Rozpočtová pravidla

Základem hospodaření s rozpočtovými prostředky podle státního rozpočtu federace a státních rozpočtů republik je roční rozpočet.

(1) Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze do konce rozpočtového roku, a to k účelům, na které byly příslušným státním rozpočtem určeny.

(2) Orgány a organizace jsou povinny dbát, aby rozpočtové prostředky byly vynakládány hospodárně a efektivně.

(3) Prováděcí předpis stanoví podmínky, za nichž ústřední orgány a organizace v jejich působnosti mohou použít svých rozpočtových prostředků k jinému účelu, než ke kterému byly rozpočtem určeny; může též stanovit výjimky od časového použití rozpočtových prostředků nutné k zabezpečení plynulého hospodaření a řádného plnění závazků organizacemi.

Vznikne-li v průběhu roku potřeba úhrady, která není v příslušném rozpočtu organizace nebo ústředního orgánu zabezpečena, lze ji zajistit

a) hospodárnějším provedením jiných úkolů nebo odsunutím či omezením některého jiného, méně naléhavého úkolu, které není v rozporu s řádnou činností organizace nebo ústředního orgánu, a získat tak potřebnou částku v rámci schválených rozpočtových prostředků,

b) rozpočtovým opatřením,

c) z rezerv příslušného státního rozpočtu.

(1) Rozpočtovými opatřeními se rozumí

a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly v rámci schváleného rozpočtu,

b) povolené překročení schváleného rozpočtu,

c) vázání rozpočtových prostředků v rámci schváleného rozpočtu.

(2) Prováděcí předpis stanoví způsob provádění rozpočtových opatření při hospodaření s rozpočtovými prostředky, zejména která opatření může provádět organizace ve vlastní pravomoci, která se souhlasem nadřízeného orgánu a která se souhlasem federálního ministerstva financí nebo příslušného ministerstva financí, cen a mezd republiky.

(1) Federální orgány a organizace v jejich působnosti, orgány republik a organizace v jejich působnosti a federální účelové fondy a státní účelové fondy republik, které neoprávněně použijí nebo zadrží prostředky státních rozpočtů nebo federálních účelových fondů a státních účelových fondů republik, zaplatí za každý den prodlení s odvodem této částky nebo za každý den neoprávněného použití svěřených jim prostředků penále ve výši 1 promile z částky zadržené nebo neoprávněně použité, nejvýše však do výše této částky. Zároveň s úhradou penále vrátí částky zadržené nebo neoprávněně použité v plné výši do státního rozpočtu (fondu).

(2) Penále a vrácení neoprávněně použitých nebo zadržených částek uloží rozpočtové a příspěvkové organizaci nadřízený orgán, ústřednímu orgánu federální ministerstvo financí nebo příslušné ministerstvo financí, cen a mezd republiky a ostatním organizacím příslušná finanční správa.

(3) Jestliže bylo porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1 zjištěno u orgánů nebo organizací jejich vnitřní kontrolou a oznámeno příslušnému orgánu uvedenému v odstavci 2, snižuje se penále na polovinu.

(4) Penále podle odstavců 1 a 3, které v jednotlivých případech nepřesáhne částku 100 Kčs, se neplatí.

(5) Penále podle odstavců 1 a 3 nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně podle odstavce 1.

(6) Federální ministerstvo financí může z důvodu zamezení tvrdosti povolit úlevy z ustanovení odstavců 1 a 3, pokud jde o prostředky státního rozpočtu federace nebo federálních účelových fondů.

(1) Ústřední orgány státní správy zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti5) rozpočtové organizace6) nebo příspěvkové organizace.7) Vznikají-li zřízením a činností těchto organizací nové požadavky na státní rozpočet federace, je ke zřízení třeba souhlasu federálního ministerstva financí a pokud jde o nové požadavky na státní rozpočty republik, příslušného ministerstva financí, cen a mezd republiky.

(2) Ústřední orgán státní správy (zřizovatel) vydá o zřízení organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat

a) označení zřizovatele,

b) název, sídlo organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizací,

c) vymezení základního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti,

d) označení statutárních orgánů,

e) vymezení majetku, k němuž má organizace právo hospodaření,

f) vymezení doby, na kterou je organizace zřizována.

(3) Zřizovatel je povinen zabezpečit oznámení o zřízení organizace dle příslušnosti podle sídla organizace v Ústředním věstníku České socialistické republiky nebo v Ústředním věstníku Slovenské socialistické republiky, a to s uvedením údajů podle odstavce 2. Oznamovací povinnost neplatí v případě, že by byly ohroženy zájmy obrany a bezpečnosti státu.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí, pokud zvláštní předpisy8) nestanoví jinak.

