Vyhláška federálního ministerstva spojů, kterou se vydává rozhlasový a televizní řád

1. Žádosti o osvobození podle § 9 odst. 2 nebo odst. 3 podává účastník u své dodávací pošty na tiskopise, který mu vydá pošta; v žádosti je nutné uvést údaje o účastníkově příjmu a o příjmech příslušníků jeho domácnosti potvrzené zaměstnavatelem nebo poštou vyplácející důchod, popřípadě připojit doklady o dalších okolnostech odůvodňujících osvobození (lékařské potvrzení, doporučení Českého sdružení svazu invalidů, popřípadě Sdružení svazu slovenských invalidů).

2. Účastník se při podání žádosti zaváže, že ohlásí poště všechny okolnosti, které by měly vliv na trvání nebo druh osvobození, a prohlásí, že si je vědom následků, které by mu vznikly z uvedení nepravdivých nebo nesprávných údajů v žádosti.

3. O žádostech rozhoduje příslušná okresní správa spojů nebo organizace postavená jí na roveň; o odvoláních proti těmto rozhodnutím rozhoduje s konečnou platností orgán nadřízený orgánu, který o věci rozhodl.

Rozhodne-li orgán uvedený v § 10 odst. 3, že účastník je osvobozen od poplatků úplně nebo částečně, vydá mu průkaz o úplném nebo částečném osvobození (dále jen „průkaz“) a uvede v něm dobu, na kterou se osvobození přiznává. Tuto dobu stanoví podle okolností jednotlivého případu, nejdéle však na 3 roky. Prokáže-li vlastník průkazu před skončením jeho platnosti, že se podmínky pro přiznání osvobození nezměnily, může orgán, který o osvobození rozhodl, platnost průkazu prodloužit.

1. Osvobození zaniká:

a) uplynutím doby, na kterou bylo přiznáno,

b) změnou podmínek, za nichž bylo přiznáno (§ 9 odst. 2 a 3),

c) pravomocným rozhodnutím orgánu uvedeného v § 10 odst. 3, zejména vyjde-li dodatečně najevo, že osvobození bylo vydáno na základě nepravdivých nebo nesprávných údajů,

d) úmrtím vlastníka průkazu.

2. Neohlásí-li účastník zánik podmínek rozhodných pro přiznání osvobození, je povinen zaplatit poplatky v plné výši za dobu, po kterou nesplňoval podmínky pro osvobození.

1. Dříve vydaná povolení ke zřízení a provozování rozhlasových a televizních stanic se považují za potvrzení o evidenci přijímačů podle této vyhlášky.

2. Úplné nebo částečné osvobození od rozhlasového nebo televizního poplatku přiznané podle dřívějších předpisů zaniká uplynutím doby, na kterou bylo uděleno.

Zrušují se:

1. Vyhláška ministerstva informací a osvěty č. 357/1951 Ú. l. I. (č. 387/1951 Ú. v.), kterou se vydává rozhlasový řád;

2. Vyhláška ministerstva informací a osvěty č. 358/1951 Ú. l. I. (č. 388/1951 Ú. v.), kterou se vydává rozhlasový poplatkový řád;

3. Vyhláška ministerstva spojů č. 85/1954 Ú. l. (č. 105/1954 Ú. v.), kterou se mění a doplňuje rozhlasový řád;

4. Vyhláška ministerstva spojů č. 86/1954 Ú. l. (č. 106/1954 Ú. v.), kterou se mění a doplňuje rozhlasový poplatkový řád;

5. Vyhláška ministerstva spojů č. 177/1958 Ú. l. (Ú. v.), kterou se doplňuje rozhlasový poplatkový řád;

6. Opatření federálního výboru pro pošty a telekomunikace č. 167/1969 VPT, pokud se týká změny měsíčního rozhlasového a televizního poplatku;

7. Opatření federálního ministerstva spojů č. 29/1972 VFMS, jen pokud se týká změn rozhlasového poplatkového řádu.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1974.

Ministr:

Ing. Chalupa v. r.

1) Rozhlasovým přijímačem není účastnická stanice rozhlasu po drátě zřízená podle vyhlášky č. 146/1954 Ú. l. (č. 172/1954 Ú. v.), kterou se vydává řád rozhlasu po drátě.

2) Výše rozhlasových a televizních poplatků (měsíčně 10 Kčs za rozhlasový a 25 Kčs za televizní přijímač) byla stanovena výměrem Českého cenového úřadu č. 95/42/69 z 28. 5. 1969 a dodatkem č. 120/42/69 z 13. 6. 1969 a výměrem Slovenského cenového úřadu č. 337/69 z 26. 5. 1969 a dodatkem č. 423/69 s účinností od 1. 7. 1969.