§ 43 zákon o hlavním městě Praze – Pokud zákon vyžaduje předchozí zveřejnění, schválení…
Zákon o hlavním městě Praze · 131/2000 Sb. · Správní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 43 zákona 131/2000 stanovuje, že pokud zákon vyžaduje předchozí zveřejnění, schválení nebo souhlas pro platnost právního jednání hlavního města Prahy nebo městské části, musí být listina o takovém jednání opatřena doložkou potvrzující splnění těchto podmínek, a soud musí z úřední povinnosti přihlédnout k neplatnosti právního jednání z určitých důvodů. (§ 43 zákona č. 131/2000 Sb., zákon o hlavním městě Praze, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Podmiňuje-li tento zákon platnost právního jednání hlavního města Prahy nebo městské části předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina o tomto právním jednání doložkou, v níž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Je-li listina touto doložkou hlavním městem Prahou nebo městskou částí opatřena, má se za to, že povinnost předchozího zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna.
(2) K neplatnosti právního jednání z důvodů stanovených v § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 přihlédne soud i bez návrhu.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud hlavní město Praha nebo městská část provádí právní jednání, které vyžaduje předchozí zveřejnění, schválení nebo souhlas (např. prodej majetku), musí být na příslušné listině (smlouvě, rozhodnutí) uvedena doložka potvrzující splnění těchto podmínek.
- Přítomnost takové doložky na listině znamená, že se má za to, že povinnost zveřejnění, schválení nebo souhlasu byla splněna, což usnadňuje prokazování platnosti jednání.
- Soud je povinen z vlastní iniciativy (i bez návrhu účastníků řízení) zkoumat, zda právní jednání není neplatné z důvodů uvedených v § 35 odst. 7, § 36 odst. 1 a 2 a § 72 odst. 2 tohoto zákona.
Na co si dát pozor
- Absence doložky na listině, kde je zákonem vyžadována, může zpochybnit platnost právního jednání.
- I přes existenci doložky může být právní jednání neplatné, pokud soud zjistí, že podmínky pro jeho platnost nebyly skutečně splněny, a to zejména z důvodů uvedených v odkazovaných paragrafech.
- Soudní přezkum neplatnosti právního jednání z uvedených důvodů je povinný, což znamená, že se na něj nelze spoléhat, že by jej soud přehlédl.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 43
Jak soudy aplikují § 43
Otázkou absolutní neplatnosti smlouvy o nájmu [pro absenci doložky o předchozím zveřejnění, schválení nebo souhlasu podle § 43 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o nájmu, dále jen „zákon č. 131/2000 Sb.“ a pro neexistenci souhlasu příslušného orgánu obce s jejím uzavřením] se odvolací (i dovolací) soud – za situace, kdy tento důvod neplatnosti žalovaný v řízení před soudy obou stupňů netvrdil a nevyšel najevo ani jinak - nezabýval v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu.
Tak především výtkou, že „odvolací soud ignoroval existenci tzv. doložky o splnění podmínek podle ust. § 43 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb.“, se dovolatelka ve skutečnosti dožaduje, aby v dovolacím řízení byla řešena (právní) otázka, kterou se odvolací soud nezabýval a ani – z posléze uvedené příčiny – zabývat nemohl.
… 131/2000 Sb.“) a organizačního řádu Magistrátu hlavního města Prahy ředitel odboru informatiky (jak je minimálně obvyklé podle ust. § 20 odst. 2 obč. zák.), přičemž platnost nájemní smlouvy tohoto typu nebyla podmíněna souhlasem (schválením) Rady hlavního města Prahy a opatřením dokumentu schvalovací doložkou podle § 43 zákona č. 131/2000 Sb. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací shledal, že dovolání žalovaného (dovolatele) proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném …