Nařízení vlády Československé socialistické republiky o státním řízení v oblasti cen

(1) Federální cenový úřad spolu s cenovými úřady republik vydává Cenový věstník, ve kterém se vyhlašují opatření cenových úřadů. Cenová opatření určená jen pro některé orgány a organizace se v Cenovém věstníku pouze oznamují s uvedením orgánů, u nichž jsou tato opatření k nahlédnutí.

(2) Ostatní orgány a organizace vydávající cenová opatření pro opakovaně dodávané výrobky jsou povinny je neprodleně zaslat všem příslušným orgánům, národním výborům a dodavatelům a odběratelům těchto výrobků známým v době vydání cenového opatření.

Výrobky dodávané za maloobchodní ceny musí být označeny platnou maloobchodní cenou tak, aby při jejich nákupu byla zřetelně viditelná, a to na výrobku nebo na jeho obalu, pokud příslušný cenový úřad nestanoví jiný způsob označení cenou.

(1) Cenovou kontrolu provádějí orgány a organizace oprávněné k tomu podle zvláštních předpisů1) (dále jen „kontrolní orgány“).

(2) Odběratelskou kontrolu dodržování platných cen a dodržování kvalitativních a dodacích podmínek, za nichž jsou ceny stanoveny, jsou povinny provádět všechny socialistické organizace.

(3) Organizace, u nichž bylo zjištěno porušení cenových předpisů, jsou povinny provést nebo navrhnout opatření potřebná k nápravě.

(1) Organizace, která podle kontrolního zjištění získala prostředky porušením cenových předpisů (dále jen „neoprávněně získané prostředky“), je povinna odvést je do státního rozpočtu nebo do rozpočtu národního výboru (dále jen „příslušný rozpočet“) jako dodatkový odvod.

(2) Dodatkový odvod činí úhrn prostředků neoprávněně získaných v období tří let před 1. dnem měsíce, v němž byly zjištěny, a prostředků neoprávněně získaných po tomto datu. Do tohoto úhrnu se nezapočítávají částky, které byly vráceny organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, a částky, které jim budou vráceny nejpozději do dvou měsíců ode dne kontrolního zjištění, nestanoví-li kontrolní orgán lhůtu kratší.

(3) Nelze-li úhrn neoprávněně získaných prostředků zjistit vyčerpávajícím nebo výběrovým způsobem,5) určí se podle prostředků prokázaných při kontrole. Dodatkový odvod činí trojnásobek těchto prostředků. Pro započítávání částek vrácených organizacím nebo občanům platí ustanovení odstavce 2.

(4) Při porušení cenového předpisu prodejem výrobku, pro který nebyla cena ještě stanovena, nebo prodejem výrobku, pro který nebyly v případě stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo jiné dodací podmínky a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku, činí dodatkový odvod 3 % z hodnoty výrobků dodaných v období uvedeném v odstavci 2. Získá-li organizace za tyto výrobky též prostředky porušením jiných ustanovení cenových předpisů, odvede se ten dodatkový odvod, který je vyšší.

(5) Nesplní-li organizace povinnost předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit, činí dodatkový odvod

a) 3 % z ceny úkolu plánu rozvoje vědy a techniky, jehož výsledkem má být nový výrobek a pro nějž měl být stanoven předběžný cenový limit, nejvýše však 20 % ročního zisku z výzkumné a vývojové činnosti organizace, plánovaného pro rok, v němž je dodatkový odvod ukládán,

b) 3 % z ceny úkolu plánu standardizace, jehož výsledkem je technická norma, podle které má být vyráběn výrobek, pro nějž měl být stanoven předběžný cenový limit,

c) 3 % z ceny všech výrobků, pro něž měl být stanoven konečný cenový limit, a které byly dodány v období 12 měsíců od zahájení dodávek, nejméně však z ceny výrobků plánovaných pro toto období.

(6) Od dodatkového odvodu se odečítají prostředky, které organizace z téhož důvodu odvedla do státního rozpočtu nebo které jako majetkový prospěch vydala státu podle zvláštních předpisů.6) Od dodatkového odvodu podle odstavců 2, 3 a 4 odváděného organizacemi, které podle zvláštních předpisů zúčtovávají cenové rozdíly s rizikovým fondem, se odpočítávají neoprávněně získané prostředky odvedené na zvláštní účet státního rozpočtu federace v rámci stanovených odvodů cenových rozdílů. Neoprávněně získané prostředky zúčtované s rizikovým fondem se odvádějí k jeho tíži.

