Silniční zákon

(k § 10 zákona)

Provozovatelé výroben a staveb a vlastníci (uživatelé) nemovitostí v sousedství dálnic, silnic a místních komunikací nesmějí tyto komunikace a provoz na nich ohrožovat, zejména při

a) těžbě dříví a jeho spouštění po svazích,

b) provozu pil a skládek dřeva,

c) těžbě kamene, písku a hlíny,

d) podzemních pracích,

e) stavební činnosti,

f) zemědělské činnosti,

g) úpravách vodních toků a zasahování do vodních poměrů.

(k § 11 zákona)

(1) Silniční ochranná pásma se zřizují při všech dálnicích, silnicích a místních komunikacích I. a II. třídy mimo území zastavěné nebo určené k souvislému zastavění; uvnitř tohoto území se zřizují ochranná pásma podle zvláštních předpisů.*)

(2) Hranice území zastavěného nebo určeného k souvislému zastavění vyplývají z územních plánů; jinak určí tuto hranici podle skutečného stavu souvislého zastavění okresní národní výbor po projednání s místním národním výborem, pokud jde o silnice, a místní národní výbor, pokud jde o místní komunikace. Národní výbor přitom přihlédne k tomu, zda souvislé zastavění je po obou stranách komunikace stejně daleko, či zda se omezuje zcela nebo zčásti jen na její jednu stranu; stavební mezery až do 200 m nepřerušují zpravidla souvislé zastavění.

(3) V silničních ochranných pásmech je zakázáno:

a) provádět stavby a stavební práce vyžadující rozhodnutí o přípustnosti stavby, umísťovat jiné předměty (např. pomocné stavby, přenosné objekty a stánky, přenosná nebo pojízdná zařízení, skládací ploty),

b) provádět na objektech, postavených před určením silničního ochranného pásma a určených k postupnému odstranění, takové úpravy, které mohou prodloužit jejich životnost (dobu trvání),

c) provádět takové zemní úpravy, jimiž by se úroveň terénu zvýšila na více než 50 cm nad úroveň vozovky komunikace nebo snížila o více než 50 cm pod úroveň vozovky,

d) zřizovat bez povolení přípojky cest a vjezdy na sousední nemovitosti,

e) hospodařit v lesích způsobem odporujícím zásadám předem dohodnutým s orgánem, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace,

f) v okolí úrovňových křižovatek silnic s jinými pozemními komunikacemi a s drahami a na vnitřní straně oblouků silnic o poloměru 500 m a menším je též zakázáno vysazovat nebo obnovovat stromy nebo keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnou dopravu.

(4) Omezení podle předchozího odstavce se nevztahují na součásti dálnic, silnic a místních komunikací, na označníky zastávek, stanice a čekárny hromadné veřejné dopravy, na čerpací stanice pohonných hmot, na telekomunikační a energetická vedení, na znaky bodů veřejného vyměřování a mapování a na stavby a zařízení sloužící obraně státu, pokud jsou umístěny tak, aby nezhoršovaly bezpečnost a plynulost silničního provozu a neztěžovaly provádění údržby komunikace.

(5) Výjimky z omezení podle odstavce 3 uděluje orgán, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace. Výjimku lze povolit jen v odůvodněných případech a nebudou-li tím ohroženy obecné zájmy, zejména zájmy dopravní. Při povolování výjimek u silnic je třeba také dbát toho, aby se souvisle zastavěná část obce nerozšiřovala obestavováním silnic, aby přípojky cest a vjezdy na pozemky byly soustřeďovány a umísťovány tak, aby odbočováním na pozemky a vyjížděním z nich byla průběžná doprava co nejméně rušena (tj. na přehledných místech a v nejmenším počtu); jde-li o okolí úrovňových křižovatek nebo území na vnitřní straně oblouku o poloměru 500 m a menším, lze povolit jen postavení takového předmětu, který nezhorší rozhled (např. sloup nebo stožár).

(6) Při povolování výjimek je možno stanovit, že vlastník (uživatel) odstraní stavbu, zařízení nebo porost v silničním ochranném pásmu, kdykoliv toho bude v obecném zájmu třeba, a to bez nároku na náhradu. Výše náhrady podle § 11 odst. 3 zákona se stanoví obdobně podle předpisů o vyvlastnění.

(7) Jde-li o činnost v silničním ochranném pásmu, k níž je také třeba povolení (souhlasu) podle zvláštních předpisů, nelze toto povolení (souhlas), s výjimkou případů uvedených v odstavci 4, vydat bez udělení výjimky z omezení platného v silničních ochranných pásmech.

