Zákon o umisťování a jiném zaopatření účastníků národního boje za osvobození

(1) Služební místa uvedená v § 2 se vyhrazují a přednostní právo podle § 3 vzniká dnem, kdy tento zákon nabývá účinnosti.

(2) Účastníci národního boje za osvobození podávají žádosti o umístění a jiném zaopatření podle tohoto zákona zásadně přímo subjektům příslušným k propůjčení míst uvedených v §§ 2 a 3 a v opise vždy též ministerstvu národní obrany.

(3) Ministerstvo národní obrany vede evidenci podaných žádostí a projedná v dohodě s ministerstvem ochrany práce a sociální péče podle potřeby s propůjčovatelem místa (s jeho nadřízeným nebo dozorčím úřadem) vyskytnuvší se námitky nebo překážky propůjčení místa.

(4) Ministerstvo národní obrany doporučí propůjčovatelům míst vhodné žádosti účastníků národního boje za osvobození na místa, která se teprve uvolní.

(5) Orgány příslušné k propůjčení míst podle §§ 2 a 3, kterým nedojdou žádosti vhodných uchazečů z účastníků národního boje za osvobození, oznámí vždy ministerstvu národní obrany jednotlivé druhy a počet uvolněných míst, po případě pokud jde o subjekty příslušné k propůjčení míst podle § 3, písm. c) a d) též možnosti a místa nových takových povolání a stanoví nejméně čtrnáctidenní lhůtu k předložení žádosti. Zároveň s oznámením podle tohoto odstavce postoupí ministerstvu národní obrany došlé jim žádosti nevyhovujících uchazečů o umístění.

(6) Propůjčí-li příslušný orgán (§§ 2 a 3) uvolněné místo žádajícímu nebo zaznamenanému účastníku národního boje za osvobození, učiní o tom oznámení ministerstvu národní obrany.

(7) Orgány, příslušné k propůjčení míst podle §§ 2 a 3, jsou povinny účastníkům národního boje za osvobození oznámit písemně důvody, pro které nebylo vyhověno jejich žádosti o propůjčení místa.

(8) Orgány příslušné k propůjčení míst podle §§ 2 a 3 oznámí ministerstvu národní obrany vždy po uplynutí každého kalendářního čtvrtletí počet uvolněných míst a způsob jejich propůjčení.

(9) Ministerstvo národní obrany určí v dohodě s ministerstvem vnitra podle průběhu umisťování konečnou lhůtu, do které bude lze žádostmi o umístění uplatňovati práva z tohoto zákona.

(1) Zaměstnavatele (orgány subjektů) uvedené v § 2, písm. c), d) a v § 3, písm. a) a b), kteří nevyhovují povinnostem uloženým v § 10 nebo propůjčí místo proti předpisům tohoto zákona, potrestá okresní národní výbor pro přestupek pokutou do 10 000 Kčs nebo vězením do jednoho měsíce; byla-li uložena pokuta, budiž zároveň vyměřen náhradní trest vězení do jednoho měsíce pro případ její nedobytnosti.

(2) Bude-li některé v §§ 2 a 3 uvedené místo obsazeno proti ustanovení tohoto zákona, prohlásí příslušný ústřední úřad na návrh ministerstva národní obrany, podaný do tří měsíců od propůjčení místa, umístění nebo udělení oprávnění nebo přidělení živnosti či zemědělského majetku za zrušené.

(1) Účastník národního boje za osvobození, jemuž bylo propůjčeno místo ve státní nebo jiné veřejné službě, je povinen nastoupiti místo do čtrnácti dnů po doručení ustanovovacího (přijímacího) dekretu; dekret pozbývá platnosti, nebylo-li nenastoupení ve lhůtě dalších 30 dnů důležitými důvody ospravedlněno.

(2) Příslušný orgán může zrušiti udělení živnostenského oprávnění, přidělení živnostenského podniku nebo zemědělského majetku nebo ustanovení národním správcem, jestliže takto umístěný účastník národního boje za osvobození do lhůty mu určené, nikoliv však kratší jednoho měsíce, nepřevezme bez důležitých důvodů živnostenskou provozovnu, neučiní kroky k zahájení živnosti, neujme se národní správy svěřeného majetku nebo nepřevezme přidělenou půdu.

(3) Účastník národního boje za osvobození, který nenastoupil na služební místo, nepřevzal živnost, zemědělský nebo jiný majetek podle ustanovení tohoto zákona bez závažných věcných důvodů, pozbývá nároků na jiné přednostní umístění nebo zaopatření.

(4) Práva podle tohoto zákona zanikají též prvním umístěním na služební místo vyhrazené podle § 2 anebo prvním úspěšným uplatněním přednostního práva podle § 3.

(5) Zánik práv a nároků, k němuž došlo podle odstavce 3 nebo 4, vysloví ministerstvo národní obrany po slyšení činitele příslušného k propůjčení místa, při čemž vyznačí tento zánik a jeho důvod na osvědčení o účasti na národním boji za osvobození, a vede příslušnou evidenci. Ministerstvo národní obrany může výjimečně v případech zvláštního zřetele hodných upustiti od vyslovení takového zániku práv a nároků.

Subjekty uvedené v §§ 2 a 3 nejsou výjimečně zavázány k propůjčení místa účastníku národního boje za osvobození podle ustanovení tohoto zákona,

a) nedojde-li propůjčovateli místa ve lhůtě stanovené podle § 10, odst. 5 návrh ministerstva národní obrany na umístění se žádostí vhodného účastníka národního boje za osvobození nebo

b) nenastoupí-li umístěný včas podle § 12, odst. 1 a je-li v obou případech z důležitého veřejného a služebního zájmu nutno toto služební místo ihned obsaditi.

Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení zákona z 24. července 1919, č. 462 Sb., o propůjčování míst legionářům, ani předpisy o včleňování válečných poškozenců do práce, které podle příslušných zákonných ustanovení vydává ve svém oboru působnosti ministerstvo ochrany práce a sociální péče.

Veškeré žádosti a jejich přílohy, které účastníci národního boje za osvobození, jakož i osoby vyjmenované v § 5, předkládají k uskutečnění práv a nároků plynoucích z tohoto zákona, jsou osvobozeny od kolků.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a pozbude jí uplynutím 3 roků od tohoto dne; účastníci národního boje za osvobození, kteří dokončují svá studia, mohou uplatniti práva podle tohoto zákona do šesti měsíců po skončení svého studia, po případě presenční služby vojenské, třeba lhůta tříletá již uplynula; zákon provede ministr národní obrany se zúčastněnými členy vlády, na Slovensku v dohodě s příslušnými povereníky.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

gen. Svoboda v. r.