Úplné znění zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, jak vyplývá z pozdějších změn

(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti splňuje fyzická osoba, u níž není zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Bezpečnostním rizikem je

a) závažná nebo opakovaná činnost proti zájmům České republiky,

b) činnost, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti, nebo

c) skutečnost, že jsou majetkové poměry zjevně nepřiměřené řádně přiznaným příjmům fyzické osoby.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a) zařazení do složky bývalé Státní bezpečnosti s rozvědným nebo kontrarozvědným zaměřením, zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády nebo odboru vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy anebo prokazatelnou spolupráci s bývalou Státní bezpečností nebo zpravodajskou správou Generálního štábu Československé lidové armády nebo odborem vnitřní ochrany Sboru nápravné výchovy,

b) užívání jiné identity,

c) úmyslné porušení právních předpisů, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky,

d) chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost osoby a může ovlivnit její schopnost utajovat informace,

e) styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky,

f) pravomocné odsouzení pro trestný čin,

g) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní zjištění skutečného stavu věci v řízení podle části čtvrté nebo nenahlášení změny údajů uvedených v příloze k této žádosti o vydání osvědčení fyzické osoby (§ 94) nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu v příloze k této žádosti,

h) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací,

i) opakované neposkytnutí nezbytné součinnosti při bezpečnostním řízení zahájeném podle § 101 odst. 1, nebo

j) podmíněné zastavení trestního stíhání pro úmyslný trestný čin nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání pro úmyslný trestný čin, u nichž stanovená zkušební doba dosud neuplynula, anebo schválení narovnání pro úmyslný trestný čin.

(4) Bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 2 a odstavci 3 písm. a) se v případě žádosti podle § 94 zjišťují za období od 15 let věku; bezpečnostní rizika uvedená v odstavci 3 písm. b) až i) se zjišťují 10 let zpětně od podání žádosti pro stupeň utajení Důvěrné, 15 let zpětně pro stupeň utajení Tajné a 20 let zpětně pro stupeň utajení Přísně tajné, nebo za období od 15 let věku podle toho, které z nich je kratší.

(5) K bezpečnostnímu riziku uvedenému v odstavci 3 písm. b) se nepřihlíží, pokud fyzická osoba užívala jinou identitu ze zákonného důvodu.

(6) Při posuzování, zda skutečnost uvedená v odstavci 3 je bezpečnostním rizikem, se přihlíží k tomu, do jaké míry může ovlivnit schopnost utajovat informace, k době jejího výskytu, k jejímu rozsahu, charakteru a k chování fyzické osoby v období uvedeném v odstavci 4.

(7) Zpravodajská služba u svých příslušníků, zaměstnanců a uchazečů o zaměstnání nebo o přijetí do služebního poměru může při posuzování bezpečnostního rizika provést fyziodetekční vyšetření.

Podnikateli, který nezbytně k výkonu své činnosti potřebuje přístup k utajované informaci

a) stupně utajení Vyhrazené, lze umožnit přístup, pokud

1. doloží písemným prohlášením svou schopnost zabezpečit ochranu utajovaných informací (dále jen „prohlášení podnikatele“), nebo

2. je držitelem osvědčení podnikatele (§ 54),

b) stupně utajení Důvěrné a vyšší, lze umožnit přístup, pokud je držitelem platného osvědčení podnikatele (§ 54) příslušného stupně utajení,

nestanoví-li tento zákon jinak (§ 58 až 62).

(1) Podnikatel je oprávněn učinit prohlášení podnikatele, pokud

a) má pro ochranu utajované informace stupně utajení Vyhrazené vytvořeny podmínky odpovídající formě přístupu k této informaci (§ 20) a příslušnému druhu zajištění její ochrany (§ 5),

b) odpovědná osoba je držitelem oznámení, osvědčení fyzické osoby nebo dokladu.

(2) Splnění podmínek pro přístup k utajované informaci podle § 15 písm. a) bodu 1 prokazuje podnikatel poskytovateli utajované informace stupně utajení Vyhrazené (dále jen „poskytovatel vyhrazené informace“) předáním prohlášení podnikatele před prvním přístupem k této informaci; ten je oprávněn od podnikatele požadovat předložení bezpečnostní dokumentace podnikatele. Poskytovatel vyhrazené informace zašle kopii prohlášení podnikatele neprodleně Úřadu.

(3) Podnikatel, u něhož utajovaná informace stupně utajení Vyhrazené bude pouze vznikat, zašle prohlášení podnikatele neprodleně poté, co ho učiní, Úřadu.

(4) Podnikatel, který ukončuje přístup k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené, neprodleně písemně oznámí tuto skutečnost tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele; to neplatí, došlo-li k zániku prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. a).

(5) Platnost prohlášení podnikatele zaniká

a) uplynutím 5 let ode dne, kdy bylo učiněno,

b) dnem doručení písemného oznámení podnikatele podle odstavce 4 poskytovateli vyhrazené informace nebo Úřadu,

c) dnem doručení osvědčení podnikatele,

d) zrušením nebo zánikem podnikatele,

e) přestal-li podnikatel splňovat některou z podmínek uvedených v odstavci 1, nebo

f) změnou některého z údajů uvedených v prohlášení podnikatele.

(6) Podnikatel neprodleně písemně oznámí zánik platnosti prohlášení podnikatele podle odstavce 5 písm. c) až f) tomu, komu podle odstavce 2 nebo 3 předal nebo zaslal prohlášení podnikatele.

(7) Náležitosti prohlášení podnikatele stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Osvědčení podnikatele Úřad vydá podnikateli,

a) který je ekonomicky stabilní,

b) který je bezpečnostně spolehlivý,

c) který je schopen zabezpečit ochranu utajovaných informací,

d) pokud odpovědná osoba je držitelem platného osvědčení fyzické osoby nejméně pro takový stupeň utajení, pro který žádá podnikatel o vydání osvědčení podnikatele,

e) který při podání žádosti o vydání osvědčení podnikatele uhradil správní poplatek podle jiného právního předpisu48).

(2) Podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) až d) musí podnikatel splňovat po celou dobu platnosti osvědčení podnikatele (§ 55).

(1) Podmínku ekonomické stability nesplňuje podnikatel,

a) u kterého soud vyhlásil moratorium15),

b) vůči jehož majetku je vydáno rozhodnutí o úpadku15),

c) u kterého byla zavedena nucená správa.