(k § 11 zákona)

(1) Hranice silničních ochranných pásem je určena svislými plochami, vedenými po obou stranách komunikace ve vzdálenosti

a) 100 m kolmo od osy přilehlé vozovky dálnice,

b) 25 m kolmo od osy vozovky silnic I. a II. třídy a místních komunikací I. třídy,

c) 18 m kolmo od osy vozovky silnic III. třídy,

d) 15 m kolmo od osy vozovky místních komunikací II. třídy; u silnic a místních komunikací se dvěma oddělenými vozovkami se tyto vzdálenosti měří od osy přilehlé vozovky.

(2) V okolí úrovňových křižovatek silnic s jinými pozemními komunikacemi a s drahami jsou hranice silničních ochranných pásem určeny svislými plochami, jejichž poloha je dána stranami rozhledových trojúhelníků.*) Jestliže by však takto určené silniční ochranné pásmo bylo užší než silniční ochranné pásmo určené podle předchozího odstavce, platí i pro okolí úrovňových křižovatek ustanovení předchozího odstavce.

(k § 13 zákona)

(1) Silniční pomocné pozemky se zřizují podél všech dálnic, silnic a místních komunikací I., II. a III. třídy mimo souvisle zastavěné území obcí. Silniční pomocný pozemek může být zřízen i ve vhodných stavebních mezerách.

(2) Má-li být silniční pomocný pozemek zřízen na pozemcích, jež jsou součástí zemědělského (lesního) půdního fondu, je k jeho stanovení třeba souhlasu s vynětím součásti ze zemědělského (lesního) půdního fondu podle předpisů o ochraně zemědělského (lesního) půdního fondu.

(3) Pokud nebyla šíře pruhu silničního pomocného pozemku již stanovena, má činit 60 cm po obou stranách vnějšího okraje tělesa dálnice, silnice nebo místní komunikace; větší šíře může být stanovena, jestliže je jí výjimečně třeba pro důležité účely správy nebo údržby komunikace anebo výstavby telekomunikačních nebo energetických vedení a nebudou-li tím ohroženy zájmy zemědělské výroby. Hranice silničního pozemku se osazují mezníky.

(4) Silniční pomocné pozemky slouží zejména pro

a) zajištění místa pro skládání silničních údržbových hmot a materiálů, získaných při čištění komunikace,

b) zajištění místa pro skládku zásněžek na léto a výsadbu trvalých zásněžek v podobě živých plotů,

c) zajištění přístupu ke svahům silničních náspů a zářezů z vnější strany,

d) ochranu svahů silničních náspů a zářezů před poškozováním při zemědělském obdělávání sousedních pozemků,

e) zajištění prostoru k umísťování nadzemních a podzemních vedení všeho druhu,

f) pěstování silničního stromoví, pokud tomu nebrání využití k účelům uvedeným pod písmeny a) až e).

(k § 14 zákona)

(1) Výsadbu silničního stromoví je nutno provádět podle těchto zásad:

a) stromoví nesmí být vysazováno na silničních krajnicích, nýbrž jedině na silničních pomocných pozemcích,

b) volbu druhů a odrůd je zapotřebí provádět se zřetelem k místním, půdním a klimatickým podmínkám a s ohledem na budoucí vzrůst stromoví,

c) přednostně musí být vysazovány ovocné stromy; okrasné stromy a keře je zapotřebí vysazovat tam, kde nejsou podmínky pro ovocné stromoví a kde to vyžaduje ráz krajiny,

d) na úsecích pokud možno nejdelších je vhodné vysazovat stejné druhy a odrůdy stromoví.

(2) Okresní národní výbory rozhodují podle místních podmínek o postupném odevzdání silničního ovocného stromoví do bezplatného užívání socialistickým zemědělským závodům, které pečují o jeho výsadbu a ošetřování a o sklizeň ovoce podle zásad předem dohodnutých s organizací silničního hospodářství; nedojde-li mezi nimi k dohodě, rozhodne okresní národní výbor.

(3) O výsadbu a ošetřování silničního stromoví, které nebylo odevzdáno do bezplatného užívání socialistickým zemědělským závodům, pečují organizace silničního hospodářství, na průjezdních úsecích silnic v obcích a na místních komunikacích organizace určené místním národním výborem.