(5) Ústřední orgány státní správy (zřizovatelé) mohou zřizovat nebo zrušovat rozpočtové a příspěvkové organizace a měnit jejich podřízenost i způsob jejich financování s účinností od 1. ledna následujícího roku. Příslušný ministr financí může povolit v odůvodněných případech jiný termín. Delimitace organizací prováděné mezi orgány federace a orgány republik mohou být uskutečněny jen po předchozí dohodě těchto orgánů.

(1) Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky svých rozpočtů příjmů a výdajů, které jim stanoví příslušný ústřední orgán státní správy (zřizovatel) v rámci rozpočtu ústředního orgánu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené příslušným ústředním orgánem státní správy (zřizovatelem) v rámci rozpočtu ústředního orgánu.

(2) Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby dosahovaly stanovených příjmů a plnily určené úkoly. Rozpočtové výdaje mohou organizace používat jen k určeným účelům, do výše stanovené v rozpočtu, a to v mezích limitů a závazných ukazatelů; možnost odchylného postupu je upravena v § 20.

(3) Při svém hospodaření nesmí organizace činit opatření, která nejsou kryta rozpočtem, pokud není předem zajištěna jejich úhrada rozpočtovým opatřením (§ 21 a 22).

(4) Prováděcí předpis stanoví okruh výdajů na zdravotnická, předškolní a další zařízení a činnosti, které hradí rozpočtové a příspěvkové organizace.

(1) Rozpočtové a příspěvkové organizace usilují při svém finančním hospodaření o dosažení společensky žádoucích úspor, popřípadě překračování svých příjmů.

(2) K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a ke zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným v souladu se zásadami finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací zvláštní fondy; zůstatky těchto fondů koncem roku nepropadají. Zásady finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací stanoví vláda Československé socialistické republiky.

Kontrolu plnění státního rozpočtu federace provádí vláda Československé socialistické republiky a předkládá Federálnímu shromáždění nejméně jednou ročně zprávy o jeho plnění spolu s informacemi o výsledcích hospodaření v rozpočtové soustavě.

Federální ministerstvo financí vypracovává v průběhu roku v součinnosti s ministerstvy financí, cen a mezd republik rozbory vývoje finančního hospodaření v Československé socialistické republice a informuje o nich vládu Československé socialistické republiky.

(1) Federální ministerstvo financí provádí v součinnosti s ministerstvy financí, cen a mezd republik kontrolu čerpání a využívání účelových dotací poskytovaných ze státního rozpočtu federace do státních rozpočtů republik.

(2) Federální ministerstvo financí provádí kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu federace u federálních ústředních orgánů a federálních účelových fondů. Kontrolu plateb, které jsou příjmem státního rozpočtu federace, a dotací poskytovaných ze státního rozpočtu federace u organizací v působnosti federálních ústředních orgánů provádějí místně příslušné finanční správy; v případě potřeby může tyto kontroly provést přímo federální ministerstvo financí.

(1) Státní závěrečný účet federace obsahuje výsledky hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace za příslušný rozpočtový rok.

(2) Federální ministerstvo financí sestavuje návrh státního závěrečného účtu federace a předkládá jej vládě Československé socialistické republiky. Současně vypracovává ve spolupráci s ministerstvy financí, cen a mezd republik a předkládá vládě Československé socialistické republiky přehled o souhrnu státních závěrečných účtů za Československou socialistickou republiku (dále jen „přehled o souhrnu státních závěrečných účtů“), který obsahuje finanční výsledky celkového hospodaření v rozpočtové soustavě, a to i v územním průřezu za Českou socialistickou republiku a za Slovenskou socialistickou republiku. Vláda Československé socialistické republiky předkládá návrh státního závěrečného účtu federace ke schválení Federálnímu shromáždění; současně mu předkládá přehled o souhrnu státních závěrečných účtů.

(3) Federální ministerstvo financí řídí práce na sestavení státního závěrečného účtu federace a přehledu o souhrnu státních závěrečných účtů. Usměrňuje práce na sestavení státních závěrečných účtů republik po stránce metodické. Stanoví po projednání s ministerstvy financí, cen a mezd republik rozsah podkladů předkládaných ministerstvy financí, cen a mezd republik a určuje způsob jejich předkládání.

(4) Federální ústřední orgány a orgány vykonávající správu federálních účelových fondů jsou povinny předložit federálnímu ministerstvu financí údaje potřebné pro sestavení návrhu státního závěrečného účtu federace a přehledu o souhrnu státních závěrečných účtů. Rozsah podkladů a způsob jejich předkládání stanoví prováděcí předpis.

Federální ústřední orgány sestavují závěrečný účet o výsledcích svého ročního rozpočtového hospodaření.

