Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

(1) Prostředky získanými porušením cenových předpisů (dále jen „neoprávněně získané prostředky“) jsou finanční prostředky, které organizace získala v důsledku

a) nesprávné ceny stanovené rozhodnutím vlastním, nadřízené organizace nebo generálního ředitelství, popřípadě sjednané podle § 76,

b) prodeje nebo nákupu za nesprávnou cenu, kterou stanovila nebo sjednala jiná organizace nebo orgán než uvedené v písmenu a) podle návrhu nebo nesprávných podkladů kontrolované organizace, nebo kdy kontrolovaná organizace o její nesprávnosti měla podle cenových předpisů vědět,

c) nedodržení platné ceny, nejde-li o slevu podle § 42 nebo o prodej zemědělských výrobků nákupní organizaci za vyšší než platnou cenu na základě ohodnocení těchto výrobků nákupní organizací,

d) nedodržení podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek, za kterých byla cena stanovena nebo sjednána,

e) nedodržení závazných cenových opatření,

f) účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.

g) prodeje za cenu nestanovenou příslušným orgánem nebo organizací nebo nesjednanou předepsaným způsobem a v případech nedodržení postupu podle § 69 odst. 5,

h) prodeje výrobku, u kterého nebyly při stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky podle § 8, a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku,

ch) čerpání investičních prostředků z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěru na úhradu neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),

i) porušení povinnosti předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit v případě, kdy je to povinností organizace.

(2) Neoprávněně získané prostředky se vypočítávají z druhu ceny, u níž bylo zjištěno porušení cenových předpisů. U dodávek uskutečněných za obchodní ceny nebo za velkoobchodní ceny s daní z obratu se vypočítávají neoprávněně získané prostředky pouze z velkoobchodní ceny, jestliže se jí porušení týká. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. d) se vypočítávají z rozdílu mezi cenou odpovídající podstatným kvalitativním a dodacím podmínkám dodaného výrobku a vyúčtovanou cenou. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. ch) se vypočítávají z částky přesahující cenu podle cenových předpisů, a to podílem, jímž se jiné zdroje než vlastní a úvěr podílejí na celkových investičních prostředcích.

(3) Dnem, kdy byly prostředky neoprávněně získány, se rozumí den jejich připsání na bankovní účet organizace, doručení poštou, popřípadě převzetí oprávněnou osobou, pokud nestanoví příslušný cenový úřad jinak. Získá-li neoprávněně prostředky odběratel, je rozhodujícím den provedení úhrady. Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.

(1) Organizace při vlastním zjištění neoprávněně získaných prostředků nebo v případech jejich zjištění kontrolou provedenou nadřízeným generálním ředitelstvím nebo nadřízeným družstevním nebo společenským orgánem určí jejich úhrn vyčerpávajícím způsobem, tj. u všech dodaných výrobků. Nelze-li zjistit neoprávněně získané prostředky tímto způsobem, určí se způsobem stanoveným nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným cenovým orgánem.

(2) Úhrn neoprávněně získaných prostředků, zjištěných jiným kontrolním orgánem než uvedeným v odstavci 1, určuje kontrolovaná organizace vyčerpávajícím způsobem nebo podle rozhodnutí kontrolního orgánu výběrovým způsobem. Kontrolovaná organizace vyčíslí neoprávněně získané prostředky ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem; v případě dokladové revize nebo při zjišťování těchto prostředků výběrovým způsobem vyčíslí je nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byla seznámena s protokolem o provedené kontrole.

(3) Zjištěním úhrnu neoprávněně získaných prostředků vyčerpávajícím způsobem se rozumí vyčíslení těchto prostředků podle všech proplacených faktur nebo jiných dokladů, na jejichž základě byly prostředky v kontrolovaném období neoprávněně získány. Zjištění tohoto úhrnu výběrovým způsobem se provádí na základě reprezentativního výběru případů určených ke kontrole z celkového objemu dodávek realizovaných v kontrolovaném období. Zjištěné procento neoprávněně získaných prostředků u vybraných případů se použije při výpočtu neoprávněně získaných prostředků z celkového objemu realizovaných dodávek.

(4) Neoprávněně získané prostředky zjištěné způsobem uvedeným v § 110 odst. 2, stejně jako neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace zjistí nebo vyčíslí během kontroly prováděné orgánem uvedeným v odstavci 2 nebo které nevrátí, popřípadě neodvede do zahájení kontroly, se považují za prostředky zjištěné uvedeným kontrolním orgánem. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.

(1) Organizace, která získala neoprávněně prostředky v případech podle § 112 odst. 1, je povinna je odvést jako dodatkový odvod ve výši a způsobem stanoveným zvláštním předpisem,47) s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí.86)

(2) Při určení dodatkového odvodu se v případech podle § 112 odst. 1 písmene a) nebo b) nepřihlíží k platnosti změny nesprávné vyšší ceny podle § 87 odst. 5.

(3) Od dodatkového odvodu se neodečítají, s výjimkou prostředků cenových rozdílů,48) částky odvedené do rozpočtu z jiných důvodů,49) ani rozdíly vyplývající z placení nesprávně vyšších cen nebo z fakturování nižších cen, ani částky, které organizace vynaložila na zlepšení kvalitativních nebo jiných podmínek výrobku a které nebyly do jeho ceny zahrnuty.

(4) Podkladem pro uložení dodatkového odvodu je protokol (záznam) o provedené kontrole. Vedoucí pracovník (ředitel) kontrolované organizace, který nesouhlasí s obsahem protokolu (záznamu), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne seznámení s ním podat písemné vysvětlivky.

(5) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.

(1) Dodatkový odvod za výrobky technicky zastaralé nebo zařazené do třetího stupně jakosti nebo označené jako krmivo se sníženou jakostí může být uložen v případech uvedených v § 30 odst. 7. Podmínky a způsob tohoto odvodu stanoví zvláštní předpis.50)

(2) Dodatkový odvod se počítá z celkového objemu dodávek dodaných ode dne účinnosti rozhodnutí o uložení dodatkového odvodu. Do tohoto objemu se započítávají i dodávky pro vývoz, na které je poskytována cenová přirážka v zahraničním obchodě. Základem pro dodatkový odvod u výlučně vyvážených výrobků je evidenční velkoobchodní cena podle § 5 odst. 3 písm. b).

