§ 31 zákon o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů – Kázeňská pravomoc
Zákon o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů · 129/2008 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 31 zákona č. 129/2008 Sb. stanovuje, kdo má pravomoc ukládat kázeňské tresty chovancům v ústavech pro zabezpečovací detenci a jakým způsobem se lze proti těmto trestům odvolat. Kázeňské tresty chovancům mohou ukládat generální ředitel Vězeňské služby, ředitelé ústavů a další zaměstnanci Vězeňské služby, pokud k tomu byli zmocněni. (§ 31 zákona č. 129/2008 Sb., zákon o výkonu zabezpečovací detence a o změně některých souvisejících zákonů, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Kázeňská pravomoc
- Týká se: zaměstnanec, pachatel
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „Chovanec má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost“
- Lhůta nebo doba (odst. 4): „…přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.“
- Lhůta nebo doba (odst. 5): „O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení ředitel ústavu nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské…“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 129/2008 Sb.
(1) Kázeňskou pravomoc nad chovanci vykonávají generální ředitel Vězeňské služby a ředitelé ústavů. Jiní zaměstnanci Vězeňské služby mohou kázeňskou pravomoc vykonávat, pokud k tomu byli zmocněni generálním ředitelem Vězeňské služby nebo s jeho souhlasem ředitelem ústavu.
(2) Generální ředitel Vězeňské služby rozhoduje v kázeňském řízení jen o stížnosti proti uložení kázeňského trestu.
(3) Chovanec má právo do 3 dnů ode dne oznámení rozhodnutí o uložení kázeňského trestu podat proti němu stížnost. Odkladný účinek má jen stížnost proti uložení kázeňského trestu propadnutí věci.
(4) Proti rozhodnutí o zabrání věci má pachatel kázeňského přestupku a osoba, které se rozhodnutí o zabrání věci přímo týká, právo do 3 dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí podat stížnost, která má odkladný účinek.
(5) O stížnosti rozhodne do 5 pracovních dnů ode dne jejího doručení ředitel ústavu nebo k tomu zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby. K rozhodnutí o stížnosti nelze zmocnit zaměstnance, který kázeňský trest uložil, nebo který rozhodl o zabrání věci. O stížnosti proti rozhodnutí ředitele ústavu rozhodne generální ředitel Vězeňské služby.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Kázeňské tresty chovancům mohou ukládat generální ředitel Vězeňské služby, ředitelé ústavů a další zaměstnanci Vězeňské služby, pokud k tomu byli zmocněni.
- Chovanec má právo podat stížnost proti uložení kázeňského trestu do 3 dnů od jeho oznámení.
- Stížnost proti trestu propadnutí věci nebo proti rozhodnutí o zabrání věci má odkladný účinek, což znamená, že trest nebo zabrání se nevykoná, dokud se o stížnosti nerozhodne.
- O stížnosti rozhoduje ředitel ústavu nebo zmocněný zaměstnanec Vězeňské služby do 5 pracovních dnů; proti rozhodnutí ředitele ústavu rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby.
Na co si dát pozor
- Stížnost proti uložení kázeňského trestu (kromě propadnutí věci) nemá odkladný účinek.
- Zaměstnanec, který kázeňský trest uložil nebo rozhodl o zabrání věci, nesmí rozhodovat o stížnosti proti tomuto rozhodnutí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 23 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 23 Kázeňská pravomoc (Zákon o výkonu trestu odnětí svobody)§ 61 Kázeňská pravomoc (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 26 Kázeňská pravomoc (Zákon o služebním poměru policistů zařaz)§ 30 Kázeňská pravomoc (Zákon České národní rady o služebním pom)