Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
127/1988

Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních podniků zemědělsko-potravinářského komplexu, jednotných zemědělských družstev a společných podniků

127/1988 Sb. · 32 paragrafů

Úplné znění

32
↑ Předchozí paragrafy

§ 24 Financování reprodukce základních prostředků a nemovitých kulturních památek

(1) Financování reprodukce základních prostředků a nemovitých kulturních památek zahrnuje:

a) investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru,

b) udržování a opravy.

(2) Investicemi jsou úhrady za:

a) pořizování nových základních prostředků, zejména:

1. dodávky stavebních prací včetně dodávek strojů a zařízení pro stavební část stavby a náklady spojené s likvidací základních prostředků (pokud jsou zahrnuty v souhrnném rozpočtu stavby),

2. dodávky strojů a zařízení pro technologickou část stavby, dodávky strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu stavby, dodávky dopravních prostředků a inventáře, popřípadě souboru těchto předmětů, včetně nákladů na jejich dopravu a montáž, pokud odpovídají pojmu základních prostředků,

3. dodávky uměleckých děl, pokud jsou nedílnou součástí budovaných staveb (základních prostředků) a jsou zahrnuty v rozpočtu stavby,

4. první výsadba trvalého porostu, pokud odpovídá pojmu základního prostředku, tj. náklady na výsadbu a následnou kultivaci vynaložené do doby dospělosti trvalého porostu (s výjimkou nákladů na novou výsadbu za rostliny vymřelé, nevzešlé apod.),

b) nástavby, vestavby a přístavby základních prostředků a nemovitých kulturních památek, včetně zásahů do jejich konstrukční a technologické části, které mají za následek změnu funkce, účelu nebo změnu jejich technických parametrů (rekonstrukce a modernizace),

c) nákup předmětů (modelů nebo prototypů) v souvislosti s využitím vynálezu, zlepšovacího návrhu nebo průmyslového vzoru, pokud odpovídají pojmu základního prostředku,

d) nákup (úplatný převod) základních prostředků a stavebních objektů od jiných organizací, popřípadě předmětů charakteru základních prostředků a od občanů,

e) poskytnuté náhrady k odstranění ekonomické újmy a odvody za trvalé odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě a za její dočasné odnětí pro zařízení staveniště,

f) zabezpečovací a konzervační (popřípadě udržovací a dekonzervační) práce u zastavených investic.

(3) Organizace hradí výdaje na investice a projektovou dokumentaci včetně autorského dozoru, pokud nepoužije k těmto úhradám bankovní investiční úvěr nebo ve stanovených případech fond kulturních a sociálních potřeb, z fondu rozvoje.

(4) Udržování je pravidelná péče o základní prostředky a nemovité kulturní památky, kterou se zpomaluje průběh fyzického opotřebení, předchází se jeho následkům, aby se zabezpečil jejich provozuschopný stav a bezpečný provoz, popřípadě se odstraňují drobnější závady.

(5) Opravy jsou takové práce, jimiž se odstraňuje částečné fyzické opotřebení nebo poškození základního prostředku a nemovité kulturní památky za účelem jejich uvedení do provozuschopného stavu, obnovují se jejich technické vlastnosti, odstraňují se funkční, vzhledové a bezpečnostní nedostatky, popřípadě se nahrazují části základního prostředku modernějšími k odstranění následků zastarání v důsledku vědeckotechnického rozvoje nebo se rozšiřuje použitelnost a vybavenost základního prostředku nebo nemovité kulturní památky, přičemž opravy strojů a zařízení lze provádět výměnným způsobem; u budov a staveb se obnovuje jejich provozní kvalita, užitkovost a bezpečnost.

(6) Organizace hradí výdaje na udržování a opravy z nákladů své hospodářské činnosti, případně za využití plánovitě (normativem) vytvářené rezervy, popřípadě státního rozpočtu. Výši normativu stanoví organizace podle svého rozhodnutí na celé pětileté období.

(7) Organizace může používat k úhradě výdajů na udržování a opravy jako doplňkový zdroj též fond rozvoje.

(8) Organizace hradí výdaje na udržování a opravy některých zařízení podnikové společenské spotřeby, které jsou základním prostředkem, ve stanovených případech z fondu kulturních a sociálních potřeb, popřípadě z rozdělení zisku.