Orgán, který ukládá dodatkový odvod, vyrozumí o tom příslušnou okresní finanční správu nebo národní výbor.

(1) Federální cenový úřad zajišťuje jednotnou cenovou politiku v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, řídí a koordinuje uskutečňování opatření v oblasti cen přijatých vládou Československé socialistické republiky. Jeho působnost předkládat návrhy vládě Československé socialistické republiky, vydávat obecně závazné právní předpisy a rozhodovat v oblasti tvorby a kontroly cen výrobků je upravena zvláštním předpisem.51)

(2) Federální cenový úřad vydává

a) na základě zmocnění Státní plánovací komisí metodické pokyny pro vypracování plánů vývoje cen,

b) pro výrobky podle seznamu stanoveného vládou52) podrobnější zásady k provedení plánovaných změn cen.

(3) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) vyhlašuje ceny schválené vládou Československé socialistické republiky.

(4) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) stanoví

a) ceny, konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8, normativy kalkulačních položek a jejich změny; změny maloobchodních cen stanoví v dohodě s cenovými úřady republik,

b) způsoby tvorby a registrace cen; u odvětví řízených republikovými orgány činí tak v dohodě s cenovými úřady republik,

c) zvýhodněné a znevýhodněné ceny výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen, pokud nebyly již stanoveny; na tyto případy se nevztahuje pověření působností orgánů a organizací stanovit základní cenu; v případech podle § 30 odst. 7 ukládá dodatkový odvod.

(5) Federální cenový úřad stanoví

a) způsoby tvorby cen dovážených výrobků a zařazení výrobků do skupin cenové regulace dovozu ve spolupráci s cenovými úřady republik,

b) zásady tvorby cenových rozdílů v maloobchodních cenách v dohodě s federálním ministerstvem financí, příslušnými ministerstvy a cenovými úřady republik a spolurozhoduje o jejich užití,

c) lhůty pro předkládání podkladů pro tvorbu cen a pro přípravu jím zpracovávaných zásad cenových opatření; v případech týkajících se působnosti cenových úřadů republik činí tak v dohodě s těmito úřady,

d) hlavní směry cenového výzkumu.

(6) Federální cenový úřad může pověřit v rozsahu působnosti podle odstavce 2 písm. b)

a) stanovením cen na základě dohody jiné orgány, a v dohodě s příslušnými ústředními orgány i organizace, jsou-li pro tyto ceny stanoveny způsoby tvorby uvedené v § 24 až 26 nebo u objemově nevýznamných výrobků,

b) prováděním cenové gesce orgány nebo organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány nebo organizacemi podle § 130.

(7) Federální cenový úřad pověřuje orgány republik a jejich podřízené organizace působností podle odstavce 6 písm. a) v dohodě s cenovými úřady republik.

(8) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti podle odstavce 2 písm. b) metodicky řídí orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen výrobků a federální orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen podle zvláštních předpisů.

(9) Federální cenový úřad rozhoduje cenové spory vzniklé v případech, kdy jde o jeho působnost stanovit ceny vymezenou v odstavci 2 písm. b) přenesenou na organizace. Po předchozím projednání může zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenové rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesl cenovou působnost v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů, nebo kdy to odpovídá podmínkám stanoveným pro registraci cen.

(10) Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti jiných orgánů a organizací, u výrobků v působnosti cenových úřadů republik v předem dohodnutých případech.

(11) Federální cenový úřad koordinuje

a) plány kontroly cen federálních orgánů a cenových úřadů republik,

b) účast federálních orgánů a organizací na zabezpečování zásadních opatření v oblasti cen,

c) cenovou evidenci a rozbory vývoje a působení cen v Československé socialistické republice.

(12) Opatření určená pro celá odvětví nebo celé obory, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi Federální cenový úřad a cenové úřady republik, vydává Federální cenový úřad, pokud nepřenese toto oprávnění na cenové úřady republik; Federální cenový úřad a cenové úřady republik postupují přitom ve vzájemné dohodě.

(1) Český cenový úřad pro organizace se sídlem na území České socialistické republiky a Slovenský cenový úřad pro organizace se sídlem na území Slovenské socialistické republiky vykonávají působnost v tvorbě a kontrole cen výrobků podle zvláštních předpisů.53)

(2) Cenové úřady republik předkládají Federálnímu cenovému úřadu svá stanoviska k návrhům zásad cenové politiky, směrnic pro vypracování plánu vývoje cen a plánů vývoje cen připravovaným federálními orgány a k ostatním zásadním opatřením připravovaným Federálním cenovým úřadem.

(3) Cenové úřady republik v rozsahu své působnosti podle odstavce 1

a) vydávají podrobnější zásady k provedení plánovaných změn cen,

b) stanoví způsoby tvorby cen, ceny, konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8, normativy kalkulačních položek a jejich změny; změny maloobchodních cen stanoví v dohodě s Federálním cenovým úřadem,

c) stanoví zvýhodněné a znevýhodněné ceny výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen, pokud nebyly již stanoveny; na tyto případy se nevztahuje pověření působností orgánů a organizací stanovit základní cenu, s výjimkou působnosti národních výborů; v případech podle § 30 odst. 7 ukládají dodatkové odvody.

(4) Cenové úřady republik mohou v rozsahu své působnosti podle odstavce 1 pověřit

a) v případech, kdy jsou stanoveny nebo uplatněny způsoby tvorby cen uvedené v § 24 až 26 nebo u objemově nevýznamných výrobků stanovením cen

1. jiné orgány republik, popřípadě jimi řízené organizace, a to po vzájemné dohodě s těmito orgány,

2. organizace podřízené federálním orgánům v dohodě s těmito orgány a s Federálním cenovým úřadem,

b) prováděním cenové gesce orgány a organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány nebo organizacemi.

(5) Cenové úřady republik

a) metodicky řídí orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen výrobků, které patří podle odstavce 1 do jejich cenové působnosti a orgány a organizace republik při tvorbě a stanovení cen podle zvláštních předpisů,

b) zpracovávají rozbory vývoje a působení cen a koordinují v rámci republik analytickou činnost v oblasti cen,

c) koordinují účast orgánů a organizací republik při zabezpečení zásadních opatření v oblasti cen.

