Vyhláška federálního ministerstva financí, kterou se provádí zákon o dani z obratu

(k § 6 zákona)

Daň se stanoví podle sazeb uvedených v Sazebníku, který je nedílnou součástí této vyhlášky.

(k § 7 zákona)

(1) Daň se vypočítává:

a) rozdílem mezi maloobchodní cenou, popř. sníženou o přípustnou obchodní srážku nebo její část (čl. 6) nebo stanovenou odbytovou přirážkou, a mezi velkoobchodní cenou. U kterých výrobků se daň podle tohoto ustanovení vypočítává, stanoví federální ministerstvo financí,

b) rozdílem mezi velkoobchodní cenou stanovenou včetně daně podle příslušných ceníků a mezi velkoobchodní cenou bez daně,

c) procentní sazbou podle Sazebníku (základní daň) z velkoobchodní ceny (popř. zvýšené o přirážky za jinou jakost nebo za jiné provedení) nebo nákladů a příslušné ziskové přirážky; při prodeji odběratelům, kteří nemají nárok na obchodní srážku, se použije ještě sazba dodatkové daně (sloupec 4 Sazebníku),

d) procentní sazbou podle sloupce 3 Sazebníku z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který má nárok na obchodní srážku,

e) procentními sazbami podle sloupců 3 a 4 Sazebníku z obchodní ceny při prodeji odběrateli, který nemá nárok na obchodní srážku,

f) pevnou částkou na jednotku zboží.

(2) O odbytovou přirážku se snižuje rozdílová daň [odstavec 1 písm. a)]. V případech, kdy se výrobek prodává s procentní daní, odečte se odbytová přirážka jen z dodatkové daně; není-li dodatková daň zahrnuta v prodejní ceně nebo není-li stanovena, nesmí odbytová přirážka snižovat základní daň. Odbytovou přirážkou snižující daň je pouze přirážka stanovena pro plnění skladové (základní) nebo traťové formy dodávky výrobků.

(3) Dojde-li ke změně velkoobchodní nebo maloobchodní ceny, popř. sazby daně nebo obchodní srážky (přirážky), je pro účely daně rozhodující cena, procentní sazba nebo obchodní srážka (přirážka) platná v den vyhotovení faktury nebo jiného dokladu o prodeji.

(4) Prodává-li podnik zboží s přípustnou slevou z maloobchodní ceny z důvodů jeho nižší jakosti, je zdanitelným obratem snížená maloobchodní cena jen tehdy, sníží-li podnik zároveň ve stejném poměru velkoobchodní cenu.

(5) Prodává-li podnik zboží, na něž není stanovena maloobchodní cena s přípustnou slevou z velkoobchodní ceny, je zdanitelným obratem snížená velkoobchodní cena.

(6) Daň vypočítává podnik na fakturách nebo jejich průpisech. Má-li však podnik řádné podklady pro výpočet daně u faktur vydaných za určité období, není povinen vypočítávat daň na fakturách nebo jejich průpisech. Za řádné podklady se považují sborníky, konsignace, výkazy o prodeji zboží nebo jiná sestavení jednotlivých druhů vyfakturovaného zboží, umožňující výpočet daně na celkové množství jednotlivých druhů zboží vyfakturovaných v určitém období. Tyto podklady musí navazovat na účetnictví. Finanční orgán může podniku toto oprávnění odejmout, zjistí-li, že podklady vedené v podniku neumožňují řádné provádění kontroly a nezajišťují správný odvod daně.

(7) V souladu s platnými předpisy o zavedení a využívání jednotné soustavy sociálně ekonomických klasifikací a číselníků je podnik povinen označovat na fakturách výrobky číselnými znaky podle příslušných oborových číselníků.

(k § 7 zákona)

(1) Odvody daně se snižují o oprávněně poskytnutou obchodní srážku. Nárok na obchodní srážku mají obchodní organizace, podniky veřejného stravování a provozovatelé zařízení závodního stravování ve výši stanovené podle místa odběru, ostatní odběratelé mají nárok na obchodní srážku nebo její část, jen stanoví-li tak federální ministerstvo financí.

