Vyhláška Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu o cenách

(1) Pro výzkumné a vývojové úkoly uvedené v plánech rozvoje vědy a techniky, s výjimkou úkolů plánu základního výzkumu sestavovaného Československou akademií věd, a pro ostatní výzkumné a vývojové práce prováděné socialistickými organizacemi (dále jen „výzkumné a vývojové práce“) se stanoví předběžné ceny

a) před rozhodnutím o zařazení úkolu do státního nebo resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) před uzavřením hospodářské smlouvy v ostatních případech.

(2) Předběžná cena podle odstavce 1 se tvoří individuální kalkulací, která se sestavuje

a) na základě dostupných podkladů a odborného odhadu jednotlivých nákladů v členění podle oborového kalkulačního vzorce platného pro kalkulaci cen výzkumných a vývojových prací,

b) propočtem na základě hodinových zúčtovacích sazeb a předpokládané spotřeby přímého materiálu, kooperovaných dodávek a poddodávek, nejsou-li už v sazbách zahrnuty.

(3) Do kalkulace podle odstavce 2 se zahrnuje zisk ve výši

a) 20 % ze zpracovacích nákladů u hospodářských organizací, pokud není příslušným ústředním orgánem se souhlasem příslušného cenového úřadu stanovena jiná sazba,

b) 15 % ze zpracovacích nákladů u příspěvkových organizací.

Výše zisku podle písmena a) a b) může být snížena dohodou dodavatele (řešitele) s odběratelem.

(4) Jestliže byla v předchozím roce používána k tvorbě cen výzkumných a vývojových prací u organizací uvedených v odstavci 3 nižší sazba zisku, započítává se do ceny tato nižší sazba.

(5) Ustanovení odstavce 3 a 4 platí i pro hodinové zúčtovací sazby.

(6) Cílové prémie nebo mimořádné odměny vypisované a poskytované podle zvláštních předpisů24) se do kalkulace podle odstavce 2 nezahrnují.

(7) Předběžná cena se nestanoví u výzkumných a vývojových prací s cenou do 25 tis. Kčs, jestliže cenu lze určit s dostatečnou přesností a dohodne-li se tak dodavatel (řešitel) se zadavatelem.

(1) Předběžná cena se zpřesňuje podle skutečných nákladů již řešené části výzkumné a vývojové práce a podle zpřesněného odhadu nákladů na zbývající část prací

a) před začátkem ucelené etapy výzkumné a vývojové práce nebo k začátku roku; případné zvýšení předběžné ceny je nutno projednat způsobem, jakým se stanoví předběžná cena,

b) při věcné změně vývojové a výzkumné práce, jíž se mění náklady o více než 3 %.

(2) Jestliže cena je vyšší než 1 mil. Kčs, je povinen dodavatel výzkumné a vývojové práce do dvou měsíců po jejím ukončení ověřit výši ceny, a to

a) výslednou kalkulací, která se sestavuje v položkách přímých nákladů podle účetnictví nebo podle operativní evidence a v položkách nepřímých nákladů a zisku podle sazeb platných v době stanovení předběžné ceny,

b) skutečným počtem odpracovaných hodin a skutečnými náklady na přímý materiál, kooperované dodávky a poddodávky nezahrnuté do hodinových zúčtovacích sazeb podle účetnictví nebo podle operativní evidence, jestliže cena byla tvořena pomocí hodinových zúčtovacích sazeb.

(3) Je-li ověřená cena podle odstavce 2

a) nižší o více než 5 % než cena podle odstavce 1, snižuje se o částku přesahující 5 % ceny; u výzkumných a vývojových prací, financovaných ze státního rozpočtu, vrací se tato částka bezodkladně do státního rozpočtu,

b) vyšší než cena podle odstavce 1, nezvyšuje se.

(4) Je-li výzkumná a vývojová práce zastavena před vyřešením úkolu bez viny řešitele, kalkulují se skutečně vynaložené náklady a zisk podle § 71 odst. 3 a 4.

(1) Jestliže výsledky výzkumných a vývojových prací potvrzené závěrečnou oponenturou významně přesahují předpoklady uvažované ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo v hospodářské smlouvě, nebo jsou práce na žádost zadavatele ukončeny v kratší lhůtě, může orgán nebo organizace, která cenu stanovila, zvýšit po dohodě se zadavatelem cenu podle skutečně dosažených výsledků až o 20 %.

(2) Neodpovídají-li výsledky výzkumných a vývojových prací zaviněním řešitele předpokladům státního, resortního nebo oborového plánu rozvoje vědy a techniky nebo hospodářské smlouvě, sníží orgán nebo organizace na zdůvodněný návrh zadavatele cenu, kterou stanovila. Cena se sníží na částku odpovídající stupni použitelnosti výsledků pro zadavatele, u hospodářských organizací však nejméně o 15 % ceny.

(3) Jestliže se výsledky výzkumných a vývojových prací liší od předpokladů uvažovaných ve státním nebo resortním plánu rozvoje vědy a techniky nebo od předpokladů uvažovaných v hospodářské smlouvě jinak než jak je uvedeno v odstavci 1 a 2, ale jsou pro zadavatele použitelné, postupuje se jako při stanovení ceny nové výzkumné a vývojové práce.

(4) Podrobné podmínky pro zvýšení nebo snížení ceny podle odstavce 1 a 2 stanoví plánovací podklady nebo hospodářská smlouva.

(1) Ustanovení odstavce 2 až 6 se vztahují na movité základní prostředky (dále jen „základní prostředky“) předávané do dočasného užívání organizaci nebo občanu, s výjimkou základních prostředků, pro které je stanoven zvláštní způsob tvorby cen25) nebo které se půjčují prostřednictvím půjčoven.

(2) Výši úplaty stanoví organizace, která základní prostředek vlastní nebo má ve správě (dále jen „předávající organizace“) na základě

a) výše odpisů stanovené v obecných nebo zvláštních normách pro odepisování základních prostředků s přihlédnutím k podmínkám, za kterých bude uživatel základní prostředky užívat,

b) nákladů na generální opravy připadající na období dočasného užívání,

c) stanovené výše odvodů (daní) z výrobních fondů, pokud se na předávající organizaci vztahují,

d) pojistného, pokud je hradí předávající organizace.

(3) V případech, kdy náklady na běžné opravy a údržbu hradí předávající organizace, úplata se přiměřeně zvýší. Hradí-li náklady na generální opravy uživatel, úplata se přiměřeně sníží.

(4) Není-li předávající organizace povinna odpisovat základní prostředky, stanoví se výše úplaty podle odstavce 2 a 3; předávající organizace je však povinna odvést do státního rozpočtu částku odpovídající odpisům, pokud ročně převyšuje 10 tis. Kčs.

(5) Předává-li základní prostředky do užívání občan, činí roční úplata částku odpisů vypočtených podle odstavce 2 písm. a) s tím, že uživatel hradí náklady na opravy a údržbu.

(6) Jestliže je předávaný základní prostředek odepsán, nebo neodpovídá-li jeho zůstatková hodnota skutečnému stavu opotřebení, je nutno hodnotu opotřebení stanovit odhadem.

(1) Příležitostným prodejem, tj. prodejem mimo obvyklé hospodaření, se rozumí prodej výrobků mimo stanovenou činnost dodavatele, a to

a) jako výpomoc při přechodných zásobovacích potížích odběratele, pokud tak odběratel uvede v objednávce,

b) jako výpomoc mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě,

c) v dalších případech, zejména prodej přebytečných zásob.

(2) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. a) a b) se uskutečňují za ceny platné v době uzavření hospodářské smlouvy, pokud není stanoveno jinak. Dodavatel může připočítat k velkoobchodní ceně výrobku83) zaplacenou odbytovou přirážku, nakupuje-li tento druh výrobku výhradně prostřednictvím odbytové organizace a kromě toho

a) buď skutečnou výši jím placených dopravních nákladů, pokud nejsou zahrnuty ve stanovené ceně, a náklady spojené s naložením výrobků na dopravní prostředek odběratele,

b) nebo procentní přirážku materiálové režie, nejvýše však ve výši 3 % z platné ceny.

(3) Dodávky výrobků podle odstavce 1 písm. c) lze ocenit nejvýše platnou cenou.

(4) Maloobchodní ceny ani velkoobchodní ceny s daní z obratu výrobků dodávaných podle odstavce 1 nesmějí být zvýšeny.

(5) U dlouho skladovaných plnohodnotných výrobků, jejichž ceny již nejsou uvedeny v cenících, se za platnou cenu považuje cena použitá v účetnictví organizace.

(6) Jestliže na základě požadavku odběratele zabezpečuje výrobce poddodávky, které dále nezpracovává ani nemontuje, může si připočítat přirážku ve výši 3 % k platné velkoobchodní nebo odbytové ceně.

(7) Ustanovení odstavců 1, 2 a 6 se nevztahují na výrobky nakoupené organizací zahraničního obchodu původně pro vývoz a dodávané tuzemskému odběrateli.

(8) Odběratel nesmí eventuální zvýšení nákladů podle odstavce 2 zahrnout do kalkulace cen svých výrobků.

(1) Zvláštním způsobem tvorby cen, zahrnujícím jak vyjádření podmínek výroby, tak podmínek realizace výrobků, je sjednání ceny výrobku nebo změny ceny dodávaného výrobku dohodou dodavatele s odběratelem.

(2) Ceny lze sjednávat dohodou dodavatele s odběratelem jen ve vymezených případech, a to zejména kdy to vyplývá ze specifických podmínek řízení, rychle se měnících podmínek výroby a realizace (sezónnost výrobků), nebo kdy nelze stanovit racionálnější způsob tvorby cen.

(3) Seznam výrobků, u nichž je přípustné sjednání ceny nebo změny ceny dohodou dodavatele s odběratelem, i podmínky, které je nutno při sjednávání cen dodržovat, stanoví zvláštní předpis.27)

(4) Pro výrobky podle odstavce 3 neplatí ustanovení druhé až páté části této vyhlášky, s výjimkou § 37 až 39, 49, 50, 61, 65, 70, 79 a 87.

(1) Dojde-li po stanovení ceny k úspoře přímého materiálu nebo efektivní záměně jednotlivých druhů přímého materiálu, jehož množství nebo druh jsou označeny jako podstatné podmínky výrobku podle § 8 odst. 2, musí dodavatel

a) předložit návrh na stanovení ceny nového výrobku, popřípadě stanovit cenu, jde-li o změnu obecné nebo trvalé povahy,

b) navrhnout, popřípadě poskytnout, odpovídající srážku z ceny podle § 41, jde-li o změny časově přechodné nebo změnu pro jednotlivého odběratele,

c) provést finanční vypořádání, pokud podle rozhodnutí příslušných cenových úřadů se nepoužije způsob uvedený v písmenu a) nebo b).

(2) Příslušné cenové úřady mohou stanovit pro obory nebo skupiny výrobků jednotlivé druhy přímého materiálu, jejichž úspora nebo záměna nemá sice vliv na podstatné kvalitativní a dodací podmínky výrobků, ale má významný vliv na snížení nákladů výroby; v těchto případech se postupuje podle odstavce 3 nebo 4.

(3) Při tvorbě ceny (srážky) výrobku, u něhož bylo docíleno úspor nebo efektivních záměn přímého materiálu podle odstavce 1 a 2, přičemž nedošlo ke zhoršení podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobku pro odběratele, se postupuje podle § 23 odst. 6 písm. b) a odst. 8.

(4) Příslušné cenové úřady v dohodě s příslušnými ústředními orgány mohou stanovit způsob finančního vypořádání28) úspor vzniklých ze snížení nebo záměn materiálu podle odstavce 1 písm. c) a odstavce 2 zejména v případech, kdy záměna se provádí na základě rozhodnutí ústředních orgánů, nebo kdy je omezena na krátké období.

(5) Pokud u výrobků, jejichž ceny byly stanoveny od účinnosti této vyhlášky, schází vymezení kvalitativních a dodacích podmínek podle § 8, nebo není dostatečně vymezen vliv úspory nebo záměny na zachování podstatných technických parametrů a užitných vlastností výrobků a jestliže postup řešení v příslušné skupině výrobků není samostatně upraven podle odstavce 2, jsou oprávněni

a) odběratelé vyžadovat uplatnění postupu podle odstavce 1 písm. a) nebo b) a odstavce 3; jestliže dodavatel s tímto postupem nesouhlasí, řeší se případ jako cenový spor,

b) kontrolní orgány vyžadovat závazné vyjádření k těmto otázkám u odborně příslušných organizací nebo orgánů. Na základě těchto stanovisek posuzují správnost ceny výrobku z hlediska úspory nebo záměny přímého materiálu. Pokud tento postup nelze zajistit, jsou pro posouzení závazné údaje cenové kalkulace použité v návrhu ceny.

(6) Platnost cen podle odstavce 3 se stanoví od 1. ledna příštího roku, kdy úspory nebo záměny jsou realizovány. Vliv stanovení těchto cen na vybrané ukazatele národohospodářského plánu se bilancuje v případech, kdy z hlediska dodavatele jde o významnější vlivy.

Při převodu výroby mezi organizacemi, pro něž platí jednotnost cen, se cena nemění. Při převodu výroby mezi organizacemi, na něž se nevztahuje jednotnost cen, dodává přejímající organizace výrobek za cenu pro ni platnou; není-li taková cena stanovena, dodává za cenu platnou pro předávající organizaci. Přejímající organizace je však povinna nejdéle do tří měsíců předložit návrh ceny příslušnému cenovému orgánu nebo pověřené organizaci nebo v případě, že je pověřena působností, sama ji v téže lhůtě stanovit. Stanovit vyšší cenu, než byla cena platná pro předávající organizaci, lze jen se souhlasem příslušného cenového úřadu.

(1) Stanovená cena výrobku je závazná i bez jejího uvedení (odkazu na ni) ve smlouvě o dodávce tohoto výrobku.

(2) Písemnou dohodu o výši ceny jako podmínku vzniku smlouvy30) je nutno uzavřít pro ceny, které se sjednávají dohodou dodavatele s odběratelem podle § 76. Dohodu o výši ceny lze nahradit dohodou o způsobu, jakým bude cena určena s případným uvedením dalších známých údajů, které budou sloužit jako podklad pro výši ceny.

(3) Vzniká-li smlouva plněním dodavatele,31) platí za dohodnutou výši ceny nebo za dohodnutý způsob, kterým bude cena určena, cena nebo způsob uvedený odběratelem v návrhu smlouvy.

(4) Není-li uzavřena dohoda o výši ceny nebo není-li tato dohoda nahrazena podle odstavce 2 nebo 3, popřípadě podle zvláštních předpisů,32) považuje se za dohodnutou nejnižší cena, za niž byl stejný nebo podobný výrobek dodáván v období od posledního snížení úrovně cen, týkajícího se příslušné skupiny výrobků nebo oboru. Toto ustanovení se nevztahuje na kupní ceny.

(1) Změny cen se provádějí k zajištění souladu nebo sblížení úrovně i relací cen se stavem nebo plánovaným vývojem ekonomických podmínek výroby (dovozu) a podmínek realizace výrobků.

(2) Změnami cen se rozumí

a) zvýšení nebo snížení celkové úrovně cen, úrovně cen jednotlivých odvětví, oborů nebo skupin výrobků,

b) zvýšení nebo snížení cen jednotlivých výrobků,

c) stanovení (sjednání) ceny výrobku odchylně od ceny základní podle § 30 až 40.

(3) Změny cen se provádějí

a) na základě politickohospodářských směrnic vlády ČSSR k celkovým úpravám velkoobchodních cen,

b) na základě závazných úkolů ve změnách cen zahrnutých ve směrnici k plánu vývoje cen a v plánu vývoje cen,33)

c) na základě rozhodnutí vlády nebo jí pověřených orgánů o změnách mimo plán vývoje cen,

d) podle ustanovení § 30 až 40 této vyhlášky,

e) dohodou dodavatele s odběratelem v případech podle § 76.

(1) Úroveň jednotlivých druhů cen uvedených v § 3 tvoří soubor cen výrobků daného odvětví, oboru nebo skupiny výrobků. Změna úrovně cen odvětví, oboru nebo skupiny výrobků se vyjadřuje absolutní částkou nebo váženým agregátním indexem cen platných ve srovnávaných obdobích (kde vahou je množství a struktura výrobků realizovaných v určeném výchozím období) nebo obojím způsobem; obdobím se rozumí rok, není-li stanoveno jinak.