(2) Za ekonomicky nestabilního lze též považovat podnikatele,

a) má v evidenci daní u orgánů Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy České republiky evidován nedoplatek s výjimkou nedoplatku, u kterého je povoleno posečkání jeho úhrady nebo rozložení jeho úhrady na splátky,

b) který trvale či opakovaně neplní finanční povinnosti vůči státu, fyzickým nebo právnickým osobám, nebo

c) u něhož bylo rozhodnuto o exekuci na jeho majetek.

(1) Podmínku bezpečnostní spolehlivosti nesplňuje podnikatel, u něhož bylo zjištěno bezpečnostní riziko.

(2) Bezpečnostním rizikem je

a) činnost statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu nebo prokuristy proti zájmům České republiky,

b) činnost statutárního orgánu nebo jeho člena, člena kontrolního orgánu nebo prokuristy, spočívající v potlačování základních práv a svobod, anebo podpora takové činnosti,

c) skutečnost, že je podnikatel akciovou společností s formou akcií na majitele s jinou podobou, než jsou akcie zaknihované,

d) skutečnost, že je společníkem, který má rozhodující vliv na volbu nebo jmenování statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele, akciová společnost s formou akcií na majitele s jinou podobou, než jsou akcie zaknihované.

(3) Za bezpečnostní riziko lze též považovat

a) uvedení nepravdivé informace nebo zamlčení informace rozhodné pro objektivní a úplné zjištění skutečného stavu věci při ověřování podmínek pro vydání osvědčení podnikatele nebo nenahlášení změny údajů uvedených v žádosti podle § 96 nebo v jiném materiálu poskytnutém Úřadu k této žádosti,

b) kapitálové, finanční nebo obchodní vztahy k jiným fyzickým nebo právnickým osobám anebo k cizí moci, které vyvíjejí nebo vyvíjely činnost proti zájmům České republiky,

c) personální nestabilitu ve statutárním nebo v kontrolním orgánu nebo v osobách prokuristů,

d) porušení povinnosti při ochraně utajovaných informací,

e) pravomocné odsouzení fyzické osoby, která je společníkem podnikatele, pro úmyslný trestný čin,

f) úmyslné porušení právních předpisů společníkem podnikatele, členem družstva nebo jinou osobou, která má rozhodující vliv na volbu nebo jmenování statutárního nebo kontrolního orgánu podnikatele nebo družstva, nebo jeho činnost proti zájmům České republiky,

g) úmyslné porušení právních předpisů osobami oprávněnými jménem podnikatele nebo za podnikatele jednat, na jehož základě může nastat újma zájmu České republiky,

h) vztah osoby, která má na základě pracovněprávního, členského nebo jiného smluvního vztahu vliv na jednání podnikatele, k fyzickým osobám nebo právnickým osobám nebo k cizí moci, které vyvíjely nebo vyvíjejí činnost proti zájmům České republiky,

i) opakované neposkytnutí potřebné součinnosti při řízení zahájeném podle § 101 odst. 1, nebo

j) pravomocné odsouzení podnikatele pro trestný čin.

(4) Rozhodujícím vlivem podle odstavce 2 písm. d) a odstavce 3 písm. f) je možnost prosadit fakticky nebo na základě práva jmenování, odvolání nebo volbu osoby, která je statutárním orgánem, nebo většiny osob, které jsou jeho členy anebo členy kontrolního orgánu podnikatele nebo družstva. Vlivem podle odstavce 3 písm. h) je možnost ovlivnit jednání podnikatele prostřednictvím pravidel, jimiž se tento podnikatel řídí.

Podmínku způsobilosti zabezpečit ochranu utajovaných informací nesplňuje podnikatel, který není schopen zajistit a dodržovat jednotlivé druhy zajištění ochrany utajovaných informací podle tohoto zákona v závislosti na příslušném stupni utajení a formě přístupu k utajované informaci.

(1) Podnikatel má přístup k utajované informaci,

a) která u něho vzniká, nebo je mu poskytnuta, nebo

b) která u něho nevzniká, ani mu není poskytována, ale ke které mají přístup zaměstnanci podnikatele nebo osoby jednající jménem podnikatele nebo za podnikatele, a to v souvislosti s výkonem pracovní nebo jiné činnosti pro podnikatele na základě smlouvy.

(2) V případě přístupu podle odstavce 1 písm. b) musí podnikatel splňovat podmínku podle § 16 odst. 1 písm. c) pouze zajištěním ochrany utajované informace personální bezpečností [§ 5 písm. a)].

(1) Na informaci, která naplňuje znaky § 4 a je uvedena v seznamu utajovaných informací, je původce povinen vyznačit svůj název, stupeň jejího utajení, její evidenční označení a datum jejího vzniku, není-li dále stanoveno jinak.

(2) Na utajované informaci poskytnuté České republice cizí mocí vyznačí orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud tuto utajovanou informaci evidují jako první (§ 77 až 79), stupeň utajení, který je uveden v § 4, a to v souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána a na jejímž základě je utajovaná informace poskytována, včetně případné zkratky podle této smlouvy (například zkratka „EU“, „EURA“ nebo „NATO“), nebo v souladu s požadavkem cizí moci nebo se stupněm utajení cizí mocí na poskytnuté utajované informaci vyznačeným; název původce a datum vzniku utajované informace se nevyznačuje.

(3) Na utajované informaci, která vyžaduje zpřísněné podmínky při zajišťování jednotlivých druhů ochrany utajovaných informací (dále jen „zvláštní režim nakládání“) v oblastech stanovených zejména mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána, nebo předpisy mezinárodní organizace, jíž je Česká republika členem, se vyznačí též příslušné doplňující označení (například označení „KRYPTO“, jde-li o utajovanou informaci z oblasti kryptografické ochrany, a označení „ATOMAL“, jde-li o utajovanou informaci z oblasti zbraní hromadného ničení).

(4) Nelze-li na informaci údaje podle odstavců 1 až 3 vyznačit, uvedou se tak, aby je bylo možné kdykoliv zjistit.

(5) Utajovaná informace se eviduje v administrativních pomůckách určených prováděcím právním předpisem a způsobem tam stanoveným; to neplatí, pokud u podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené odpovědná osoba stanoví, že se neevidují. V administrativních pomůckách se zaznamenává též předávání, přebírání nebo jiný pohyb utajované informace.

(6) Opis, kopie nebo překlad utajované informace stupně utajení Přísně tajné nebo výpis z ní mohou být vyhotoveny pouze na základě písemného souhlasu původce; jde-li o utajovanou informaci stupně utajení Tajné nebo Důvěrné, mohou být vyhotoveny pouze s písemným souhlasem přímo nadřízené osoby.