§ 25 Financování rozvoje vědy a techniky

(1) Výdaji na rozvoj vědy a techniky jsou úhrady za:

a) přípravu a řešení úkolů rozvoje vědy a techniky,

b) úplatné nabytí průmyslových práv a výrobně-technických poznatků ze zahraničí a od jiných organizací v tuzemsku,

c) činnost vedoucích pracovišť vědeckotechnického rozvoje a pracovišť vědeckých, technických a ekonomických informací,

d) příspěvky mezinárodním nevládním organizacím, jejichž předmětem činnosti je výzkum a vývoj, a organizace je oprávněna se podílet na činnosti této mezinárodní nevládní organizace,

e) další výdaje na zabezpečování potřeb rozvoje vědy a techniky.

(2) Organizace hradí výdaje na rozvoj vědy a techniky z fondu rozvoje, s výjimkou organizací výzkumné a vývojové základny a organizací projektových, které hradí tyto výdaje přímo z nákladů své hospodářské činnosti.

(3) Organizace k financování výdajů na rozvoj vědy a techniky mohou používat též bankovních úvěrů.

(4) Při řešení úkolů rozvoje vědy a techniky dodavatelským způsobem může zadavatel úkolu ze svých zdrojů pořídit přístroje, stroje a zařízení, popřípadě i stavby potřebné pro řešení úkolu a předat je řešiteli do dočasného užívání na dobu nezbytnou pro řešení úkolu; obdobně může zadavatel na základě dohody poskytnout řešiteli úkolu peněžní prostředky na pořízení uvedených předmětů s tím, že se v dohodě stanoví, jak bude s těmito předměty naloženo po ukončeném řešení úkolu.

(5) Příjmy za řešení úkolu rozvoje vědy a techniky jsou:

a) příjmy za realizované práce a výkony, které byly provedeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky, pokud výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje,

b) příjmy za předměty (s výjimkou předmětů postupné spotřeby v používání) použitelné, popřípadě nepoužitelné, které byly pořízeny k řešení úkolu rozvoje vědy a techniky a jsou pro další řešení úkolu již nepotřebné nebo zbyly po ukončeném řešení úkolu nebo které byly vyvinuty nebo vyrobeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky, pokud výdaje na ně byly hrazeny z fondu rozvoje.

(6) Předměty charakteru základních prostředků, pokud výdaje na ně byly hrazeny při řešení úkolu rozvoje vědy a techniky z fondu rozvoje, se převádějí do základních prostředků bez dalšího použití zdrojů fondu rozvoje, a to nejpozději do 12 měsíců od ukončení řešení.

(7) Při řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a úkolů plánu rozvoje vědy a techniky k zajištění státních programů platí tyto zvláštní podmínky:

a) jmenovité úkoly státního plánu rozvoje vědy a techniky hradí realizátor z vlastních zdrojů; orgán hospodářského řízení přitom stanoví podíl prostředků státního rozpočtu na celkových nákladech jmenovitého úkolu a stanoví podmínky pro poskytování těchto prostředků,

b) státní zakázky hradí zadavatel z prostředků příslušného státního rozpočtu.

§ 26 Financování podnikové společenské spotřeby

(1) Podnikovou společenskou spotřebu financují organizace, s výjimkou organizací uvedených v § 12 odst. 2, podle zvláštního předpisu.6)

(2) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 zahrnují do společenské spotřeby výdaje spojené bezprostředně s reprodukcí pracovní síly a výdaje mající charakter kolektivní hmotné zainteresovanosti. Do podnikové společenské spotřeby se zahrnují zejména výdaje na kulturní, výchovnou a vzdělávací a rekreační činnost, příspěvky k důchodům členů jednotných zemědělských družstev a k řešení bytové situace členů a pracovníků, výdaje na tělovýchovu a sport, sociální účely, zdravotní péči, předškolní zařízení, odměny a dary, socialistické soutěžení, činnost Československé vědeckotechnické společnosti, vědeckotechnickou tvořivost mládeže, Lidové milice, vydávání podnikových časopisů a na oslavy. Podle charakteru financovaných činností se tyto výdaje hradí:

a) z nákladů hospodářské činnosti, ze zisku, popřípadě z fondu rozvoje,

b) z fondu kulturních a sociálních potřeb.

§ 27 Hodnocení finančního hospodaření organizace

Podstatnou součástí hodnocení výsledků hospodářské činnosti organizace je:

a) schválení roční účetní závěrky a rozdělení zisku,

b) hodnocení včasného a úplného plnění povinností organizace vůči státnímu rozpočtu, státním fondům a rozpočtu národních výborů,

c) hodnocení schopnosti organizace provádět příděly do fondů minimálně ve stanoveném rozsahu a nepřekračovat rozdělování vytvořených zdrojů (zisku a fondů),

d) hodnocení platební schopnosti organizace při plnění jejích závazků vůči pracovníkům a členům organizace, dodavatelům a příslušné bance.