(1) Dodatkový odvod ukládá kontrolní orgán, který neoprávněně získané prostředky u kontrolované organizace zjistil. Jde-li však o orgán, který podle zvláštních předpisů provádí cenovou kontrolu, avšak nemá oprávnění ukládat dodatkové odvody, uloží tento odvod na základě protokolu o provedené kontrole ústřední orgán nadřízený kontrolované organizaci nebo příslušný národní výbor.

(2) Neuloží-li dodatkový odvod kontrolní orgán oprávněný podle předchozího odstavce, uloží jej, včetně zvýšení podle odstavce 5, cenový úřad republiky příslušný podle sídla kontrolované organizace.

(3) Organizaci, která sama zjistí, že získala neoprávněně prostředky, se dodatkový odvod neukládá; organizace jej odvádí do příslušného rozpočtu již na základě vlastního zjištění ve výši stanovené podle § 11.

(4) Zjistí-li neoprávněně získané prostředky kontrolované organizace její nadřízené generální (oborové) ředitelství, nadřízený družstevní nebo společenský orgán, uloží se dodatkový odvod ve výši stanovené podle § 11.

(5) Zjistí-li neoprávněně získané prostředky jiný kontrolní orgán než uvedený v odstavci 4, zvyšuje se dodatkový odvod o částku rovnající se úhrnu prostředků neoprávněně získaných za poslední rok tříletého období vymezeného v § 11 odst. 2 a prostředků neoprávněně získaných po skončení tohoto období až do uložení dodatkového odvodu. Při výpočtu zvýšení dodatkového odvodu se neodečítají částky vrácené podle § 11 odst. 2 věty druhé po kontrolním zjištění. Jestliže byly neoprávněné prostředky po zjištění kontrolním orgánem vráceny organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, nebo byla stanovena lhůta k jejich vrácení podle § 11 odst. 2, ukládá oprávněný orgán kontrolované organizaci jen zvýšení dodatkového odvodu. Toto ustanovení se nevztahuje na dodatkové odvody podle § 11 odst. 3, odst. 4 věty prvé a odst. 5 a na dodatkový odvod prostředků čerpaných investorem z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěrů na úhradu prostředků dodavatelem požadovaných neoprávněně v důsledku porušení cenových předpisů.10)

(7) Zvýšení dodatkového odvodu se nevztahuje na případy neoprávněného získání prostředků nákupem za nižší než platnou cenu.

(8) Dodatkový odvod se ukládá kontrolované organizaci. Jestliže cenové předpisy porušilo generální (oborové) ředitelství výrobních nebo obchodních organizací, ukládá se dodatkový odvod po projednání s tímto generálním ředitelstvím jemu nebo organizacím, které získaly prostředky.

(9) Povinnost vrátit neoprávněné prostředky organizacím a občanům, na jejichž úkor byly získány, nebo je odvést do příslušného rozpočtu vzniká bez ohledu na to, zda kontrolovaná organizace porušením cenových předpisů získala majetkový prospěch. U obchodních, odbytových a zásobovacích organizací a ostatních organizací pověřených obchodními, odbytovými a zásobovacími výkony, podléhají však dodatkovému odvodu, popřípadě jeho zvýšení jen částky, o které se zvýšila jejich obchodní nebo odbytová přirážka nebo srážka a případné další částky majetkového prospěchu získaného v důsledku porušení cenových předpisů. Tím není dotčena platnost § 11 odst. 4 a 5 pro uvedené organizace.

(10) Provedením dodatkového odvodu do příslušného rozpočtu nejsou dotčeny nároky organizací a občanů, na jejichž úkor byly prostředky neoprávněně získány.

(1) Organizaci, která vyrábí a dodává výrobek označený oprávněnými orgány za technicky zastaralý nebo zařazený do třetího stupně jakosti anebo označený jako krmivo se sníženou jakostí, může příslušný cenový úřad, národní výbor, popřípadě jiný pověřený orgán uložit místo snížení ceny nebo slevy z ceny dodatkový odvod.

(2) Dodatkový odvod za výrobek technicky zastaralý činí částku rovnající se skutečnému zisku výrobní organizace z tohoto výrobku, zjištěnému výslednou kalkulací sestavenou v posledním roce výroby, nejméně však 15 % z jeho velkoobchodní ceny.