(2) Nárok na obchodní srážku lze uplatnit toliko při nákupu zboží pro další prodej v nezměněném stavu nebo pro zpracování na jídla a nápoje.

(3) Obchodní podniky, podniky veřejného stravování a provozovatelé zařízení závodního stravování nemusí uplatňovat nárok na obchodní srážku u dodavatele. Při nákupu zboží pro vlastní spotřebu nemají tyto podniky nárok na obchodní srážku a jsou povinny nejpozději před fakturací písemně požádat dodavatele o fakturaci ceny včetně daně bez poskytnuté obchodní srážky nebo dodatkové daně. Ostatní odběratelé, jimž federální ministerstvo financí přiznalo nárok na obchodní srážku, jsou povinni si jej u dodavatele nejpozději před fakturací písemně zajistit.

(4) U výrobků nesmí součet odbytové přirážky k velkoobchodní ceně a obchodní srážky z maloobchodní ceny překročit částku odpovídající celkové obchodní srážce.

(5) Rozdíly mezi stanovenými a dohodnutými obchodními srážkami nesmějí být vyrovnány na vrub daně.

(k § 7 zákona)

(1) Daň se odvádí:

a) jednou částkou za čtvrtletí,

b) jednou částkou za měsíc nebo

c) zálohovými pevnými částkami.

(2) Jednou částkou za čtvrtletí odvádí daň podnik s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs nejpozději do 22. dne po uplynutí čtvrtletí. Čtvrtletní daňovou povinností se rozumí čtvrtina daňové povinnosti (kompenzované o zápornou daň) za uplynulý kalendářní rok.

(3) Jednou částkou za měsíc odvádí daň podnik s měsíční daňovou povinností do 200 000 Kčs (s výjimkou podniků uvedených v odstavci 2) nejpozději do 22. dne měsíce za předcházející měsíc. Měsíční daňovou povinností se rozumí průměr skutečné měsíční daňové povinnosti (kompenzované o zápornou daň) za bezprostředně předcházející tři kalendářní měsíce.

(4) Zálohové pevné částky daně odvádí podnik:

a) dvakrát za měsíc u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 200 000 Kčs do 2 000 000 Kčs,

b) denně u podniků s průměrnou měsíční daňovou povinností (odstavec 3) nad 2 000 000 Kčs.

(5) Výši zálohových pevných částek stanoví finanční orgán po projednání s podnikem podle průměru za předcházející tři měsíce, přihlíží přitom k časovému rozložení vzniku zdanitelného obratu.

(6) Výši stanovených zálohových pevných částek daně oznámí podnik příslušné bance, spořitelně nebo jiné právnické osobě1) před počátkem splátkového období, na které jsou zálohy stanoveny. Příkazy k úhradě označené slovem přednostně předkládá podnik příslušné bance, spořitelně nebo jiné právnické osobě1) tak, aby je mohla zúčtovat na vrub jeho účtu nejpozději v den splatnosti. Splátkové období začíná u podniků, které odvádějí zálohové pevné částky denně [odstavec 4 písm. b)], 23. dnem měsíce a končí 22. dnem následujícího měsíce.

(7) Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami dvakrát za měsíc [odstavec 4 písm. a)] je povinen odvést zálohu do 7. dne následujícího měsíce a do 22. dne vyrovnat daňovou povinnost.

(8) Podnik odvádějící daň zálohovými pevnými částkami denně [odstavec 4 písm. b)] je povinen vyrovnat daňovou povinnost za předcházející měsíc nejpozději do 22. dne následujícího měsíce.

(9) Podnik je povinen vyrovnat samostatně bez ohledu na provedené zálohové platby nejpozději do 7 kalendářních dnů:

a) částku daně uvedenou v dodatečném hlášení o dani z obratu (dále jen „hlášení“) ode dne jeho předložení (odevzdání příslušnému finančnímu orgánu nebo podání na poštu),

b) dodatečně stanovenou daň ode dne, kdy o ní byl zpraven,

c) penále a zvýšení daně ode dne doručení rozhodnutí.