(2) Pro zjišťování změn úrovně cen stanoví příslušné cenové úřady

a) rozsah souboru výrobků (odvětví, obor, skupina) v návaznosti na jednotnou klasifikaci výrobků a výkonů,

b) způsob určení váhy (množství a struktura),

c) podle potřeby vazbu a způsob převodu členění podle písmena a) na organizační členění (VHJ, podnik).

(3) Není-li podle odstavce 2 určeno jinak, posuzuje se změna úrovně cen podle třímístného členění jednotné klasifikace výrobků a výkonů ve vztahu k cenám a vahám výrobků realizovaných v roce předcházejícím roku, v němž je schvalována změna cen.

(4) Do souboru cen výrobků se zahrnují i přirážky k cenám a srážky z nich podle § 3 a příplatky k nákupním cenám podle § 61 odst. 3 písm. b), pokud se výrobky za ceny včetně přirážek (srážek) realizovaly. V případech, kdy je stanovena současně cena základní a cena zvýhodněná nebo znevýhodněná, zahrnuje se do souboru cen výrobků cena platná v daném období. Do souboru cen se nezahrnují zvláštní druhy cen.

(5) Za změny úrovně cen podle odstavce 2 písm. a) se nepovažují změny průměrných cen, pokud vyplývají ze změny struktury (sortimentu) výroby, dodávek nebo prodejů.

(1) Změny cen podle § 80 odst. 3 písm. a) až c) se navrhují v případech významnějších změn podmínek výroby a realizace proti podmínkám, za kterých byly ceny stanoveny, zpravidla tehdy,

a) když vývoj hmotných proporcí a rozvoj vědy a techniky, zvláště zavádění nových hmot a materiálů, progresívní technologie a uplatňování vnitřní i mezinárodní specializace a kooperace výroby změnily nebo mají změnit podmínky, za kterých byla stanovena úroveň cen a základní cenové relace, přičemž ponechání dosavadních cen by negativně působilo na plánované změny struktury výroby a spotřeby, na úspory energií, na efektivní záměny a náhrady materiálů, na zvyšování technické úrovně a jakosti výroby apod.,

b) když došlo k podstatnějšímu a dlouhodobějšímu odklonu zahraničních cen dovážených surovin, materiálů a polotovarů od cen zahrnutých do velkoobchodních a nákupních cen tuzemské výroby a kdy tento vývoj negativně působí na účinné zhodnocení dovážených surovin a materiálů v tuzemské výrobě, na snižování požadavků na dovoz, na docilování optimálních cen při dovozu apod., nebo kdy dochází k výraznějším vlivům na náklady výroby v důsledku změn cen předchozích stupňů výroby nebo v důsledku centrálních rozhodnutí vlády nebo příslušných ústředních orgánů,

c) když změny pomohou k vytváření společensky zdůvodněné struktury spotřeby obyvatelstva a jsou v souladu s plánovaným zabezpečováním potřebné vyrovnanosti zdrojů a potřeb u spotřebních výrobků.

(2) Konkretizace změn cen a kritérií pro jednotlivá plánovací období se provádí ve směrnicích ke střednědobému a prováděcímu plánu vývoje cen a je zabezpečována plánem vývoje cen nebo samostatnými opatřeními schválenými vládou Československé socialistické republiky.

(1) Dodavatelské (výrobní nebo obchodní) organizace, popřípadě dodavatelské orgány, pokud se ceny tvoří na nadpodnikové úrovni (dále jen „dodavatelské organizace“), jsou povinny navrhovat změny cen

a) podle § 80 odst. 3 písm. a), b) a c),

b) výrobků, u nichž v uplynulém kalendářním roce skutečný zisk převýšil maximální sazbu zisku, pokud ji příslušný cenový úřad pro tento účel stanovil,

c) podle ustanovení § 30 až 40 této vyhlášky,

d) v případě návrhu na zvýšení cen jednotlivých výrobků přiměřené snížení cen mimo případy podle písmena a),

e) zjistí-li nesprávnost cen a nemají působnost k jejich změně.

(2) Odběratelské organizace mohou navrhovat změny cen v případech, kdy se ceny dostaly do rozporu s podmínkami realizace výrobků, nebo kdy působí v rozporu s plánovanou změnou struktury spotřeby.

(3) Návrhy na změny maloobchodních cen podle odstavce 1 písm. a), b) a d) předkládají dodavatelské nebo odběratelské organizace příslušnému cenovému úřadu prostřednictvím nadřízeného ústředního orgánu s jeho stanoviskem.

(1) Náležitosti návrhů na změny cen prováděné v rámci plánu vývoje cen včetně průkazu o dodržení plánované změny úrovně cen a způsob bilancování změn cen jsou stanoveny zvláštními předpisy.34)

(2) Návrhy na ostatní změny cen, s výjimkou změn maloobchodních cen a změn prováděných podle § 30 až 40 musí obsahovat:

a) zdůvodnění navrhované změny cen,

b) vyčíslení důsledků změny cen pro dodavatele, odběratele a pro státní rozpočet na objem dodávek za minulý kalendářní rok,

c) návrh na řešení důsledků změn cen v navazujících stupních výroby a navazujících druzích cen, včetně doplňkových složek cen a doplňkových položek k cenám, projednaný s hlavními odběrateli,

d) stanovisko hlavních odběratelů k návrhu.

(3) Návrhy na změny cen jsou předkládány

a) u změn prováděných v rámci plánu vývoje cen v termínech stanovených metodickými pokyny pro zpracování plánu vývoje cen nebo jinými pokyny cenových úřadů,

b) u ostatních změn v termínech stanovených příslušnými cenovými úřady nebo v termínech podle § 30 až 40.

(4) Náležitosti návrhů na změny maloobchodních cen a podrobný postup jejich předkládání stanoví cenové úřady.

(1) O promítnutí důsledků změn cen do cen v dalších stupních výroby a do navazujících druhů cen nebo o jiném způsobu řešení těchto důsledků36) rozhoduje příslušný cenový úřad po projednání s příslušnými ústředními orgány v případech, kdy jde o změny cen nezahrnuté do směrnic k plánu vývoje cen nebo do plánu vývoje cen.

(2) O promítnutí změn cen do rozpočtů staveb a o způsobu bilancování cenových změn se rozhoduje ve směrnicích k plánu vývoje cen, nebo při schválení změn cen prováděných mimo plán vývoje cen.

(3) Má-li se znovu vyrábět a dodávat výrobek, jehož velkoobchodní cena nebyla při prováděné změně cen oboru nebo skupiny výrobků stanovena v nové úrovni, je nutné dodatečně provést odpovídající změnu jeho velkoobchodní ceny způsobem použitým pro obor nebo skupinu, kam výrobek patří. Tyto změny cen stanoví příslušný cenový úřad, který pro přepočet cen může povolit použití indexní metody.

(4) Jestliže dodatečná změna velkoobchodní ceny se týká výrobku, který se nebude znovu vyrábět, ale je vybrán jako porovnatelný pro tvorbu velkoobchodní ceny nového výrobku, postupuje se podle odstavce 3 s tím, že přepočet provádí organizace v cenovém návrhu bez schválení příslušným cenovým úřadem.

(1) Změny cen prováděné podle § 80 odst. 3 písm. a) až c) platí pro dodávky ode dne účinnosti rozhodnutí o změnách ceny; vztahují se na všechny organizace dodávající výrobky, jejichž ceny byly změněny.

(2) Zvýšená cena neplatí pro dodávky, které měly být podle smlouvy dodány před počátkem platnosti zvýšené ceny (tzv. skluzové dodávky).

(1) Nesprávně stanovená cena je cena, která byla stanovena nebo sjednána v rozporu s předpisy pro tvorbu cen.

(2) Změnou nesprávně stanovené ceny se rozumí

a) snížení nesprávně stanovené vyšší ceny,

b) zvýšení nesprávně stanovené nižší ceny.

(3) Změna nesprávně stanovené vyšší ceny se provádí zejména na základě zjištění cenové kontroly nebo na základě rozhodnutí příslušného cenového orgánu. Na nesprávně stanovenou vyšší cenu mohou upozornit odběratelské orgány nebo organizace.

(4) Nesprávně stanovenou vyšší cenu změní orgán nebo organizace, které ji stanovily, nejpozději k prvnímu dni čtvrtletí následujícího po zjištění nesprávnosti tak, aby odpovídala ustanovením této vyhlášky.

(5) Pokud nesprávnou vyšší cenu stanovila organizace nebo jí nadřízená organizace a její změna se provádí na základě zjištění těchto organizací nebo na základě zjištění nadřízeného družstevního nebo společenského orgánu, vztahuje se změna nesprávné vyšší ceny na všechny dodávky včetně dodávek již uskutečněných, maximálně však tři roky zpětně od prvního dne v měsíci, v němž byla zjištěna nesprávná cena. V ostatních případech se změna nesprávně stanovené vyšší ceny vztahuje na uskutečněné dodávky, jen pokud tak stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor.

(6) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se kromě důvodů uvedených v odstavci 3 provádí též v případech, kdy v návrhu ceny došlo k prokazatelné početní chybě přesahující 5 % stanovené ceny.

(7) Důvodem pro označení ceny jako nesprávně stanovené nižší ceny nemohou být zejména případy, kdy skutečné náklady výroby jsou vyšší než náklady uvedené v cenové kalkulaci, nebo je vykazována nízká rentabilita, popřípadě ztráta v ceně výrobku, nebo kdy dochází ke zvýšení nákladů výroby (oběhu) v důsledku přípustných změn cen materiálů nebo v důsledku jiných rozhodnutí příslušných ústředních orgánů, která mají vliv na náklady výroby.

(8) Změnu nesprávně stanovené nižší ceny stanoví příslušný cenový úřad, popřípadě národní výbor.

(9) Změna nesprávně stanovené nižší ceny se vztahuje na dodávky, o nichž byla uzavřena hospodářská smlouva, jen pokud s tím odběratel souhlasí. Platnost změny nesprávně stanovené nižší maloobchodní ceny se stanoví k začátku čtvrtletí následujícího po zjištění nesprávně stanovené ceny, není-li stanoveno jinak.

(10) Spolu se změnou nesprávně stanovené ceny musí být změněny ceny, které byly stanoveny cenovým porovnáním s výrobkem, jehož cena byla nesprávně stanovena, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak. Dodavatel je povinen informovat o změně nesprávně stanovené ceny organizace, kterým poskytl údaje o příslušném výrobku pro cenové porovnání ve lhůtě podle odstavce 4.

(11) Změny nesprávně stanovených cen se nezahrnují do plánu vývoje cen dodavatele. Způsob řešení důsledků nesprávně stanovených cen u odběratelů stanoví příslušné ústřední orgány.

(1) Není-li ve vyhlášce pro jednotlivé druhy cen stanoveno výslovně jinak, platí ustanovení této části přiměřeně pro cenové řízení všech druhů cen a cenových limitů, s výjimkou předběžných cen. Pro prozatímní ceny, kupní ceny, velkoobchodní ceny dovážených výrobků tvořené podle § 53 odst. 1 a podnikové ceny platí pouze povinnost evidence podle § 98 odst. 5 bez vydávání cenových výměrů. Pro velkoobchodní ceny polotovarů vlastní výroby výhradně spotřebovávaných uvnitř organizace a stanovované jí na základě pověření, platí ustanovení § 89 nebo 92 a § 98. Pro velkoobchodní ceny s daní z obratu podle § 3 odst. 1 písm. ch) neplatí ustanovení páté části této vyhlášky.

(2) Příslušné cenové úřady mohou v případě potřeby stanovit pro některé druhy cen, výrobky a předkladatele cenových návrhů podmínky pro cenové řízení odchylně od ustanovení této části a stanovit lhůtu pro předložení návrhu ceny.

(3) Podkladem pro cenové řízení je návrh ceny.

(4) Odběrateli lze účtovat jen cenu stanovenou příslušným orgánem nebo organizací.

(5) Generální ředitelství a organizace jsou povinny určit útvary odpovídající za vypracování podkladů pro jednotlivé náležitosti cenových návrhů, za projednání návrhů s odběrateli a za stanovení cen a cenových limitů.

(1) Návrh na stanovení velkoobchodní ceny musí obsahovat

a) název, označení výrobku, měrnou jednotku a číselný znak podle příslušné jednotné klasifikace výrobků37) (na tolik míst, aby odpovídal popisu výrobku),

b) vymezení kvalitativních a dodacích podmínek výrobku podle § 7 nebo odkaz na tyto podmínky, včetně vymezení podstatných podmínek podle § 8; vymezení se doplňuje podle potřeby popisem, výkresem, fotografií, náčrtem nebo vzorkem výrobku,

c) zdůvodnění výroby (dovozu) nového výrobku,

d) zdůvodnění výběru porovnatelného výrobku, je-li navrhovaná cena tvořena některým ze způsobů cenového porovnání; při tvorbě cen kalkulačním porovnáním údaje ze stejného období o rentabilitě porovnatelného výrobku a průměrné rentabilitě oboru, popřípadě skupiny nebo organizace, a to v závislosti na způsobu diferenciace sazeb používaných v organizaci pro tvorbu cen,

e) cenovou kalkulaci nového výrobku, s výjimkou případů, kdy se navrhovaná cena tvoří některým ze schválených parametrických způsobů nebo stavebnicovým způsobem podle § 26 odst. 2 písm. a); kalkulace porovnatelného výrobku se uvádí jen při použití kalkulačního porovnání a v případě stavebnicového způsobu podle § 26 odst. 2 písm. b),

f) cenu spotřebitelského obalu nebo náklady na jeho pořízení a příslušnou výši zisku, popřípadě náhradu za opotřebení vratného obalu, pokud jsou v návrhu do ceny započteny,

g) zdůvodnění navrhované výše ceny; je-li cena vytvořena podle § 24, 25, § 26 odst. 2 písm. a) nebo závazným způsobem tvorby cen podle § 12 odst. 4, postačí označení použitého způsobu; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, je nutno zdůvodnit i jejich vliv na výši ceny; je-li cena vytvořena podle § 26a, uvádějí se údaje o zahraničních cenách a rozhodujících parametrech výrobků, z nichž byly cenové relace odvozeny; ve všech případech se uvádí i předpokládaný objem výroby (dovozu),

h) názvy hlavních odběratelů a jejich stanoviska k návrhu ceny, a je-li tak stanoveno rozhodnutím příslušného cenového úřadu, též stanovisko gestora,

ch) porovnání navrhované ceny s cenovým limitem a zdůvodnění případného rozdílu mezi nimi,

i) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,

i) rozhodnutí a údaje, na jejichž základě se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 32, 34, 36, 36a a 38 a cenové znevýhodnění podle § 33, dále podklady prokazující úsporu (záměnu) materiálů nebo mezd podle § 23 odst. 8 včetně průkazu o účasti odběratele, jakož i vyjádření odborně příslušného orgánu nebo organizace podle § 11 odst. 6,

j) propočet efektivnosti použití nového výrobku podle § 27a, který současně slouží jako průkaz o výši přínosu vznikajícího odběrateli při použití nového výrobku podle § 32 a 34,

k) další údaje nebo podklady potřebné pro zdůvodnění ceny.

(2) Náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až k) jsou závazné pro vypracování návrhu ceny opakovaně dodávaného výrobku s omezením uvedeným v § 91 až 93. Náležitosti podle odstavce 1 písm. ch) se předkládají jen v případech, kdy byl cenový limit stanoven.

(1) Návrh maloobchodní ceny tuzemského spotřebního výrobku, předkládaný spolu s návrhem velkoobchodní ceny, obsahuje

a) dodací podmínky, jsou-li odlišné při dodávkách za maloobchodní cenu,

b) zdůvodnění výběru jiného porovnatelného výrobku, než který byl zvolen pro návrh velkoobchodní ceny podle § 63 odst. 5,

c) kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku (popř. základní a zvýhodněné), tj. velkoobchodní cenu, z toho cenu nebo náklady pořízení spotřebitelského obalu pokud se započítává, odbytovou přirážku z velkoobchodní ceny pokud se započítává, daň z obratu, obchodní cenu, obchodní srážku, popřípadě cenový rozdíl,

d) označení způsobu tvorby maloobchodní ceny; navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace podle § 28 až 30, též zdůvodnění výše cenového rozdílu,

e) stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen, je-li určen a není totožný s organizací, která cenu stanoví.

(2) Návrh maloobchodní ceny spotřebního výrobku předkládaný samostatně obsahuje též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k).

