Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon o myslivosti

(1) Zkoušky z myslivosti se skládají před zkušební komisí ustavenou pořadatelem zkoušek z myslivosti.

(2) Zkušební komise je devítičlenná; skládá se z předsedy, jeho zástupce a zkušebních komisařů pro jednotlivé skupiny zkušebních předmětů. Předseda komise nesmí být současně zkušebním komisařem.

(3) U jedné zkušební komise se může podrobit zkoušce nejvýše 20 uchazečů v jednom dni.

(4) Každý uchazeč je vždy zkoušen zkušebním komisařem stanoveným pro jednu ze skupin zkušebních předmětů.

(5) Zkoušky z myslivosti jsou veřejné.

(6) Zkoušky z myslivosti řídí předseda zkušební komise. Zástupce předsedy zkušební komise vykonává zpravidla funkci zapisovatele; funkci zkušebního komisaře vykonává jen tehdy, jestliže se nedostaví některý zkušební komisař ke zkouškám z myslivosti.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují: „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušek.

(3) Výsledek zkoušek z myslivosti se klasifikuje: „prospěl“, „neprospěl“.

(4) Uchazeč u zkoušek neprospěl, jestliže neprospěl třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(5) O výsledku a průběhu zkoušek z myslivosti se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové zkušební komise.

(6) Předseda zkušební komise oznámí veřejně uchazečům výsledek zkoušek z myslivosti.

(7) Uchazeč obdrží o vykonaných zkouškách z myslivosti potvrzení s uvedením výsledku těchto zkoušek, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele zkoušek z myslivosti a předseda zkušební komise.

(k § 31 odst. 6 zákona)

(1) Lovecké lístky se vydávají:

a) na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku2) nebo

b) na dobu neurčitou.2)

(2) Formuláře loveckých lístků jsou tiskopisy, jejichž vzor je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

(k § 44 odst. 1 zákona)

(1) Vyšší odbornou mysliveckou zkoušku organizuje osoba pověřená Ministerstvem zemědělství podle § 38 odst. 4 zákona (dále jen „pořadatel“).

(2) Vyšší odborná myslivecká zkouška se skládá před komisí ustavenou pořadatelem a má písemnou a ústní část; je zaměřena zejména k praktickým úkolům mysliveckého hospodaření v honitbě.

(3) Písemná zkouška se koná před zkouškou ústní a trvá nejdéle dvě hodiny.

(4) Ústní zkouška je veřejná.

(5) Zkušební předměty pro vyšší odbornou mysliveckou zkoušku jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

(1) Znalosti uchazeče z jednotlivých skupin předmětů se klasifikují souhrnně ze zkoušky písemné i ze zkoušky ústní: „prospěl“, „neprospěl“.

(2) Po skončení zkoušek z jednotlivých skupin předmětů rozhodne zkušební komise v neveřejné poradě o výsledku zkoušky.

(3) Výsledek vyšší odborné myslivecké zkoušky se klasifikuje: „prospěl“, „neprospěl“. Uchazeč u zkoušky neprospěl, jestliže neprospěl třeba jen z jedné skupiny předmětů.

(4) O výsledku a průběhu vyšších odborných mysliveckých zkoušek se pořídí zápis, který obsahuje také zhodnocení znalostí uchazečů z jednotlivých skupin předmětů. Zápis podepíše předseda a ostatní členové zkušební komise.

(5) Předseda zkušební komise oznámí uchazečům veřejně výsledek vyšší odborné myslivecké zkoušky.

Uchazeč obdrží o vykonané vyšší odborné myslivecké zkoušce potvrzení, které podepisuje pověřený zástupce pořadatele a předseda zkušební komise.

(1) Za zkoušky z myslivosti podle této vyhlášky (§ 13 až 15) se považuje:

a) složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo

b) úspěšné ukončení studia na lesnické, myslivecké nebo zemědělské střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které žadatel absolvoval jako povinný vyučovací předmět myslivost.

(2) Zkouškami z myslivosti podle této vyhlášky se rozumí i zkoušky, na jejichž základě byl vystaven v cizině doklad opravňující k lovu. Za prokázání složení takovýchto zkoušek se považuje platný lovecký lístek, resp. jiný doklad opravňující k lovu, vystavený v cizině.