(7) Utajovanou informaci lze přepravovat nebo přenášet pouze v přenosných schránkách nebo v uzavřeném obalu v závislosti na jejím stupni utajení a na jejím nosiči; přepravovat ji lze pouze prostřednictvím kurýrní služby nebo držitele poštovní licence17).

(8) Převzetí utajované informace příjemce potvrdí, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 23 odst. 1).

(9) Utajovanou informaci lze v průběhu její skartační lhůty, stanovené podle zvláštního právního předpisu18), zapůjčit pouze fyzickým osobám, které jsou k orgánu státu, právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě ve služebním poměru nebo v pracovněprávním, členském či obdobném vztahu.

(10) Při vyřazování utajované informace ve skartačním řízení se postupuje podle zvláštního právního předpisu18).

(1) Stupeň utajení na utajované informaci vyznačí původce při jejím vzniku, nestanoví-li tento zákon jinak (§ 70).

(2) Vyznačení stupně utajení na utajované informaci musí být zachováno po celou dobu trvání důvodů utajení. Bez souhlasu původce nebo poskytující cizí moci nesmí být stupeň utajení změněn nebo zrušen.

(3) Vyžaduje-li to charakter utajované informace, musí původce vyznačit na utajované informaci dobu, po kterou bude informace utajována; stupeň utajení zaniká uplynutím vyznačené doby.

(4) Stupeň utajení původce neprodleně zruší nebo změní po zjištění, že pominul důvod pro utajení informace, důvody pro utajení neodpovídají stanovenému stupni utajení nebo byl-li stupeň utajení stanoven neoprávněně, a na utajované informaci toto zrušení nebo změnu jejího stupně utajení vyznačí.

(5) Původce je povinen prověřit, zda důvod pro utajení informace trvá, a to nejméně jednou za pět let ode dne jejího vzniku.

(6) Provedl-li původce zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4, oznámí tuto skutečnost neprodleně písemně adresátům utajované informace. Adresáti utajované informace oznámí neprodleně písemně tuto skutečnost všem dalším adresátům, kterým utajovanou informaci zpřístupnili.

(7) Adresát po obdržení oznámení podle odstavce 6 na utajované informaci zrušení nebo změnu stupně utajení vyznačí.

(8) Zanikl-li původce, provede zrušení nebo změnu stupně utajení podle odstavce 4 a oznámení podle odstavce 6 jeho právní nástupce, a není-li jej, nebo nesplňuje-li právní nástupce podmínky přístupu k utajované informaci, Úřad.

(1) Nejde-li o utajovanou informaci vyžadující zvláštní režim nakládání, nevztahuje se povinnost stanovená v § 21 odst. 8 na předávání utajované informace

a) do stupně utajení Tajné mezi zpravodajskými službami a obdobnými službami cizí moci, uskutečňované v rámci spolupráce podle zvláštního právního předpisu19) v případech, kdy postup podle § 21 odst. 8 nelze dodržet,

b) stupně utajení Vyhrazené, stanoví-li tak odpovědná osoba a nepožaduje-li výslovně cizí moc nebo původce utajované informace potvrzení jejího převzetí.

(2) Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob vyznačování náležitostí na utajované informaci podle § 21 odst. 1 až 4 a § 22 odst. 1, 3, 4 a 7, zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informace a nosič utajované informace,

b) druhy administrativních pomůcek uvedených v § 21 odst. 5, a to v podobě knih, sešitů nebo listů, jejich náležitosti a organizační a technické požadavky na jejich vedení, a rozsah podkladových materiálů stupně utajení Vyhrazené k utajované informaci stupně utajení Vyhrazené,

c) náležitosti souhlasu k pořizování opisu, kopie, výpisu a překladu utajované informace (§ 21 odst. 6), způsob vyznačování náležitostí na nich a způsob pořizování výpisu,

d) podrobnosti k přepravě, přenášení, převzetí a zapůjčování utajované informace podle § 21 odst. 7 až 9 a k další s tím související manipulaci s ní, včetně organizačního zajištění těchto činností, požadavků na přenosné schránky a obaly a vyznačování příslušných náležitostí na nich, a to zejména ve vazbě na stupeň utajení utajované informace a nosič utajované informace.

(3) Ustanovení této hlavy se nevztahují na zpracování a přenos utajovaných informací v informačních systémech a kryptografických prostředcích.

(4) Úřad vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů převodní tabulky stupňů utajení podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána.

(1) Pro zabezpečení ochrany utajovaných informací v rámci fyzické bezpečnosti se určují objekty, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

(2) Objektem je budova nebo jiný ohraničený prostor, ve kterém se zpravidla nachází zabezpečená oblast nebo jednací oblast.

(3) Zabezpečenou oblastí je ohraničený prostor v objektu.

(4) Jednací oblastí je ohraničený prostor v objektu. Utajovanou informaci stupně utajení Přísně tajné nebo Tajné lze pravidelně projednávat pouze v jednací oblasti.

(5) Utajovaná informace se zpracovává

a) v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší,

b) v objektu příslušné kategorie nebo vyšší, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba,

c) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele v objektu jiné kategorie, než je stupeň utajení zpracovávané utajované informace, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba, nebo

d) v odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele mimo objekt, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.

(6) Utajovaná informace se ukládá v zabezpečené oblasti příslušné kategorie nebo vyšší a v ní popřípadě v trezoru, uzamykatelné skříni nebo jiné schránce za podmínek stanovených prováděcím právním předpisem.

(1) Zabezpečené oblasti se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich ukládá, a objekty se podle nejvyššího stupně utajení utajované informace, která se v nich zpracovává, zařazují do kategorií

a) Přísně tajné,

b) Tajné,

c) Důvěrné, nebo

d) Vyhrazené.

(2) Zabezpečené oblasti se podle možnosti přístupu k utajované informaci zařazují do tříd

a) třída I, kdy vstupem do této oblasti dochází k seznámení s utajovanou informací,

b) třída II, kdy vstupem do této oblasti nedochází k seznámení s utajovanou informací.

(3) Vstup do zabezpečené oblasti a výstup z ní musí být kontrolovány opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit pouze do zabezpečené oblasti třídy II, a to s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.

(4) V odůvodněných případech s písemným souhlasem odpovědné osoby nebo jí pověřené osoby lze na dobu nezbytně nutnou změnit třídu I na třídu II, pokud je zajištěno, že k utajované informaci nemá přístup neoprávněná osoba.

(1) Odpovědná osoba je povinna zajistit, aby v jednací oblasti podle § 24 odst. 4 nedocházelo k ohrožení nebo úniku projednávaných utajovaných informací.