(3) Je-li pro tvorbu maloobchodních cen stanoven závazný způsob tvorby, který nevyžaduje sestavení cenové kalkulace, obsahuje cenový návrh místo údajů podle odstavce 1 písm. b) a c) příslušný propočet maloobchodní ceny. Při tvorbě maloobchodních cen podle § 63 odst. 1 písm. a) bod 6 se v návrhu maloobchodní ceny neuvádějí údaje podle odstavce 1 o porovnatelném výrobku.

(1) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. a), obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a) až c) a podle písm. k), jejichž rozsah určí příslušný cenový úřad; není-li určen, mohou jej dohodnout s organizací zahraničního obchodu odběratelské organizace; dále obsahují údaj o množství dovozu a cenovou kalkulaci, která vychází z kupní ceny nového výrobku a údajů o jeho zahraniční ceně fco čs. hranice a obchodní přirážce. Jestliže návrh velkoobchodní ceny předkládá tuzemský odběratel, uvádí jen údaje o kupní ceně.

(2) Návrhy velkoobchodních cen dovážených výrobků, pro které platí jednotnost podle § 53 odst. 2 písm. b), obsahují kromě náležitostí podle odstavce 1 též náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. d), g) a h).

(3) Návrhy maloobchodních cen dovážených výrobků tvořených podle § 63 odst. 2 obsahují náležitosti podle § 89 odst. 1 písm. a), b), i) a k), dále kalkulaci maloobchodní ceny nového a porovnatelného výrobku podle položek uvedených v § 63 odst. 2 písm. b), velkoobchodní cenu a kalkulaci maloobchodní ceny porovnatelného výrobku podle § 90 odst. 1 písm. c), porovnává-li se s tuzemským výrobkem, označení zda jde o dovoz pro obohacení nebo doplnění trhu a stanovisko gestora v oblasti maloobchodních cen. Součástí podkladů pro návrh maloobchodní ceny výrobků z dovozu je kalkulace kupní ceny v členění podle oborového kalkulačního vzorce, kterou předkládá organizace zahraničního obchodu organizaci zpracovávající cenový návrh.

(1) Návrh ceny nestandardního výrobku musí zahrnovat

a) základní technické vyjasnění nestandardního výrobku, zejména název a charakteristiku výrobku, jeho provedení a účel a další údaje o druhu, velikosti, složení a vlastnostech materiálů, z nichž má být výrobek vyroben, u souhrnu výrobků, provozních jednotek a provozních souborů se jejich složení charakterizuje slovně při dodržení systému třídění podle § 57 odst. 3,

b) zdůvodnění výše navrhované ceny srovnáním s cenou porovnatelného výrobku nebo se stanoveným konečným cenovým limitem, nebo způsobem, kterým se prokáže, že cena odpovídá platné úrovni cen.

(2) Rozsah údajů uvedený v odstavci 1 písm. a) je nutno dohodou dodavatele s odběratelem přizpůsobit druhu, složitosti a technické náročnosti příslušného nestandardního výrobku.

(1) Návrhy na ceny výzkumných a vývojových prací, které jsou součástí plánu rozvoje vědy a techniky podle § 71 až 73, obsahují tyto náležitosti:

a) návrh plánovacího listu,38)

b) předběžnou cenovou kalkulaci a podklady k provedeným odhadům,

c) stanovisko zadavatele k navrhované ceně,

d) rozbor předpokládaných ekonomických a jiných důsledků, a je-li výsledkem řešení výrobek, předpokládaný předběžný limit velkoobchodní, popřípadě maloobchodní ceny,

e) časový postup řešení a termíny zpřesnění ceny.

(2) Návrhy na ceny ostatních výzkumných a vývojových prací obsahují náležitosti podle odstavce 1 písm. b), c) a e).

(1) Předkladatel návrhu ceny uvedený v § 95 nebo organizace pověřená stanovit cenu, která návrh ceny vypracovala, jsou povinni zabezpečit projednání návrhu ceny s odběratelem, je-li odběratelů více, s hlavními odběrateli; obchodní organizace a organizace poskytující služby neprojednávají návrh na stanovení maloobchodní ceny s kupujícím, s výjimkou cen nestandardních výrobků nebo případů stanovených příslušným cenovým úřadem.

(2) Za hlavního odběratele se považují

a) organizace, které budou odebírat výrobek pro výrobní spotřebu nebo investice v rozhodujícím množství, popřípadě jejich generální ředitelství, jde-li o organizace jedné VHJ,

b) organizace zahraničního obchodu, předpokládá-li se vývoz nového výrobku,84)

c) obchodní organizace, která má působnost stanovit maloobchodní cenu,

d) obchodní organizace, pokud je jediným odběratelem, který bude dodávat výrobek za maloobchodní cenu, ale nemá působnost ji stanovit,

e) nákupní a zásobovací organizace, pokud nebudou výrobek odebírat v nepatrném množství, s výjimkou případů, kdy jsou součástí dodavatelské VHJ nebo VHJ, s níž se návrh projednává podle písmena a),

f) příslušné ústřední orgány, jde-li o výrobky dodávané organizacím řízeným ministerstvy stavebnictví, lesního a vodního hospodářství a dopravy a dále zemědělství a výživy, nejde-li o organizace jedné VHJ; návrh ceny se pak nezasílá jejich organizacím,

g) poslední odběratelé (např. investoři) nebo další organizace, které určí příslušný cenový úřad, popřípadě ústřední orgány, kdy tak po dohodě s nimi příslušný cenový úřad stanoví.

Jestliže v jednotlivých případech přicházejí v úvahu všichni odběratelé podle písmena a) až g), je zpracovatel cenového návrhu povinen jej projednat nejvíce se čtyřmi, a to: s organizací [ústředním orgánem podle písmena f)] odebírající rozhodující množství výrobku určeného pro výrobní spotřebu nebo investice, s organizací zahraničního obchodu, která bude výrobek vyvážet, s obchodní organizací pověřenou stanovením maloobchodní ceny, předpokládá-li se prodej výrobku též za maloobchodní cenu, a s ministerstvem stavebnictví ČSR nebo ministerstvem stavebnictví SSR, jde-li o výrobek určený též pro bytovou nebo občanskou výstavbu. Jestliže je výrobek určen jen pro výrobní spotřebu, projednává se cenový návrh pouze se dvěma hlavními odběrateli. Při výběru hlavních odběratelů přihlíží zpracovatel návrhu k tomu, aby byli zastoupeni odběratelé z obou republik.

(3) Návrh velkoobchodní i maloobchodní ceny se projednává současně. V případech, kdy výrobní organizace je oprávněna stanovit jen velkoobchodní cenu, předkládá současně návrh na stanovení této ceny orgánu nebo organizaci, který má stanovit maloobchodní cenu.

(4) Odběratelé podle odstavce 2 jsou povinni zaslat své odůvodněné stanovisko k návrhu ceny do 15 dnů od doručení návrhu. Tato lhůta se prodlužuje na 30 dnů, požádá-li o to odběratel ze závažných důvodů. U nestandardních výrobků mohou odběratelé dohodnout s dodavatelem delší lhůtu než 30 dní. Jestliže odběratel nedodrží uvedené lhůty, může být cena stanovena bez jeho vyjádření. V případě nesouhlasu odběratele s návrhem ceny je dodavatel povinen projednat námitky odběratele do 15 dnů. Nedojde-li ani potom k dohodě, přikládají se k návrhu ceny stanoviska dodavatele i odběratele podepsaná oprávněnými zástupci.

(5) Postup podle odstavce 4 platí i v případech, kdy je návrh ceny předkládán k vyjádření jiné organizaci nebo orgánu, např. výzkumnému ústavu, projektové organizaci apod.

(6) Tuzemské dodavatelské nebo odběratelské organizace dodávající výrobky pro vývoz nebo nakupující výrobky z dovozu, mají právo zúčastnit se na vlastní náklad jednání organizací zahraničního obchodu se zahraničními dodavateli nebo odběrateli v zájmu docílení nejvýhodnějších zahraničních cen a podmínek.

(1) Stanoví-li cenu cenový orgán (cenový úřad, národní výbor, ministerstvo nebo jiný pověřený ústřední orgán) nebo pověřená organizace, předkládá jim návrh ceny generální ředitelství dodavatelské organizace (u nákupních cen, kromě nákupních cen zemědělských výrobků, odběratelská organizace) nebo dodavatelská organizace, je-li přímo řízena ústředním orgánem nebo národním výborem, popřípadě organizace určená příslušným cenovým úřadem po dohodě s jejím nadřízeným orgánem.

(2) Ústřední orgány předkládají návrhy cen za podřízené organizace uvedené v odstavci 1

a) v rozsahu platných předpisů39) a této vyhlášky,40)

c) ministerstva lesního a vodního hospodářství republik, pokud jde o ceny vody povrchové, vody pitné a odkanalizované podle podkladů příslušných národních výborů, a ceny surového dřeva,

d) ministerstva zemědělství a výživy republik, pokud jde o nákupní ceny nových zemědělských výrobků,

e) Český geologický úřad a Slovenský geologický úřad společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geologických prací,

f) Český geodetický a kartografický úřad a Slovenský úřad geodézie a kartografie společně, pokud jde o velkoobchodní ceny geodetických a kartografických prací,

g) v dalších případech na základě dohody s příslušným cenovým úřadem.

(3) Předkladatel návrhu ceny je povinen předložit návrh ceny tak, aby vzhledem ke lhůtám pro jeho projednání podle odstavce 6 a doplnění podle § 96 mohla být cena stanovena ve lhůtách podle § 98 odst. 1 před fakturací prvé dodávky, u dodávek pro investiční výstavbu ve lhůtách podle § 98 odst. 3.

(4) Návrhy cen nových výrobků podepisuje statutární zástupce organizace.

(5) Současně s předložením návrhu ceny cenovému orgánu, s výjimkou návrhů předkládaných národním výborům, předkládá se další vyhotovení návrhu

a) nadřízenému odvětvovému orgánu, pokud tento orgán si předkládání návrhů vyžádá,

b) federálnímu ministerstvu financí nebo podle jeho pověření ministerstvům financí republik nebo finančním správám, dotýká-li se stanovení ceny státního rozpočtu, zejména dotací, intervencí apod. a v případech, kdy daň z obratu není stanovena sazbou,

f) dalším orgánům a organizacím v případech stanovených příslušným cenovým úřadem.

Cena, pro kterou neplatí povinnost stanovit ji cenovým výměrem, je stanovena dnem zápisu do evidence.

(6) Orgány a organizace uvedené v odstavci 5 sdělí do 15 dnů od doručení návrhu svá zdůvodněná stanoviska cenovému orgánu nebo organizaci pověřené stanovit cenu. Nesdělí-li své stanovisko do této lhůty, platí, že s návrhem souhlasí.

Nemá-li návrh ceny předepsané náležitosti nebo je-li třeba ke stanovení ceny doplnit návrh o další doklady, zejména v případě nesouhlasu hlavního odběratele s návrhem, nebo k ověření údajů předkladatele (např. doklad o technické zdůvodnitelnosti materiálové nebo výkonové normy a o neporovnatelnosti nového výrobku), požádají do 10 dnů od doručení návrhu cenový orgán nebo organizace, oprávněné stanovit cenu o doplnění návrhu. Předkladatel je povinen doplnit návrh ceny do 15 dnů, pokud nedohodne s uvedeným orgánem nebo organizací lhůtu delší.

(1) Cenové úřady zřizují pro cenové řízení cenové komise, jejichž členy jsou zmocnění zástupci hlavních dodavatelských a odběratelských orgánů a organizací. Projednáním návrhu ceny v cenové komisi se ve stanovených případech nahrazuje projednání návrhu podle § 94 odst. 4. Další vyhotovení návrhů cen podle § 95 odst. 5 se předkládají jen orgánům a organizacím zastoupeným v cenové komisi.

(2) Cenové komise projednávají návrhy cen nových výrobků a návrhy cenových limitů, návrhy způsobů tvorby cen a další cenová opatření podle rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Výsledků projednání cenových komisí využívají příslušné cenové úřady k rozhodnutí o stanovení ceny.

(3) Složení cenových komisí a podrobnější podmínky jejich činnosti stanoví cenový úřad, který je zřídil a který také na návrh orgánů a organizací v komisi zastoupených jmenuje členy komisí. Zastupování jmenovaných členů je možné jen se souhlasem orgánu nebo organizace, kterou příslušný člen zastupuje.

(1) Orgány oprávněné stanovit cenu stanoví ji do 30 dnů po obdržení návrhu se všemi náležitostmi, včetně odůvodněných stanovisek účastníků cenového řízení zaslaných v lhůtách podle § 95 odst. 6, pokud nejsou stanoveny jiné lhůty. Lhůta se přiměřeně prodlouží v případech, kdy si orgán oprávněný stanovit cenu písemně vyhradí delší lhůtu, kdy dojde k cenovému sporu podle § 99 nebo kdy některý z orgánů uvedených v § 95 odst. 5 písemně návrh ceny pozastaví.

(2) Organizace (generální ředitelství, podnik) pověřená stanovit cenu stanoví ji do 30 dnů po dosažení dohody s hlavními odběrateli.

(3) Ceny výrobků dodávaných pro investiční výstavbu nutno stanovit před lhůtou pro uzavření dohody o odbytových nákladech, stanovenou předpisy o dokumentaci staveb. V případech, kdy tyto předpisy připouštějí ocenění odbytových nákladů předběžnými cenami nebo cenovými limity, nutno stanovit cenu před zahájením výroby, nejpozději však 60 dnů před vystavením splátkového listu, a není-li vystavován, před fakturací.

(4) Rozhodnutí, kterým se stanoví cena, obsahuje

a) název orgánu nebo organizace vydávající cenový výměr s odkazem na předpis nebo pověření, na jehož základě stanoví cenu,

b) přesné označení výrobku včetně číselného znaku příslušné klasifikace podle § 89 odst. 1 písm. a),

c) výši stanovené ceny, měrnou jednotku a případné omezení platnosti ceny dobou nebo množstvím dodávek,

d) odkaz na kvalitativní a dodací podmínky,

e) způsob tvorby ceny,

f) datum počátku účinnosti cenového výměru; zpětnou účinnost cenového výměru může výjimečně povolit pouze příslušný cenový úřad nebo národní výbor,

g) datum vydání výměru a jeho číslo,

h) výrobce (v případě, že jde o jediného výrobce).

(5) Ceny opakovaně dodávaných výrobků, s výjimkou kupních cen a cen nestandardních výrobků, se stanoví cenovým výměrem. Organizace pověřené stanovovat ceny jsou povinny vést samostatnou evidenci o cenových výměrech, které vydaly, a o stanovených cenách, na které nebyly vydány cenové výměry. Pro tuto evidenci jsou závazné údaje uvedené v odstavci 4.

(1) Cenový spor vzniká v případě, kdy působnost stanovit cenu nového výrobku má orgán nebo dodávající organizace z pověření cenového úřadu a kdy nedošlo k dohodě o výši ceny ani mezi dodavatelem a některým z jeho hlavních odběratelů, ani mezi jejich nadřízenými orgány.

(2) Cenový spor předkládá orgán pověřený stanovením ceny nebo ústřední orgán dodavatelské organizace pověřené stanovením ceny do 30 dnů po obdržení záporného stanoviska některého z hlavních odběratelů příslušnému cenovému úřadu k rozhodnutí nebo ke stanovení ceny.

(3) V případech podle odstavce 1 se prodlužuje lhůta pro stanovení ceny o dobu potřebnou k případnému vypracování posudků odborných organizací apod.

(4) Náklady spojené s řešením cenových sporů (např. odměny expertům) uhradí generální ředitelství dodavatelské a odběratelské organizace v poměru, který určí na základě výsledku sporu cenový úřad rozhodující cenový spor.

(5) Stejný postup platí, nedojde-li při projednání konečných cenových limitů k dohodě o jejich výši.

(1) Odbytové ceny a velkoobchodní ceny s daní z obratu stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, bez projednání s odběratelem. Obchodní ceny stanoví organizace, které za ně výrobky dodávají, popřípadě obchodní organizace, jestliže předem dohodne s dodavatelskými organizacemi, že je bude stanovovat. Za stanovení obchodní ceny se považuje i její uvedení ve faktuře s podmínkou, že před fakturací byla projednána mezi dodavatelem a odběratelem v rámci cenového řízení.

