§ 17 Zákon, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení – Závěrečná ustanovení
Zákon, kterým se stanoví zásady pro zákony národních rad o podnikových daních a příspěvku na sociální zabezpečení · 133/1969 Sb. · § 17 · Daňové právo
Stručně: Paragraf 17 zákona 133/1969 stanoví, že do konce roku 1970 bylo možné odečíst od základu daně z jmění část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (nebo 1965 u experimentujících podniků) uhrazena z určitých zdrojů.
§ 17 Závěrečná ustanovení
Do konce roku 1970 se od základu daně z jmění odečítá část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (u experimentujících podniků i v roce 1965) uhrazena do výše přídělu z hrubého důchodu nebo ze zisku, popřípadě z investičního úvěru, který byl do konce roku 1966 z těchto zdrojů splacen.
ČÁST VI
Paragraf 17 zákona 133/1969 stanoví, že do konce roku 1970 bylo možné odečíst od základu daně z jmění část ceny základních prostředků, která byla v roce 1966 (nebo 1965 u experimentujících podniků) uhrazena z určitých zdrojů.
Co to znamená v praxi
Podniky mohly snížit svůj základ daně z jmění, a tím i daňovou povinnost, pokud splnily podmínky týkající se úhrady základních prostředků.
Odečet se vztahoval na úhrady provedené v roce 1966, nebo v roce 1965 u podniků, které byly v experimentálním režimu.
Zdroje pro úhradu, které umožňovaly tento odečet, byly příděl z hrubého důchodu, zisk nebo investiční úvěr splacený do konce roku 1966.
Toto ustanovení mělo časově omezenou platnost, a to do konce roku 1970.