(2) Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 je odpovědná osoba povinna požádat Úřad o provedení kontroly, zda v jednací oblasti nedochází k nedovolenému použití technických prostředků určených k získávání informací; o provedení této kontroly může odpovědná osoba požádat rovněž u zabezpečené oblasti kategorie Tajné nebo Přísně tajné. Tuto kontrolu Úřad zajistí v součinnosti se zpravodajskými službami a Policií České republiky (dále jen „policie“). Pro své potřeby si zpravodajské služby a policie kontrolu provádějí samy.

(3) Vstup do jednací oblasti a výstup z ní musí být kontrolován opatřeními podle § 27. Neoprávněná osoba může vstoupit do jednací oblasti pouze s osobou, která má do této oblasti vstup povolen.

Opatřeními fyzické bezpečnosti jsou

a) ostraha,

b) režimová opatření,

c) technické prostředky.

(1) Ostraha se nepřetržitě zajišťuje u objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast kategorie

a) Přísně tajné, nejméně 2 osobami u objektu,

b) Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno,

c) Důvěrné, nejméně 1 osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

(2) U objektu, ve kterém se nachází zabezpečená oblast nejvýše kategorie Vyhrazené, a u objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti se ostraha zajišťuje v rozsahu stanoveném odpovědnou osobou.

(3) U objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Přísně tajné, se ostraha zajišťuje nejméně 2 osobami u objektu; u objektu, ve kterém se nachází jednací oblast, v níž se pravidelně projednávají utajované informace stupně utajení Tajné, nejméně 1 osobou u objektu a 1 další osobou, které poplachové hlášení technických prostředků umožní rychlý zásah, je-li provádění ochrany utajovaných informací narušeno.

(4) Ostraha se zabezpečuje zaměstnanci orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, o jejichž objekt jde, příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů nebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci anebo zaměstnanci bezpečnostní ochranné služby.

Režimová opatření stanoví oprávnění osob a dopravních prostředků pro vstup a vjezd do objektu, oprávnění osob pro vstup do zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly těchto oprávnění a dále způsob manipulace s klíči a identifikačními prostředky, které se používají pro systémy zabezpečení vstupů podle § 30 odst. 1 písm. b), a způsob manipulace s technickými prostředky a jejich používání. Režimová opatření stanoví též oprávnění při výstupu osob a výjezdu dopravních prostředků z objektu a pro jejich kontrolu, podmínky a způsob kontroly pohybu osob v objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti a způsob kontroly a vynášení utajovaných informací z objektu, zabezpečené oblasti a jednací oblasti.

(1) Technickými prostředky jsou zejména

a) mechanické zábranné prostředky,

b) elektrická zámková zařízení a systémy pro kontrolu vstupů,

c) zařízení elektrické zabezpečovací signalizace,

d) speciální televizní systémy,

e) tísňové systémy,

f) zařízení elektrické požární signalizace,

g) zařízení sloužící k vyhledávání nebezpečných látek nebo předmětů,

h) zařízení fyzického ničení nosičů informací,

i) zařízení proti pasivnímu a aktivnímu odposlechu utajované informace.

(2) Bodové ohodnocení (§ 31 odst. 1) se přiřazuje certifikovaným technickým prostředkům [§ 46 odst. 1 písm. a)] a odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou schváleným necertifikovaným technickým prostředkům.

(3) Technické prostředky uvedené v odstavci 1 lze v případě účasti České republiky v mezinárodním ozbrojeném konfliktu, mezinárodní záchranné nebo humanitární akci, v dalších zahraničních misích, v případě vyhlášení válečného stavu, v případě stavu nebezpečí, nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu20), v případě zpravodajských operací zpravodajských služeb a při činnostech ozbrojených sil České republiky v rámci vojenského cvičení a praktického vojenského výcviku s vojenskou technikou a vojenskou výzbrojí mimo místa stálé dislokace vojenského útvaru nahradit zvýšenou ostrahou, než jaká je uvedena v § 28, prováděnou příslušníky ozbrojených sil nebo ozbrojených bezpečnostních sborů na základě zvláštních právních předpisů21) anebo příslušníky ozbrojených sil cizí moci.

(1) Míra zabezpečení jednací oblasti a zabezpečené oblasti opatřeními fyzické bezpečnosti se určuje pomocí bodových hodnot těchto opatření v závislosti na vyhodnocení rizik; bodové hodnoty a nejnižší míra zabezpečení jsou stanoveny prováděcím právním předpisem.

(2) Opatření fyzické bezpečnosti nebo kombinace více těchto opatření musí odpovídat alespoň nejnižší míře zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti a stanoví se v závislosti na vyhodnocení rizik a na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti.

(3) Opatření podle odstavce 2 a opatření fyzické bezpečnosti objektu bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba v projektu fyzické bezpečnosti.

(4) Hodnocení rizik musí být prováděno průběžně a v případě potřeby musí být míra opatření fyzické bezpečnosti upravena.

(5) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba jsou povinni zajistit a pravidelně ověřovat, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací.

(1) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nacházejí zabezpečené oblasti kategorie Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné, obsahuje

a) určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí,

b) vyhodnocení rizik,

c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,

d) provozní řád objektu a

e) plán zabezpečení objektu a zabezpečených oblastí v krizových situacích.

(2) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází zabezpečená oblast pouze kategorie Vyhrazené, obsahuje

a) určení objektu a zabezpečených oblastí, včetně jejich hranic a určení kategorií a tříd zabezpečených oblastí a

b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti.

(3) Projekt fyzické bezpečnosti v případech, kdy se v objektu nachází jednací oblast, obsahuje

a) určení objektu a jednací oblasti, včetně jejich hranic,

b) vyhodnocení rizik,

c) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,

d) provozní řád objektu a

e) plán zabezpečení objektu a jednací oblasti v krizových situacích.

(4) Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Přísně tajné, Tajné a Důvěrné bez zabezpečené oblasti nebo jednací oblasti obsahuje

a) určení objektu včetně jeho hranic,

b) způsob použití opatření fyzické bezpečnosti,

c) provozní řád objektu a

d) plán zabezpečení objektu v krizových situacích.

(5) Projekt fyzické bezpečnosti objektu kategorie Vyhrazené bez zabezpečené oblasti obsahuje určení objektu včetně jeho hranic.

(6) Na projekt fyzické bezpečnosti se v případech podle § 30 odst. 3 použijí ustanovení odstavců 1 až 5 přiměřeně; rozsah projektu schvaluje a stanoví odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba.

(7) Projekt fyzické bezpečnosti se ukládá u odpovědné osoby nebo bezpečnostního ředitele.