(4) Organizace, jíž náleží péče o silniční stromoví, je povinna provádět jeho vyvětvování k zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu; jiné organizace jsou oprávněny provádět vyvětvování silničního stromoví jen po předchozím projednání s organizací, jíž náleží péče o toto stromoví a za jejího odborného dohledu.

(k § 16 zákona)

(1) Veškeré změny konstrukce tělesa komunikace v místech, kde jsou uložena podzemní vedení všeho druhu, musí být předem projednány se správci (vlastníky) těchto vedení tak, aby bylo možno s těmito pracemi koordinovat úpravy dotčených vedení. Při změnách nebo ohrožení bodů veřejného vyměřování a mapování je nutno stavební práce předem projednat s příslušným ústavem geodézie a kartografie.

(2) Rozhodnutí o přípustnosti stavby vyžadují kromě novostaveb a přestaveb silnic, místních komunikací a mostů též jejich úpravy, při nichž je šířka zásahů do sousedních pozemků větší než 1 m na jedné straně nebo výškový rozdíl nové trasy oproti původní činí více než 0,5 m, a to v obou případech v souvislé délce alespoň 50 m; sem spadají i úpravy, při nichž se mění podjezdná výška na mimoúrovňových křižovatkách s jinými komunikacemi nebo vedeními o více než 0,1 m. Zjistí-li národní výbor, že s ohledem na povahu prací, obecný zájem nebo oprávněné zájmy jiných osob (organizací) je zapotřebí vydat rozhodnutí o přípustnosti stavby i u menších úprav, opatří si nutnou dokumentaci pro zahájení stavebního řízení.

(3) Úpravy silnic a místních komunikací v souvisle zastavěném území obcí vyžadují projednání s vlastníky (uživateli) sousedních nemovitostí, jestliže se při nich zasahuje do sousedních pozemků nebo mění výškové uspořádání trasy na krajnicích o více než 10 cm oproti původnímu stavu; projednání vyžadují vždy úpravy, jimiž se jakýmkoliv způsobem mění výškové uspořádání trasy na krajnicích s přímo přilehlou zástavbou nebo s přímo přilehlými chodníky.

(4) Při rozhodování o přípustnosti stavby silnice, popřípadě místní komunikace, které se mají křižovat s drahou, rozhodne okresní, popřípadě místní národní výbor společně s dopravním správním úřadem, který se přitom řídí ustanoveními zákona o drahách a prováděcích předpisů k němu vydaných.

(k § 18 odst. 2 zákona)

(1) Výjimku ke zřízení úrovňové křižovatky s drahou lze povolit pouze v případech, stanovených ve zvláštních předpisech.*)

(2) Provedení výstavby mimoúrovňové křižovatky dálnice, silnice nebo místní komunikace s drahou náleží investorovi akce později realizované, pokud není stanoveno dohodou jinak. Po dokončení výstavby přísluší správa nadjezdu pozemní komunikace nad drahou orgánu, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace, správa nadjezdu dráhy nad pozemní komunikací drážnímu podniku.

(3) Drážní podnik je povinen udržovat v řádném stavu silnici nebo místní komunikaci na přejezdu bez závor do vzdálenosti 2,5 m od osy krajní koleje, na přejezdu se závorami ve vzdálenosti mezi závorami, a to v celé šíři tělesa pozemní komunikace. Šířka komunikace na přejezdu má odpovídat šířce přilehlých úseků pozemní komunikace; kde tomu tak není, musí být přejezd při rekonstrukci přiměřeně rozšířen.

(4) U silnic a místních komunikací I. a II. třídy musí drážní podnik dále zajistit

a) takovou úpravu přejezdu a přilehlých úseků pozemní komunikace, aby najíždění silničních vozidel bylo plynulé,

b) taková opatření na přejezdech v souvisle zastavěném území obcí, aby chodci při přechodu dráhy nebyli nuceni používat vozovky pozemní komunikace,

c) takové umístění drážních zařízení, aby tato nebránila nutnému rozhledu uživatelů pozemní komunikace a nezasahovala do prostoru nad její vozovkou do výše 5 m (netýká se trolejového vedení); zařízení, která neodpovídají těmto požadavkům, musí být při rekonstrukci přemístěna. Zlepšení rozhledu u strážních domků je nutno zajistit alespoň odstraněním neprůhledných plotů a vysokých porostů.

(5) Na místních komunikacích užších než 5 m a používaných pro těžké zemědělské stroje musí být na přejezdu zachován volný prostor nad vozovkou alespoň 2,5 m na obě strany od osy místní komunikace.

