Zákon o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení může šlechtitelské osvědčení převést písemnou smlouvou na jiný subjekt. Tím se převádějí na nabyvatele práva a povinnosti vyplývající ze šlechtitelského osvědčení, s výjimkou původcovství. Majitel šlechtitelského osvědčení má právo požadovat od nabyvatele za tento převod finanční úhradu.

(2) Spolumajitel šlechtitelského osvědčení může převést svůj podíl na kteréhokoli z ostatních spolumajitelů. Na třetí osobu může převést svůj podíl jen v případě, že žádný ze spolumajitelů nepřijme ve lhůtě jednoho měsíce písemnou nabídku převodu.

(3) Smlouva o převodu šlechtitelského osvědčení nabývá účinnosti dnem zápisu do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen, který vede ministerstvo; zápis se provede po zaplacení správního poplatku.3)

(4) Jiná změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení mimo převodu podle odstavců 1 až 3 je možná pouze v případech stanovených zákonem.

(5) Změna v osobě majitele šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen.

Šlechtitelské osvědčení platí ode dne podání přihlášky

a) u odrůd chmele, vinné révy, ovocných, okrasných a lesních dřevin a podnoží těchto druhů 25 let,

b) u odrůd ostatních druhů 20 let,

c) u plemen po dobu trvání plemene.

(1) Šlechtitelské osvědčení zaniká, jestliže

a) uplyne doba jeho platnosti,

b) majitel šlechtitelského osvědčení nezaplatí včas správní poplatek,3)

c) majitel (všichni spolumajitelé) šlechtitelského osvědčení písemně oznámí, že se šlechtitelského osvědčení vzdává,

d) bylo zrušeno (§ 23).

(2) Zánik šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku federálního ministerstva zemědělství a výživy (dále jen „Věstník“).

Název odrůdy nebo plemene musí být používán při obchodním využívání odrůdy nebo plemene i při dalším šlechtění. Název odrůdy nebo plemene nesmí být užíván pro jinou odrůdu nebo plemeno stejného nebo příbuzného rodu ani po skončení doby platnosti šlechtitelského osvědčení.

(1) Zahraniční fyzické a právnické osoby mají za podmínek vzájemnosti stejná práva a povinnosti jako osoby československé, avšak - jde-li o práva majitelů šlechtitelského osvědčení - jedině tehdy, jestliže stát, jehož je tato osoba příslušníkem nebo v němž má své sídlo, poskytuje danému druhu rostlin nebo zvířat ochranu. V případech zvláštního zřetele hodných může být šlechtitelské osvědčení uděleno, i když není tato podmínka splněna.

(2) Ustanovení mezinárodních smluv, jimiž je Československá socialistická republika vázána, zůstávají nedotčena.

(1) Přihlášku k ochraně odrůdy nebo plemene je oprávněn podat přihlašovatel (§ 3).

(2) Přihlášky se podávají u ministerstva; podáním přihlášky vzniká přihlašovateli právo přednosti.

(3) Právo přednosti, které vyplývá z mezinárodní smlouvy, musí přihlašovatel uplatnit již v přihlášce a během tří měsíců je prokázat, jinak se k němu nepřihlíží. V přihlášce musí být uvedeno datum a stát podání prvé přihlášky v zahraničí, od níž přihlašovatel odvozuje právo přednosti.

(4) Ministerstvo zapisuje přihlášky v pořadí, v jakém byly doručeny, do seznamu přihlášek nových odrůd nebo do seznamu přihlášek nových plemen.

(1) Nemá-li přihláška stanovené náležitosti, ministerstvo vyzve přihlašovatele, aby nedostatky ve stanovené lhůtě odstranil; v případě zvláštního zřetele hodném mu pomůže s jejich odstraněním. Nebudou-li nedostatky ve stanovené lhůtě odstraněny, ministerstvo řízení zastaví. Na tento důsledek musí být přihlašovatel při stanovení lhůty upozorněn.

(2) Odstraní-li přihlašovatel nedostatky řádně a ve stanovené lhůtě, zůstává mu právo přednosti zachováno.

(3) Náležitosti přihlášky stanoví obecně závazný právní předpis.

(1) Ministerstvo uveřejňuje oznámení o podaných přihláškách ve Věstníku. Ve lhůtě tří měsíců od uveřejnění oznámení lze podat u ministerstva odůvodněné námitky proti podané přihlášce; může je podat kterákoli právnická nebo fyzická osoba. O námitkách rozhoduje ministerstvo. Pokud byl k rozhodnutí o námitkách vyžádán odborný posudek (§ 20), rozhodne ministerstvo ve lhůtě tří měsíců od obdržení tohoto posudku.