Prováděcí právní předpis stanoví

a) způsob ukládání utajovaných informací v závislosti na stupni jejich utajení (§ 24 odst. 6),

b) organizační požadavky na provádění ostrahy (§ 28) a zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti touto ostrahou, včetně určení kategorie osob uvedených v § 28 odst. 4, a to v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, na kategorii objektu, nebo na kategorii zabezpečené oblasti,

c) podrobnosti režimových opatření (§ 29),

d) požadavky na technické prostředky, uvedené v § 30 odst. 1, a zabezpečení objektů, jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti těmito prostředky, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, které jsou v jednací oblasti pravidelně projednávány, nebo na kategorii zabezpečené oblasti, anebo na kategorii objektu,

e) bodové ohodnocení jednotlivých opatření fyzické bezpečnosti a bodovou hodnotu nejnižší míry zabezpečení jednací oblasti nebo zabezpečené oblasti, včetně základní metody hodnocení rizik (§ 31 odst. 1 a 2),

f) četnost a způsob zápisu o ověřování, zda použitá opatření fyzické bezpečnosti odpovídají projektu fyzické bezpečnosti a právním předpisům v oblasti ochrany utajovaných informací, v závislosti na stupni utajení utajovaných informací (§ 31 odst. 5),

g) obsah provozního řádu objektu a plánu zabezpečení objektů, zabezpečených oblastí a jednacích oblastí v krizových situacích [§ 32 odst. 1 písm. d) a e) a § 32 odst. 3 písm. d) a e)].

(1) Informačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi se pro účely tohoto zákona rozumí jeden nebo více počítačů, jejich programové vybavení, k tomu patřící periferní zařízení, správa tohoto informačního systému a k tomuto systému se vztahující procesy nebo prostředky schopné provádět sběr, tvorbu, zpracování, ukládání, zobrazení nebo přenos utajovaných informací (dále jen „informační systém“).

(2) Informační systém musí být certifikován Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. b)] a písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou.

(3) Informační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení informačního systému do provozu.

(4) Nakládat s utajovanou informací lze pouze v informačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2 nebo 3.

(5) Schválení informačního systému do provozu podle odstavce 2 musí odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba písemně oznámit Úřadu do 30 dnů od tohoto schválení.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) požadavky na informační systém a podmínky jeho bezpečného provozování v závislosti na stupni utajení utajovaných informací, s nimiž nakládá, a na bezpečnostním provozním módu a

b) obsah bezpečnostní dokumentace informačního systému.

(1) Komunikačním systémem nakládajícím s utajovanými informacemi (dále jen „komunikační systém“) se pro účely tohoto zákona rozumí systém zajišťující přenos těchto informací mezi koncovými uživateli a zahrnující koncové komunikační zařízení, přenosové prostředí, kryptografické prostředky, obsluhu a provozní podmínky a postupy.

(2) Komunikační systém nelze provozovat bez projektu bezpečnosti komunikačního systému schváleného Úřadem. O schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému písemně žádá u Úřadu orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která jej bude provozovat.

(3) Nakládat s utajovanou informací lze pouze v komunikačním systému splňujícím podmínky podle odstavce 2.

(4) Komunikační systém musí být písemně schválen do provozu odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou.

(5) Komunikační systém podnikatele, který má přístup k utajovaným informacím stupně utajení Vyhrazené, může být schválen do provozu jen v době platnosti prohlášení podnikatele; zánikem platnosti prohlášení podnikatele zaniká též schválení komunikačního systému do provozu.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví

a) obsah žádosti o schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému a

b) náležitosti projektu bezpečnosti komunikačního systému a způsob a podmínky jeho schvalování.

(1) Taktickou informací se pro účely tohoto zákona rozumí utajovaná informace s krátkou dobou trvání důvodu utajení. Taktická informace se zpracovává v informačním nebo komunikačním systému a při přenosu se chrání kryptografickou ochranou.

(2) Ochrana taktické informace do stupně utajení Tajné může být zabezpečena též souborem opatření stanovených na základě vyhodnocení rizik. Podmínky odlišné manipulace s taktickou informací upravuje bezpečnostní standard.

(1) Při zpracování utajované informace v elektronické podobě v zařízení, které není součástí informačního nebo komunikačního systému, zejména v psacím stroji s pamětí a v zařízení umožňujícím kopírování, záznam nebo zobrazení utajované informace anebo její převod do jiného datového formátu, musí být zajištěna ochrana této utajované informace.

(2) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba jsou povinni pro jimi provozované zařízení uvedené v odstavci 1 vydat bezpečnostní provozní směrnici; pouze v souladu s ní lze zpracovávat utajovanou informaci.

(3) V bezpečnostní provozní směrnici podle odstavce 2 se uvedou pro zařízení podle odstavce 1

a) způsob jeho bezpečného provozování,

b) provozní směrnice pro jeho uživatele.

(4) Podmínky bezpečného provozování zařízení uvedeného v odstavci 1 v závislosti na stupni utajení v něm zpracovávaných utajovaných informací stanoví prováděcí právní předpis.

(1) Kryptografickým materiálem je kryptografický prostředek, materiál k zajištění jeho funkce nebo kryptografický dokument.

(2) Kryptografické prostředky používané pro kryptografickou ochranu utajovaných informací musí být certifikovány Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. c)].

(3) Kryptografickým pracovištěm je pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku, ukládání kryptografického materiálu nebo k distribuci a evidenci kryptografického materiálu nebo k výrobě a testování kryptografických prostředků. Kryptografické pracoviště musí splňovat bezpečnostní standardy a musí být do provozu schváleno odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem.

(4) Kryptografické pracoviště určené k výrobě nebo testování materiálu k zajištění funkce kryptografického prostředku nebo které je centrálním distribučním a evidenčním místem kryptografického materiálu orgánu státu, právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, musí být před schválením do provozu odpovědnou osobou nebo bezpečnostním ředitelem certifikováno Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. d)].

(5) Orgán státu, právnická osoba a podnikající fyzická osoba, které vykonávají kryptografickou ochranu, musí vést evidence kryptografického materiálu, pracovníků kryptografické ochrany, provozní obsluhy kryptografických prostředků a kurýrů kryptografického materiálu.

(1) Kontrolovanou kryptografickou položkou se rozumí neutajované zařízení nebo jeho součást, zařazené do seznamu podle odstavce 3, sloužící k ochraně informací při jejich zpracování nebo přenosu a využívající kryptografických metod.

(2) Kontrolovanou kryptografickou položku lze použít pouze v souladu s bezpečnostním standardem.