(3) Dodatkový odvod za výrobek zařazený do třetího stupně jakosti při prvním nebo novém hodnocení nebo na základě kontroly a za krmivo se sníženou jakostí činí 15 % z velkoobchodní ceny. Dodatkový odvod za výrobek zařazený i při opakovaném hodnocení do třetího stupně jakosti činí 30 % z velkoobchodní ceny. Dodatkový odvod se vypočte z množství skutečně dodaných výrobků, nejméně však z množství, které má být po dobu platnosti rozhodnutí o zařazení výrobku do třetího stupně jakosti dodáno podle plánu odbytu, a není-li tento plán v potřebném členění sestavován, z množství podle dodávkových hospodářských smluv.

(4) Dodatkové odvody podle předcházejících odstavců se neukládají za dovážené výrobky; dále se neukládají za výrobky dodávané pro vývoz, jestliže jejich velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny nejsou vyšší než jejich kupní ceny dosažené při vývozu, nebo jestliže tak rozhodne ústřední orgán nadřízený výrobci po projednání s příslušnými ústředními orgány. Je-li velkoobchodní cena, popřípadě evidenční velkoobchodní cena vyšší než kupní cena, činí dodatkový odvod tento rozdíl, nejvýše však částku podle odstavce 2 nebo 3.

Dodatkový odvod u výrobků, jejichž cenové znevýhodnění se určí v závislosti na cenách dosahovaných při vývozu, činí nejvýše 30 % z velkoobchodní ceny, popřípadě evidenční velkoobchodní ceny. Vymezení rozsahu výrobků a způsob výpočtu výše dodatkového odvodu podle dosahovaných cen, popřípadě podílů z dodatkového odvodu pro výrobní organizace a pro organizace zahraničního obchodu, stanoví cenové úřady zvláštním rozhodnutím.

(1) Organizaci může být uložen dodatkový odvod prostředků nebo části prostředků získaných v důsledku opatření příslušného orgánu, které není promítnuto do ceny výrobku, zejména v důsledku změny ceny poddodávky, v důsledku povolené odchylky od podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky dodávaných výrobků nebo jiné povolené změny nebo v důsledku ceny rozdílné pro dodavatele a odběratele.

(2) Dodatkový odvod prostředků získaných v důsledku opatření organizace k úspoře nebo k záměně materiálu může být této organizaci uložen jen v případech vymezených zvláštním předpisem.7)

(3) Dodatkové odvody podle odstavců 1 a 2 ukládá příslušný cenový úřad.8)

(3) Uložení dodatkových odvodů upravených tímto nařízením je aktem hospodářského řízení.

Zrušují se

a) nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1969 Sb., o přechodném zákazu zvyšování cen,

b) § 2 a 3 vyhlášky č. 87/1966 Sb., o některých ekonomických opatřeních v investiční výstavbě.

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.

Dr. Štrougal v. r.

1) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole, zákon č. 122/1962 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci, ve znění zákona č. 31/1968 Sb., zákon ČNR č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, zákon SNR č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole v Slovenské socialistické republice, § 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování, zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů ČSR v oblasti cen, zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů SSR v oblasti cen, vyhláška č. 137/1973 Sb., o cenách.

2) § 18 odst. 1 písm. a) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.

3) § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.

4) § 2 odst. 1 a § 19 zákona č. 111/1971 Sb., § 2 zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení, druhá část zákona č. 112/1966 Sb., o zemědělské dani.

5) Postup při uplatnění výběrového způsobu zjištění neoprávněně získaných prostředků je stanoven v § 113 vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. a ve výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-6/74, registrovaném v částce 1/1975 Sb.

6) Např. § 24 a 119a hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění vyhlášené pod č. 37/1971 Sb.).

7) § 77 vyhlášky č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb.

8) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb. a č. 46/1977 Sb. a zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

9) Směrnice federálního ministerstva financí, ministerstva financí České socialistické republiky a ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 81 ze 14. prosince 1978, o finančním vypořádání rozdílů z nového ocenění zásob při cenových úpravách, Finanční zpravodaj částka 14/1978, registrovaná v částce 2/1979 Sb.

10) Dodatkový odvod podle § 112 odst. 1 písm. ch) vyhlášky Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. 137/1973 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 73/1978 Sb. a č. 160/1980 Sb.