Zákon o zvláštních pravidlech pro přijímání k některým druhům vzdělávání a k jejich ukončování ve školním roce 2019/2020

Právní úprava podmínek a způsobu konání zkoušky z českého jazyka a literatury pro osoby podle § 20 odst. 4 školského zákona se použije obdobně.

(1) Ustanovení § 82 odst. 1, 2 a 4 školského zákona se použijí obdobně s tím, že opakování zkoušky profilové části maturitní zkoušky konané formou vypracování maturitní práce a její obhajoby před zkušební komisí se koná v následujícím zkušebním období. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované zkoušky použijí obdobně.

(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému úřadu nebo ministerstvu do 20 dnů po dni konání poslední části maturitní zkoušky.

Na veřejnost konání maturitní zkoušky se ustanovení školského zákona použijí obdobně.

Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo a zveřejní je na svých internetových stránkách.

(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, maturitní zkoušku vykoná úspěšně ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání s maturitní zkouškou, podal přihlášku k maturitní zkoušce a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, a ten, kdo podal přihlášku k opravné nebo náhradní zkoušce.

(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola umožní před hodnocením maturitní zkoušky komisionální přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí posledního ročníku neprospěl.

(3) Hodnocení maturitní zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky maturitní zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky nebo opakování zkoušky konané náhradním způsobem. Ustanovení § 81 odst. 6 školského zákona platí přiměřeně i zde.

(4) Vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem provádí škola.

(5) Žákovi, který vykoná maturitní zkoušku náhradním způsobem, se umožní na jeho žádost v následujícím zkušebním období konaném podle školského zákona konání maturitní zkoušky.

(6) V případě vykonání maturitní zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků maturitní zkoušky nepřipouští.

Závěrečná zkouška bude zahájena nejdříve 21 dnů po obnovení možnosti osobní přítomnosti žáků na středním vzdělávání ve škole, a nejpozději do 30. června 2020. Konkrétní termín stanoví ředitel školy.

Závěrečnou zkoušku může konat žák, který je ke dni účinnosti tohoto zákona žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje závěrečnou zkouškou, nebo ten, který je oprávněn konat náhradní nebo opravnou zkoušku.

Na průběh závěrečné zkoušky se § 74 odst. 1, 3 a 5 až 10 školského zákona použijí obdobně s tím, že tam stanovené termíny se nepoužijí.

V případě, že žák zkoušku, která je součástí závěrečné zkoušky, vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví a svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do 3 pracovních dnů od konání zkoušky předsedovi zkušební komise nebo nekoná závěrečnou zkoušku z důvodu neukončení posledního ročníku vzdělávání, má právo konat náhradní zkoušku v termínu stanoveném zkušební komisí. Nedodržení stanovené lhůty může v závažných případech předseda zkušební komise prominout. Konáním náhradní zkoušky není dotčeno právo žáka konat opravnou zkoušku. Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, jeho omluva nebyla uznána nebo pokud byl ze zkoušky vyloučen, posuzuje se, jako by zkoušku vykonal neúspěšně. Ustanovení tohoto zákona pro podobu závěrečné zkoušky se pro první opravnou nebo náhradní zkoušku použijí obdobně.

V případě praktické zkoušky může ředitel školy stanovit náhradní způsob jejího konání a hodnocení. S náhradním způsobem konání a hodnocení praktické zkoušky seznámí ředitel školy žáka s dostatečným předstihem před jejím konáním.

(1) Přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky konají krajské úřady. Ustanovení § 82 odst. 1 a 4 školského zákona se použijí obdobně. Jinak se ustanovení tohoto zákona pro podobu opakované zkoušky použijí obdobně.

(2) Žádost o přezkum lze podat krajskému úřadu do 20 dnů po dni konání poslední části závěrečné zkoušky.

(1) V případě, že nebude k 1. červnu 2020 obnovena osobní přítomnost žáků na středním vzdělávání ve škole, závěrečnou zkoušku vykoná ten, kdo ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona je žákem posledního ročníku střední školy oboru vzdělání, který se ukončuje závěrečnou zkouškou, a prospěl na konci prvního pololetí posledního ročníku, nebo ten, kdo koná opravnou nebo náhradní zkoušku.