(2) Náležitosti cenového návrhu a způsob projednání návrhu na stanovení přirážek nebo srážek za odchylky od podstatných kvalitativních podmínek pro jediného odběratele dohodne dodavatel s odběratelem.

(3) Náležitosti návrhu evidenční velkoobchodní ceny vývozu, způsob jeho předkládání a projednání dohodne organizace pověřená jejím stanovením s příslušnou organizací zahraničního obchodu. Podmínkou stanovení evidenční velkoobchodní ceny vývozu je dohoda těchto organizací o její výši. Pro řešení sporů platí ustanovení § 99. Evidenční velkoobchodní ceny vývozu nemusí být stanoveny cenovými výměry; pro evidenci o jejich stanovení jsou závazné údaje § 98 odst. 4.

(4) Návrh velkoobchodní ceny vytvořené některým ze způsobů podle § 24, 25 a § 26 odst. 2 písm. a) a stanovované pověřenou organizací obsahuje pouze náležitosti uvedené v § 89 odst. 1 písm. a) a b), výpočet velkoobchodní ceny podle použitého způsobu tvorby cen, a navrhuje-li se uplatnění podmínek realizace, též náležitosti uvedené v písmenu g) a i). Jestliže zpracovatel cenového návrhu ani odběratel nenavrhují uplatnění podmínek realizace nebo jestliže odběratel nenamítá nesprávný výpočet ceny do 15 dnů po obdržení návrhu, nezasílá odběratel stanovisko k návrhu ceny a pověřená organizace stanoví cenu podle svého návrhu po uplynutí lhůty pro případné vyjádření odběratele.

(5) Nestandardní výrobky a práce průmyslové povahy, jejichž dodávku podle požadavku odběratele uskutečňuje výrobní organizace ihned nebo nejdéle do 30 dnů, lze fakturovat za prozatímní velkoobchodní cenu podle § 5 odst. 2 písm. a), a to bez souhlasu příslušného cenového úřadu. Rozsah náležitostí návrhu velkoobchodní ceny přizpůsobí dodavatel konkrétním podmínkám dodávky. Velkoobchodní cenu stanoví dodávající organizace nejdéle do 30 dnů ode dne fakturace za prozatímní cenu, přičemž za projednání a odsouhlasení ceny odběratelem se považuje i úhrada fakturované ceny, proti níž odběratel nevznesl námitky.

(6) Náležitosti návrhů cenových limitů, jejich předkládání a projednání, registraci a evidenci cenových limitů upravuje zvláštní rozhodnutí.85)

(1) Cenové úřady mohou pověřit organizace působností ve stanovení cen za těchto podmínek:

a) při závazném používání způsobů tvorby cen podle § 24 až 26 nebo jejich konkrétně vymezených kombinací, schválených cenovými úřady pro jednotlivé skupiny (obory) výrobků,

b) u objemově nevýznamných výrobků, jejichž vliv na životní úroveň obyvatelstva a na náklady výroby a výstavby u odběratelů je nepodstatný. Tuto podmínku posuzují cenové úřady i s přihlédnutím ke stanoviskům hlavních odběratelů.

(2) Za objemově nevýznamné výrobky podle odstavce 1 písm. b) nelze považovat

a) výrobky, které jsou zaváděny do výroby na základě realizace státního plánu a resortních plánů rozvoje vědy a techniky, nejdůležitější výrobky z nosných výrobních programů a výrobky vyráběné na základě mezinárodní specializace a kooperace,

b) výrobky, do jejichž maloobchodních cen je zahrnována daň z obratu rozdílem,

c) výrobky, k jejichž cenám jsou poskytovány dotace ze státního rozpočtu.

(3) Vymezení výrobků nevyhovujících podmínkám uvedeným v odstavci 1, jejichž ceny stanoví příslušný cenový orgán, se provádí

a) jmenovitým seznamem výrobků, který je sestavován pro jednotlivá období obvykle na základě ročních plánů výroby,

b) seznamem skupin výrobků (oborů) v třídění podle jednotné klasifikace výrobků a výkonů.

(4) Organizace, popřípadě orgány, pověřené stanovením ceny nebo cenových limitů předkládají jejich návrhy k registraci v případech, kdy to ukládá tato vyhláška nebo zvláštní rozhodnutí příslušného cenového úřadu. Cenový úřad do 15 dnů od doručení návrhu oznámí registrační číslo nebo v téže lhůtě určí pověřené organizaci další postup pro stanovení ceny nebo cenového limitu. Platnost cen a cenových limitů předkládaných k registraci se stanoví dnem uvedeným v oznámení registračního čísla. Cenový úřad může pro registraci stanovit odchylný postup.

(1) Ceny se zaokrouhlují takto:

Při ceně za

měrnou jednotku Jednotka

zaokrouhlení pro

maloobchodní

ceny Jednotka

zaokrouhlení pro

ostatní druhy

cen do Kčs 1,- na pětihaléře na pětihaléře do Kčs 5,- na desetihaléře na pětihaléře do Kčs 20,- na padesátihaléřena desetihaléře do Kčs 100,- na koruny na padesátihaléře do Kčs 500,- na pětikoruny na koruny do Kčs 1 000,- na desetikoruny na pětikoruny do Kčs 10 000,- na desetikoruny na desetikoruny do Kčs 100 000,- na desetikoruny na stokoruny nad Kčs 100 000,- na desetikoruny na tisícikoruny

přitom se částky nižší než 50 % zaokrouhlovací jednotky zaokrouhlují směrem dolů a od 50 % směrem nahoru.

(2) Při stanovení obchodních a odbytových cen se vychází ze zaokrouhlených velkoobchodních cen. Při stanovení maloobchodních cen se vychází ze zaokrouhlených obchodních cen, popřípadě zaokrouhlených velkoobchodních cen.

(3) Přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti velkoobchodních cen, přirážky a slevy podle § 30 a odbytové přirážky a srážky se zaokrouhlují samostatně podle stupnice pro ostatní druhy cen. V případech tvorby odbytových cen podle § 45 odst. 5 u dovážených výrobků se však odbytové přirážky zaokrouhlují na dvě desetinná místa a podle stupnice pro ostatní druhy cen se zaokrouhluje až odbytová cena. Samostatně se nezaokrouhlují rovněž přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek v oblasti maloobchodních cen, jsou-li stanoveny procentní sazbou.

(4) Doplňkové složky cen a doplňkové položky podle § 6 a obchodní přirážky a srážky se samostatně nezaokrouhlují. Zaokrouhluje se až cena, jejíž jsou součástí, nebo k níž se přičítají (od níž se odečítají).

(5) Podle stupnice pro maloobchodní ceny se zaokrouhlují též velkoobchodní ceny s daní z obratu a ceny podle § 3 odst. 4, s výjimkou cen geologických a geodetických výkonů, které se zaokrouhlují podle stupnice pro ostatní druhy cen. Podle stupnice pro maloobchodní ceny se naopak nemusí zaokrouhlovat maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje, jestliže jiný způsob zaokrouhlování vyplývá ze stanoveného snížení cen, skupinování výrobků apod.

(6) Příslušný cenový úřad může povolit odchylky z ustanovení předchozích odstavců.

(1) Řízení cen využívá v souladu s platnými předpisy

a) údajů zabezpečovaných jednotnou soustavou sociálně ekonomických informací,

b) cenové evidence,

c) rozborů vývoje a působení cen,

d) jiných vhodných informačních pramenů.

(2) Podklady uvedené v předchozím odstavci zahrnují údaje o skutečnosti, popřípadě údaje o očekávané skutečnosti, plánu a prognóze a jejich vyhodnocení, potřebné pro

a) plánování vývoje cen,

b) tvorbu cen nových výrobků,

c) hodnocení vývoje cen, cenových úrovní odvětví a výrobních oborů a základních cenových relací,

d) hodnocení celkové soustavy cen, směru a postupu její další racionalizace,

e) hodnocení důsledků vývoje cen a působení cen na vývoj národního hospodářství,

f) kontrolu cen,

g) mezinárodní cenové přehledy.

(1) Rozsah a způsob statistického zjišťování cen se řídí příslušnými předpisy.41)

(2) Cenová evidence zahrnuje

a) systém ceníků,

b) souhrn vybraných údajů z oboru účetnictví, rozpočetnictví, kalkulace, statistiky, operativní evidence a ostatních informací nutných pro řízení cen, a to v členění za příslušnou organizaci, popřípadě obor, a za určený soubor jednotlivých výrobků,

c) povinnou cenovou dokumentaci v organizacích podle § 107.

(3) Metodiku, obsah a formy cenové evidence podle odstavce 2 písm. b) navrhuje Federální cenový úřad v dohodě s příslušnými ústředními orgány a cenovými úřady republik a podklady k jejímu zabezpečení stanoví zvláštními předpisy příslušné ústřední orgány.42)

(1) Stanovené ceny a cenové limity se publikují v cenících, přehledech cen nestandardních výrobků a přehledech cenových limitů a dodatcích k nim (dále jen ceníky), které tvoří jednotný systém.

(2) Ceníky zahrnující ceny jednotné na celém území Československé socialistické republiky vydávají

a) generální ředitelství nebo jiné organizace za oblast své výroby, resp. za výrobky jimi prodávané, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast,

b) cenové úřady podle své působnosti, pokud si vydání ceníků vyhradí,

c) ústřední orgány za oblast, kde mají cenovou působnost, pokud nepověří jejich vydáním jinou organizaci, a po dohodě s cenovými úřady za zvlášť vymezenou oblast.

(3) Ceníky zahrnující ceny jednotné jen v určité oblasti vydávají

a) organizace za oblast své výroby, resp. za výrobky jimi prodávané, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast,

b) národní výbory,

c) cenové úřady republik, pokud si vydání ceníků vyhradí.

(4) Nové základní ceníky se vydávají zejména v případech, kdy převážná část cen není již zahrnuta v platném ceníku nebo když dochází ke změně cen.

(5) V ostatních případech publikuje vydavatel ceníku nově stanovené ceny v dodatcích, které se vydávají nejméně jednou ročně, a to s přihlédnutím k termínům potřebným pro sestavení státního národohospodářského plánu.

(6) Podrobné určení obsahu a závazných náležitostí ceníků uvedených v odstavci 1 a způsob jejich centrální evidence stanoví zvláštní předpisy.

(7) O cenách výrobků určených pro prodej obyvatelstvu musí být ve všech provozovnách obchodu a služeb zajištěna každému přístupná přesná a úplná informace (ceník, výměr, popřípadě doklad o účtované ceně).

(1) Rozbory vývoje a působení cen se člení na

a) celkové periodické rozbory, zpracovávané organizacemi a orgány nejméně za roční období,

b) tematické rozbory, zpracovávané organizacemi podle potřeby za vymezené soubory výrobků na základě požadavků příslušných cenových úřadů a v dohodě s příslušnými ústředními orgány nebo podle vlastní potřeby organizací.

(2) Rozbory vývoje a působení cen obsahují:

a) hodnocení vývoje cen v daném období, zejména rozbor skutečného vývoje cen ve srovnání s plánovaným vývojem cen, vývoje kupních cen v dovozu a vývozu a cen sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem,

b) hodnocení působení úrovně a relací cen na plnění základních úkolů státního plánu rozvoje národního hospodářství, zvláště na zavádění nové techniky, zvyšování jakosti výroby, rozvoj nových výrob, rozvoj mezinárodní specializace a kooperace v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci, na sortiment výroby a jeho soulad s požadavky odběratelů, na plnění racionalizačních programů apod.

(3) Rozbory je nutno provádět z hlediska vývoje a působení cen

a) na obyvatelstvo,

b) na výrobce (zejména rozborem výše rentability jednotlivých cen),

c) na hlavní odběratele (zejména zhodnocením relací cen mezi vzájemně zaměnitelnými a zastupitelnými surovinami, materiály a výrobky, relacemi cen technicky pokrokových a zastaralých výrobků, relacemi cen tuzemských a dovážených výrobků),

d) na státní rozpočet.

(4) Podrobnější zaměření celkových ročních rozborů vývoje a působení cen v souladu s konkrétními potřebami jednotlivých období a vývojem národního hospodářství stanoví Federální cenový úřad v dohodě s cenovými úřady republik a ústředními orgány.

(1) Cenová dokumentace zahrnuje úplné podklady o cenách dodávaných výrobků, které mají vztah k výši stanovených a navrhovaných cen nových výrobků a ke změnám cen.

(2) Cenovou dokumentaci v organizacích tvoří zejména:

a) cenová rozhodnutí, platné ceníky a dodatky k nim na výrobky vyráběné, výrobky porovnatelné a výrobky nakupované,

b) platné cenové směrnice, pokyny, vyhlášky a usnesení nadřízených orgánů, týkající se oblasti cen včetně doplňkových složek a položek cen,

c) kompletní návrhy na stanovení ceny a na změny cen,

d) příslušné státní nebo oborové normy, podmínky dodávek, katalogy, výkresy, referenční vzorky a jiný technický materiál o vyráběných výrobcích, pokud není součástí návrhu ceny,

e) technickohospodářské normy spotřeby materiálu a práce, podklady pro používané sazby kalkulačních položek a jiné podklady o nákladech používaných pro tvorbu cen,

f) podklady ke schváleným a používaným způsobům tvorby cen v jednotlivých skupinách výrobků, zejména podklady k cenovým normativům, parametrickým způsobům, sazbám pro kalkulační porovnání, kromě podkladů podle písmena c),

g) vnitropodnikové ceníky materiálu,

h) oborové číselníky jednotných klasifikací výrobků a výkonů,

ch) dostupné informace o zahraničních cenách dodávaných výrobků.

(3) Cenovou dokumentaci uvedenou v odstavci 2 je orgán nebo organizace povinna uchovávat

a) jde-li o dokumentaci podle písmena a) a b) nejméně 3 roky po skončení platnosti dokumentace,

b) jde-li o dokumentaci podle písmena c) až ch) nejméně 5 let od stanovení ceny nového výrobku nebo od změny ceny toho kterého výrobku.

(4) Doba úschovy podkladů k cenové statistice a dokladů cenové evidence se řídí zvláštními předpisy.

(1) Cenová kontrola zahrnuje kontrolu dodržování cenových předpisů, cenových rozhodnutí a předpisů souvisících s cenami, a to v organizacích, jim nadřízených organizacích a orgánech (s výjimkou ústředních orgánů) a u občanů dodávajících výrobky s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění (dále jen „organizace“).

(2) Cenovou kontrolu v rozsahu podle odstavce 1 provádějí orgány a organizace oprávněné k tomu podle části osmé této vyhlášky. Orgány oprávněné k cenové kontrole podle zvláštních předpisů43) provádějí cenovou kontrolu v rozsahu a způsobem podle těchto předpisů.

(1) U výrobků dodávaných pro tuzemskou investiční výstavbu je povinen provést odběratelskou kontrolu cen investor a u poddodávek i první odběratel.

(2) U dodávek odbytových organizací, které mají povolenou výjimku z předepsaných náležitostí faktury, provádějí odběratelé kontrolu v rozsahu vyplývajícím z této výjimky.

(3) Porušení cenových předpisů zjištěné při kontrole faktur a splátkových listů, které dodavatel nebo jemu nadřízená organizace na žádost odběratele neodstranila, je odběratel povinen hlásit cenovému úřadu, popřípadě národnímu výboru, příslušnému podle cenové působnosti.

(1) Orgány a organizace podle § 108 odst. 2 (dále jen „kontrolní orgány“) a kontrolované organizace se při cenové kontrole řídí zvláštními předpisy pro kontrolní činnost43) a 44) a ustanoveními této vyhlášky.

(2) Cenové úřady republik a národní výbory při výkonu cenové kontroly45) jsou oprávněny v případech zjištění konkrétního porušení cenových předpisů v kontrolované organizaci

a) uložit jí zjistit celkový rozsah tohoto porušení,

b) uložit nadřízenému generálnímu ředitelství a jemu naroveň postavené organizaci, popřípadě orgánu, zjistit v jím řízených organizacích celkový rozsah tohoto porušení v případech, kdy z kontrolního zjištění vyplývá, že jde o porušení, které se týká i ostatních organizací.

(3) V případech, kdy cenové předpisy neporušilo generální ředitelství nebo jemu naroveň postavená organizace, popřípadě orgán, je oprávnění kontrolního orgánu podle odstavce 2 písm. b) podmíněno dohodou s uvedeným orgánem nebo organizací; nedojde-li k této dohodě, dohodou s jeho ústředním orgánem.