(6) Cenové úřady republik pro organizace v cenové působnosti národních výborů

a) stanoví změny cen prováděné podle § 80 odst. 3 písm. c),

b) stanoví způsob, jakým je národní výbory informují o jimi stanovených cenách,

c) mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že tyto organizace stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze způsobů tvorby uvedených v § 24 až 26 a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 63 odst. 1 písm. a) bod 6, nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.

(7) Cenové úřady republik rozhodují cenové spory vzniklé v případech, kdy jde o jejich působnost stanovit ceny podle odstavce 1 přenesenou na organizace. Po předchozím projednání mohou zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenové rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesly cenovou působnost v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy to odpovídá podmínkám stanoveným pro registraci cen.

(8) Cenové úřady republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací, a to

a) jde-li o odvětví řízené federálními orgány,

1. u výrobků důležitých jako vstupní materiál pro odvětví řízená orgány republik,

2. je-li navržena výjimka z cenové úrovně,

3. v závažných případech rozdílných stanovisek mezi dodavatelem a odběratelem, kteří nemají sídlo na území jedné republiky,

b) jde-li o odvětví řízené orgány republik, u všech výrobků.

(9) Cenové úřady republik

a) koordinují, metodicky řídí a provádějí cenovou kontrolu na území republiky ve všech orgánech a organizacích, u občanů, poskytujících drobné výrobky a služby s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění, s výjimkou zahraničních cen podle § 121 odst. 1 písm. a); neprovádějí cenové kontroly v ústředních orgánech, v hospodářských organizacích podle zvláštního statutu a v rozpočtových organizacích podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany,

b) zpracovávají a s Federálním cenovým úřadem a s příslušným Výborem lidové kontroly koordinují plány kontroly cen zahrnující též rozhodující úkoly stanovené Federálním cenovým úřadem a další kontrolní úkoly ústředních orgánů republik, národních výborů a orgánů a organizací pověřených působností v kontrole cen,

c) ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů, další opatření.

(10) Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí cenové úřady republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

Státní plánovací komise vykonává působnost v tvorbě a kontrole cen výrobků vojenské techniky a letadel podle zvláštního předpisu.54)

(1) Federální ministerstvo financí při stanovení sazeb daně z obratu a dotací k cenám postupuje v dohodě s příslušnými cenovými orgány.

(2) V případech, kdy rozhodnutí o ceně se dotýká státního rozpočtu (zejména u změn cen prováděných v rámci plánu vývoje cen, při stanovení a změnách dotací a intervence apod.) a když daň z obratu není stanovena sazbou, je nutno stanovit nebo změnit cenu v dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě z jeho pověření s ministerstvy financí republik nebo s finančními správami.

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu podle zvláštního předpisu55)

a) v souladu se stanovenými zásadami státní cenové politiky vydává pro organizace zahraničního obchodu pokyny pro tvorbu a kontrolu cen

1. v oblasti zahraničně obchodních vztahů,

2. výrobků prodávaných do zahraničí i tuzemska v drobném za cizí měny,

b) provádí kontrolu cen v oblastech podle písmena a).

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu předkládá Federálnímu cenovému úřadu

a) návrhy zásad tvorby obchodních přirážek a obchodních srážek pro organizace zahraničního obchodu, popřípadě návrhy těchto přirážek a srážek,

b) návrhy na stanovení úrovně cen a jejich změn u dovážených výrobků podle § 52 a účastní se jejich projednávání,

c) návrhy na metodiku tvorby a kontroly kupních cen a zabezpečuje realizaci schválených zásad v podřízených organizacích.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací, vůči nimž plní úkoly ústředního orgánu státní správy.

(1) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky v oblasti projektových prací a inženýrských činností a ve spolupráci s ministerstvy výstavby a techniky republik

a) předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy na stanovení a změny cen,

b) vydává ceníky těchto prací,

c) provádí rozbory vývoje a působení cen.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj pro organizace řízené federálními ústředními orgány a ministerstva výstavby a techniky republik pro organizace řízené ústředními orgány republik

a) stanoví ceny řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení těchto úkolů; u státních programů technického rozvoje činí tak ministerstva výstavby a techniky republik v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj,

b) rozhodují cenové spory u cen řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj předkládá Federálnímu cenovému úřadu stanoviska k návrhům cen základních výrobků pro investiční výstavbu z hlediska řízení investiční politiky.

(4) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstva výstavby a techniky republik vykonávají působnost odvětvových ministerstev podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací jimi řízených.

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s Federálním cenovým úřadem způsob tvorby cen řešení úkolů technické normalizace.

(2) Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s cenovými úřady způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví a podle příslušných předpisů56) stanoví tyto ceny státním zkušebnám, které jsou mu přímo podřízeny.

(3) Úřad pro normalizaci a měření řídí státní zkušebny při vydávání osvědčení, která jsou nebo mohou být podkladem pro tvorbu cen.

(1) Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných podřízenými hospodářskými organizacemi podle zvláštního statutu a podřízenými rozpočtovými organizacemi a dodávaných výhradně v rámci resortu, pokud nejde o výrobky, jejichž ceny stanoví Státní plánovací komise podle § 119 a pokud nejde o stavební práce a montáže.

(2) Federální ministerstvo národní obrany může působnost podle odstavce 1 přenést na podřízené organizace.

(3) Federální ministerstvo národní obrany vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u podřízených organizací. U hospodářských organizací podle zvláštního statutu a u podřízených rozpočtových organizací má výhradní právo kontroly cen, pokud nejde o kontrolu cen prováděnou Státní plánovací komisí podle § 119.

(1) Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za poskytnutí hmotných rezerv k dočasnému použití.

(2) Správa federálních hmotných reserv se zúčastní zařazování dovážených výrobků, evidovaných jako federální hmotné rezervy, do skupin cenové regulace dovozu.

(3) Správa federálních hmotných rezerv vykonává působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen prací a služeb v podřízených organizacích.

(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) předkládají příslušným cenovým úřadům, popřípadě jiným orgánům a organizacím, na které je přenesena cenová působnost, návrhy

a) konečných cenových limitů a jejich změn pro výrobky podle § 48 odst. 4 písm. a) a c), odst. 8 a v případech, kde si stanovení konečných cenových limitů vyhradí cenové úřady,

b) cen a jejich změn v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,57)

c) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek u maloobchodních cen a jejich změn v podřízených organizacích.