(3) Zařízení uvedené v odstavci 1 nebo jeho součást na základě písemné žádosti jeho výrobce, dovozce, distributora nebo uživatele Úřad schválí a zařadí do jím vedeného seznamu kontrolovaných kryptografických položek v případě, že je to v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací.

(1) Výkonem kryptografické ochrany se rozumí

a) její bezpečnostní správa,

b) speciální obsluha kryptografického prostředku, nebo

c) výroba kryptografického prostředku nebo materiálu k zajištění jeho funkce.

(2) Výkon kryptografické ochrany provádí pracovník kryptografické ochrany, který je

a) k výkonu kryptografické ochrany pověřen odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou,

b) držitelem platného osvědčení fyzické osoby a

c) držitelem osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti“).

(1) Zvláštní odborná způsobilost pracovníka kryptografické ochrany (dále jen „zvláštní odborná způsobilost“) zahrnuje znalost předpisů z oblasti kryptografické ochrany utajovaných informací, schopnost jejich aplikace a další schopnosti podle § 38 odst. 1. Tyto znalosti a schopnosti ověřuje Úřad zkouškou zvláštní odborné způsobilosti (dále jen „odborná zkouška“). Odborná zkouška probíhá před zkušební komisí; to není podmínkou pro její část prováděnou podle odstavce 3 písm. b). Členy zkušební komise jmenuje odpovědná osoba nebo jí pověřená osoba Úřadu nebo orgánu státu podle odstavce 3 písm. a). Tomu, kdo složil odbornou zkoušku, vydá Úřad nebo orgán státu podle odstavce 3 písm. a) osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti a vede o tom evidenci. Osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti se vydává nejdéle na 5 let.

(2) Přihlášku k odborné zkoušce podává písemně odpovědná osoba orgánu státu nebo podnikatele u Úřadu nebo u jím pověřeného orgánu státu. Odborná zkouška se musí konat do 6 měsíců od podání přihlášky. Úřad nebo jím pověřený orgán státu písemně oznámí tomu, kdo o odbornou zkoušku požádal, termín a místo konání odborné zkoušky; oznámení musí být odesláno nejpozději 20 dnů přede dnem konání odborné zkoušky. Ten, kdo při odborné zkoušce nevyhověl, ji může vykonat opakovaně. Opakovaná zkouška může být vykonána nejdříve po uplynutí 5 pracovních dnů ode dne neúspěšně vykonané zkoušky.

(3) Úřad může uzavřít s orgánem státu smlouvu o zajištění činnosti podle § 52, jejímž předmětem je provedení

a) odborné zkoušky a vydání osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti, nebo

b) části odborné zkoušky, týkající se § 38 odst. 1 písm. b) nebo c) a příslušné návaznosti na § 38 odst. 1 písm. a).

Smlouvu podle písmene b) může Úřad uzavřít též s podnikatelem.

(1) Provozní obsluhou kryptografického prostředku se rozumí výkon uživatelských funkcí kryptografického prostředku.

(2) Osoba, která provádí provozní obsluhu kryptografického prostředku podle odstavce 1, musí

a) být k této obsluze pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou,

b) splňovat podmínky přístupu k utajované informaci podle § 6 odst. 1 nebo § 11 odst. 1 a

c) být k této obsluze zaškolena.

(1) Manipulací s kryptografickým materiálem se rozumí způsob přenášení, přepravy, zapůjčování, ukládání nebo jiného nakládání s ním, včetně jeho vyřazování.

(2) Kryptografický materiál lze evidovat a manipulovat s ním jen způsobem a prostředky, které zajistí ochranu kryptografického materiálu a splňují požadavky, které stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Ochranu kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce do stupně utajení Důvěrné, bez nutnosti jejich ukládání, lze zajistit způsobem, při kterém je tento kryptografický prostředek a materiál trvale pod dohledem jejich oprávněného uživatele.

(4) Kontrolovanou kryptografickou položku lze evidovat, provozovat, ukládat, přepravovat, vyvážet, kontrolovat a distribuovat způsobem, který zajistí její ochranu a splní požadavky bezpečnostního standardu.

(1) Přepravu kryptografického materiálu provádí kurýr kryptografického materiálu. Kurýrem kryptografického materiálu je osoba, která

a) byla k přepravě pověřena odpovědnou osobou nebo jí pověřenou osobou,

b) je držitelem platného osvědčení fyzické osoby, nejméně pro stupeň utajení přepravovaného kryptografického materiálu,

c) byla k přepravě zaškolena.

(2) Z území České republiky lze vyvážet certifikovaný kryptografický prostředek [§ 46 odst. 1 písm. c)] pouze na základě povolení Úřadu. Za vývoz se nepovažuje používání certifikovaného kryptografického prostředku mimo území České republiky orgánem státu.

(3) Povolení podle odstavce 2 lze udělit na základě písemné žádosti. Povolení se vydává na vývoz konkrétního kryptografického prostředku a obsahuje též účel vývozu. Úřad povolení nevydá, jestliže by vývozem byla ohrožena utajovaná informace České republiky nebo utajovaná informace, k jejíž ochraně se Česká republika zavázala; tuto skutečnost písemně oznámí žadateli o povolení. Na udělení povolení není právní nárok.

(4) Úřad vede evidenci povolení udělených podle odstavce 2.

(1) Kompromitací kryptografického materiálu se rozumí nakládání s kryptografickým materiálem, které způsobilo nebo by mohlo způsobit porušení ochrany utajované informace.

(2) Kompromitaci kryptografického materiálu je orgán státu, právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba povinna neprodleně oznámit Úřadu.

(1) Distribuci a evidenci kryptografického materiálu České republiky, kryptografického materiálu Evropské unie a kryptografického materiálu distribuovaného na základě mezinárodní smlouvy, s výjimkou kryptografického materiálu pro vojenské účely, zajišťuje Úřad. Distribuci a evidenci kryptografického materiálu Organizace Severoatlantické smlouvy a kryptografického materiálu pro vojenské účely zajišťuje Ministerstvo obrany.

(2) Podmínky evidence, manipulace a kontroly kryptografického materiálu v České republice, zahrnující zejména možnost zřízení účtů pro kryptografický materiál v orgánech státu nebo u podnikatele, vedení evidencí, kontrolní funkce, povinnosti držitelů kryptografického materiálu vůči Úřadu nebo Ministerstvu obrany a zajištění kurýrní služby pro kryptografický materiál Evropské unie upraví bezpečnostní standard.

