Zákon SNR o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v sociálním zabezpečení

Okresní národní výbor svou posudkovou komisí sociálního zabezpečení rozhoduje o tom, zda jde o občana těžce postiženého na zdraví, o stupni tohoto postižení a o přiznání mimořádných výhod.

Krajský národní výbor rozhoduje o přijetí občana těžce postiženého na zdraví do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, a to i v případech, kdy jde o ústavy zřízené pro potřebu celého kraje, které však spravuje okresní národní výbor.

Národní výbory organizují péči o staré občany tak, aby především bylo zajištěno a usnadněno uspokojování životních potřeb těm občanům, kterým nemůže poskytnout potřebnou péči vlastní rodina. Vytvářením vhodných podmínek a příležitostí národní výbory usnadňují život ve stáří všem občanům, umožňují jim účast na společenském a kulturním životě, pracovní a veřejnou činnost.

Místní (městský) národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí příspěvku na společné stravování,

2. o poskytnutí jednorázového peněžitého příspěvku a o věcné pomoci,

3. o případné úhradě za služby poskytnuté v zařízení sociální péče, které spravuje;

b) zřizuje a spravuje zařízení sociální péče pro staré občany, které mají místní význam;

c) umožňuje starým občanům účast na společném stravování;

d) spolupracuje s příslušnými orgány v otázkách bydlení starých občanů.

Okresní národní výbor

a) rozhoduje

1. o poskytnutí pečovatelské služby a o úhradě za ni,

2. o poskytnutí opakujících se peněžitých příspěvků,

3. o přijetí do ústavu sociální péče, který spravuje, o propuštění z něho, o přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby;

b) organizuje a umožňuje účast starých občanů na společenském a kulturním životě.

Občanům, kteří se v důsledku mimořádných událostí ocitli ve zvlášť obtížných poměrech a nemohou je překonat vlastním přičiněním, ani za pomoci své rodiny, poskytuje okresní národní výbor věcnou pomoc, peněžité příspěvky, popřípadě půjčky.

(1) Občanům, kteří žijí v mimořádně těžkých poměrech a proto potřebují pomoc společnosti k překonání důsledků a návyků pramenících z odlišného způsobu života v minulosti, poskytuje okresní národní výbor zejména výchovnou péči, poradenskou službu a podle potřeby též věcnou pomoc a peněžité příspěvky.

(2) Na výchovné péči o tyto občany se podílejí místní (městské) národní výbory.

(3) V místech s větší koncentrací občanů uvedených v odstavci 1 zřizují národní výbory jako své poradní orgány komise zaměřené k prohloubení a koordinaci péče o tyto občany.

Okresní národní výbor rozvíjí v péči o občany společensky nepřizpůsobené především výchovnou a poradenskou činnost a poskytuje těmto občanům pomoc při pracovním umístění a při ubytování, v případě potřeby ubytování v účelovém zařízení a podle sociálních poměrů těchto občanů též půjčky, peněžitý příspěvek, popřípadě věcnou pomoc.

Na výchovné péči o občany společensky nepřizpůsobené se podílejí místní (městské) národní výbory.

Při posuzování vhodnosti pracovních míst pro občany společensky nepřizpůsobené hodnotí okresní národní výbor ve spolupráci s organizací zejména

a) zda je místo vhodné vzhledem k zdravotnímu stavu a schopnosti a pokud možno i ke kvalifikaci občana,

b) zda jde o místo vhodné k příznivému výchovnému ovlivňování občana, především pracovním kolektivem.

Pro poskytování některých služeb sociální péče zřizují národní výbory účelová zařízení:

a) ústavy sociální péče,

b) manželské a předmanželské poradny,

c) domovy pro matky s dětmi,

d) zvláštní zařízení pro výkon pěstounské péče,

e) výcviková střediska a zařízení pro občany se změněnou pracovní schopností,

f) zařízení pro občany společensky nepřizpůsobené,

g) kluby důchodců,

h) samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce,

ch) střediska osobní hygieny.

Pro poskytování ústavní sociální péče národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče:

a) ústavy pro tělesně postiženou mládež,

b) ústavy pro mentálně postiženou mládež,

c) ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže,

d) ústavy pro dospělé občany tělesně postižené,

e) ústavy pro dospělé občany smyslově postižené,

f) ústavy pro dospělé občany mentálně postižené,

g) domovy důchodců,

h) domovy-penzióny pro důchodce.

(1) Ústavy sociální péče zřizují a spravují okresní národní výbory, pokud není dále stanoveno jinak.

(2) Městské národní výbory mohou zřizovat a spravovat ústavy sociální péče místního významu, zejména ústavy pro denní a týdenní pobyt mentálně postižené mládeže.

(3) Krajské národní výbory zřizují a spravují ústavy sociální péče krajského významu určené převážně pro potřebu celého kraje nebo více krajů. Správu těchto ústavů, s výjimkou rozhodování o přijetí do nich, propuštění z nich, přemístění do jiného ústavu a o úhradě za poskytované služby, mohou svěřit okresnímu národnímu výboru.