(2) Ministerstva stanoví ceny a změny cen v rozsahu stanoveném právními předpisy58) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti.

(3) Ministerstva stanoví

a) ceny a změny cen za řešení úkolů příslušného resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení úkolů resortních a ve vyhrazeném rozsahu oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky podle § 47 odst. 1 písm. a), nebo na základě rozhodnutí v případech podle § 47 odst. 1 písm. b) a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace,87)

c) konečné limity velkoobchodních cen v případech, kdy podle § 48 odst. 4 písm. d) rozhodla, že má být vypracován jejich návrh, nebo na základě pověření,

d) ceny a změny cen za řešení úkolů státního plánu ekonomického výzkumu po dohodě s Radou ekonomického výzkumu,

e) sazby nepřímých nákladů, zisku a hodinové zúčtovací sazby pro tvorbu cen výzkumných a vývojových prací přímo řízeným organizacím.

(4) Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.

(5) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu.

(6) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vykonává působnost podle zvláštního předpisu59) a působnost podle odstavce 10 a 11.

(7) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví po dohodě s příslušným cenovým úřadem republiky velkoobchodní ceny prací a služeb, vykonávaných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby, s výjimkou generálních oprav traktorů a mechanizačních prostředků prováděných strojními a traktorovými stanicemi a opravnami zemědělských strojů a s výjimkou služeb, jejichž ceny se stanoví podle § 127 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. e).

(8) Ministerstva obchodu republik zabezpečují v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány žádoucí skladbu sortimentu v jednotlivých cenových polohách u spotřebních výrobků, zejména přiměřený podíl výrobků nízkých cenových poloh. Ministerstva obchodu republik stanoví předběžné limity maloobchodních cen podle § 47 odst. 2 a konečné limity maloobchodních cen podle § 48 odst. 5, pokud si jejich stanovení nevyhradí příslušný cenový úřad. Dále stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak.

(9) Ministerstva vydávají pro podřízené organizace v dohodě s cenovými úřady zásady pro doprodeje v oblasti maloobchodních cen; schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.

(10) Ministerstva předkládají cenovým úřadům vlastní rozbory vývoje a působení cen s případnými návrhy na cenová opatření a podklady vyžádané příslušným cenovým úřadem pro přípravu cenových opatření.

(11) Ministerstva projednávají s cenovými úřady návrhy doplňkových položek60) a doplňkových složek cen, zúčastňují se cenového řízení a prací na cenových opatřeních, zejména zpracování způsobů tvorby cen a metodických pokynů pro tvorbu a kontrolu cen v rozsahu dohodnutém s cenovými úřady.

(12) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění kontroly cen; ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů další opatření.

(13) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

(14) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen, plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích provedených kontrol, o uložených dodatkových odvodech, majetkových a osobních sankcích a náhradách škod.

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“) u organizací řízených národními výbory

a) předkládají návrhy cenových opatření a zúčastní se v dohodnutém rozsahu cenového řízení,

b) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými národními výbory (ve Slovenské socialistické republice organizacemi řízenými krajskými národními výbory),

c) usměrňují cenovou tvorbu svěřenou do působnosti národních výborů nižších stupňů.

(2) Krajské národní výbory předkládají cenovým úřadům republik

a) rozbory vývoje a působení cen v rámci cenové působnosti národních výborů,

b) vyžádané podklady potřebné pro přípravu cenových opatření.

(3) Krajské národní výbory v České socialistické republice

a) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací řízených národními výbory,

2. družstevních organizací, s výjimkou výrobků podle § 128 odst. 2,

3. společenských organizací a jejich hospodářských zařízení a podniků,

4. organizací řízených okresními, popřípadě krajskými zemědělskými správami,

5. dodávaných občany v rámci drobných služeb povolených příslušnými orgány a dodávaných občany provozujícími činnost na základě oprávnění,

6. průmyslových podniků řízených ministerstvem vnitra ČSR,

b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.

(4) Krajské národní výbory ve Slovenské socialistické republice

a) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací jimi řízených,

2. okresních průmyslových podniků,

3. organizací řízených okresními, popřípadě krajskými zemědělskými správami,

4. družstevních organizací, s výjimkou výrobků podle § 128 odst. 2,

b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.

(5) Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice61)

a) předkládají krajským národním výborům podklady pro rozbory vývoje a působení cen,

b) zpracovávají návrhy na cenová opatření,

c) zpracovávají a předkládají krajským národním výborům návrhy plánů kontroly cen,

d) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory,

e) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací řízených okresními, městskými, popřípadě místními národními výbory, kromě okresních průmyslových podniků,

2. hospodářských zařízení a podniků společenských organizací,

3. dodávaných v rámci drobných služeb povolených občanům příslušnými orgány a občany provozujícími činnost na základě oprávnění.

(6) Národní výbory uvedené v odstavci 3 až 5 mohou stanovit ceny též na základě pověření cenovými úřady republik. Krajské národní výbory mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.

(7) Působnosti podle odstavce 3 až 6 se nevztahují na stanovení cen a jejich změn

a) stavebních a montážních prací, zemědělských a potravinářských výrobků, oprav motorových vozidel pro silniční dopravu, cestovního ruchu, periodických publikací, neperiodických publikací vydávaných organizacemi, které mají trvalé vydavatelské oprávnění, a tam, kde si působnost vyhradí cenový úřad republiky,

b) u výrobků, jejichž ceny stanoví Federální cenový úřad pro všechny organizace a osoby62) nebo jiné orgány a organizace podle této vyhlášky nebo zvláštních předpisů.

(8) Národní výbory uvedené v odstavci 3 a 4 mohou svěřit výkon své působnosti ve stanovení cen národním výborům nižšího stupně se souhlasem cenového úřadu republiky, s výjimkou zvýhodněných a znevýhodněných cen výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen.

(9) Národní výbory uvedené v odstavci 3 až 5 zabezpečují u organizací jimi řízených, u organizací, u nichž mají působnost v tvorbě cen, a u občanů vykonávajících drobné služby se souhlasem národních výborů metodické řízení v oblasti cen.