Prováděcí právní předpis stanoví

a) náležitosti přihlášky k odborné zkoušce,

b) organizaci, obsah a způsob provádění odborné zkoušky,

c) náležitosti osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti,

d) minimální požadavky na zajištění bezpečnostní správy kryptografické ochrany,

e) podrobnosti zajišťování provozu kryptografického prostředku,

f) způsob zaškolování provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu a vzor potvrzení o zaškolení provozní obsluhy kryptografického prostředku a kurýra kryptografického materiálu,

g) podrobnosti způsobu vyznačování náležitostí na utajované informaci z oblasti kryptografické ochrany, zejména podle druhu kryptografického materiálu,

h) druhy a náležitosti administrativních pomůcek kryptografické ochrany a požadavky na vedení těchto pomůcek,

i) bližší požadavky na způsob a prostředky manipulace s kryptografickým materiálem,

j) obsah žádosti pro udělení povolení pro vývoz certifikovaného kryptografického prostředku z území České republiky a náležitosti povolení,

k) způsob vedení evidencí uvedených v § 37 odst. 5,

l) kategorie kryptografických pracovišť, typy činností na kryptografickém pracovišti a minimální požadavky na jejich zabezpečení,

m) podmínky ochrany kryptografického prostředku a materiálu k zajištění jeho funkce podle § 41 odst. 3.

(1) Ochranou utajovaných informací stupně utajení Přísně tajné, Tajné nebo Důvěrné před jejich únikem kompromitujícím vyzařováním je zabezpečení elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu.

(2) Je-li ochrana utajované informace před únikem kompromitujícím vyzařováním zabezpečena stínicí komorou, musí být tato komora certifikována Úřadem [§ 46 odst. 1 písm. e)].

(3) Ověřování způsobilosti elektrických a elektronických zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu k ochraně před únikem utajované informace kompromitujícím vyzařováním zajišťuje Úřad při certifikaci informačního systému nebo kryptografického prostředku, při schvalování projektu bezpečnosti komunikačního systému nebo na základě odůvodněné písemné žádosti orgánu státu nebo podnikatele v souvislosti s ochranou utajovaných informací.

(4) K provádění měření možného úniku utajovaných informací podle odstavce 3 může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění této činnosti.

(5) K provádění měření zařízení, zabezpečené oblasti nebo objektu podle odstavce 3, které jsou provozovány nebo užívány zpravodajskými službami, jsou oprávněny zpravodajské služby. V těchto případech není vyžadováno uzavření smlouvy podle § 52. Pro potřeby certifikace informačního systému nebo kryptografického prostředku, nebo při schválení projektu bezpečnosti komunikačního systému předají zpravodajské služby Úřadu zprávy o provedeném měření včetně jeho výsledku.

(6) Při provádění měření podle odstavce 5 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Úřadu.

(1) Certifikace je postup, jímž Úřad

a) ověřuje způsobilost technického prostředku k ochraně utajovaných informací,

b) ověřuje způsobilost informačního systému k nakládání s utajovanými informacemi,

c) ověřuje způsobilost kryptografického prostředku k ochraně utajovaných informací,

d) ověřuje způsobilost kryptografického pracoviště pro vykonávání činností podle § 37 odst. 4, nebo

e) ověřuje způsobilost stínicí komory k ochraně utajovaných informací.

(2) Zjistí-li Úřad způsobilost podle odstavce 1, certifikát technického prostředku, certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště nebo certifikát stínicí komory vydá.

(3) Certifikáty podle odstavce 2 jsou veřejnými listinami.

(4) Certifikát technického prostředku obsahuje

a) evidenční číslo certifikátu,

b) název a typové označení technického prostředku,

c) identifikaci výrobce technického prostředku obchodní firmou (dále jen „firma“) nebo názvem, identifikačním číslem osoby (dále jen „identifikační číslo“) a sídlem, jde-li o právnickou osobu, nebo jménem, příjmením, rodným číslem a místem trvalého pobytu, jde-li o osobu fyzickou,

d) identifikaci držitele certifikátu technického prostředku podle písmene c),

e) hodnocení technického prostředku,

f) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a

g) otisk úředního razítka a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání tohoto certifikátu v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22).

(5) Certifikát informačního systému, certifikát kryptografického prostředku, certifikát kryptografického pracoviště a certifikát stínicí komory obsahuje

a) evidenční číslo certifikátu,

b) identifikaci držitele certifikátu podle odstavce 4 písm. c),

c) datum vydání a dobu platnosti certifikátu a

d) otisk úředního razítka Úřadu a podpis oprávněného zástupce Úřadu nebo v případě vydání těchto certifikátů v elektronické podobě elektronický podpis oprávněného zástupce Úřadu podle zvláštního právního předpisu22).

(6) Certifikát informačního systému vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje identifikaci informačního systému a stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost informačního systému ověřena.

(7) Certifikát kryptografického prostředku vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

a) identifikaci kryptografického prostředku,

b) identifikaci výrobce kryptografického prostředku podle odstavce 4 písm. c) a

c) stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost kryptografického prostředku schválena.

(8) Certifikát kryptografického pracoviště vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

a) identifikaci kryptografického pracoviště,

b) rozsah způsobilosti kryptografického pracoviště a

c) kategorii kryptografického pracoviště.

(9) Certifikát stínicí komory vedle náležitostí podle odstavce 5 obsahuje

a) identifikaci stínicí komory, pro kterou je vydáván,

b) identifikaci výrobce stínicí komory podle odstavce 4 písm. c) a

c) stupeň utajení utajovaných informací, pro který byla způsobilost stínicí komory schválena.

(10) Není-li Úřadem zjištěna způsobilost podle odstavce 1, rozhodne o nevydání certifikátu. Proti rozhodnutí o nevydání certifikátu podle odstavce 1 písm. b) a c) není odvolání přípustné.

(11) Úřad rozhoduje o zániku platnosti certifikátu v případech uvedených v § 47 odst. 4 písm. b), § 48 odst. 4 písm. d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. d) a § 51 odst. 4 písm. d). Odvolání podané proti rozhodnutí Úřadu o zániku platnosti certifikátu nemá odkladný účinek. Proti rozhodnutí Úřadu o zániku platnosti certifikátu informačního systému a certifikátu kryptografického prostředku není odvolání přípustné.

(12) Jestliže platnost certifikátu zanikla podle § 47 odst. 4 písm. b), § 48 odst. 4 písm. b) a d), § 49 odst. 5 písm. b), § 50 odst. 4 písm. b) a d) nebo § 51 odst. 4 písm. b) a d), je držitel certifikátu povinen do 5 dnů ode dne doručení oznámení Úřadu odevzdat certifikát Úřadu.