Ministerstvo v případě potřeby zřizuje a spravuje zařízení sociální péče se zvláštním zaměřením.

Zařízení sociální péče uvedené v § 37 pod písm. a) až e) mohou být zřízena nebo zrušena a jejich objekty odňaty svému účelu jen se souhlasem krajského národního výboru, a jde-li o zařízení spravované krajským národním výborem, po projednání s ministerstvem. Požadavek souhlasu podle zvláštních předpisů není tím dotčen.

(1) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory starým nebo zdravotně těžce postiženým občanům za předpokladu, že potřebnou péči nemohou zajistit rodinní příslušníci těchto občanů, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti; tuto službu poskytují též rodinám s dětmi, nelze-li ji zajistit jinak.

(2) Pečovatelskou službu poskytují národní výbory prostřednictvím pečovatelek a dobrovolných pracovníků pečovatelské služby. Dobrovolným pracovníkům poskytuje národní výbor odměnu.

Národní výbory organizují a zabezpečují důchodcům stravování zejména v organizacích, ve kterých pracovali před odchodem do důchodu, v závodních a dietních jídelnách, v jídelnách jed-

notných zemědělských družstev, v zařízeních veřejného stravování, v ústavech sociální péče, popřípadě též v samostatných jídelnách pro důchodce.

(1) Půjčky, které poskytuje národní výbor v rámci sociální péče, jsou bezúročné.

(2) Při poskytnutí půjčky uzavře národní výbor s občanem, kterému byla půjčka poskytnuta, písemnou dohodu o splátkách, popřípadě o srážkách ze mzdy;26) v dohodě se zejména uvede, v jakých splátkách a termínech se bude půjčka splácet.

(1) Okresní národní výbory, popřípadě krajské národní výbory mohou zřizovat ústavy sociálních služeb.

(2) Ústavy sociálních služeb komplexně zabezpečují ekonomické a technické řízení služeb sociální péče, u některých služeb též organizaci jejich poskytování.

Krajské národní výbory zřizuji krajská metodická střediska pro metodicko-odborné řízení ústavní sociální péče, popřípadě dalších služeb sociální péče.

(1) Pro řízení ve věcech upravených tímto zákonem platí obecné předpisy o správním řízení, pokud tento zákon nebo zákon o sociálním zabezpečení nestanoví jinak.

(2) Místní příslušnost národních výborů ve správním řízení se řídí

a) místem stálého pracoviště účastníka řízení, v němž pracuje nebo pobírá nemocenské dávky, jestliže

1. je na tomto pracovišti závodní zdravotnické zařízení, v němž působí posudková komise sociálního zabezpečení okresního národního výboru; nedovoluje-li však zdravotní stav účastníka řízení, aby se účastnil jednání posudkové komise sociálního zabezpečení v tomto místě, řídí se místní příslušnost posudkové komise sociálního zabezpečení místem bydliště účastníka řízení,

2. rozhodují o nutnosti trvalého převedení pracujícího na jinou práci, nebo o nutnosti trvalé změny zaměstnání ze zdravotních důvodů,

3. rozhodují o udělení předchozího souhlasu organizaci k rozvázání pracovního (učebního) poměru výpovědí s občanem se změněnou pracovní schopností;27)

b) místem přípravy pro pracovní uplatnění, jestliže jde o výplatu příspěvku po dobu přípravy pro pracovní uplatnění včetně jeho zvýšení na rodinné příslušníky, o poskytnutí nutných školních potřeb a učebnic a o úhradu nutných výloh spojených s přípravou pro pracovní uplatnění;

c) sídlem školy, zřízené při ústavu sociální péče, popřípadě sídlem školy pro děti a mládež vyžadující zvláštní péče, jestliže účastníkem řízení je žák těchto škol;

d) sídlem lékařské komise v oboru působnosti federálního ministerstva národní obrany, federálního ministerstva vnitra a ministerstva vnitra Slovenské socialistické republiky, jde-li o posouzení zdravotního stavu příslušníka ozbrojených sil z povolání a Sboru národní bezpečnosti, s výjimkou kontrolní lékařské prohlídky poživatele důchodu, jehož služební poměr skončil;

e) sídlem nápravně výchovného ústavu, jde-li o posouzení zdravotního stavu odsouzeného v době výkonu trestu odnětí svobody;

f) sídlem okresního nebo krajského národního výboru, který spravuje ústav nebo jiné zařízení sociální péče, do kterého má být občan přijat.

(3) Místní příslušnost národních výborů ve věcech péče o občany se změněnou pracovní schopností se řídí místem stálého pracoviště občana, jestliže národní výbory

a) doporučují vhodnou úpravu pracovních podmínek nebo vhodné pracovní uplatnění občana se změněnou pracovní schopností v organizaci, ve výrobním družstvu invalidů nebo v družstvu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením;

b) sledují, zda příprava pro pracovní uplatnění, výkon zaměstnání, pracovní podmínky a prostředí nemají nepříznivý vliv na zdravotní stav občana se změněnou pracovní schopností.