(1) Organizace jsou povinny v případech porušení cenových předpisů neprodleně zabezpečit opatření k nápravě, a to zejména

a) provést cenová opatření k nápravě, jako je změna nesprávně stanovené ceny a navazujících cen (stanovení srážky z ceny nebo nové ceny), je-li stanovení těchto cen nebo srážek v působnosti kontrolované organizace, nebo předložit příslušným cenovým orgánům návrh těchto opatření,

b) vrátit prostředky získané porušením cenových předpisů organizaci nebo občanu,46) popřípadě je odvést do státního rozpočtu na účet okresní finanční správy nebo rozpočtu národního výboru,

c) snížit rozpočet stavby a uvědomit o tom financující banku,

d) upozornit příslušný cenový orgán na možnost změny cen navazujících výrobků v důsledku cenových opatření k nápravě podle písmena a),

e) odstranit zjištěné závady v dodržování nebo ve vymezení předepsaných kvalitativních nebo dodacích podmínek,

f) odstranit závady v cenové evidenci a statistice,

g) upravit plnění dotčených ukazatelů plánu, popřípadě předložit nadřízenému orgánu návrh na takové opatření,

h) předložit návrhy na změny finančních nástrojů, pokud vyplynou z cenových opatření podle písmena a) nebo c), a to zejména u daně z obratu, cenových srážek a přirážek v zahraničním obchodě a dotací,

ch) zjistit zavinění odpovědných pracovníků a uplatnit vůči nim postih podle příslušných předpisů.

(2) Opatření k nápravě uvede kontrolní orgán v písemném materiálu o prověrce včetně termínu jejich plnění, nebo uloží kontrolované organizaci vypracovat opatření k nápravě a v určitém termínu předložit příslušnému cenovému orgánu.

(3) Splnění úkolů k nápravě kontrolují ve své pravomoci nadřízené organizace a orgány a kontrolní orgány. Nezabezpečí-li kontrolovaná organizace opatření k nápravě, vyvodí z toho důsledky nadřízená organizace, popřípadě nadřízený orgán, včetně důsledků z odpovědnosti pracovníka, který opatření nezabezpečil.

(4) Nesplní-li organizace cenová opatření k nápravě podle odstavce 1 písm. a), může příslušný cenový orgán na návrh kontrolního orgánu provést opatření ve vlastní pravomoci.

(1) Prostředky získanými porušením cenových předpisů (dále jen „neoprávněně získané prostředky“) jsou finanční prostředky, které organizace získala v důsledku

a) nesprávné ceny stanovené rozhodnutím vlastním, nadřízené organizace nebo generálního ředitelství, popřípadě sjednané podle § 76,

b) prodeje nebo nákupu za nesprávnou cenu, kterou stanovila nebo sjednala jiná organizace nebo orgán než uvedené v písmenu a) podle návrhu nebo nesprávných podkladů kontrolované organizace, nebo kdy kontrolovaná organizace o její nesprávnosti měla podle cenových předpisů vědět,

c) nedodržení platné ceny, nejde-li o slevu podle § 42 nebo o prodej zemědělských výrobků nákupní organizaci za vyšší než platnou cenu na základě ohodnocení těchto výrobků nákupní organizací,

d) nedodržení podstatných kvalitativních nebo dodacích podmínek, za kterých byla cena stanovena nebo sjednána,

e) nedodržení závazných cenových opatření,

f) účtování ve faktuře nebo ve splátkovém listě při dodávkách pro investiční výstavbu většího množství výrobků než bylo skutečně dodáno a dále účtování většího množství výrobků než je uvedeno v dohodě o odbytových nákladech, popřípadě ve schváleném odbytovém rozpočtu, není-li nezbytnost tohoto většího dodaného množství písemně potvrzena odběratelem.

g) prodeje za cenu nestanovenou příslušným orgánem nebo organizací nebo nesjednanou předepsaným způsobem a v případech nedodržení postupu podle § 69 odst. 5,

h) prodeje výrobku, u kterého nebyly při stanovení ceny pověřenou organizací vymezeny podstatné kvalitativní nebo dodací podmínky podle § 8, a nelze je vymezit ani podle cenové kalkulace výrobku,

ch) čerpání investičních prostředků z jiných než vlastních zdrojů nebo úvěru na úhradu neoprávněně získaných prostředků podle písmena b) až d),

i) porušení povinnosti předložit návrh cenového limitu nebo stanovit cenový limit v případě, kdy je to povinností organizace.

(2) Neoprávněně získané prostředky se vypočítávají z druhu ceny, u níž bylo zjištěno porušení cenových předpisů. U dodávek uskutečněných za obchodní ceny nebo za velkoobchodní ceny s daní z obratu se vypočítávají neoprávněně získané prostředky pouze z velkoobchodní ceny, jestliže se jí porušení týká. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. d) se vypočítávají z rozdílu mezi cenou odpovídající podstatným kvalitativním a dodacím podmínkám dodaného výrobku a vyúčtovanou cenou. Neoprávněně získané prostředky podle odstavce 1 písm. ch) se vypočítávají z částky přesahující cenu podle cenových předpisů, a to podílem, jímž se jiné zdroje než vlastní a úvěr podílejí na celkových investičních prostředcích.

(3) Dnem, kdy byly prostředky neoprávněně získány, se rozumí den jejich připsání na bankovní účet organizace, doručení poštou, popřípadě převzetí oprávněnou osobou, pokud nestanoví příslušný cenový úřad jinak. Získá-li neoprávněně prostředky odběratel, je rozhodujícím den provedení úhrady. Dnem neoprávněného získání prostředků na základě celkové faktury je den jejího zúčtování na investičním účtě investora u financující banky.

(1) Organizace při vlastním zjištění neoprávněně získaných prostředků nebo v případech jejich zjištění kontrolou provedenou nadřízeným generálním ředitelstvím nebo nadřízeným družstevním nebo společenským orgánem určí jejich úhrn vyčerpávajícím způsobem, tj. u všech dodaných výrobků. Nelze-li zjistit neoprávněně získané prostředky tímto způsobem, určí se způsobem stanoveným nadřízeným ústředním orgánem v dohodě s příslušným cenovým orgánem.

(2) Úhrn neoprávněně získaných prostředků, zjištěných jiným kontrolním orgánem než uvedeným v odstavci 1, určuje kontrolovaná organizace vyčerpávajícím způsobem nebo podle rozhodnutí kontrolního orgánu výběrovým způsobem. Kontrolovaná organizace vyčíslí neoprávněně získané prostředky ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem; v případě dokladové revize nebo při zjišťování těchto prostředků výběrovým způsobem vyčíslí je nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy byla seznámena s protokolem o provedené kontrole.

(3) Zjištěním úhrnu neoprávněně získaných prostředků vyčerpávajícím způsobem se rozumí vyčíslení těchto prostředků podle všech proplacených faktur nebo jiných dokladů, na jejichž základě byly prostředky v kontrolovaném období neoprávněně získány. Zjištění tohoto úhrnu výběrovým způsobem se provádí na základě reprezentativního výběru případů určených ke kontrole z celkového objemu dodávek realizovaných v kontrolovaném období. Zjištěné procento neoprávněně získaných prostředků u vybraných případů se použije při výpočtu neoprávněně získaných prostředků z celkového objemu realizovaných dodávek.

(4) Neoprávněně získané prostředky zjištěné způsobem uvedeným v § 110 odst. 2, stejně jako neoprávněně získané prostředky, které kontrolovaná organizace zjistí nebo vyčíslí během kontroly prováděné orgánem uvedeným v odstavci 2 nebo které nevrátí, popřípadě neodvede do zahájení kontroly, se považují za prostředky zjištěné uvedeným kontrolním orgánem. Toto ustanovení se nevztahuje na případy, kdy kontrola byla zahájena ve lhůtě splatnosti pro provedení dodatkového odvodu neoprávněně získaných prostředků, které organizace sama zjistila před zahájením kontroly a předložila o tom kontrolnímu orgánu průkazný písemný doklad.

(1) Organizace, která získala neoprávněně prostředky v případech podle § 112 odst. 1, je povinna je odvést jako dodatkový odvod ve výši a způsobem stanoveným zvláštním předpisem,47) s výjimkou organizací, které dodatkový odvod neprovádějí.86)

(2) Při určení dodatkového odvodu se v případech podle § 112 odst. 1 písmene a) nebo b) nepřihlíží k platnosti změny nesprávné vyšší ceny podle § 87 odst. 5.

(3) Od dodatkového odvodu se neodečítají, s výjimkou prostředků cenových rozdílů,48) částky odvedené do rozpočtu z jiných důvodů,49) ani rozdíly vyplývající z placení nesprávně vyšších cen nebo z fakturování nižších cen, ani částky, které organizace vynaložila na zlepšení kvalitativních nebo jiných podmínek výrobku a které nebyly do jeho ceny zahrnuty.

(4) Podkladem pro uložení dodatkového odvodu je protokol (záznam) o provedené kontrole. Vedoucí pracovník (ředitel) kontrolované organizace, který nesouhlasí s obsahem protokolu (záznamu), je povinen nejpozději do 15 dnů ode dne seznámení s ním podat písemné vysvětlivky.

(5) Při dodávkách pro investiční výstavbu podléhají dodatkovému odvodu neoprávněně získané prostředky na základě celkové faktury za dodávky pro provozní soubor nebo stavební objekt. Dodatkovému odvodu podléhají i prostředky neoprávněně získané již při jednotlivých dodávkách pro provozní soubor nebo stavební objekt na základě splátkových listů za tříleté období. V těchto případech se od dodatkového odvodu odečítají částky, které byly nebo budou s odběratelem vypořádány v následující splátce nebo v celkové faktuře, nebude-li další splátka.

(1) Dodatkový odvod za výrobky technicky zastaralé nebo zařazené do třetího stupně jakosti nebo označené jako krmivo se sníženou jakostí může být uložen v případech uvedených v § 30 odst. 7. Podmínky a způsob tohoto odvodu stanoví zvláštní předpis.50)

(2) Dodatkový odvod se počítá z celkového objemu dodávek dodaných ode dne účinnosti rozhodnutí o uložení dodatkového odvodu. Do tohoto objemu se započítávají i dodávky pro vývoz, na které je poskytována cenová přirážka v zahraničním obchodě. Základem pro dodatkový odvod u výlučně vyvážených výrobků je evidenční velkoobchodní cena podle § 5 odst. 3 písm. b).

Orgán, který ukládá dodatkový odvod, vyrozumí o tom příslušnou okresní finanční správu nebo národní výbor.

(1) Federální cenový úřad zajišťuje jednotnou cenovou politiku v souladu se státním plánem rozvoje národního hospodářství Československé socialistické republiky, řídí a koordinuje uskutečňování opatření v oblasti cen přijatých vládou Československé socialistické republiky. Jeho působnost předkládat návrhy vládě Československé socialistické republiky, vydávat obecně závazné právní předpisy a rozhodovat v oblasti tvorby a kontroly cen výrobků je upravena zvláštním předpisem.51)

(2) Federální cenový úřad vydává

a) na základě zmocnění Státní plánovací komisí metodické pokyny pro vypracování plánů vývoje cen,

b) pro výrobky podle seznamu stanoveného vládou52) podrobnější zásady k provedení plánovaných změn cen.

(3) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) vyhlašuje ceny schválené vládou Československé socialistické republiky.

(4) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti uvedené v odstavci 2 písm. b) stanoví

a) ceny, konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodl o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8, normativy kalkulačních položek a jejich změny; změny maloobchodních cen stanoví v dohodě s cenovými úřady republik,

b) způsoby tvorby a registrace cen; u odvětví řízených republikovými orgány činí tak v dohodě s cenovými úřady republik,

c) zvýhodněné a znevýhodněné ceny výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen, pokud nebyly již stanoveny; na tyto případy se nevztahuje pověření působností orgánů a organizací stanovit základní cenu; v případech podle § 30 odst. 7 ukládá dodatkový odvod.

(5) Federální cenový úřad stanoví

a) způsoby tvorby cen dovážených výrobků a zařazení výrobků do skupin cenové regulace dovozu ve spolupráci s cenovými úřady republik,

b) zásady tvorby cenových rozdílů v maloobchodních cenách v dohodě s federálním ministerstvem financí, příslušnými ministerstvy a cenovými úřady republik a spolurozhoduje o jejich užití,

c) lhůty pro předkládání podkladů pro tvorbu cen a pro přípravu jím zpracovávaných zásad cenových opatření; v případech týkajících se působnosti cenových úřadů republik činí tak v dohodě s těmito úřady,

d) hlavní směry cenového výzkumu.

(6) Federální cenový úřad může pověřit v rozsahu působnosti podle odstavce 2 písm. b)

a) stanovením cen na základě dohody jiné orgány, a v dohodě s příslušnými ústředními orgány i organizace, jsou-li pro tyto ceny stanoveny způsoby tvorby uvedené v § 24 až 26 nebo u objemově nevýznamných výrobků,

b) prováděním cenové gesce orgány nebo organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány nebo organizacemi podle § 130.

(7) Federální cenový úřad pověřuje orgány republik a jejich podřízené organizace působností podle odstavce 6 písm. a) v dohodě s cenovými úřady republik.

(8) Federální cenový úřad v rozsahu působnosti podle odstavce 2 písm. b) metodicky řídí orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen výrobků a federální orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen podle zvláštních předpisů.

(9) Federální cenový úřad rozhoduje cenové spory vzniklé v případech, kdy jde o jeho působnost stanovit ceny vymezenou v odstavci 2 písm. b) přenesenou na organizace. Po předchozím projednání může zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenové rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesl cenovou působnost v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů, nebo kdy to odpovídá podmínkám stanoveným pro registraci cen.

(10) Federální cenový úřad se může účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti jiných orgánů a organizací, u výrobků v působnosti cenových úřadů republik v předem dohodnutých případech.

(11) Federální cenový úřad koordinuje

a) plány kontroly cen federálních orgánů a cenových úřadů republik,

b) účast federálních orgánů a organizací na zabezpečování zásadních opatření v oblasti cen,

c) cenovou evidenci a rozbory vývoje a působení cen v Československé socialistické republice.

(12) Opatření určená pro celá odvětví nebo celé obory, u nichž je cenová působnost rozdělena mezi Federální cenový úřad a cenové úřady republik, vydává Federální cenový úřad, pokud nepřenese toto oprávnění na cenové úřady republik; Federální cenový úřad a cenové úřady republik postupují přitom ve vzájemné dohodě.

(1) Český cenový úřad pro organizace se sídlem na území České socialistické republiky a Slovenský cenový úřad pro organizace se sídlem na území Slovenské socialistické republiky vykonávají působnost v tvorbě a kontrole cen výrobků podle zvláštních předpisů.53)

(2) Cenové úřady republik předkládají Federálnímu cenovému úřadu svá stanoviska k návrhům zásad cenové politiky, směrnic pro vypracování plánu vývoje cen a plánů vývoje cen připravovaným federálními orgány a k ostatním zásadním opatřením připravovaným Federálním cenovým úřadem.

(3) Cenové úřady republik v rozsahu své působnosti podle odstavce 1

a) vydávají podrobnější zásady k provedení plánovaných změn cen,

b) stanoví způsoby tvorby cen, ceny, konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. a), b) a c), dále podle písm. d), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu velkoobchodní ceny, podle § 48 odst. 5 písm. a) nebo b), jestliže rozhodly o uplatnění konečného limitu maloobchodní ceny, a podle § 48 odst. 8, normativy kalkulačních položek a jejich změny; změny maloobchodních cen stanoví v dohodě s Federálním cenovým úřadem,

c) stanoví zvýhodněné a znevýhodněné ceny výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen, pokud nebyly již stanoveny; na tyto případy se nevztahuje pověření působností orgánů a organizací stanovit základní cenu, s výjimkou působnosti národních výborů; v případech podle § 30 odst. 7 ukládají dodatkové odvody.

(4) Cenové úřady republik mohou v rozsahu své působnosti podle odstavce 1 pověřit

a) v případech, kdy jsou stanoveny nebo uplatněny způsoby tvorby cen uvedené v § 24 až 26 nebo u objemově nevýznamných výrobků stanovením cen

1. jiné orgány republik, popřípadě jimi řízené organizace, a to po vzájemné dohodě s těmito orgány,

2. organizace podřízené federálním orgánům v dohodě s těmito orgány a s Federálním cenovým úřadem,

b) prováděním cenové gesce orgány a organizace v dohodě s jejich nadřízenými ústředními orgány nebo organizacemi.

