrojů nebo bankovních úvěrů ke krytí dlouhodobých zásob.

(6) Organizace může převést do fondu rozvoje část obratového fondu uvolněnou zejména při snížení stavu zásob dlouhodobého charakteru, pokud přitom nedošlo ke snížení jiných vlastních a jim podobných zdrojů dlouhodobého charakteru nebo ke splacení bankovních úvěrů ke krytí dlouhodobých zásob.

(1) Financování reprodukce základních prostředků a nemovitých kulturních památek zahrnuje:

a) investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru,

b) udržování a opravy.

(2) Investicemi jsou úhrady za:

a) pořizování nových základních prostředků, zejména:

1. dodávky stavebních prací včetně dodávek strojů a zařízení pro stavební část stavby a náklady spojené s likvidací základních prostředků (pokud jsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu stavby),

2. dodávky strojů a zařízení pro technologickou část stavby, dodávky strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu stavby, dodávky dopravních prostředků a inventáře, popřípadě souboru těchto předmětů, včetně nákladů na jejich dopravu a montáž, pokud odpovídají pojmu základních prostředků,

3. dodávky uměleckých děl, pokud jsou nedílnou součástí budovaných staveb (základních prostředků) a jsou zahrnuty v rozpočtu stavby,

4. první výsadba trvalého porostu, pokud odpovídá pojmu základního prostředku, tj. náklady na výsadbu a následnou kultivaci vynaložené do doby dospělosti trvalého porostu (s výjimkou nákladů na novou výsadbu za rostliny vymřelé, nevzešlé apod.),

b) nástavby, vestavby a přístavby základních prostředků a nemovitých kulturních památek, včetně zásahů do jejich konstrukční a technologické části, které mají za následek změnu funkce, účelu nebo změnu jejich technických parametrů (rekonstrukce a modernizace),

c) nákup předmětů (modelů nebo prototypů) v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, pokud odpovídají pojmu základního prostředku,

d) nákup (úplatný převod) základních prostředků a stavebních objektů od jiných organizací, popřípadě předmětů charakteru základních prostředků a od občanů,

e) poskytnuté náhrady k odstranění ekonomické újmy a odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a za její dočasné odnětí pro zařízení staveniště,

f) zabezpečovací a konzervační (popřípadě udržovací a dekonzervační) práce u zastavených investic.

(3) Organizace hradí výdaje na investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru, pokud nepoužije k těmto úhradám bankovní investiční úvěr nebo ve stanovených případech fond kulturních a sociálních potřeb, z fondu rozvoje.

(4) Udržování je pravidelná péče o základní prostředky a nemovité kulturní památky, kterou se zpomaluje průběh fyzického opotřebení, předchází se jeho následkům, aby se zabezpečil jejich provozuschopný stav a bezpečný provoz, popřípadě se odstraňují drobnější závady.

(5) Opravy jsou takové práce, jimiž se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození základního prostředku a nemovité kulturní památky za účelem jejich uvedení do provozuschopného stavu, obnovují se jejich technické vlastnosti, odstraňují se funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky, popřípadě se nahrazují části základního prostředku modernějšími k odstranění následků zastarání v důsledku vědeckotechnického rozvoje nebo se rozšiřuje použitelnost a vybavenost základního prostředku nebo nemovité kulturní památky, přičemž opravy strojů a zařízení lze provádět výměnným způsobem; u budov a staveb se obnovuje jejich provozní kvalita, užitkovost a bezpečnost.

(6) Organizace hradí výdaje na udržování a opravy z nákladů své hospodářské činnosti, případně za využití plánovitě (normativem) vytvářené rezervy, popřípadě státního rozpočtu. Výši normativu stanoví organizace podle svého rozhodnutí na celé pětileté období.

(7) Organizace může používat k úhradě výdajů na udržování a opravy jako doplňkový zdroj též fond rozvoje.