§ 28 Centralizované fondy

(1) Ministerstva zemědělství a výživy republik zřizují a spravují k plnění svých funkcí centralizované fondy, a to:

a) cenový fond,

b) fond stabilizace pracovních sil,

c) fond soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(2) Prostředky přidělené organizacím z fondů podle odstavce 1 se nepovažují za prostředky státních rozpočtů.

§ 29 Zůstatky fondů

Zůstatky fondů ke dni nabytí účinnosti tohoto nařízení převede organizace do příslušných fondů vytvářených podle tohoto nařízení, přičemž zůstatek investičního fondu a fondu technického rozvoje převede do fondu rozvoje. Pokud fondy podle dosavadních předpisů nebudou podle tohoto nařízení vytvářeny, převede organizace jejich zůstatek do fondů vytvářených nebo zřizovaných podle § 12; do fondu kulturních a sociálních potřeb může převést jen zůstatek fondu odměn.

§ 30 Sankce

(1) Organizace uvedené v § 12 odst. 1, které poruší povinnost stanovenou tímto nařízením při tvorbě a užití finančních zdrojů tím, že nesprávně použijí:

a) zisk,

b) odpisy,

c) další finanční zdroje, pokud mají stanoven účel a způsob užití,

jsou povinny zaplatit do příslušného státního rozpočtu penále ve výši 0,1 % z částky nesprávné tvorby nebo použití za každý den, nejvýše však 10 % z této částky.

(2) Organizace uvedené v § 12 odst. 2 platí penále ve výši podle odstavce 1, pouze poruší-li povinnost stanovenou v odstavci 1 písmeno c). Toto penále zaplatí do příslušného fondu soustavy zemědělsko-potravinářského komplexu.

(3) Penále podle odstavců 1 a 2, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 1000 Kčs, se neplatí.

(4) Zaplacením penále podle odstavců 1 a 2, popřípadě jeho neplacením z důvodu minimální výše podle odstavce 3, není dotčena povinnost uvést fond do předepsaného stavu nebo zajistit vrácení nesprávně použitých prostředků.

§ 31 Závěrečná ustanovení

(1) Na státní podniky podle § 1 a organizace podle § 1 odst. 2 se po nabytí účinnosti tohoto nařízení nepoužijí:

a) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, ve znění nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 100/1985 Sb., úplné znění č. 106/1985 Sb.,

b) vyhláška federálního ministerstva financí a předsedy Státní banky československé č. 162/1980 Sb., o financování reprodukce základních prostředků, ve znění vyhlášky č. 180/1982 Sb., a vyhlášky č. 108/1985 Sb.,

c) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 118/1984 Sb., o financování neinvestičních výdajů na rozvoj vědy a techniky,

d) vyhláška federálního ministerstva financí č. 109/1985 Sb., o financování oběžných prostředků,

e) vyhláška federálního ministerstva financí č. 153/1980 Sb., o pokutách za opožděné uvedení strojů, přístrojů, zařízení, dopravních prostředků a investičních celků dovezených ze zahraničí do provozu,

f) výnos federálního ministerstva financí čj. IV/1-19 445/1985 ze dne 21. listopadu 1985 k usměrňování zásob (reg.) - částka 1/1986 Sb.,

g) vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 151/1978 Sb., o sdružování prostředků socialistických organizací, ve znění vyhlášky č. 15/1984 Sb. a vyhlášky č. 22/1986 Sb.

(2) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, platí pro státní podniky zemědělsko-potravinářského komplexu, pokud toto nařízení nestanoví jinak.

(3) Společným podnikem pro účely tohoto nařízení se rozumí i meliorační družstva.

§ 32 Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1989.

Štrougal v. r.

Příloha k nařízení vlády ČSSR č. 127/1988 Sb.

PESSDPPESSDP211324622233512343456247356125113666261637712721387628263980293140843036418831414292

PES - produkčně ekonomická skupina

SDP - sazba diferenciálních příplatků (v Kčs)

1) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.

2) Zákon č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.

3) § 73 zákona o státním podniku.

4) § 53 až 56 zákona o státním podniku.

§ 67 až 77 zákona o zemědělském družstevnictví.

§ 68 zákona o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.

§ 360a hospodářského zákoníku.

5) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a Ústřední rady odborů č. 21/1986 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

6) Např. vyhláška federálního ministerstva financí č. 90/1986 Sb., o financování některých zařízení společenské spotřeby a některých činností výrobních hospodářských jednotek a podniků, vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky, ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví.

7) Vyhláška federálního ministerstva zemědělství a výživy č. 130/1988 Sb., o zásadách prodeje zemědělských výrobků členům a pracovníkům socialistických organizací se zemědělskou výrobou.