(13) Přílohou certifikátu informačního systému, kryptografického prostředku, kryptografického pracoviště nebo stínicí komory je certifikační zpráva, která obsahuje zásady a podmínky jejich provozování. V příloze certifikátu technického prostředku mohou být stanoveny podmínky jeho používání.

(14) Úřad ověřuje způsobilost technického prostředku podle odstavce 1 písm. a) na základě posudku vlastností technického prostředku (dále jen „posudek“).

(15) K vydávání posudku podle odstavce 14 a k provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e) může Úřad uzavřít s orgánem státu nebo podnikatelem smlouvu podle § 52 o zajištění těchto činností; to neplatí, jde-li o ověřování způsobilosti informačního systému, kryptografického prostředku nebo pracoviště anebo stínicí komory, které mají být provozovány zpravodajskými službami.

(16) Seznam orgánů státu a podnikatelů, s nimiž Úřad uzavřel smlouvu podle § 52, zveřejňuje Úřad ve Věstníku Úřadu.

(17) K provádění dílčích úloh při ověřování způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) až e), které z důvodu utajení nelze provést Úřadem, jde-li o informační systém, kryptografický prostředek, kryptografické pracoviště nebo stínicí komoru, které mají být provozovány zpravodajskými službami, jsou oprávněny tyto zpravodajské služby. V těchto případech zpravodajské služby předají Úřadu protokoly o provedení dílčích úloh, včetně jejich výsledků.

(18) Při provádění dílčích úloh podle odstavce 17 jsou zpravodajské služby povinny dodržovat ustanovení tohoto zákona, prováděcích právních předpisů a bezpečnostních standardů Úřadu.

(19) Účastníkem řízení o certifikaci nebo o zrušení platnosti certifikátu je žadatel podle § 47 odst. 1, § 48 odst. 1, § 49 odst. 1, § 50 odst. 1 a § 51 odst. 1.

(1) O certifikaci technického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel technického prostředku. K žádosti se přiloží posudek podle § 46 odst. 14 a dokumentace nezbytná pro provedení certifikace technického prostředku.

(2) Dobu platnosti certifikátu technického prostředku stanoví Úřad nejdéle na dobu 5 let.

(3) Seznam certifikovaných technických prostředků, kromě technických prostředků certifikovaných na žádost uživatele technického prostředku, je zveřejňován na internetových stránkách Úřadu.

(4) Platnost certifikátu technického prostředku zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo

b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu v případě, že vyráběný technický prostředek nesplňuje požadavky tohoto zákona a prováděcích právních předpisů nebo není ve shodě s posuzovaným technickým prostředkem.

(5) Zanikla-li platnost certifikátu technického prostředku podle odstavce 4, Úřad tento technický prostředek vyřadí ze seznamu zveřejňovaného podle odstavce 3.

(6) Technický prostředek používaný k ochraně utajovaných informací lze nadále používat i po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu.

(7) Úřad může při certifikaci technického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu technického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.

(1) O certifikaci informačního systému písemně žádá u Úřadu orgán státu nebo podnikatel, který bude informační systém provozovat.

(2) Ten, kdo o certifikaci informačního systému podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

(3) Dobu platnosti certifikátu informačního systému stanoví Úřad. Platnost certifikátu informačního systému je pro stupeň utajení

a) Přísně tajné a Tajné nejdéle 2 roky,

b) Důvěrné nejdéle 3 roky a

c) Vyhrazené nejdéle 5 let.

(4) Platnost certifikátu informačního systému zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti,

b) v případě informačního systému pro nakládání s utajovanými informacemi stupně utajení Důvěrné nebo vyššího zánikem platnosti osvědčení podnikatele,

c) zrušením orgánu státu,

d) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být informační systém způsobilý k nakládání s utajovanými informacemi, nebo

e) oznámením orgánu státu nebo podnikatele, který je držitelem certifikátu, o zrušení informačního systému.

(5) Má-li být informační systém používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci informačního systému. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu informačního systému.

(6) Úřad je povinen rozhodnout o certifikaci informačního systému do 1 roku od zahájení řízení o certifikaci, ve zvlášť složitých případech do 2 let; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout v této lhůtě, může ji přiměřeně prodloužit ředitel Úřadu, nejvýše však o 6 měsíců.

(1) O certifikaci kryptografického prostředku písemně žádá u Úřadu výrobce, dovozce, distributor nebo uživatel kryptografického prostředku. Žádá-li o certifikaci kryptografického prostředku podnikatel, musí být držitelem platného osvědčení podnikatele pro přístup k utajované informaci podle § 20 odst. 1 písm. a).

(2) Úřad žádost podle odstavce 1 rozhodnutím odmítne, není-li v souladu se záměry České republiky v oblasti zajišťování ochrany utajovaných informací kryptografickou ochranou. Proti rozhodnutí podle věty první není odvolání přípustné a nelze jej ani přezkoumat soudem.

(3) Ten, kdo o certifikaci kryptografického prostředku podle odstavce 1 požádal, předkládá v průběhu certifikace na žádost Úřadu kryptografický prostředek v potřebném počtu a dokumentaci nezbytnou pro provedení certifikace.

(4) Dobu platnosti certifikátu kryptografického prostředku stanoví Úřad na dobu nejdéle 5 let.

(5) Platnost certifikátu kryptografického prostředku zaniká

a) uplynutím doby jeho platnosti, nebo

b) rozhodnutím Úřadu o zániku platnosti certifikátu, přestal-li být kryptografický prostředek způsobilý k ochraně utajovaných informací.

(6) Má-li být kryptografický prostředek používán i bezprostředně po uplynutí doby platnosti jeho certifikátu, je žadatel podle odstavce 1 povinen požádat Úřad o certifikaci kryptografického prostředku. Opakovaná žádost musí být Úřadu doručena nejméně 6 měsíců před uplynutím doby platnosti původního certifikátu kryptografického prostředku.

(7) Úřad může při certifikaci kryptografického prostředku přihlédnout k certifikátu nebo obdobnému dokumentu kryptografického prostředku vydanému oprávněným pracovištěm cizí moci.

(8) Řízení o certifikaci kryptografického prostředku lze též přerušit současně s odesláním žádosti adresované zahraničnímu subjektu o informaci nezbytnou pro spolehlivé zjištění stavu věci.

(9) Úřad může stanovit při certifikaci kryptografického prostředku jeho způsobilost k ochraně taktické informace.

(10) Pro lhůty pro vydání rozhodnutí platí § 48 odst. 6.