§ 1 nařízení vlády o poskytnutí jednorázového příspěvku ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem – Státní občané České republiky

(1) Státní občané České republiky, kterým byl přiznán nárok na odškodnění podle § 23 odst. 1 písm. a) zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, a dále státní občané České republiky, kterým byl přiznán nárok na odškodnění za nezákonné zbavení osobní svobody v době od 25. února 1948 do 29. prosince 1989 podle jiných právních předpisů1), mají nárok na poskytnutí jednorázového příspěvku jako náhrady mzdy za dovolenou, na kterou by jim vznikl nárok, pokud by byli v řádném pracovním poměru (dále jen „příspěvek“).

(2) Nárok na poskytnutí příspěvku mají rovněž státní občané České republiky, kteří byli zařazeni do silničních praporů ženijního vojska, pomocných technických praporů a vojenských báňských oddílů (dále jen „vojenský tábor nucených prací“), uvedení v § 18 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění zákona č. 267/1992 Sb. a zákona č. 78/1998 Sb., pokud jim byl za zařazení ve vojenském táboře nucených prací přiznán zvláštní příspěvek k důchodu2) nebo nárok na odškodnění podle jiného právního předpisu vydaného k provedení § 8 odst. 1 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu, ve znění zákona č. 220/2011 Sb.3).

(3) Osoba uvedená v odstavci 2, které byl přiznán příspěvek podle odstavce 1 nebo 2, má nárok na poskytnutí příspěvku i za dobu zařazení v technickém praporu, pokud zařazení v technickém praporu bezprostředně navazovalo na zařazení ve vojenském táboře nucených prací; příspěvek za dobu zařazení v technickém praporu nenáleží za měsíc, za který již byl přiznán příspěvek za dobu zařazení ve vojenském táboře nucených prací.

(4) Příspěvek se stanoví ve výši 1 800 Kč za každý i započatý měsíc výkonu vazby, trestu odnětí svobody, jiného nezákonného zbavení osobní svobody nebo zařazení ve vojenském táboře nucených prací nebo v technickém praporu.