Vláda Československé socialistické republiky předkládá Federálnímu shromáždění návrh na použití přebytku státního závěrečného účtu federace nebo na způsob úhrady jeho schodku.

Státní závěrečný účet federace a státní závěrečné účty republik se vypracovávají souběžně.

(1) Státní finanční aktiva federace jsou prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalších finančních operací federace. Státní finanční pasiva federace jsou závazky z minulých let.

(2) Evidenci státních finančních aktiv a pasiv federace vede federální ministerstvo financí.

(3) O stavu, pohybu a složení státních finančních aktiv a pasiv federace podává vláda Československé socialistické republiky zprávu Federálnímu shromáždění při předkládání návrhu státního závěrečného účtu federace.

Státních finančních prostředků z výsledků rozpočtového hospodaření federace z minulých let lze použít pouze se souhlasem Federálního shromáždění. Prostředků z dalších finančních operací federace lze použít pouze se souhlasem vlády Československé socialistické republiky.

Pro financování zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených může být zákonem Federálního shromáždění zřízen samostatný federální účelový fond. Rozsah činnosti federálního účelového fondu stanoví podrobněji statut, který schvaluje vláda Československé socialistické republiky. Správu tohoto fondu vykonává orgán stanovený zákonem.

(1) Pokud zákon o zřízení federálního účelového fondu nestanoví jinak,

a) orgán, který vykonává správu federálního účelového fondu, vypracovává a federálnímu ministerstvu financí pro každý rozpočtový rok předkládá návrh rozpočtu příjmů a výdajů a přehled pohledávek a závazků tohoto fondu,

b) rozpočet federálního účelového fondu je zapojen na státní rozpočet federace jen svými finančními vztahy,

c) federace neručí za závazky federálních účelových fondů a tyto fondy neručí za závazky federace.

(2) Rozpočty federálních účelových fondů jsou přílohou státního rozpočtu federace; závěrečné účty těchto fondů jsou přílohou státního závěrečného účtu federace.

(1) U návrhů obecně závazných právních předpisů, opatření vlády Československé socialistické republiky, České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky a jiných opatření ústředních orgánů, jakož i opatření federálních účelových fondů a státních účelových fondů republik musí navrhovatel uvést a zdůvodnit hospodářské a finanční důsledky pro rozpočtovou soustavu spolu s návrhem na úhradu zvýšených výdajů nebo náhradu úbytku příjmů. Pokud se těmito návrhy zakládají trvalé nebo víceleté rozpočtové nároky, uvádí se v jejich zdůvodnění očekávaný finanční dosah i v příštích letech nebo celková finanční náročnost navrhovaných opatření či programů.

(2) Navrhovatel projedná tyto důsledky předem s příslušným ministerstvem financí.

Ministr financí Československé socialistické republiky se zmocňuje, aby

a) schvaloval až do výše stanovené vládou Československé socialistické republiky státní záruky, zejména za úvěry poskytované státním podnikům a jiným státním organizacím státními peněžními ústavy, jakož i návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu federace,

b) činil opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu federace.

(1) Federální ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 9 odst. 3, § 30 odst. 4 a § 7 odst. 2.

(2) Federální ministerstvo financí spolu s ministerstvy financí, cen a mezd republik vydají obecně závazný právní předpis k provedení § 20 odst. 3, § 22 odst. 2, § 25 odst. 4 a § 26 odst. 2.

(3) Federální ministerstvo financí v dohodě s ministerstvy financí, cen a mezd republik vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 5 a § 15 odst. 2.

Zrušuje se:

1. zákon č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu československé federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik (rozpočtová pravidla),

2. § 3 zákona č. 114/1985 Sb., o státním rozpočtu československé federace na rok 1986.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.

1) Například zákon č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani.

2) Například zákon č. 53/1966 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 75/1976 Sb. (úplné znění č. 124/1976 Sb.).

3) Nařízení ministra financí č. 78/1958 Sb., kterým se stanoví arbitrážní poplatky.

Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.

4) § 24 zákona č. 194/1988 Sb., o působnosti federálních ústředních orgánů státní správy.

5) § 60 odst. 1 hospodářského zákoníku.

6) § 60 odst. 2 hospodářského zákoníku.

7) § 62 hospodářského zákoníku.

8) Například zákon č. 39/1980 Sb., o vysokých školách, zákon České národní rady č. 108/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče České socialistické republiky, zákon Slovenské národní rady č. 110/1987 Sb., o působnosti orgánů veterinární péče Slovenské socialistické republiky, zákon České národní rady č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie, zákon Slovenské národní rady č. 39/1973 Sb., o orgánech geodézie a kartografie.