(10) Krajské národní výbory

a) řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů,

b) předkládají příslušnému cenovému úřadu plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích těchto kontrol, včetně uložených dodatkových odvodů, majetkových a osobních sankcí a náhrad škod.

(11) Krajské národní výbory, popřípadě z jejich pověření národní výbory nižších stupňů, provádějí kontrolu cen u organizací řízených národními výbory. Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice provádějí kontrolu cen u organizací a občanů, pro které stanoví ceny výrobků. Uvedené národní výbory provádějí rovněž kontrolu u ostatních organizací a občanů uvedených v odstavci 3 a 4, jsou-li k tomu pověřeny cenovými úřady republik po předchozí dohodě. Na základě kontrolních zjištění ukládají opatření k nápravě, dodatkové odvody a činí další opatření podle cenových, popřípadě jiných předpisů.

(1) Vrcholné orgány těch družstevních a společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnosti uvedené v § 126 odst. 1, 2, 3, 4, 10, 11, 12 a 13. Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.

(2) Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1

a) stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření příslušným cenovým úřadem,

b) předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti,

c) zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací, popřípadě krajskými národními výbory.

(3) Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy stanoví ceny vstupného pro sportovní podniky a za služby poskytované zařízeními tělovýchovných organizací v oblasti domácího cestovního ruchu.63)

(1) Generální ředitelství výrobních organizací

a) metodicky řídí podřízené organizace a koordinují jejich činnost v oblasti tvorby a kontroly cen,

b) předkládají návrhy na stanovení a změny cen, popřípadě dodatkových odvodů za výrobky s nedostatečnou jakostí a za výrobky technicky zastaralé, příslušným cenovým orgánům nebo příslušným organizacím a ve stanovených případech nadřízeným ústředním orgánům,

c) stanoví evidenční velkoobchodní ceny vývozu, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak, předběžné limity velkoobchodních cen u oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pokud si jejich stanovení nevyhradí nadřízené ministerstvo, konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 4 písm. e) a g), dále předběžné a konečné cenové limity v rozsahu podle pověření,

d) stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou cen, u nichž se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 30 až 36 a cenové zvýhodnění za materiálové a mzdové úspory a s výjimkou cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad,

e) sjednávají ceny výrobků podle § 76,

f) stanoví velkoobchodní ceny za řešení úkolů oborových nebo podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce podle § 71 až 73, pokud stanovení těchto cen nepřísluší jinému orgánu, a sazby nepřímých nákladů pro tvorbu těchto cen pro podřízené organizace,

g) stanoví velkoobchodní ceny dovážených výrobků, tvořené podle § 53 odst. 1,

h) stanoví základní velkoobchodní ceny módních novinek, s výjimkou výrobků, jejichž základní ceny stanoví příslušný cenový úřad,

ch) stanoví velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výrobků jimi vyráběných a prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací, jestliže se nepředpokládá prodej těchto výrobků i v prodejnách jiných organizací a pokud si stanovení maloobchodní ceny těchto výrobků nevyhradí příslušný cenový úřad,

i) stanoví ceny dílů pro výrobní a náhradní spotřebu, oprav výrobních prostředků a prací průmyslové povahy, pokud si jejich stanovení nevyhradí cenový úřad, popřípadě národní výbor,

j) stanoví přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek pro jednoho odběratele nebo na přechodnou dobu, s výjimkou přirážek podle § 41 odst. 5 až 7,

k) stanoví ceny a jejich změny na základě pověření příslušným cenovým orgánem nebo podle zvláštních předpisů,

l) vykonávají na základě zvláštního pověření příslušným cenovým úřadem cenovou gesci pro vymezené skupiny výrobků (výrobní obory) podle § 130,

m) vydávají za oblast své výroby, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast, ceníky a jejich dodatky a zabezpečují potřebnou informovanost odběratelů o stanovených cenách,

n) předkládají nadřízeným ústředním orgánům návrhy konečných cenových limitů podle § 48 odst. 4 písm. a), b), c) a odst. 8,

o) předkládají nadřízeným ústředním orgánům plány cenových kontrol v podřízených organizacích a zprávy o jejich plnění, včetně uložených majetkových a osobních sankcí a náhrad škod,

p) předkládají příslušným cenovým orgánům podklady pro připravovaná opatření a rozbory vývoje a působení cen,

r) kontrolují dodržování cenových předpisů v podřízených organizacích, zabezpečují nápravu při jejich porušení,

s) organizují zpracování cenové dokumentace a zabezpečují její archivaci.

(2) Generální ředitelství výrobních organizací mohou přenést působnost uvedenou v odstavci 1 písm. d), e), f) pokud jde o stanovení velkoobchodních cen za řešení úkolů podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce, dále v písm. g), i) a j) na podřízené organizace.

(3) Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 1 písm. a), b), e), k) až s) a dále stanoví snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje na základě pověření příslušným ministerstvem.

(4) Generální ředitelství obchodních organizací mohou výjimečně přenést na podřízené organizace působnost uvedenou v odstavci 1 písm. e) a k), jde-li o působnost stanovit maloobchodní ceny u výrobků, které jsou určeny k prodeji zpravidla v rámci jednoho kraje, popřípadě ve vybraných prodejnách, a působnost stanovit snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje.

(6) Organizace přímo řízené ústředními orgány mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g) a i) až s). Organizace uvedené v § 127 odst. 3 až 5 mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g), i) kromě oprav výrobních prostředků a cen prací průmyslové povahy, podle písm. j) až s), podle odstavce 7 a § 48 odst. 4 písm. e) a působnost stanovit maloobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou zvýhodněných maloobchodních cen a cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad.

(7) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví maloobchodní ceny tuzemských a dovážených průmyslových výrobků prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací občanům, s výjimkou

a) maloobchodních cen stanovovaných příslušným cenovým úřadem,

b) maloobchodních cen, jejichž stanovení si příslušný cenový úřad vyhradí,

c) maloobchodních cen stanovovaných národními výbory.