(2) Změnu v osobě přihlašovatele lze po podání přihlášky provést

a) se souhlasem přihlašovatele,

b) bez jeho souhlasu na základě pravomocného rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(3) Vznikne-li v průběhu řízení o přihlášce spor o to, zda přihláška byla podána oprávněným přihlašovatelem, pokračuje ministerstvo v řízení, avšak rozhodnutí o šlechtitelském osvědčení vydá až po právní moci rozhodnutí orgánu uvedeného v § 25.

(4) Změna v osobě přihlašovatele se vyznačuje v seznamu přihlášek nových odrůd nebo v seznamu přihlášek nových plemen.

(1) Přihláška k ochraně československé odrůdy nebo plemene může být v zahraničí podána až po přihlášení v Československé socialistické republice; ministerstvo může z této povinnosti povolit výjimku z důležitých obchodně politických zájmů. Tato úprava platí za podmínky, že mezinárodní smlouva, kterou je Československá socialistická republika vázána, nestanoví jinak.

(2) Přihlášení československé odrůdy nebo plemene v zahraničí je přihlašovatel povinen oznámit ministerstvu.

(1) Podmínky uvedené v § 4 až 6 zjišťuje ministerstvo na základě posudků odborných orgánů a organizací, u plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy,1) na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

(2) Odborné orgány a organizace jsou povinny na výzvu ministerstva a ve lhůtě stanovené po dohodě s nimi posoudit znaky a vlastnosti odrůd a plemen. Za tím účelem je přihlašovatel povinen poskytnout odbornému orgánu nebo organizaci bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál.

(3) Odborné orgány a organizace mohou využívat při posuzování odrůd a plemen i výsledků zkoušek provedených v zahraničí.

(4) Odborné orgány a organizace mají vůči přihlašovateli právo na úhradu za výkony spojené s posuzováním odrůd a plemen, a to v souladu s cenovými předpisy.

(1) Po obdržení posudku odborného orgánu nebo organizace, případně rozhodnutí příslušného orgánu, rozhodne ministerstvo do tří měsíců o udělení šlechtitelského osvědčení.

(2) Rozhodnutí o udělení šlechtitelského osvědčení se zapisuje do rejstříku chráněných odrůd nebo do rejstříku chráněných plemen. Československý původce, který není přihlašovatelem, obdrží stejnopis šlechtitelského osvědčení.

(3) Šlechtitelské osvědčení se uveřejňuje ve Věstníku; šlechtitelské osvědčení na odrůdy se též zapisuje do státní odrůdové knihy.4)

(1) Majitel šlechtitelského osvědčení je povinen po dobu platnosti šlechtitelského osvědčení udržovat odrůdu nebo plemeno. Vzniknou-li pochybnosti, zda odrůda nebo plemeno splňují i nadále podmínky stanovené v § 4 odst. 1 písm. b) a c) a v § 5 odst. 2 písm. b), c) a e), je majitel šlechtitelského osvědčení povinen na výzvu ministerstva poskytnout bezplatně k dispozici biologický a dokumentační materiál k ověření uvedených podmínek.

(2) Ověření provádějí organizace pověřené k výkonu ověřovacích zkoušek zvláštními předpisy.5) U plemen, na něž se nevztahují zvláštní předpisy,1) provádějí ověřování orgány nebo organizace pověřené k tomu ministerstvem.

(3) Orgány a organizace uvedené v odstavci 2 mají vůči majiteli šlechtitelského osvědčení právo na úhradu za výkony spojené s prováděním ověřovacích zkoušek, a to v souladu s cenovými předpisy. Toto ustanovení se nepoužije na ověřovací zkoušky plemen, na něž se vztahují zvláštní předpisy.1)

(1) Ministerstvo zruší šlechtitelské osvědčení, jestliže

a) dodatečně vyjde najevo, že nebyly splněny podmínky pro jeho udělení; v takovém případě se na šlechtitelské osvědčení hledí jako by nebylo uděleno,

b) odrůda nebo plemeno již nevykazují znaky, zjištěné v době udělení šlechtitelského osvědčení,

c) nebude dodán řádně a včas biologický a dokumentační materiál pro ověřovací zkoušky (§ 22),

d) nebude zaplacena ve stanovené lhůtě úhrada za provedení ověřovacích zkoušek.

(2) Zrušení šlechtitelského osvědčení se vyznačuje v rejstříku chráněných odrůd nebo v rejstříku chráněných plemen a uveřejňuje se ve Věstníku. Zrušení šlechtitelského osvědčení u odrůd se zapisuje též do státní odrůdové knihy.4)

V řízení před ministerstvem se postupuje podle správního řádu,6) pokud tento zákon nestanoví jinak.