(3) Za vyšší odborné myslivecké zkoušky podle této vyhlášky (§ 17 až 19) se považuje:

a) složení zkoušky z myslivosti na vysoké škole, na které je myslivost vyučovacím předmětem, nebo

b) úspěšné ukončení studia na lesnické, myslivecké nebo zemědělské střední odborné škole nebo vyšší odborné škole, na které žadatel absolvoval jako povinný vyučovací předmět myslivost.

(1) Dnem účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti

a) zkoušky z myslivosti složené podle dříve platných předpisů,

b) vyšší odborné myslivecké zkoušky složené podle dříve platných předpisů,

c) kvalifikace mysliveckých hospodářů dosažená podle dříve platných předpisů.

(2) Kvalifikací pro posouzení lovecké upotřebitelnosti psů podle § 9 se rozumí i kvalifikace této upotřebitelnosti dosažená podle dosavadních předpisů přede dnem účinnosti této vyhlášky.

Lovecké lístky vydané podle dosavadních předpisů pozbývají platnosti uplynutím doby platnosti v nich uvedené, nejdéle však tří let od nabytí účinnosti této vyhlášky.

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy č. 20/1988 Sb., kterou se provádí zákon o myslivosti.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Ing. Lux v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 134/1996 Sb.

Zkušební předměty se dělí do těchto skupin:

I. skupina

a) historie a vývoj myslivosti,

b) význam myslivosti,

c) myslivecké zvyklosti a obyčeje, myslivecká mluva, chování myslivce a jeho osobní vlastnosti;

II. skupina

myslivecká zoologie a biologie zvěře (znalost hlavních rozpoznávacích znaků zvěře a způsobu jejího života);

III. skupina

a) chov zvěře (včetně umělého chovu zvěře a základní technologie),

b) péče o zvěř (včetně přikrmování zvěře, výstavby a údržby mysliveckých zařízení),

c) ochrana zvěře a zlepšování životního a přírodního prostředí zvěře, předcházení škodám působených zvěří, vztah k ostatním volně žijícím živočichům,

d) choroby zvěře (znalost nejdůležitějších nemocí zvěře, předcházení chorobám a jejich léčení);

IV. skupina

a) způsoby lovu zvěře včetně odchytu a lovecká pravidla,

b) stopaření,

c) ošetřování zvěřiny, úprava a hodnocení loveckých trofejí;

V. skupina

a) myslivecká kynologie (znalost plemen a skupin loveckých psů, řádného chovu, výchovy a výcviku, vedení a použití loveckých psů),

b) choroby loveckých psů (příznaky chorob a jejich léčení);

VI. skupina

a) obecně závazné právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu a o ochraně přírody,

b) myslivecké plánování a statistika;

VII. skupina

a) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření),

b) základy první pomoci při úrazech při výkonu práva myslivosti.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 134/1996 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 134/1996 Sb.

I. skupina

a) myslivost u nás a v ostatních, zejména sousedních evropských zemích,

b) chov zvěře v oblastech,

c) bažantnictví a obornictví,

d) myslivecká zařízení,

e) myslivecká péče o zvěř, zásady chovu a ochrany zvěře, tvorba a ochrana životního prostředí zvěře;

II. skupina

a) myslivecká zoologie a biologie zvěře,

b) nejdůležitější nemoci zvěře, předcházení těmto nemocem a jejich léčení,

c) výživa zvěře a ošetřování zvěřiny;

III. skupina

a) obecně závazné právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu a o ochraně přírody,

b) činnost, práva a povinnosti mysliveckého hospodáře,

c) lovecké zbraně, střelivo, pomůcky a zařízení (pravidla jejich používání a bezpečnostní opatření);

IV. skupina

a) určování jakostních tříd honiteb,

b) myslivecké plánování, vedení myslivecké evidence a statistiky,

c) ošetřování kožek, úprava a hodnocení loveckých trofejí;

V. skupina

a) myslivecká kynologie,

b) lovectví, lovecká pravidla, způsoby lovu včetně sokolnictví, myslivecké zvyklosti a obyčeje a myslivecká mluva.

1) Zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 347/1992 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

2) Položka 14 přílohy k zákonu ČNR č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.