(8) Jestliže výrobek s maloobchodní cenou stanovenou podle odstavce 1 písm. ch) nebo podle odstavce 7 převezme dodatečně do prodeje organizace státního nebo družstevního obchodu, stanoví se maloobchodní cena podle odstavce 3 nebo podle § 128 odst. 2 písm. a). Takto stanovená maloobchodní cena je pro organizace uvedené v odstavcích 1 a 7 platná nejpozději po uplynutí tří měsíců od účinnosti rozhodnutí o této ceně. Rozhodnutí o ceně (výměr) jim organizace podle odstavce 3 nebo orgány podle § 128 odst. 2 zasílají neprodleně podle předem dohodnutého rozdělovníku.

(9) Organizace řízené generálními ředitelstvími

a) předkládají návrhy na stanovení a změny cen nadřízenému orgánu nebo organizaci,

b) stanoví ceny výrobků v případech, kdy je tím pověří nadřízený orgán nebo organizace.

(10) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny a limity kupních cen podle § 46 a 50.

(1) V zájmu jednotnosti cen mohou zřizovat cenové úřady cenové gesce. Výkonem cenové gesce pověřují příslušné cenové úřady orgány nebo v dohodě s nadřízeným orgánem organizace, které mají předpoklady k plnění této funkce.

(2) Cenovou gescí jsou pověřovány zejména organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru a dosahují dlouhodobě příznivých výsledků v rozvoji techniky a efektivnosti výroby, nebo které v největším rozsahu prodávají výrobky daného oboru. V oblasti působnosti cenových úřadů republik se pověření organizací cenovou gescí provádí po vzájemné dohodě cenových úřadů republik.

(3) Cenové úřady při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje.

(4) Cenoví gestoři zabezpečují zejména tyto hlavní úkoly:

a) zpracovávají a předkládají návrhy na zdokonalení způsobů tvorby cen v příslušné skupině výrobků (oboru); ve vymezených případech prostřednictvím svého nadřízeného ústředního orgánu,

b) účastní se cenového řízení ve stanoveném rozsahu, ověřují odůvodněnost návrhů cen nových výrobků z hlediska dodržení jednotné cenové úrovně a z hlediska schválených způsobů tvorby cen,

c) při změnách cen zabezpečují jednotné provádění schválených zásad pro změny cen,

d) ve stanovených případech navrhují sjednocení metodiky tvorby cen a sjednocení cen u výrobků dodávaných souběžně podniky řízenými odvětvovými ústředními orgány a podniky místního hospodářství a výrobními družstvy,

e) organizují zpracování a vydávání jednotných oborových ceníků, popřípadě dodatků k nim.

(1) Ustanovení této vyhlášky o jednotnosti cen platí pro tvorbu cen nových výrobků a pro provádění změn cen.

(4) Vyhláškou se neruší rozdílná úroveň spojových tarifů pro obyvatelstvo a pro organizace.

(5) Do vydání předpisů o technickoekonomické životnosti výrobků se cenové znevýhodnění technicky zastaralých výrobků provádí na základě jednotlivých rozhodnutí příslušných ústředních orgánů o technické zastaralosti výrobků.

(6) Zrušením cenových kategorií nejsou dotčeny předpisy o dani z obratu.

(7) Touto vyhláškou nejsou dotčena dosavadní rozhodnutí cenových úřadů týkající se pověření působností jiných orgánů nebo organizací.

(8) Touto vyhláškou se neruší dosavadní rozhodnutí orgánů a organizací o výši cen, učiněná v souladu s platnými cenovými předpisy a vydaná v rámci pověření působností v tvorbě a změnách cen.

(9) Porušení cenových předpisů zjištěné od účinnosti této vyhlášky se posuzuje podle předpisů platných v době, kdy došlo k tomuto porušení. Opatření k nápravě a dodatkové odvody, pokud ještě nebyly uloženy, se však ukládají podle této vyhlášky.

(1) Výjimky z ustanovení této vyhlášky stanoví Federální cenový úřad v dohodě s Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem. Rozhodnutí o výjimce vydává věcně příslušný cenový úřad.

(2) Zrušují se

a) vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek Českého cenového úřadu č. 74/1969 Sb. a Slovenského cenového úřadu č. 89/1969 Sb., vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací, ve znění vyhlášky č. 45/1972 Sb.,

b) výnos Federálního cenového úřadu

1. č. 11/1971 Ú. v. ČSR, resp. č. 15/1971 Ú. v. SSR pro přechodný postup v cenovém řízení do úpravy obecně závazných právních předpisů o působnosti a metodice tvorby cen,

2. č. 10/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 19/1972 Ú. v. SSR o regulaci módních novinek a výrobků luxusního provedení v kategorii volných cen,

3. č. 14/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 16/1972 Ú. v. SSR o změně cenové kategorie výrobků označených „vybráno pro CID“,

4. č. 15/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 15/1972 Ú. v. SSR o tvorbě cen technicky pokrokových a technicky zastaralých výrobků,

5. č. 16/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 17/1972 Ú. v. SSR, jímž se pro potřeby cenové tvorby definují pojmy prototyp, unikát, model, vzorek, ověřovací série a neplnohodnotný výrobek,

6. č. 17/1972 Ú. v. ČSR o zařazení cen výrobků, prací a služeb do kategorie pevných cen,

7. z 30.12.1971 o vyřazení laboratorních prací geologického průzkumu a vlastních prací geologické služby z kategorie volných cen, registrovaný v částce 26/1972 Sb.,

8. č. V-1/73 Cenový věstník částka 4-5/1973 o způsobu tvorby limitovaných maloobchodních cen v odbytových, zásobovacích a ostatních organizacích a o působnosti ve stanovení těchto cen,

9. č. V-2/73 Cenový věstník částka 7/1973 o doplnění výnosu ČCÚ č. 2/1970 Ú. v. ČSR a výnosu SCÚ č. 16/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského zboží,

c) výnos Českého cenového úřadu

1. č. 3/1969 Ú. v. ČSR o opatřeních v regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen,

2. č. 6/1969 Ú. v. ČSR o stanovení úrovně cen výrobků strojírenské metalurgie a metalurgického nářadí,

3. č. 1/1970 Ú. v. ČSR k provedení přechodného zákazu zvyšování cen podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1969 Sb., registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

4. č. 2/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

5. č. 3/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě a regulaci limitovaných cen maximálních v restauračním a závodním stravování a v přechodném ubytování, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