(5) Cenové úřady republik

a) metodicky řídí orgány a organizace při tvorbě a stanovení cen výrobků, které patří podle odstavce 1 do jejich cenové působnosti a orgány a organizace republik při tvorbě a stanovení cen podle zvláštních předpisů,

b) zpracovávají rozbory vývoje a působení cen a koordinují v rámci republik analytickou činnost v oblasti cen,

c) koordinují účast orgánů a organizací republik při zabezpečení zásadních opatření v oblasti cen.

(6) Cenové úřady republik pro organizace v cenové působnosti národních výborů

a) stanoví změny cen prováděné podle § 80 odst. 3 písm. c),

b) stanoví způsob, jakým je národní výbory informují o jimi stanovených cenách,

c) mohou rozhodnout po dohodě s příslušným národním výborem, že tyto organizace stanoví velkoobchodní ceny, jsou-li vytvořeny některým ze způsobů tvorby uvedených v § 24 až 26 a maloobchodní ceny tvořené z těchto velkoobchodních cen způsobem uvedeným v § 63 odst. 1 písm. a) bod 6, nebo ceny objemově nevýznamných výrobků.

(7) Cenové úřady republik rozhodují cenové spory vzniklé v případech, kdy jde o jejich působnost stanovit ceny podle odstavce 1 přenesenou na organizace. Po předchozím projednání mohou zastavit cenové řízení, zrušit nebo změnit cenové rozhodnutí orgánů a organizací, na které přenesly cenovou působnost v případech, kdy došlo nebo by mohlo dojít k porušení cenových nebo jiných právních předpisů nebo kdy to odpovídá podmínkám stanoveným pro registraci cen.

(8) Cenové úřady republik se mohou účastnit cenového řízení u výrobků, které jsou v cenové působnosti Federálního cenového úřadu nebo jiných orgánů nebo organizací, a to

a) jde-li o odvětví řízené federálními orgány,

1. u výrobků důležitých jako vstupní materiál pro odvětví řízená orgány republik,

2. je-li navržena výjimka z cenové úrovně,

3. v závažných případech rozdílných stanovisek mezi dodavatelem a odběratelem, kteří nemají sídlo na území jedné republiky,

b) jde-li o odvětví řízené orgány republik, u všech výrobků.

(9) Cenové úřady republik

a) koordinují, metodicky řídí a provádějí cenovou kontrolu na území republiky ve všech orgánech a organizacích, u občanů, poskytujících drobné výrobky a služby s povolením příslušných orgánů nebo provozujících činnost na základě oprávnění, s výjimkou zahraničních cen podle § 121 odst. 1 písm. a); neprovádějí cenové kontroly v ústředních orgánech, v hospodářských organizacích podle zvláštního statutu a v rozpočtových organizacích podřízených federálnímu ministerstvu národní obrany,

b) zpracovávají a s Federálním cenovým úřadem a s příslušným Výborem lidové kontroly koordinují plány kontroly cen zahrnující též rozhodující úkoly stanovené Federálním cenovým úřadem a další kontrolní úkoly ústředních orgánů republik, národních výborů a orgánů a organizací pověřených působností v kontrole cen,

c) ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů, další opatření.

(10) Opatření v tvorbě a kontrole cen výrobků vyráběných v obou republikách činí cenové úřady republik v odůvodněných případech po vzájemném projednání nebo společně a zajišťují přitom ve stanoveném rozsahu jednotnost cen.

Státní plánovací komise vykonává působnost v tvorbě a kontrole cen výrobků vojenské techniky a letadel podle zvláštního předpisu.54)

(1) Federální ministerstvo financí při stanovení sazeb daně z obratu a dotací k cenám postupuje v dohodě s příslušnými cenovými orgány.

(2) V případech, kdy rozhodnutí o ceně se dotýká státního rozpočtu (zejména u změn cen prováděných v rámci plánu vývoje cen, při stanovení a změnách dotací a intervence apod.) a když daň z obratu není stanovena sazbou, je nutno stanovit nebo změnit cenu v dohodě s federálním ministerstvem financí, popřípadě z jeho pověření s ministerstvy financí republik nebo s finančními správami.

(1) Federální ministerstvo zahraničního obchodu podle zvláštního předpisu55)

a) v souladu se stanovenými zásadami státní cenové politiky vydává pro organizace zahraničního obchodu pokyny pro tvorbu a kontrolu cen

1. v oblasti zahraničně obchodních vztahů,

2. výrobků prodávaných do zahraničí i tuzemska v drobném za cizí měny,

b) provádí kontrolu cen v oblastech podle písmena a).

(2) Federální ministerstvo zahraničního obchodu předkládá Federálnímu cenovému úřadu

a) návrhy zásad tvorby obchodních přirážek a obchodních srážek pro organizace zahraničního obchodu, popřípadě návrhy těchto přirážek a srážek,

b) návrhy na stanovení úrovně cen a jejich změn u dovážených výrobků podle § 52 a účastní se jejich projednávání,

c) návrhy na metodiku tvorby a kontroly kupních cen a zabezpečuje realizaci schválených zásad v podřízených organizacích.

(3) Federální ministerstvo zahraničního obchodu vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací, vůči nimž plní úkoly ústředního orgánu státní správy.

(1) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj podle zásad státní cenové politiky v oblasti projektových prací a inženýrských činností a ve spolupráci s ministerstvy výstavby a techniky republik

a) předkládá Federálnímu cenovému úřadu návrhy způsobů tvorby cen a návrhy na stanovení a změny cen,

b) vydává ceníky těchto prací,

c) provádí rozbory vývoje a působení cen.

(2) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj pro organizace řízené federálními ústředními orgány a ministerstva výstavby a techniky republik pro organizace řízené ústředními orgány republik

a) stanoví ceny řešení úkolů státního plánu rozvoje vědy a techniky a předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení těchto úkolů; u státních programů technického rozvoje činí tak ministerstva výstavby a techniky republik v dohodě s federálním ministerstvem pro technický a investiční rozvoj,

b) rozhodují cenové spory u cen řešení úkolů resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

(3) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj předkládá Federálnímu cenovému úřadu stanoviska k návrhům cen základních výrobků pro investiční výstavbu z hlediska řízení investiční politiky.

(4) Federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj a ministerstva výstavby a techniky republik vykonávají působnost odvětvových ministerstev podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u organizací jimi řízených.

(1) Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s Federálním cenovým úřadem způsob tvorby cen řešení úkolů technické normalizace.

(2) Úřad pro normalizaci a měření stanoví v dohodě s cenovými úřady způsob tvorby cen za výkony státního zkušebnictví a podle příslušných předpisů56) stanoví tyto ceny státním zkušebnám, které jsou mu přímo podřízeny.

(3) Úřad pro normalizaci a měření řídí státní zkušebny při vydávání osvědčení, která jsou nebo mohou být podkladem pro tvorbu cen.

(1) Federální ministerstvo národní obrany stanoví a mění ceny výrobků vyráběných podřízenými hospodářskými organizacemi podle zvláštního statutu a podřízenými rozpočtovými organizacemi a dodávaných výhradně v rámci resortu, pokud nejde o výrobky, jejichž ceny stanoví Státní plánovací komise podle § 119 a pokud nejde o stavební práce a montáže.

(2) Federální ministerstvo národní obrany může působnost podle odstavce 1 přenést na podřízené organizace.

(3) Federální ministerstvo národní obrany vykonává přiměřeně působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen u podřízených organizací. U hospodářských organizací podle zvláštního statutu a u podřízených rozpočtových organizací má výhradní právo kontroly cen, pokud nejde o kontrolu cen prováděnou Státní plánovací komisí podle § 119.

(1) Správa federálních hmotných rezerv stanoví v dohodě s federálním ministerstvem financí a po projednání s Federálním cenovým úřadem ceny (sazby) a jejich změny, které účtuje za poskytnutí hmotných rezerv k dočasnému použití.

(2) Správa federálních hmotných reserv se zúčastní zařazování dovážených výrobků, evidovaných jako federální hmotné rezervy, do skupin cenové regulace dovozu.

(3) Správa federálních hmotných rezerv vykonává působnost odvětvového ministerstva podle § 126 pro tvorbu a kontrolu cen prací a služeb v podřízených organizacích.

(1) Odvětvová federální a republiková ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy (dále jen „ministerstva“) předkládají příslušným cenovým úřadům, popřípadě jiným orgánům a organizacím, na které je přenesena cenová působnost, návrhy

a) konečných cenových limitů a jejich změn pro výrobky podle § 48 odst. 4 písm. a) a c), odst. 8 a v případech, kde si stanovení konečných cenových limitů vyhradí cenové úřady,

b) cen a jejich změn v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy,57)

c) odbytových přirážek a srážek, obchodních přirážek a srážek u maloobchodních cen a jejich změn v podřízených organizacích.

(2) Ministerstva stanoví ceny a změny cen v rozsahu stanoveném právními předpisy58) nebo v rozsahu na ně přenesené působnosti.

(3) Ministerstva stanoví

a) ceny a změny cen za řešení úkolů příslušného resortního plánu rozvoje vědy a techniky,

b) předběžné limity velkoobchodních cen výrobků, které mají být výsledkem řešení úkolů resortních a ve vyhrazeném rozsahu oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky podle § 47 odst. 1 písm. a), nebo na základě rozhodnutí v případech podle § 47 odst. 1 písm. b) a dále výrobků vyráběných podle norem schválených podle státního nebo resortního plánu standardizace,87)

c) konečné limity velkoobchodních cen v případech, kdy podle § 48 odst. 4 písm. d) rozhodla, že má být vypracován jejich návrh, nebo na základě pověření,

d) ceny a změny cen za řešení úkolů státního plánu ekonomického výzkumu po dohodě s Radou ekonomického výzkumu,

e) sazby nepřímých nákladů, zisku a hodinové zúčtovací sazby pro tvorbu cen výzkumných a vývojových prací přímo řízeným organizacím.

(4) Ministerstva rozhodují o technické zastaralosti výrobků, které dodávají jim podřízené organizace, s výjimkou případů, kdy o technické zastaralosti rozhoduje federální ministerstvo pro technický a investiční rozvoj nebo ministerstvo výstavby a techniky ČSR nebo ministerstvo výstavby a techniky SSR.

(5) Federální ministerstvo paliv a energetiky stanoví ceny geologických prací pro těžbu uranového kovu.

(6) Federální ministerstvo zemědělství a výživy vykonává působnost podle zvláštního předpisu59) a působnost podle odstavce 10 a 11.

(7) Ministerstva zemědělství a výživy republik stanoví po dohodě s příslušným cenovým úřadem republiky velkoobchodní ceny prací a služeb, vykonávaných zemědělskými organizacemi výhradně pro potřeby zemědělské výroby, s výjimkou generálních oprav traktorů a mechanizačních prostředků prováděných strojními a traktorovými stanicemi a opravnami zemědělských strojů a s výjimkou služeb, jejichž ceny se stanoví podle § 127 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. a) a odst. 5 písm. e).

(8) Ministerstva obchodu republik zabezpečují v dohodě s příslušnými odvětvovými ústředními orgány žádoucí skladbu sortimentu v jednotlivých cenových polohách u spotřebních výrobků, zejména přiměřený podíl výrobků nízkých cenových poloh. Ministerstva obchodu republik stanoví předběžné limity maloobchodních cen podle § 47 odst. 2 a konečné limity maloobchodních cen podle § 48 odst. 5, pokud si jejich stanovení nevyhradí příslušný cenový úřad. Dále stanoví maloobchodní ceny služeb, které poskytují jimi řízené organizace v souvislosti s prodejem výrobků, není-li stanoveno jinak.

(9) Ministerstva vydávají pro podřízené organizace v dohodě s cenovými úřady zásady pro doprodeje v oblasti maloobchodních cen; schvalují návrhy na věcný a finanční rozsah doprodejů včetně snížených cen, pokud jejich stanovením nepověří jimi řízená generální ředitelství obchodních organizací, popřípadě přímo řízené organizace nebo podřízené odbytové organizace.

(10) Ministerstva předkládají cenovým úřadům vlastní rozbory vývoje a působení cen s případnými návrhy na cenová opatření a podklady vyžádané příslušným cenovým úřadem pro přípravu cenových opatření.

(11) Ministerstva projednávají s cenovými úřady návrhy doplňkových položek60) a doplňkových složek cen, zúčastňují se cenového řízení a prací na cenových opatřeních, zejména zpracování způsobů tvorby cen a metodických pokynů pro tvorbu a kontrolu cen v rozsahu dohodnutém s cenovými úřady.

(12) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích dodržování cenových předpisů a provádění kontroly cen; ukládají opatření k nápravě a dodatkové odvody a činí podle cenových, popřípadě jiných předpisů další opatření.

(13) Ministerstva zabezpečují v podřízených organizacích vydávání ceníků a zveřejňování cen výrobků vyráběných, popřípadě prodávaných těmito organizacemi.

(14) Federální ministerstva předkládají Federálnímu cenovému úřadu a ministerstva republik cenovým úřadům republik rozbory vývoje a působení cen, plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích provedených kontrol, o uložených dodatkových odvodech, majetkových a osobních sankcích a náhradách škod.

(1) Krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy a Národní výbor hlavního města Slovenské socialistické republiky Bratislavy (dále jen „krajské národní výbory“) u organizací řízených národními výbory

a) předkládají návrhy cenových opatření a zúčastní se v dohodnutém rozsahu cenového řízení,

b) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými národními výbory (ve Slovenské socialistické republice organizacemi řízenými krajskými národními výbory),

c) usměrňují cenovou tvorbu svěřenou do působnosti národních výborů nižších stupňů.

(2) Krajské národní výbory předkládají cenovým úřadům republik

a) rozbory vývoje a působení cen v rámci cenové působnosti národních výborů,

b) vyžádané podklady potřebné pro přípravu cenových opatření.

(3) Krajské národní výbory v České socialistické republice

a) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací řízených národními výbory,

2. družstevních organizací, s výjimkou výrobků podle § 128 odst. 2,

3. společenských organizací a jejich hospodářských zařízení a podniků,

4. organizací řízených okresními, popřípadě krajskými zemědělskými správami,

5. dodávaných občany v rámci drobných služeb povolených příslušnými orgány a dodávaných občany provozujícími činnost na základě oprávnění,

6. průmyslových podniků řízených ministerstvem vnitra ČSR,

b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.

(4) Krajské národní výbory ve Slovenské socialistické republice

a) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací jimi řízených,

2. okresních průmyslových podniků,

3. organizací řízených okresními, popřípadě krajskými zemědělskými správami,

4. družstevních organizací, s výjimkou výrobků podle § 128 odst. 2,

b) stanoví ceny přepravních výkonů a služeb v oboru 932 - nákladní doprava, jde-li o městskou kolejovou dopravu, místní vodní dopravu, potrubní dopravu v rámci kraje, jinou mechanizovanou dopravu (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále v oboru 951 - osobní doprava, jde-li o místní vodní dopravu a přepravní výkony skupiny 951 7 (kromě lanovek provozovaných ČSD), dále stanoví ceny vstupného na kulturní produkce, s výjimkou vstupného do kin.

(5) Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice61)

a) předkládají krajským národním výborům podklady pro rozbory vývoje a působení cen,

b) zpracovávají návrhy na cenová opatření,

c) zpracovávají a předkládají krajským národním výborům návrhy plánů kontroly cen,

d) zabezpečují zveřejňování cen včetně vydávání ceníků pro výrobky dodávané organizacemi řízenými okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory,

e) stanoví ceny a konečné cenové limity podle § 48 odst. 4 písm. d) výrobků

1. organizací řízených okresními, městskými, popřípadě místními národními výbory, kromě okresních průmyslových podniků,

2. hospodářských zařízení a podniků společenských organizací,

3. dodávaných v rámci drobných služeb povolených občanům příslušnými orgány a občany provozujícími činnost na základě oprávnění.

(6) Národní výbory uvedené v odstavci 3 až 5 mohou stanovit ceny též na základě pověření cenovými úřady republik. Krajské národní výbory mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na organizace ani na národní výbory nižšího stupně.

(7) Působnosti podle odstavce 3 až 6 se nevztahují na stanovení cen a jejich změn

a) stavebních a montážních prací, zemědělských a potravinářských výrobků, oprav motorových vozidel pro silniční dopravu, cestovního ruchu, periodických publikací, neperiodických publikací vydávaných organizacemi, které mají trvalé vydavatelské oprávnění, a tam, kde si působnost vyhradí cenový úřad republiky,

b) u výrobků, jejichž ceny stanoví Federální cenový úřad pro všechny organizace a osoby62) nebo jiné orgány a organizace podle této vyhlášky nebo zvláštních předpisů.

