§ 10 zákon o národních výborech – Národní výbory se scházejí ke svým zasedáním pravidelně
Zákon o národních výborech · 13/1954 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 10 zákona č. 13/1954 Sb. stanovuje, jak často se musí scházet národní výbory různých úrovní, za jakých podmínek lze svolat mimořádné zasedání, kdo zasedání svolává a jaká pravidla platí pro usnášeníschopnost a přijímání usnesení. Pravidelnost zasedání: Národní výbory musely zasedat v předepsaných intervalech (např. ústřední a krajské nejméně 4x ročně, místní nejméně 1x měsíčně), což zajišťovalo jejich stálou činnost. (§ 10 zákona č. 13/1954 Sb., zákon o národních výborech, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 13/1954 Sb.
(1) Národní výbory se scházejí ke svým zasedáním pravidelně, a to:
ústřední a krajské národní výbory nejméně čtyřikrát do roka,
okresní a městské národní výbory, jakož i obvodní národní výbory v hlavním městě Praze a v Bratislavě nejméně šestkrát do roka,
obvodní a místní národní výbory nejméně jedenkrát za měsíc.
(2) Požádá-li o to alespoň čtvrtina členů národního výboru nebo národní výbor vyššího stupně nebo jeho rada, a pokud jde o ústřední a krajské národní výbory, vláda, musí být svoláno mimořádné zasedání národního výboru.
(3) Zasedání národního výboru svolává jeho předseda na podkladě usnesení rady, která také připravuje jeho zasedání; usnesení rady k svolání zasedání není nutné, jsou-li dány podmínky uvedené v předchozím odstavci. Zasedání národních výborů jsou zásadně veřejná.
(4) Národní výbor se může závazně usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů; k usnesení se vyžaduje většina hlasů přítomných členů.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pravidelnost zasedání: Národní výbory musely zasedat v předepsaných intervalech (např. ústřední a krajské nejméně 4x ročně, místní nejméně 1x měsíčně), což zajišťovalo jejich stálou činnost.
- Mimořádná zasedání: Existovala možnost svolat zasedání i mimo pravidelný plán, pokud o to požádala čtvrtina členů, vyšší národní výbor, jeho rada, nebo v případě ústředních a krajských výborů vláda.
- Veřejnost zasedání: Zasedání národních výborů byla zásadně veřejná, což umožňovalo občanům sledovat jejich činnost.
- Usnášeníschopnost: Pro platné usnesení bylo nutné, aby byla přítomna nadpoloviční většina členů a pro samotné usnesení pak většina hlasů přítomných členů.
Na co si dát pozor
- Svolání zasedání bylo primárně v kompetenci předsedy na základě usnesení rady, s výjimkou mimořádných zasedání.
- Pravidla pro usnášeníschopnost a přijímání usnesení byla jasně definována, aby byla zajištěna legitimita rozhodnutí.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.