(8) Organizace hradí výdaje na udržování a opravy některých zařízení podnikové společenské spotřeby, které jsou základním prostředkem, ve stanovených případech z fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě z rozdělení zisku.

(1) Výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou úhrady za:

a) přípravu a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

b) úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně-technických poznatků ze zahraničí a od jiných organizací v tuzemsku,

c) činnost vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a pracovišť vědeckých, technických a ekonomických informací,

d) příspěvky mezinárodním nevládním organizacím, jejichž předmětem činnosti je výzkum a vývoj, a organizace je oprávněna se podílet na činnosti této mezinárodní nevládní organizace,

e) další výdaje na zabezpečování potřeb rozvoje vědy a techniky.

(2) Organizace hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z fondu rozvoje, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny a organizací projektových, které hradí tyto výdaje přímo z nákladů své hospodářské činnosti.

(3) Organizace k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky mohou používat též bankovních úvěrů.

(4) Při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky dodavatelským způsobem může zadavatel úkolu ze svých zdrojů pořídit přístroje, stroje a zařízení, popřípadě i stavby potřebné pro řešení úkolu a předat je řešiteli do dočasného užívání na dobu nezbytnou pro řešení úkolu; obdobně může zadavatel na základě dohody poskytnout řešiteli úkolu peněžní prostředky na pořízení uvedených předmětů s tím, že se v dohodě stanoví, jak bude s těmito předměty naloženo po ukončeném řešení úkolu.

(5) Příjmy za řešení úkolu rozvoje vědy a techniky jsou:

a) příjmy za realizované práce a výkony, které byly provedeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky, pokud výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje,

b) příjmy za předměty (s výjimkou předmětů postupné spotřeby v používání) použitelné, popřípadě nepoužitelné, které byly pořízeny k řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a jsou pro další řešení úkolu již nepotřebné nebo zbyly po ukončeném řešení úkolu nebo které byly vyvinuty nebo vyrobeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky, pokud výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje.

(6) Předměty charakteru základních prostředků, pokud výdaje na ně byly hrazeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky z fondu rozvoje, se převádějí do základních prostředků bez dalšího použití zdrojů fondu rozvoje, a to nejpozději do 12 měsíců od ukončení řešení.

(7) Při řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a úkolů plánu rozvoje vědy a techniky k zajištění státních programů platí tyto zvláštní podmínky:

a) jmenovité úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky hradí realizátor z vlastních zdrojů; orgán hospodářského řízení přitom stanoví podíl prostředků státního rozpočtu na celkových nákladech jmenovitého úkolu a stanoví podmínky pro poskytování těchto prostředků,

b) státní zakázky hradí zadavatel z prostředků příslušného státního rozpočtu.

(1) Podnikovou společenskou spotřebu financují organizace, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, podle zvláštního předpisu.6)

(2) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 zahrnují do společenské spotřeby výdaje spojené bezprostředně s reprodukcí pracovní síly a výdaje mající charakter kolektivní hmotné zainteresovanosti. Do podnikové společenské spotřeby se zahrnují zejména výdaje na kulturní, výchovnou a vzdělávací a rekreační činnost, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev a k řešení bytové situace členů a pracovníků, výdaje na tělovýchovu a sport, sociální účely, zdravotní péči, předškolní zařízení, odměny a dary, socialistické soutěžení, činnost Československé vědeckotechnické společnosti, vědeckotechnickou tvořivost mládeže, Lidové milice, vydávání podnikových časopisů a na oslavy. Podle charakteru financovaných činností se tyto výdaje hradí:

a) z nákladů hospodářské činnosti, ze zisku, popřípadě z fondu rozvoje,

b) z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Podstatnou součástí hodnocení výsledků hospodářské činnosti organizace je:

a) schválení roční účetní závěrky a rozdělení zisku,

b) hodnocení včasného a úplného plnění povinností organizace vůči státnímu rozpočtu, státním fondům a rozpočtu národních výborů,

c) hodnocení schopnosti organizace provádět příděly do fondů minimálně ve stanoveném rozsahu a nepřekračovat rozdělování vytvořených zdrojů (zisku a fondů),

d) hodnocení platební schopnosti organizace při plnění jejích závazků vůči pracovníkům a členům organizace, dodavatelům a příslušné bance.