(8) Národní výbory uvedené v odstavci 3 a 4 mohou svěřit výkon své působnosti ve stanovení cen národním výborům nižšího stupně se souhlasem cenového úřadu republiky, s výjimkou zvýhodněných a znevýhodněných cen výrobků podle § 30 až 36 včetně jejich základních cen.

(9) Národní výbory uvedené v odstavci 3 až 5 zabezpečují u organizací jimi řízených, u organizací, u nichž mají působnost v tvorbě cen, a u občanů vykonávajících drobné služby se souhlasem národních výborů metodické řízení v oblasti cen.

(10) Krajské národní výbory

a) řídí cenovou kontrolu prováděnou národními výbory nižších stupňů,

b) předkládají příslušnému cenovému úřadu plány cenových kontrol, zprávy o plnění těchto plánů a o výsledcích těchto kontrol, včetně uložených dodatkových odvodů, majetkových a osobních sankcí a náhrad škod.

(11) Krajské národní výbory, popřípadě z jejich pověření národní výbory nižších stupňů, provádějí kontrolu cen u organizací řízených národními výbory. Okresní národní výbory ve Slovenské socialistické republice provádějí kontrolu cen u organizací a občanů, pro které stanoví ceny výrobků. Uvedené národní výbory provádějí rovněž kontrolu u ostatních organizací a občanů uvedených v odstavci 3 a 4, jsou-li k tomu pověřeny cenovými úřady republik po předchozí dohodě. Na základě kontrolních zjištění ukládají opatření k nápravě, dodatkové odvody a činí další opatření podle cenových, popřípadě jiných předpisů.

(1) Vrcholné orgány těch družstevních a společenských organizací, které vyrábějí a dodávají výrobky, mají působnosti uvedené v § 126 odst. 1, 2, 3, 4, 10, 11, 12 a 13. Svazy výrobních družstev mají též působnost podle § 126 odst. 9 s tím, že u výrobků prodávaných souběžně v organizacích státního obchodu a spotřebních družstev zabezpečují opatření pro doprodeje v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací. Tuto působnost nemohou přenést na podřízené organizace.

(2) Svazy spotřebních družstev kromě působnosti podle odstavce 1

a) stanoví maloobchodní ceny výrobků v rozsahu pověření příslušným cenovým úřadem,

b) předkládají Federálnímu cenovému úřadu návrhy obchodních srážek za výrobky prodávané převážně v jejich obchodní síti,

c) zabezpečují u výrobků prodávaných souběžně s jinými organizacemi opatření pro doprodeje podle § 126 odst. 9 v dohodě s ústředními (vrcholnými) orgány těchto organizací, popřípadě krajskými národními výbory.

(3) Ústřední výbor Československého svazu tělesné výchovy stanoví ceny vstupného pro sportovní podniky a za služby poskytované zařízeními tělovýchovných organizací v oblasti domácího cestovního ruchu.63)

(1) Generální ředitelství výrobních organizací

a) metodicky řídí podřízené organizace a koordinují jejich činnost v oblasti tvorby a kontroly cen,

b) předkládají návrhy na stanovení a změny cen, popřípadě dodatkových odvodů za výrobky s nedostatečnou jakostí a za výrobky technicky zastaralé, příslušným cenovým orgánům nebo příslušným organizacím a ve stanovených případech nadřízeným ústředním orgánům,

c) stanoví evidenční velkoobchodní ceny vývozu, pokud příslušný cenový úřad nerozhodne jinak, předběžné limity velkoobchodních cen u oborových a podnikových plánů rozvoje vědy a techniky, pokud si jejich stanovení nevyhradí nadřízené ministerstvo, konečné limity velkoobchodních cen podle § 48 odst. 4 písm. e) a g), dále předběžné a konečné cenové limity v rozsahu podle pověření,

d) stanoví velkoobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou cen, u nichž se navrhuje cenové zvýhodnění podle § 30 až 36 a cenové zvýhodnění za materiálové a mzdové úspory a s výjimkou cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad,

e) sjednávají ceny výrobků podle § 76,

f) stanoví velkoobchodní ceny za řešení úkolů oborových nebo podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce podle § 71 až 73, pokud stanovení těchto cen nepřísluší jinému orgánu, a sazby nepřímých nákladů pro tvorbu těchto cen pro podřízené organizace,

g) stanoví velkoobchodní ceny dovážených výrobků, tvořené podle § 53 odst. 1,

h) stanoví základní velkoobchodní ceny módních novinek, s výjimkou výrobků, jejichž základní ceny stanoví příslušný cenový úřad,

ch) stanoví velkoobchodní ceny a maloobchodní ceny výrobků jimi vyráběných a prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací, jestliže se nepředpokládá prodej těchto výrobků i v prodejnách jiných organizací a pokud si stanovení maloobchodní ceny těchto výrobků nevyhradí příslušný cenový úřad,

i) stanoví ceny dílů pro výrobní a náhradní spotřebu, oprav výrobních prostředků a prací průmyslové povahy, pokud si jejich stanovení nevyhradí cenový úřad, popřípadě národní výbor,

j) stanoví přirážky a srážky za odchylky od podstatných kvalitativních a dodacích podmínek pro jednoho odběratele nebo na přechodnou dobu, s výjimkou přirážek podle § 41 odst. 5 až 7,

k) stanoví ceny a jejich změny na základě pověření příslušným cenovým orgánem nebo podle zvláštních předpisů,

l) vykonávají na základě zvláštního pověření příslušným cenovým úřadem cenovou gesci pro vymezené skupiny výrobků (výrobní obory) podle § 130,

m) vydávají za oblast své výroby, popřípadě podle pověření za zvlášť vymezenou oblast, ceníky a jejich dodatky a zabezpečují potřebnou informovanost odběratelů o stanovených cenách,

n) předkládají nadřízeným ústředním orgánům návrhy konečných cenových limitů podle § 48 odst. 4 písm. a), b), c) a odst. 8,

o) předkládají nadřízeným ústředním orgánům plány cenových kontrol v podřízených organizacích a zprávy o jejich plnění, včetně uložených majetkových a osobních sankcí a náhrad škod,

p) předkládají příslušným cenovým orgánům podklady pro připravovaná opatření a rozbory vývoje a působení cen,

r) kontrolují dodržování cenových předpisů v podřízených organizacích, zabezpečují nápravu při jejich porušení,

s) organizují zpracování cenové dokumentace a zabezpečují její archivaci.

(2) Generální ředitelství výrobních organizací mohou přenést působnost uvedenou v odstavci 1 písm. d), e), f) pokud jde o stanovení velkoobchodních cen za řešení úkolů podnikových plánů technického rozvoje a za ostatní výzkumné a vývojové práce, dále v písm. g), i) a j) na podřízené organizace.

(3) Generální ředitelství obchodních organizací mají působnost podle odstavce 1 písm. a), b), e), k) až s) a dále stanoví snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje na základě pověření příslušným ministerstvem.

(4) Generální ředitelství obchodních organizací mohou výjimečně přenést na podřízené organizace působnost uvedenou v odstavci 1 písm. e) a k), jde-li o působnost stanovit maloobchodní ceny u výrobků, které jsou určeny k prodeji zpravidla v rámci jednoho kraje, popřípadě ve vybraných prodejnách, a působnost stanovit snížené maloobchodní ceny výrobků zařazených do doprodeje.

(6) Organizace přímo řízené ústředními orgány mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g) a i) až s). Organizace uvedené v § 127 odst. 3 až 5 mají působnost podle odstavce 1 písm. b) až g), i) kromě oprav výrobních prostředků a cen prací průmyslové povahy, podle písm. j) až s), podle odstavce 7 a § 48 odst. 4 písm. e) a působnost stanovit maloobchodní ceny nestandardních výrobků, s výjimkou zvýhodněných maloobchodních cen a cen, jejichž stanovení si vyhradí příslušný cenový úřad.

(7) Odbytové a ostatní nevýrobní organizace dodávající výrobky za maloobchodní ceny, stanoví maloobchodní ceny tuzemských a dovážených průmyslových výrobků prodávaných výhradně v prodejnách těchto organizací občanům, s výjimkou

a) maloobchodních cen stanovovaných příslušným cenovým úřadem,

b) maloobchodních cen, jejichž stanovení si příslušný cenový úřad vyhradí,

c) maloobchodních cen stanovovaných národními výbory.

(8) Jestliže výrobek s maloobchodní cenou stanovenou podle odstavce 1 písm. ch) nebo podle odstavce 7 převezme dodatečně do prodeje organizace státního nebo družstevního obchodu, stanoví se maloobchodní cena podle odstavce 3 nebo podle § 128 odst. 2 písm. a). Takto stanovená maloobchodní cena je pro organizace uvedené v odstavcích 1 a 7 platná nejpozději po uplynutí tří měsíců od účinnosti rozhodnutí o této ceně. Rozhodnutí o ceně (výměr) jim organizace podle odstavce 3 nebo orgány podle § 128 odst. 2 zasílají neprodleně podle předem dohodnutého rozdělovníku.

(9) Organizace řízené generálními ředitelstvími

a) předkládají návrhy na stanovení a změny cen nadřízenému orgánu nebo organizaci,

b) stanoví ceny výrobků v případech, kdy je tím pověří nadřízený orgán nebo organizace.

(10) Organizace zahraničního obchodu stanoví běžné kupní ceny a limity kupních cen podle § 46 a 50.

(1) V zájmu jednotnosti cen mohou zřizovat cenové úřady cenové gesce. Výkonem cenové gesce pověřují příslušné cenové úřady orgány nebo v dohodě s nadřízeným orgánem organizace, které mají předpoklady k plnění této funkce.

(2) Cenovou gescí jsou pověřovány zejména organizace, které se podílejí na převážné části výroby v daném oboru a dosahují dlouhodobě příznivých výsledků v rozvoji techniky a efektivnosti výroby, nebo které v největším rozsahu prodávají výrobky daného oboru. V oblasti působnosti cenových úřadů republik se pověření organizací cenovou gescí provádí po vzájemné dohodě cenových úřadů republik.

(3) Cenové úřady při pověření cenovou gescí stanoví zároveň úkoly, práva a povinnosti cenového gestora v rozsahu nezbytném k zabezpečení opatření, pro něž se cenová gesce zřizuje.

(4) Cenoví gestoři zabezpečují zejména tyto hlavní úkoly:

a) zpracovávají a předkládají návrhy na zdokonalení způsobů tvorby cen v příslušné skupině výrobků (oboru); ve vymezených případech prostřednictvím svého nadřízeného ústředního orgánu,

b) účastní se cenového řízení ve stanoveném rozsahu, ověřují odůvodněnost návrhů cen nových výrobků z hlediska dodržení jednotné cenové úrovně a z hlediska schválených způsobů tvorby cen,

c) při změnách cen zabezpečují jednotné provádění schválených zásad pro změny cen,

d) ve stanovených případech navrhují sjednocení metodiky tvorby cen a sjednocení cen u výrobků dodávaných souběžně podniky řízenými odvětvovými ústředními orgány a podniky místního hospodářství a výrobními družstvy,

e) organizují zpracování a vydávání jednotných oborových ceníků, popřípadě dodatků k nim.

(1) Ustanovení této vyhlášky o jednotnosti cen platí pro tvorbu cen nových výrobků a pro provádění změn cen.

(4) Vyhláškou se neruší rozdílná úroveň spojových tarifů pro obyvatelstvo a pro organizace.

(5) Do vydání předpisů o technickoekonomické životnosti výrobků se cenové znevýhodnění technicky zastaralých výrobků provádí na základě jednotlivých rozhodnutí příslušných ústředních orgánů o technické zastaralosti výrobků.

(6) Zrušením cenových kategorií nejsou dotčeny předpisy o dani z obratu.

(7) Touto vyhláškou nejsou dotčena dosavadní rozhodnutí cenových úřadů týkající se pověření působností jiných orgánů nebo organizací.

(8) Touto vyhláškou se neruší dosavadní rozhodnutí orgánů a organizací o výši cen, učiněná v souladu s platnými cenovými předpisy a vydaná v rámci pověření působností v tvorbě a změnách cen.

(9) Porušení cenových předpisů zjištěné od účinnosti této vyhlášky se posuzuje podle předpisů platných v době, kdy došlo k tomuto porušení. Opatření k nápravě a dodatkové odvody, pokud ještě nebyly uloženy, se však ukládají podle této vyhlášky.

(1) Výjimky z ustanovení této vyhlášky stanoví Federální cenový úřad v dohodě s Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem. Rozhodnutí o výjimce vydává věcně příslušný cenový úřad.

(2) Zrušují se

a) vyhláška Státní komise pro finance, ceny a mzdy č. 47/1967 Sb., o cenách, ve znění vyhlášek Českého cenového úřadu č. 74/1969 Sb. a Slovenského cenového úřadu č. 89/1969 Sb., vyhláška Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 164/1971 Sb., o tvorbě cen výzkumných a vývojových prací, ve znění vyhlášky č. 45/1972 Sb.,

b) výnos Federálního cenového úřadu

1. č. 11/1971 Ú. v. ČSR, resp. č. 15/1971 Ú. v. SSR pro přechodný postup v cenovém řízení do úpravy obecně závazných právních předpisů o působnosti a metodice tvorby cen,

2. č. 10/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 19/1972 Ú. v. SSR o regulaci módních novinek a výrobků luxusního provedení v kategorii volných cen,

3. č. 14/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 16/1972 Ú. v. SSR o změně cenové kategorie výrobků označených „vybráno pro CID“,

4. č. 15/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 15/1972 Ú. v. SSR o tvorbě cen technicky pokrokových a technicky zastaralých výrobků,

5. č. 16/1972 Ú. v. ČSR, resp. č. 17/1972 Ú. v. SSR, jímž se pro potřeby cenové tvorby definují pojmy prototyp, unikát, model, vzorek, ověřovací série a neplnohodnotný výrobek,

6. č. 17/1972 Ú. v. ČSR o zařazení cen výrobků, prací a služeb do kategorie pevných cen,

7. z 30.12.1971 o vyřazení laboratorních prací geologického průzkumu a vlastních prací geologické služby z kategorie volných cen, registrovaný v částce 26/1972 Sb.,

8. č. V-1/73 Cenový věstník částka 4-5/1973 o způsobu tvorby limitovaných maloobchodních cen v odbytových, zásobovacích a ostatních organizacích a o působnosti ve stanovení těchto cen,

9. č. V-2/73 Cenový věstník částka 7/1973 o doplnění výnosu ČCÚ č. 2/1970 Ú. v. ČSR a výnosu SCÚ č. 16/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského zboží,

c) výnos Českého cenového úřadu

1. č. 3/1969 Ú. v. ČSR o opatřeních v regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen,

2. č. 6/1969 Ú. v. ČSR o stanovení úrovně cen výrobků strojírenské metalurgie a metalurgického nářadí,

3. č. 1/1970 Ú. v. ČSR k provedení přechodného zákazu zvyšování cen podle nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 168/1969 Sb., registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

4. č. 2/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

5. č. 3/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě a regulaci limitovaných cen maximálních v restauračním a závodním stravování a v přechodném ubytování, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

6. č. 4/1970 Ú. v. ČSR o zrušení pověření oborových ředitelství a organizací stanovit ceny nových opakovaně vyráběných výrobků, prací a služeb, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

7. č. 11/1970 Ú. v. ČSR o vyřazení cen programovacích a výpočetních prací a cen za zásilkovou službu a dodávky do bytu z kategorie volných cen, registrovaný v částce 15/1970 Sb.,

8. č. 19/1970 Ú. v. ČSR o tvorbě limitovaných maloobchodních cen maximálních dováženého průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

9. č. 20/1970 Ú. v. ČSR o přeřazení výrobků 1. stupně jakosti do kategorie limitovaných cen maximálních a o tvorbě cen těchto výrobků, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

10. č. 4/1971 Ú. v. ČSR o vyřazení oboru asanace, dezinsekce, dezinfekce a deratizace z kategorie volných cen, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

d) výnos Slovenského cenového úřadu

1. č. 7/1969 Ú. v. SSR o regulaci velkoobchodních a maloobchodních cen, registrovaný v částce 40/1969 Sb.,

2. č. 11/1969 Ú. v. SSR o stanovení úrovně cen výrobků strojírenské metalurgie a metalurgického nářadí,

3. č. 15/1969 Ú. v. SSR o realizaci přechodného zákazu zvyšování cen podle nařízení vlády ČSSR č. 168/1969 Sb., registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

4. č. 16/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci nejvýše přípustných limitovaných maloobchodních cen průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

5. č. 17/1969 Ú. v. SSR o tvorbě a regulaci limitovaných cen maximálních v restauračním a závodním stravování a v přechodném ubytování, registrovaný v částce 4/1970 Sb.,

6. č. 1/1970 Ú. v. SSR o zrušení pověření oborových ředitelství a organizací k určování cen nových opakovaně vyráběných výrobků, prací a služeb, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

7. č. 2 z 12. února 1970 o působnosti okresních národních výborů v oblasti cen, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

8. č. 3 z 11. května 1970 o změně seznamu výrobků a služeb zařazených do kategorie volných cen, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

9. č. 14/1970 Ú. v. SSR o tvorbě limitovaných maloobchodních cen maximálních dováženého průmyslového a potravinářského spotřebního zboží, registrovaný v částce 27/1970 Sb.,

10. č. 18/1970 Ú. v. SSR o přeřazení výrobků 1. stupně jakosti do kategorie limitovaných cen maximálních a o tvorbě cen těchto výrobků,

11. č. 2/1971 Ú. v. SSR o vyřazení oboru asanace, dezinsekce, dezinfekce a deratizace z kategorie volných cen, registrovaný v částce 11/1971 Sb.,

e) část VIII. výměru Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací,

f) rozhodnutí Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu obsažená zejména ve výměrech, jimiž byly stanoveny odvětvové pokyny pro tvorbu cen, s výjimkou předpisů uvedených v poznámkách k § 54 až 56, zásady výběru porovnatelného výrobku, zpřesnění postupu při provádění kalkulačního porovnání, způsoby řešení úspor a záměn surovin a materiálu a oceňování nakoupeného materiálu při jeho příležitostném prodeji.