(10) Nedoplatek zjištěný při ročním vyúčtování vyrovná podnik nejpozději do 31. ledna běžného roku příkazem k úhradě. Podnik je povinen vyrovnat nedoplatek do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo ke sloučení s jiným podnikem, jeho rozdělení nebo zrušení.

(11) Přeplatek na dani vrátí finanční orgán podniku na jeho požádání; jinak jej použije k úhradě povinnosti na dani.

(12) V případě, že celková daňová povinnost je záporná, finanční orgán poukazuje částky ve stejných lhůtách stanovených pro odvod daně.

(k § 8 zákona)

(1) Podnik je povinen předkládat finančnímu orgánu hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu nejpozději do 22. dne každého měsíce za bezprostředně předcházející měsíc. Negativní hlášení se nepředkládá.

(2) Podniky s čtvrtletní daňovou povinností do 100 000 Kčs (§ 7 odst. 2) předkládají hlášení nejpozději do 22. dne po uplynutí každého čtvrtletí.

(3) Zjistí-li podnik dodatečně, že podané hlášení je nesprávné nebo neúplné, je povinen neprodleně podat finančnímu orgánu dodatečné hlášení ve dvojím vyhotovení na předepsaném tiskopisu výrazně označeném jako hlášení dodatečné s udáním období, kterého se týká. V dodatečném hlášení se uvedou pouze rozdíly proti původně podanému hlášení.

(4) Po skončení kalendářního roku předloží podnik do 31. ledna finančnímu orgánu roční vyúčtování daně na předepsaném tiskopisu. Vyúčtování předloží i za část roku, jestliže byl během roku sloučen s jiným podnikem, rozdělen nebo zrušen. V těchto případech podnik podá vyúčtování nejpozději do posledního dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém ke změnám došlo.

(k § 9 zákona)

Podnik je povinen v patnáctidenní lhůtě podat písemně oznámení finančnímu orgánu o svém zřízení, sloučení, o nově přidružených nebo zřízených závodech, pobočkách, provozovnách a jiných jednotkách, popř. o jejich delimitacích, zastavení činnosti nebo přesídlení, jakož i o změně příslušnosti k orgánu hospodářského řízení. Má-li více poboček nebo jiných provozoven, učiní oznámení o těchto skutečnostech zvlášť každému finančnímu orgánu.

(k § 11 zákona)

(1) Podnik může provést opravu zdanitelného obratu v hlášení a uplatnit odpočet daně připadající:

a) na cenu zboží vráceného odběratelem, pokud dodavatel neobdržel úplatu za toto zboží nebo pokud úplatu odběrateli vrátil,

b) na snížení fakturované ceny nebo na zvýšení velkoobchodní ceny na správnou výši,

c) na snížení fakturované ceny pro nižší jakost zboží, avšak jen v tom případě, jestliže se zároveň sníží i velkoobchodní cena (§ 5 odst. 4 a 5),

d) na cenu fakturovaného zboží, které nebylo dodáno, za podmínky, že faktura byla zrušena nebo byl poskytnut dobropis,

e) na rozdíly při přesunech zboží z tržních do mimotržních fondů předem povolené federálním ministerstvem financí.

(2) Odpočet daně lze uplatnit nejpozději v hlášení za šestý měsíc od konce kalendářního měsíce (čtvrtletí), jehož se hlášení týká.

(3) Po lhůtě uvedené v odstavci 2, avšak nejpozději ve lhůtě stanovené zákonem pro promlčení daně, může být odpočet uplatněn ještě v těchto případech:

a) byla-li úplata za zboží, popř. část úplaty vrácena na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

b) v případě, kdy došlo ke snížení fakturované ceny nebo ke zvýšení velkoobchodní ceny fakturované dodavatelským podnikem na základě vykonatelného arbitrážního nebo soudního rozhodnutí (smíru),

c) u výrobku vráceného na základě záručních podmínek, který byl předmětem zdanitelného obratu a na nějž byl poskytnut dobropis; u výrobku se zápornou daní je povinností podniku tuto daň odvést.