(1) Ministerstva zemědělství a výživy republik zřizují a spravují k plnění svých funkcí centralizované fondy, a to:

a) cenový fond,

b) fond stabilizace pracovních sil,

c) fond soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(2) Prostředky přidělené organizacím z fondů podle odstavce 1 se nepovažují za prostředky státních rozpočtů.

Zůstatky fondů ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení převede organizace do příslušných fondů vytvářených podle tohoto nařízení, přičemž zůstatek investičního fondu a fondu technického rozvoje převede do fondu rozvoje. Pokud fondy podle dosavadních předpisů nebudou podle tohoto nařízení vytvářeny, převede organizace jejich zůstatek do fondů vytvářených nebo zřizovaných podle § 12; do fondu kulturních a sociálních potřeb může převést jen zůstatek fondu odměn.

(1) Organizace uvedené v § 12 odst. 1, které poruší povinnost stanovenou tímto nařízením při tvorbě a užití finančních zdrojů tím, že nesprávně použijí:

a) zisk,

b) odpisy,

c) další finanční zdroje, pokud mají stanoven účel a způsob užití,

jsou povinny zaplatit do příslušného státního rozpočtu penále ve výši 0,1 % z částky nesprávné tvorby nebo použití za každý den, nejvýše však 10 % z této částky.

(2) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 platí penále ve výši podle odstavce 1, pouze poruší-li povinnost stanovenou v odstavci 1 písmeno c). Toto penále zaplatí do příslušného fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(3) Penále podle odstavců 1 a 2, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 1000 Kčs, se neplatí.

(4) Zaplacením penále podle odstavců 1 a 2, popřípadě jeho neplacením z důvodu minimální výše podle odstavce 3, není dotčena povinnost uvést fond do předepsaného stavu nebo zajistit vrácení nesprávně použitých prostředků.

(1) Na státní podniky podle § 1 a organizace podle § 1 odst. 2 se po nabytí účinnosti tohoto nařízení nepoužijí:

a) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 100/1985 Sb., úplné znění č. 106/1985 Sb.,

b) vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb., a vyhlášky č. 108/1985 Sb.,

c) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,

d) vyhláška federálního ministerstva financí č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků,

e) vyhláška federálního ministerstva financí č. 153/1980 Sb., o pokutách za opožděné uvedení strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků a investičních celků dovezených ze zahraničí do provozu,

f) výnos federálního ministerstva financí čj. IV/1-19 445/1985 ze dne 21. listopadu 1985 k usměrňování zásob (reg.) - částka 1/1986 Sb.,

g) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb. a vyhlášky č. 22/1986 Sb.

(2) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, platí pro státní podniky zemědělsko-potravinářského komplexu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

(3) Společným podnikem pro účely tohoto nařízení se rozumí i meliorační družstva.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Štrougal v. r.

Příloha k nařízení vlády ČSSR č. 127/1988 Sb.

PESSDPPESSDP211324622233512343456247356125113666261637712721387628263980293140843036418831414292

PES - produkčně ekonomická skupina

SDP - sazba diferenciálních příplatků (v Kčs)

1) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

3) § 73 zákona o státním podniku.

4) § 53 až 56 zákona o státním podniku.

§ 67 až 77 zákona o zemědělském družstevnictví.

§ 68 zákona o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

§ 360a hospodářského zákoníku.

5) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

6) Např. vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1986 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností výrobních hospodářských jednotek a podniků, vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

7) Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 130/1988 Sb., o zásadách prodeje zemědělských výrobků členům a pracovníkům socialistických organizací se zemědělskou výrobou.