(3) Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1974.

Ministr pověřený řízením

Federálního cenového úřadu:

Doc. Sabolčík, CSc. v. r.

Předseda

Českého cenového úřadu:

Ing. Habart v. r.

Předseda

Slovenského cenového úřadu:

Doc. Ing. Zervan, CSc. v. r.

1) Pro potřeby této vyhlášky se obsah pojmů „výrobky, služby, výkony a práce“ ztotožňuje s obsahem obdobných pojmů obsažených v sociálně ekonomických klasifikacích zavedených vyhláškou č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví, vyhláškou č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů, a vyhláškou č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

2) Pojmy odbytová přirážka nebo srážka a obchodní přirážka nebo srážka odpovídají používanému pojmu odbytové a obchodní rozpětí.

3) Např. skupinové ceny stavebních prací nebo montáží, souhrnné velkoobchodní ceny stavebních objektů a provozních souborů.

4) Nařízení vlády č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, směrnice federálního ministerstva financí č. j. XV-4000/72 z 15. 3. 1972 a další na ně navazující předpisy.

5) Směrnice federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 24/1970 Ú. v. ČSR, resp. č. 19/1970 Ú. v. SSR, kterými se stanoví zásady racionalizace práce.

6) Nestandardními výrobky se rozumějí výrobky vyráběné pro jednoho odběratele podle jeho individuálních požadavků, zpravidla v jediném výrobním podniku, u nichž se nepředpokládá, že budou v budoucnu ve stejném provedení vyráběny. Musí jít dále o výrobky, u nichž sjednaná lhůta plnění nepřesáhne jeden rok, s výjimkou výrobků dodávaných pro investiční výstavbu a výrobků, u nichž průběžná doba výroby je delší než jeden rok. Přitom není rozhodující množství výrobků (počet kusů, výrobních dávek). Za nestandardní výrobek se však nepovažuje výrobek, u něhož bylo zahájeno typizační řízení.

7) Vyhláška č. 77/1977 Sb., o centrální regulaci výrobků a materiálů ve výstavbě.

8) § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a § 13 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

9) Podle vyhlášky č. 82/1980 Sb., o hodnocení technické úrovně výrobků.

10) Metodiku propočtu úspor určuje směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 4/72.

11) Ve smyslu § 119a hospodářského zákoníku.

12) Podle zákona č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví.

13) Výrobky oděvní a bytové kultury se rozumějí: výrobky textilního a konfekčního průmyslu, výrobky kožedělného a obuvnického a kožešnického průmyslu, výrobky dřevozpracujícího průmyslu a výrobky skla, keramiky a porcelánu, brýle a brýlové obruby, popřípadě další skupiny výrobků stanovené Federálním cenovým úřadem v dohodě s Českým cenovým úřadem a Slovenským cenovým úřadem.

14) Např. § 201 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. ve znění zákona č. 138/1970 Sb. a § 246, 269 a další občanského zákoníku č. 40/1964 Sb.

15) Platný kalkulační vzorec a předpisy Státní banky československé o sazbách a způsobu propočtu úroků z úvěrů.

16) Podle předpisů o dokumentaci staveb se pro určování těchto nákladů používá kromě cen technickoekonomických ukazatelů, propočtových a rozpočtových ukazatelů odvozených z dříve realizovaných staveb, které nejsou cenami ve smyslu této vyhlášky.

17) Výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací. Výměr Českého cenového úřadu č. 17/42/32/70 a Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II o vydání pravidel pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů.

18) Výměr Federálního cenového úřadu č. 2638/10/1972, kterým se vydávají pravidla pro oceňování stavebních prací. Výměr Českého cenového úřadu č. 17/42/32/70 a Slovenského cenového úřadu č. 387-C/70/II o vydání pravidel pro používání ceníků montážních prací a pro sestavování rozpočtů provozních souborů.

19) Výměry podle předchozí poznámky a dále výnos Federálního cenového úřadu a federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj ze dne 20. 12. 1971, o rozpočtování a fakturaci vedlejších rozpočtových nákladů staveb a směrnice federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 8/1971 o vedlejších rozpočtových nákladech na zařízení staveniště.

20) Např. výnos ministerstva obchodu ČSR č. 1/1972 ve Věstníku MO ČSR a výnos ministerstva obchodu SSR č. 1/1972 ve Věstníku MO SSR, o tvorbě a použití rizikových fondů v obchodních organizacích.

21) Např. výnos Federálního cenového úřadu z 13.7.1972 č.j. 10 747/05/72 o započítávání spotřebitelských obalů do cen výrobků potravinářského průmyslu.

22) Předběžnou cenou ve vztahu mezi občanem a organizací se rozumí cena stanovená odhadem podle § 231 občanského zákoníku.

23) Cena stanovená odhadem podle § 231 občanského zákoníku.

24) § 13 vyhl. č. 141/1971 Sb., o financování neinvestičních nákladů rozvoje vědy a techniky a obdobných činností.

25) Výměr FCÚ č. 3631/07.3/76, kterým se vydává Sazebník strojohodin velkých montážních mechanismů (Cenový věstník částka 3/1977).

26) § 8 odst. 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě.

27) Výnos Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 Cenového věstníku o cenách sjednávaných dohodou dodavatele s odběratelem.

28) Zejména formou dodatkového odvodu k odčerpání prostředků, které organizace získala v souvislosti se změnami cen podle § 18 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb.

29) Podle § 53 hospodářského zákoníku.

30) § 153 odst. 1 a 2 hospodářského zákoníku, § 230, 231 a další občanského zákoníku.

31) § 153 odst. 2 písm. b) hospodářského zákoníku.

32) § 153 odst. 2 písm. a) a c) hospodářského zákoníku.

33) Zpracování směrnic a plánu vývoje cen je upraveno metodickými pokyny pro zpracování návrhů ročních a pětiletých plánů vývoje cen.

34) Metodické pokyny pro zpracování ročních a pětiletých plánů vývoje cen a podle nich zpracované zásady pro jednotlivé změny cen.

35) Výnos Federálního cenového úřadu č. j. 9655/1972-III. ze dne 25. srpna 1972, o způsobu provádění změn maloobchodních cen výrobků.

36) Zejména formou dodatkového odvodu k odčerpání prostředků, které organizace získala v souvislosti se změnami cen podle § 18 odst. 1 zákona č. 111/1971 Sb.

37) Podle vyhlášky č. 71/1965 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace průmyslových oborů a výrobků a jednotné klasifikace výrobků v zemědělství a v lesnictví, vyhlášky č. 89/1967 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace stavebních objektů, a vyhlášky č. 114/1972 Sb., o zavedení a využívání jednotné klasifikace výkonů.

38) Podle jednotných metodických pokynů pro vypracování návrhu prováděcího plánu na rok 1973 a další léta 5. pětiletého plánu.

39) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

40) § 121 odst. 2, § 122 odst. 1 písm. a), § 126 odst. 1, § 128 odst. 2.

41) Zákon č. 21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 153/1971 Sb., o informační soustavě organizací, a vyhláška č. 9/1966 Sb.

42) Nařízení vlády ČSSR č. 153/1971 Sb.

43) Zákon č. 103/1971 Sb., o lidové kontrole.

Zákon č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly.

Zákon č. 121/1971 Sb., o lidové kontrole ve Slovenské socialistické republice.

Zákon č. 122/1962 Sb., ve znění zákona č. 31/1968 Sb., o státní zemědělské, potravinářské a obchodní inspekci.

Vyhláška č. 163/1971 Sb., o provádění periodických revizí hospodaření.

44) Vyhláška č. 75/1959 Ú. l., kterou se vydávají metodické pokyny pro kontrolní činnost.

45) § 4 zákona ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, a § 4 zákona SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

46) Jako majetkový prospěch podle § 123 hospodářského zákoníku a § 451 občanského zákoníku.

47) § 11, 12, 14 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

48) § 11 odst. 4 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb.

49) Viz článek 2 odst. 5 vyhlášky č. 112/1971 Sb., kterou se provádí zákon o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, a článek 3 odst. 5 vyhlášky č. 114/1971 Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení.

50) § 13 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

51) § 45 až 50 zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

52) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., kterým se stanoví seznam surovin, výrobků, výkonů a služeb, jejichž ceny určuje Federální cenový úřad, ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb.

53) Zákon ČNR č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen.

Zákon SNR č. 135/1973 Sb., o působnosti orgánů Slovenské socialistické republiky v oblasti cen.

54) § 31 odst. 2 zákona č. 145/1970 Sb., o národohospodářském plánování.

55) § 36 písm. e) zákona č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních ministerstev.

56) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, a vyhláška č. 32/1968 Sb., kterou se provádí zákon o státním zkušebnictví.

57) § 56 písm. g), § 63 písm. f), § 66 písm. a), § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb.

58) § 72 odst. 2 písm. d) a § 78 písm. d) zákona č. 133/1970 Sb., § 9 odst. 2 vyhl. č. 32/1968 Sb.

59) § 69 písm. a) a c) zákona č. 133/1970 Sb.

60) Včetně doplňkových cenových nástrojů úhrady v zemědělství.

61) Národní výbor hl. m. SSR Bratislavy a Městský národní výbor v Košicích mají též působnost okresních národních výborů.

62) Nařízení vlády ČSSR č. 22/1971 Sb., ve znění nařízení vlády ČSSR č. 56/1972 Sb.

63) § 4 odst. 2 zákona č. 68/1956 Sb., o organizaci tělesné výchovy.

64) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 31/1976 Sb.

65) Směrnice federálního ministerstva financí čj. XV/1-13 650/76 z 25. června 1976 pro kalkulaci vlastních nákladů a dalších složek ceny výkonů (Finanční zpravodaj částka 9/1976), registrovaná v částce 12/1977 Sb.

66) Podle bodu 23 směrnice federálního ministerstva financí čj. XV/1-13 650/76 z 25. června 1976 různorodé výrobky (výkony) vznikající ve stejném výrobním nebo jiném procesu z téhož výchozího materiálu se třídí na hlavní a vedlejší podle jejich užitné hodnoty a možnosti jejich využití nebo odbytu.

67) Článek 5 písm. j) výnosu Federálního cenového úřadu, Českého cenového úřadu a Slovenského cenového úřadu č. V-1/74 (Cenový věstník částka 1/1974), registrovaného v částce 14/1974 Sb.

68) Výnos federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 4 ze dne 19. března 1975 o doplnění ekonomické zprávy přípravné dokumentace výrobních staveb podléhajících státní expertize a předkládání návrhů konečných cenových limitů výrobků budoucí výroby těchto staveb (Cenový věstník částka 13/1975) registrovaný v částce 7/1975 Sb., ve znění výnosu federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj a Federálního cenového úřadu č. 4 ze dne 24. srpna 1976 (Cenový věstník částka 35/1976) registrovaného v částce 24/1976 Sb.

69) § 7 nařízení vlády ČSSR č. 136/1973 Sb., o státním řízení v oblasti cen.

70) Výměr FCÚ č. 113/03/80 o regulaci cen dovážených výrobků v roce 1981 (Cenový věstník částka 44/1980).

71) Např. směrnice federálního ministerstva financí čj. VI-3/28 572/76 ze dne 16. prosince 1976 pro tvorbu a použití rizikových fondů v části cenových rozdílů v maloobchodních cenách pro organizace státního obchodu a spotřebních družstev v roce 1977-1978, nebo směrnice federálního ministerstva financí čj. VI-3/28 571/76 ze dne 16. prosince 1976 pro finanční vypořádání cenových rozdílů v maloobchodních cenách v organizacích zabývajících se prodejem výrobků (zboží) z tržních fondů za maloobchodní ceny v roce 1977-1978 (Finanční zpravodaj částka 1/1977), registrované v částce 33/1976 Sb.

74) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-7/79, o tvorbě cen nových výrobků ve dvojí úrovni v souvislosti se změnami velkoobchodních cen (Cenový věstník částka 1/1980).

75) Např. výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 019/79, o způsobu řešení vlivu cen palivoenergetických zdrojů v tvorbě velkoobchodních cen nových výrobků (Cenový věstník částka 51-52/1979).

76) Směrnice FMTIR č. 9, pro propočty ekonomické efektivnosti úkolů plánu technického rozvoje (Zpravodaj FMTIR č. 5/1980), Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

77) Vyhláška č. 163/1973 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

78) Pokyn FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. P-5/77 o tvorbě velkoobchodních cen typových stavebních objektů (Cenový věstník částka 1/1978).

79) Příslušnou státní zkušebnou se pro účely cenového zvýhodnění a znevýhodnění rozumí též resortní zkušebna pověřená hodnocením jakosti výrobků, autorizovaná příslušným ústředním orgánem podle Rámcových zásad pro činnost resortního zkušebnictví, vydaných Úřadem pro normalizaci a měření dne 30. 6. 1980 pod čj. 313/233/80.

80) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 09/80, o stanovení konečných limitů velkoobchodních cen pro objemově významné nestandardní výrobky dodávané pro stavby (Cenový věstník částka 18/1980).

81) Oborový kalkulační vzorec pro kalkulaci složek ceny vývozních a dovozních výkonů a pokynů k němu, čj. XV/3-30-820/76 z 31. 12. 1976 (Finanční zpravodaj č. 3/1977).

82) Článek 1 odst. 1, 2, 3 a 7, článek 2 odst. 8, 9, 10 a 12 pokynu FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. 11. 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

83) Např. výměr FCÚ č. 3061/10/73 z 22. 12. 1973 o oceňování dodávek materiálů a výrobků při výpomoci mezi dodavatelskými organizacemi zúčastněnými na jedné stavbě (Cenový věstník částka 1/1974), ve znění výměru FCÚ č. 2645/10/1978 (Cenový věstník částka 30/1978).

84) Pokyn FMZO a FCÚ č. P-2/80, o zajištění spolupráce OZO při tvorbě cen (Cenový věstník částka 35/1980).

85) Pokyn FCÚ, ČCÚ, SCÚ, FMTIR, MVT ČSR a MVT SSR č. P-3/78 z 15. listopadu 1978, o tvorbě cenových limitů (Cenový věstník částka 51-52/1978).

86) § 2 odst. 6 zákona č. 111/1971 Sb., o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

87) Výměr FCÚ, ČCÚ a SCÚ č. 017/79 ze dne 15. října 1979, o uplatnění limitů velkoobchodních cen pro výrobky a výkony dodávané podle nových technických norem (Cenový věstník částka 46/1979).