6. č. 4/1970 Ú. v. ČSR o zrušení pověření oborových ředitelství a organizací stanovit ceny nových opakovaně vyráběných výrobků, prací a služeb, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

7. č. 11/1970 Ú. v. ČSR o vyřazení cen programovacích a výpočetních prací a cen za zásilkovou službu a dodávky do bytu z kategorie volných cen, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

8. č. 19/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě limitovaných maloobchodních cen maximálních dováženého průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

9. č. 20/1970 Ú. v. ČSR o přeřazení výrobků 1. stupně jakosti do kategorie limitovaných cen maximálních a o tvorbě cen těchto výrobků, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

10. č. 4/1971 Ú. v. ČSR o vyřazení oboru asanace, dezinsekce, dezinfekce a deratizace z kategorie volných cen, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

d) výnos Slovenského cenového úřadu

1. č. 7/1969 Ú. v. SSR o regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen, registrovaný v částce 40/1969 Sb.,

2. č. 11/1969 Ú. v. SSR o stanovení úrovně cen výrobků strojírenské metalurgie a metalurgického nářadí,

3. č. 15/1969 Ú. v. SSR o realizaci přechodného zákazu zvyšování cen podle nařízení vlády ČSSR č. 168/1969 Sb., registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

4. č. 16/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

5. č. 17/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci limitovaných cen maximálních v restauračním a závodním stravování a v přechodném ubytování, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

6. č. 1/1970 Ú. v. SSR o zrušení pověření oborových ředitelství a organizací k určování cen nových opakovaně vyráběných výrobků, prací a služeb, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

7. č. 2 z 12. února 1970 o působnosti okresních národních výborů v oblasti cen, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

8. č. 3 z 11. května 1970 o změně seznamu výrobků a služeb zařazených do kategorie volných cen, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

9. č. 14/1970 Ú. v. SSR o tvorbě limitovaných maloobchodních cen maximálních dováženého průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

10. č. 18/1970 Ú. v. SSR o přeřazení výrobků 1. stupně jakosti do kategorie limitovaných cen maximálních a o tvorbě cen těchto výrobků,

11. č. 2/1971 Ú. v. SSR o vyřazení oboru asanace, dezinsekce, dezinfekce a deratizace z kategorie volných cen, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

e) část VIII. výměru Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací,

f) rozhodnutí Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu obsažená zejména ve výměrech, jimiž byly stanoveny odvětvové pokyny pro tvorbu cen, s výjimkou předpisů uvedených v poznámkách k § 54 až 56, zásady výběru porovnatelného výrobku, zpřesnění postupu při provádění kalkulačního porovnání, způsoby řešení úspor a záměn surovin a materiálu a oceňování nakoupeného materiálu při jeho příležitostném prodeji.

(3) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.

Ministr pověřený řízením

Federálního cenového úřadu:

Doc. Sabolčík, CSc. v. r.

Předseda

Českého cenového úřadu:

Ing. Habart v. r.

Předseda

Slovenského cenového úřadu:

Doc. Ing. Zervan, CSc. v. r.

1) Pro potřeby této vyhlášky se obsah pojmů „výrobky, služby, výkony a práce“ ztotožňuje s obsahem obdobných pojmů obsažených v sociálně ekonomických klasifikacích zavedených vyhláškou č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví, vyhláškou č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů, a vyhláškou č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

2) Pojmy odbytová přirážka nebo srážka a obchodní přirážka nebo srážka odpovídají používanému pojmu odbytové a obchodní rozpětí.

3) Např. skupinové ceny stavebních prací nebo montáží, souhrnné velkoobchodní ceny stavebních objektů a provozních souborů.

4) Nařízení vlády č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, směrnice federálního ministerstva financí č. j. XV-4000/72 z 15. 3. 1972 a další na ně navazující předpisy.

5) Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/1970 Ú. v. ČSR, resp. č. 19/1970 Ú. v. SSR, kterými se stanoví zásady racionalizace práce.

6) Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.

7) Vyhláška č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.

8) § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a § 13 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

9) Podle vyhlášky č. 82/1980 Sb., o hodnocení technické úrovně výrobků.

10) Metodiku propočtu úspor určuje směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4/72.

11) Ve smyslu § 119a hospodářského zákoníku.

12) Podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.

13) Výrobky oděvní a bytové kultury se rozumějí: výrobky textilního a konfekčního průmyslu, výrobky kožedělného a obuvnického a kožešnického průmyslu, výrobky dřevozpracujícího průmyslu a výrobky skla, keramiky a porcelánu, brýle a brýlové obruby, popřípadě další skupiny výrobků stanovené Federálním cenovým úřadem v dohodě s Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem.

14) Např. § 201 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění zákona č. 138/1970 Sb. a § 246, 269 a další občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

15) Platný kalkulační vzorec a předpisy Státní banky československé o sazbách a způsobu propočtu úroků z úvěrů.

16) Podle předpisů o dokumentaci staveb se pro určování těchto nákladů používá kromě cen technickoekonomických ukazatelů, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z dříve realizovaných staveb, které nejsou cenami ve smyslu této vyhlášky.

17) Výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací. Výměr Českého cenového úřadu č. 17/42/32/70 a Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II o vydání pravidel pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů.

18) Výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací. Výměr Českého cenového úřadu č. 17/42/32/70 a Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II o vydání pravidel pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů.

19) Výměry podle předchozí poznámky a dále výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20. 12. 1971, o rozpočtování a fakturaci vedlejších rozpočtových nákladů staveb a směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 8/1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště.

20) Např. výnos ministerstva obchodu ČSR č. 1/1972 ve Věstníku MO ČSR a výnos ministerstva obchodu SSR č. 1/1972 ve Věstníku MO SSR, o tvorbě a použití rizikových fondů v obchodních organizacích.

21) Např. výnos Federálního cenového úřadu z 13.7.1972 č.j. 10 747/05/72 o započítávání spotřebitelských obalů do cen výrobků potravinářského průmyslu.

22) Předběžnou cenou ve vztahu mezi občanem a organizací se rozumí cena stanovená odhadem podle § 231 občanského zákoníku.

23) Cena stanovená odhadem podle § 231 občanského zákoníku.