Nárok na zaopatřovací příspěvek se uplatňuje u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu má člen rodiny vojáka trvalý pobyt. Žádost o příspěvek na úhradu za užívání bytu se podává u místního (městského) národního výboru, v jehož obvodu měl voják trvalý pobyt před nástupem služby v ozbrojených silách. Místní (městský) národní výbor ověří skutečnosti uvedené v žádosti a postoupí ji okresnímu národnímu výboru, v jehož obvodu měl voják před nástupem vojenské služby trvalý pobyt.

Tímto zákonem není dotčena působnost místních (městských) národních výborů rozhodovat ve věcech sociálního zabezpečení, jestliže podle předpisů dříve platných okresní národní výbor přenesl rozhodování o nich na místní (městský) národní výbor.28)

Ministerstvo v dohodě se zúčastněnými ústředními orgány a se Slovenskou odborovou radou a po projednání se Svazem družstevních rolníků Slovenské socialistické republiky stanoví

a) podmínky pro zřizování správních komisí, pro volbu členů těchto komisí a jejich složení,

b) podrobnosti o úkolech národních výborů v péči o rodinu a děti,

c) podrobnosti o vedení evidence dětí a mladistvých postižených na zdraví a dětí těžko vychovatelných,

d) další zařízení sociální péče, která mohou zřizovat národní výbory,

e) podmínky pro zřizování a činnost zařízení sociální péče, ústavů sociálních služeb a krajských metodických středisek, pro přijímání občanů do zařízení sociální péče a upraví výši a podmínky úhrady za poskytované služby, s výjimkou úhrady za péči poskytovanou v ústavech sociální péče,

f) podmínky pro poskytování odměny a její výši dobrovolným pracovníkům pečovatelské služby.

1. § 1 až 18, § 20, 22 a 24 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,

2. vyhláška č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení, ve znění vyhlášky č. 78/1968 Sb. a vyhlášky č. 143/1971 Sb.,

3. položky č. 78 až 81 přílohy zákona SNR č. 131/1970 Sb., o zřízení krajských národních výborů ve Slovenské socialistické republice a o opatřeních s tím souvisících,

4. položky č. 18 až 20 přílohy E zákona SNR č. 159/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1976.

Šalgovič v. r.

Dr. Colotka v. r.

1) § 129-135, § 162 a § 165 zákona č. 121/1975 Sb., o sociálním zabezpečení.

2) Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, ve znění zákona č. 99/1972 Sb., o zvýšení přídavků na děti a výchovného,

zákon č. 107/1971 Sb., o mateřském příspěvku,

zákon č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči.

3) Působnost Národního výboru hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy je vymezena zákonem SNR č. 43/1968 Sb., o hlavním městě Slovenské socialistické republiky Bratislavě.

4) § 2 a § 7 zákona č. 117/1966 Sb., o některých důsledcích zanedbávání péče o děti, ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

5) Vyhláška č. 76/1957 Ú. v., o přechodu z pracovní neschopnosti do invalidity (částečné invalidity).

6) § 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce,

§ 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

7) § 24 odst. 2 zákona č. 88/1968 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

8) § 43 zákona o rodině.

9) § 43 odst. 2 písm. a) zákona o rodině.

10) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

11) § 2 a § 7 zákona č. 117/1968 Sb., ve znění zákona č. 99/1972 Sb.

12) Zákon č. 50/1973 Sb. a zákon č. 107/1971 Sb.

13) § 83 odst. 2 zákona o rodině.

14) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

15) § 45 odst. 2 zákona o rodině.

16) § 84 odst. 1 a § 86 trestního zákona.

17) § 44 odst. 2 a 3 zákona o rodině.

18) § 43 odst. 2 písm. a) zákona o rodině.

19) § 43 odst. 2 písm. b) zákona o rodině.

20) § 43 odst. 2 písm. c) zákona o rodině.

21) § 100 zákona o rodině.

22) § 8 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb.

23) § 14 zákona č. 107/1971 Sb.

24) § 50 a § 231 zákoníku práce.

25) § 37 odst. 1 písm. a), § 46 odst. 1 písm. d), § 51 odst. 1 písm. c) zákoníku práce,

§ 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 122/1975 Sb., o zemědělském družstevnictví.

26) § 57 občanského zákoníku.

27) § 50 a § 231 zákoníku práce.

28) § 9 odst. 1 a § 10 odst. 2 vyhlášky č. 108/1964 Sb., o působnosti národních výborů ve věcech sociálního zabezpečení,

§ 12 odst. 2 vládního nařízení č. 59/1964 Sb., o úkolech národních výborů při péči o děti,

§ 84 správního řádu.