Spory vzniklé z právních vztahů na základě tohoto zákona projednávají a rozhodují soudy nebo hospodářská arbitráž podle své pravomoci.

V případě neoprávněného zásahu do práva chráněného tímto zákonem se může majitel šlechtitelského osvědčení, nebo původce, není-li majitelem šlechtitelského osvědčení, jejichž právo bylo porušeno, domáhat zejména toho, aby rušení práva bylo zakázáno a aby následky porušení byly odstraněny. Byla-li tímto zásahem způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Při nemajetkové újmě má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat i v peněžitém plnění.

(1) Organizaci, která

a) v době platnosti šlechtitelského osvědčení

1. obchodně využívá odrůdu nebo plemeno bez souhlasu majitele šlechtitelského osvědčení,

2. při obchodním využívání odrůdy nebo plemene neužívá pro ně jejich registrovaný název, nebo užívá jejich registrovaný název pro jinou odrůdu nebo plemeno téhož nebo příbuzného rodu,

b) neoprávněně podá přihlášku k ochraně československé odrůdy nebo plemene v zahraničí (§ 19 odst. 1),

c) neoznámí ministerstvu, že přihlásila československou odrůdu nebo plemeno k ochraně v zahraničí (§ 19 odst. 2),

může ministerstvo uložit pokutu až do výše 500 000 Kčs.

(2) Při stanovení výše pokuty přihlédne ministerstvo zejména k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(3) Pokutu lze uložit jen do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o porušení povinnosti dozvědělo, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k němu došlo. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci.

(4) Výnosy z pokut jsou příjmem státního rozpočtu federace.

Občan, který neoprávněně obchodně využívá odrůdu nebo plemeno, na něž bylo vydáno šlechtitelské osvědčení, neoprávněně podá přihlášku k ochraně československé odrůdy nebo plemene v zahraničí (§ 19 odst. 1) nebo neoznámí ministerstvu, že přihlásil československou odrůdu nebo plemeno k ochraně v zahraničí (§ 19 odst. 2), se dopustí přestupku, za nějž mu lze uložit pokutu až do výše 5 000 Kčs.

(1) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky, ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu České socialistické republiky, ministerstvem lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Slovenské socialistické republiky a federálním ministerstvem zahraničního obchodu vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 1 odst. 2.

(2) Ministerstvo v dohodě s ministerstvem zemědělství a výživy České socialistické republiky a ministerstvem zemědělství a výživy Slovenské socialistické republiky vydá obecně závazný právní předpis k provedení § 7 odst. 5 a § 17 odst. 3.

(1) Odrůdy, které byly podle zvláštních předpisů4) zapsány jako původní odrůdy do státní odrůdové knihy před účinností tohoto zákona a nebyly obchodně využívány dříve než před 10 lety před účinností tohoto zákona, jakož i existující plemena uznaná nebo povolená podle zvláštních předpisů,1) mohou být přihlášeny k ochraně podle tohoto zákona. Na tyto odrůdy se nevztahuje ustanovení § 7 odst. 3.

(2) Přihlášku podle odstavce 1 je nutno podat nejpozději do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Majitel šlechtitelského osvědčení může obchodně využívat odrůdu nebo plemeno jen tehdy, pokud byly odrůda nebo plemeno, na něž bylo vydáno šlechtitelské osvědčení, též povoleny podle zvláštních předpisů.2) V takovém případě se na něj hledí jako na pověřenou organizaci podle těchto předpisů.

§ 2 odst. 1 věta druhá vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby se mění tak, že slova „podávají pověřené organizace (§ 1 odst. 1)“ se nahrazují slovy „se podávají“.

Zrušuje se

1. § 4 odst. 2 a 4 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,

2. § 1 a § 2 odst. 1 věta třetí vyhlášky ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství a ministerstva spravedlnosti č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1990.

Husák v. r.

Indra v. r.

Adamec v. r.

1) Zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat.

Zákon č. 102/1963 Sb., o rybářství.

2) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

3) Vyhláška federálního ministerstva financí, ministerstva financí, cen a mezd ČSR a ministerstva financí, cen a mezd SSR č. 231/1988 Sb., o správních poplatcích.

4) Zákon č. 61/1964 Sb.

5) Zákon č. 61/1964 Sb.

Zákon ČNR č. 86/1972 Sb.

Zákon SNR č. 110/1972 Sb.

Zákon č. 102/1963 Sb.

6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).