(2) Žákovi, který nebyl v prvním pololetí posledního ročníku hodnocen nebo neprospěl, škola umožní před hodnocením závěrečné zkoušky komisionální přezkoušení. Podle výsledků přezkoušení upraví škola hodnocení v příslušném předmětu na vysvědčení. Pokud žák nevykonal komisionální přezkoušení úspěšně, platí, že na konci prvního pololetí posledního ročníku neprospěl.

(3) Hodnocení závěrečné zkoušky bude vycházet z hodnocení žáka z předmětů, které jsou obsahově shodné nebo mají přímou vazbu na zkušební předměty či zkoušky závěrečné zkoušky, a to průměrem za 3 poslední vysvědčení, ve kterých byl v těchto předmětech hodnocen. Do těchto vysvědčení se nezapočítá vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku; to se netýká opravné a náhradní zkoušky konané náhradním způsobem.

(4) Vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem provádí škola.

(5) V případě vykonání závěrečné zkoušky náhradním způsobem se přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné zkoušky nepřipouští.

(1) Žák základní školy, který se účastní přijímacího řízení na střední školu, je považován za žáka základní školy do dne právní moci rozhodnutí ředitele školy o žádosti o přijetí ke vzdělávání na střední školu; nebyl-li přijat, je považován za žáka školy nejméně do 30. června 2020, a byl-li přijat, je považován za žáka školy nejméně do 31. srpna 2020.

(2) Žák v konzervatoři v posledním ročníku studia je považován za žáka konzervatoře do dne konání absolutoria.

(3) Student vyšší odborné školy v posledním ročníku studia je považován za studenta vyšší odborné školy do dne konání absolutoria.

(1) Žák vykoná úspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku, pokud úspěšně vykoná všechny zkoušky, které jsou její součástí.

(2) Žák přestává být žákem školy dnem následujícím po dni, kdy vykonal úspěšně nebo neúspěšně maturitní zkoušku nebo závěrečnou zkoušku.

(3) Pokud se poslední zkouška maturitní zkoušky nebo závěrečné zkoušky konala do 30. června 2020 a žák maturitní nebo závěrečnou zkoušku nevykonal úspěšně, přestává být žákem školy 30. června 2020.

(4) Žák, který nevykonal komisionální přezkoušení podle § 35 nebo 42 úspěšně nebo se k němu nedostavil, přestává být žákem školy dnem následujícím po dni konání komisionálního přezkoušení, nejdříve však 30. června 2020.

(5) Žák podle odstavce 4 může do 5 pracovních dnů ode dne, kdy přestal být žákem školy, požádat ředitele školy o umožnění opakování posledního ročníku. Ředitel školy takové žádosti vyhoví.

Před zahájením maturitní zkoušky může ředitel školy vyhlásit až 5 vyučovacích dnů volna k přípravě na konání maturitní zkoušky.

Před zahájením závěrečné zkoušky může ředitel školy vyhlásit až 4 vyučovací dny volna k přípravě na závěrečnou zkoušku.

Pravidla o zveřejnění seznamu přijatých uchazečů podle § 183 odst. 2 školského zákona se použijí obdobně.

Ustanovení tohoto zákona o přijímacím řízení se použijí i pro přijímací řízení do nástavbového studia podle školského zákona.

Na informace veřejně nepřístupné a povinnost zachovávat mlčenlivost a na poskytování informací žadatelům o informace podle zvláštního zákona se přiměřeně použijí ustanovení školského zákona.

Na účast členů ve zkušební komisi se použijí ustanovení školského zákona obdobně.

Podrobnosti o průběhu a vyhodnocení přijímací zkoušky, maturitní zkoušky, závěrečné zkoušky včetně maturitní zkoušky a závěrečné zkoušky vykonané náhradním způsobem a podrobnosti o pravidlech pro přijímací řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

Správní řád se nevztahuje na rozhodování o přezkoumání průběhu a výsledků závěrečné a maturitní zkoušky, na vyloučení žáka ze zkoušky zadavatelem nebo vykázání osoby z učebny zadavatelem a na vyloučení žáka ze závěrečné zkoušky.

Ustanovení školského zákona se nepoužijí, nestanoví-li tento zákon jinak.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.

Vondráček v. r.

Zeman v. r.

Babiš v. r.