(k § 18 odst. 3 zákona)

(1) Křižovatky dálnic, silnic a místních komunikací s vedeními všeho druhu musí být zpravidla provedeny kolmo k ose pozemní komunikace; tyto křižovatky je nutno soustřeďovat a tím jejich počet omezovat.

(2) Nově zřizovaná podzemní vedení všeho druhu, vedená ve směru trasy silnice nebo místní komunikace, musí být umístěna v ulicích podle zvláštních předpisů,*) v ostatních případech pod silničními pomocnými pozemky; pokud tento pozemek není zřízen, pod vnějšími hranami příkopů, zelenými pásy nebo chodníky, výjimečně též pod nezpevněnými krajnicemi. Umístění nového vedení pod vozovkou nebo zpevněnou krajnici lze povolit jen v odůvodněných případech v souvisle zastavěném území obcí.

(3) Postupné přemísťování nevyhovujících vedení musí být prováděno v rámci jejich plánovaných rekonstrukcí, pokud nejde o ojedinělé závažné překážky silničního provozu, které musí být odstraněny urychleně; o tom, co je závažnou překážkou silničního provozu, rozhoduje dopravní inspektorát.

(4) Při výstavbě vedení všeho druhu je nutno především využívat tunelování. Výkopy v tělese dálnice, silnice nebo místní komunikace lze provádět jen na základě předchozího povolení orgánu, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace; pokud je k provedení výkopových prací nutno vydat rozhodnutí o přípustnosti stavby, je toto povolení součástí rozhodnutí o přípustnosti stavby. Veškeré výkopové práce musí být prováděny ve vzájemné časové koordinaci a podle stanovených podmínek. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, není zapotřebí předchozího povolení, ale provedení prací musí být neprodleně ohlášeno, aby mohly být stanoveny podmínky uvedení do původního stavu.

(5) Po skončení výkopových prací musí být komunikace neprodleně navrácena do původního stavu a bezvadným způsobem upraven zejména její povrch. Správce (vlastník) vedení je povinen dát řádně a bezodkladně opravit všechny poruchy na povrchu komunikace, vzniklé výkopovými pracemi, i když se projeví dodatečně. Jestliže se porucha obnoví, je správce (vlastník) vedení povinen dát ji znovu opravit; neučiní-li tak ani ve lhůtě, stanovené mu orgánem, jemuž podle § 4 náleží správa dotčené komunikace, je tento orgán oprávněn dát poruchu odstranit na náklad správce (vlastníka) vedení.

(6) Ustanovení předchozího odstavce zavazují správce (vlastníka) vedení po dobu 18 měsíců od skončení výkopových prací.

(k § 22 zákona)

(1) Účelovými komunikacemi jsou zejména polní a lesní cesty, příjezdné cesty k závodům, staveništím, lomům, dolům, pískovnám a jiným objektům a cesty v uzavřených prostorech nebo objektech.

(2) Účelové komunikace v uzavřených prostorech a objektech jsou neveřejnými cestami; jiné účelové komunikace může prohlásit neveřejnými místní národní výbor na návrh vlastníka (uživatele) dotčené komunikace.

(3) Výkon dozoru nad veřejnými účelovými komunikacemi náleží místním národním výborům.

(4) O právních poměrech účelových komunikací, zejména o jejich vztazích k sousedství, platí obecné předpisy.

(1) Chodníky v zastavěném území obcí jsou vždy ve správě místních národních výborů, a to buď jako součást místní komunikace nebo jako samostatné místní komunikace. Vlastník nebo uživatel přilehlé nemovitosti je však povinen zajistit, aby chodník byl řádně a včas čištěn (především odstraňováním nečistot, smetí a sněhu) a při náledí posypáván.

(2) Investor výstavby průjezdního úseku silnice zahrne do projektu a rozpočtu stavby i výstavbu přilehlých chodníků; správu vybudovaného chodníku převede po skončení akce na místní národní výbor.

Zrušují se §§ 12 až 15 vyhlášky ministerstva techniky č. 572/1950 Ú. l. I., o zastavovacím plánu, o povinnostech místních národních výborů při výstavbě obcí, o ochranných pásmech a o vyvlastnění.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Ministr:

Vlasák v. r.

*) Vyhláška ministerstva dopravy č. 145/1958 Ú. l., o podmínkách provozu vozidel na silnicích.

*) Směrnice pro technická opatření civilní obrany na území ČSSR.

*) ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic.

*) ČSN 38 3380 Prostorová úprava potrubí a vedení pod veřejnými ulicemi.