(4) Finanční orgán může povolit ve lhůtě stanovené v odstavci 2 odpočet daně u zboží oprávněně nakoupeného za ceny s daní, které bylo přesunuto v podniku do provozoven, jež zpracovávají materiál v cenách bez daně.

(5) Odpočty daně se uplatní v hlášení za kalendářní měsíc (čtvrtletí), v němž byl vydán dobropis, povolení nebo rozhodnutí. Pokud by v měsíci (čtvrtletí) nestačila daň k úhradě odpočtu, bude zbývající částka vrácena podniku na jeho účet.

(6) Podniky nemají nárok na fakturování ceny bez daně ani nemohou uplatňovat odpočet daně, koupí-li zboží za maloobchodní ceny.

(7) Dodavatel je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže proti ustanovení Sazebníku „s daní“ fakturoval zboží nesprávně za ceny bez daně,

b) jestliže fakturoval neoprávněně zboží za ceny bez daně na základě nesprávného prohlášení odběratele, který není plátcem daně. Dodavatel je v tomto případě oprávněn požadovat na odběrateli dodatečně stanovenou daň včetně případného penále,

c) jestliže poskytl obchodní srážku z maloobchodní ceny nebo fakturoval zboží za obchodní cenu nezvýšenou o dodatkovou daň odběrateli, který na to nemá nárok nebo který nárok řádně neuplatnil,

d) jestliže si neoprávněně ponechal obchodní srážku nebo dodatkovou daň,

e) jestliže odběratel vrátil zboží, u něhož došlo k úhradě záporné daně.

(8) Odběratel, který je plátcem daně, je povinen opravit zdanitelný obrat v těchto případech:

a) jestliže si neoprávněně vyžádal zboží za ceny bez daně,

b) jestliže výrobky nakoupené za ceny bez daně použil k účelům, pro něž je povinen nakoupit výrobky za ceny s daní,

c) jestliže neoprávněně nakoupil za maloobchodní ceny výrobky, u nichž došlo k převýšení velkoobchodních cen nad cenami maloobchodními. V tomto případě odvede dodatečnou daň ve výši rozdílu mezi vyššími velkoobchodními a nižšími maloobchodními cenami,

d) jestliže si neoprávněně vyžádal obchodní srážku nebo dodatkovou daň.

(9) Pokud je odpočet uplatněn u výrobku se zápornou daní, je podnik povinen tuto daň odvést.

(k § 14 zákona)

(1) Penále za každý den prodlení činí 0,1 % z dlužné částky, nejméně však 100 Kčs. Penále finanční orgán předepíše:

a) podniku, který odvádí daň jednou částkou, neuhradí-li daňovou povinnost do 22. dne následujícího měsíce,

b) podniku, který odvádí daň zálohovými pevnými částkami, jestliže nedodrží stanovené splátky nebo stanovené lhůty,

c) podniku, který odvádí daň zálohovými pevnými částkami, jestliže nevyrovná rozdíl mezi úhrnem zálohových plateb a daňovou povinností za předcházející měsíc,

d) podniku, který neuhradí nedoplatek na dani, zjištěný při ročním vyúčtování,

e) podniku, který neuhradí včas penále a zvýšení daně.

(2) Penále se počítá za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně.

(3) V případech, kdy celkové penále týkající se všech plateb daně na úhradu jedné daňové povinnosti nedosahuje 100 Kčs, předepisuje se částka 100 Kčs podle odstavce 1 jen jednou.

(4) Finanční orgán je rovněž oprávněn rozhodovat o žádostech podniků ve věci prominutí penále a zvýšení daně, jestliže nečiní více než 50 000 Kčs a ministerstvo financí, cen a mezd České republiky a ministerstvo financí, cen a mezd Slovenské republiky do výše 200 000 Kčs.

(k § 19 zákona)

Federální ministerstvo financí může ze závažných důvodů povolit výjimky z této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška ministerstva financí č. 95/1967 Sb., kterou se provádí zákon o dani z obratu, ve znění vyhlášky č. 171/1973 Sb. a vyhlášky č. 113/1974 Sb.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 1990.

Ministr:

Ing. Klaus CSc. v. r.

1) § 14 zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách.