(1) Vojenská správa může rozhodnout, že se některé z osob uvedených v § 11 stávají účastníky vojenské nemocenské péče. Takové opatření učiní vojenská správa zejména u osob, jimž nelze poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského pro zvláštní okolnosti vyplývající z povahy dotčených služeb.
(2) Osoby, o nichž vojenská správa učinila opatření podle odstavce 1, nemají po dobu, po niž jsou účastníky vojenské nemocenské péče, nárok na dávky národního pojištění nemocenského. Místo nemocenského může jim vojenská správa poskytnout peněžitou výpomoc.
(3) Opatření podle odstavce 1 může býti odvoláno jen, je-li možno dotčeným osobám poskytovat věcné dávky národního pojištění nemocenského.
(4) O opatřeních učiněných podle odstavců 1 a 3 uvědomí vojenská správa podle možnosti příslušnou okresní národní pojišťovnu.
(1) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 1 poskytuje Ústřední národní pojišťovna dávky národního pojištění nemocenského v dosavadním rozsahu. Dostávají-li však tito rodinní příslušníci zaopatřovací příspěvek, nenáleží jim podpora při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 zákona o národním pojištění, která by jim jinak příslušela za touž dobu.
(2) Rodinným příslušníkům osob uvedených v § 11 odst. 2 poskytuje Ústřední národní pojišťovna mimoústavní a ústavní ošetřování podle §§ 27 a 28 zákona o národním pojištění a pomoc v mateřství podle jeho § 32. Po uplynutí 3 měsíců ode dne nastoupení služby poskytuje Ústřední národní pojišťovna těmto rodinným příslušníkům i ostatní dávky národního pojištění nemocenského, náležející rodinným příslušníkům, vyjma podporu při ústavním ošetřování podle § 45 odst. 1 uvedeného zákona.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i tehdy, stanou-li se osoby uvedené v § 11 účastníky vojenské nemocenské péče podle § 12.
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedou je ministři práce a sociální péče, vnitra, financí, spravedlnosti a národní obrany v dohodě se zúčastněnými členy vlády.