24) § 13 vyhl. č. 141/1971 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

25) Výměr FCÚ č. 3631/07.3/76, kterým se vydává Sazebník strojohodin velkých montážních mechanismů (Cenový věstník částka 3/1977).

26) § 8 odst. 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

27) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 Cenového věstníku o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem.

28) Zejména formou dodatkového odvodu k odčerpání prostředků, které organizace získala v souvislosti se změnami cen podle § 18 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb.

29) Podle § 53 hospodářského zákoníku.

30) § 153 odst. 1 a 2 hospodářského zákoníku, § 230, 231 a další občanského zákoníku.

31) § 153 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku.

32) § 153 odst. 2 písm. a) a c) hospodářského zákoníku.

33) Zpracování směrnic a plánu vývoje cen je upraveno metodickými pokyny pro zpracování návrhů ročních a pětiletých plánů vývoje cen.

34) Metodické pokyny pro zpracování ročních a pětiletých plánů vývoje cen a podle nich zpracované zásady pro jednotlivé změny cen.

35) Výnos Federálního cenového úřadu č. j. 9655/1972-III. ze dne 25. srpna 1972, o způsobu provádění změn maloobchodních cen výrobků.

36) Zejména formou dodatkového odvodu k odčerpání prostředků, které organizace získala v souvislosti se změnami cen podle § 18 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb.

37) Podle vyhlášky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví, vyhlášky č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů, a vyhlášky č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

38) Podle jednotných metodických pokynů pro vypracování návrhu prováděcího plánu na rok 1973 a další léta 5. pětiletého plánu.

39) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

40) § 121 odst. 2, § 122 odst. 1 písm. a), § 126 odst. 1, § 128 odst. 2.

41) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, a vyhláška č. 9/1966 Sb.

42) Nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb.

43) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

Zákon č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.

Zákon č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole ve Slovenské socialistické republice.

Zákon č. 122/1962 Sb., ve znění zákona č. 31/1968 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci.

Vyhláška č. 163/1971 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.

44) Vyhláška č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

45) § 4 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a § 4 zákona SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

46) Jako majetkový prospěch podle § 123 hospodářského zákoníku a § 451 občanského zákoníku.

47) § 11, 12, 14 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

48) § 11 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb.

49) Viz článek 2 odst. 5 vyhlášky č. 112/1971 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a článek 3 odst. 5 vyhlášky č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

50) § 13 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

51) § 45 až 50 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

52) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb.

53) Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen.

Zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

54) § 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

55) § 36 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

56) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, a vyhláška č. 32/1968 Sb., kterou se provádí zákon o státním zkušebnictví.

57) § 56 písm. g), § 63 písm. f), § 66 písm. a), § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

58) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb., § 9 odst. 2 vyhl. č. 32/1968 Sb.

59) § 69 písm. a) a c) zákona č. 133/1970 Sb.

60) Včetně doplňkových cenových nástrojů úhrady v zemědělství.

61) Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy a Městský národní výbor v Košicích mají též působnost okresních národních výborů.

62) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb.

63) § 4 odst. 2 zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy.

64) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.

65) Směrnice federálního ministerstva financí čj. XV/1-13 650/76 z 25. června 1976 pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (Finanční zpravodaj částka 9/1976), registrovaná v částce 12/1977 Sb.

66) Podle bodu 23 směrnice federálního ministerstva financí čj. XV/1-13 650/76 z 25. června 1976 různorodé výrobky (výkony) vznikající ve stejném výrobním nebo jiném procesu z téhož výchozího materiálu se třídí na hlavní a vedlejší podle jejich užitné hodnoty a možnosti jejich využití nebo odbytu.

67) Článek 5 písm. j) výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 (Cenový věstník částka 1/1974), registrovaného v částce 14/1974 Sb.

68) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 4 ze dne 19. března 1975 o doplnění ekonomické zprávy přípravné dokumentace výrobních staveb podléhajících státní expertize a předkládání návrhů konečných cenových limitů výrobků budoucí výroby těchto staveb (Cenový věstník částka 13/1975) registrovaný v částce 7/1975 Sb., ve znění výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 4 ze dne 24. srpna 1976 (Cenový věstník částka 35/1976) registrovaného v částce 24/1976 Sb.

69) § 7 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

70) Výměr FCÚ č. 113/03/80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44/1980).

71) Např. směrnice federálního ministerstva financí čj. VI-3/28 572/76 ze dne 16. prosince 1976 pro tvorbu a použití rizikových fondů v části cenových rozdílů v maloobchodních cenách pro organizace státního obchodu a spotřebních družstev v roce 1977-1978, nebo směrnice federálního ministerstva financí čj. VI-3/28 571/76 ze dne 16. prosince 1976 pro finanční vypořádání cenových rozdílů v maloobchodních cenách v organizacích zabývajících se prodejem výrobků (zboží) z tržních fondů za maloobchodní ceny v roce 1977-1978 (Finanční zpravodaj částka 1/1977), registrované v částce 33/1976 Sb.

74) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-7/79, o tvorbě cen nových výrobků ve dvojí úrovni v souvislosti se změnami velkoobchodních cen (Cenový věstník částka 1/1980).

75) Např. výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 019/79, o způsobu řešení vlivu cen palivoenergetických zdrojů v tvorbě velkoobchodních cen nových výrobků (Cenový věstník částka 51-52/1979).

76) Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5/1980), Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

77) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

78) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník částka 1/1978).

79) Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313/233/80.

80) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18/1980).

81) Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30-820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3/1977).

82) Článek 1 odst. 1, 2, 3 a 7, článek 2 odst. 8, 9, 10 a 12 pokynu FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. 11. 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

83) Např. výměr FCÚ č. 3061/10/73 z 22. 12. 1973 o oceňování dodávek materiálů a výrobků při výpomoci mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě (Cenový věstník částka 1/1974), ve znění výměru FCÚ č. 2645/10/1978 (Cenový věstník částka 30/1978).

84) Pokyn FMZO a FCÚ č. P-2/80, o zajištění spolupráce OZO při tvorbě cen (Cenový věstník částka 35/1980).

85) Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. listopadu 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

86) § 2 odst. 6 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

87) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 017/79 ze dne 15. října 1979, o uplatnění limitů velkoobchodních cen pro výrobky a výkony dodávané podle nových technických norem (Cenový věstník částka 46/1979).