Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 26c

§ 26c zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy – Národní výbory měst Brna

Zákon České národní rady, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy · 137/1982 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 26c zákona 137/1982 stanoví, že národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně mají pravomoc vydávat závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic, a to podle zvláštních předpisů. Městské národní výbory v Brně, Ostravě a Plzni měly v dané době významnou roli při rozhodování o umístění určitých investic na svém území. (§ 26c zákona č. 137/1982 Sb., zákon ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: soud, obec, ministerstvo
  • Odkazuje na: § 6a, § 21
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 137/1982 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

Národní výbory měst Brna, Ostravy a Plzně vydávají závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.“.

23. § 27

odstavec 3 zní:

„(3) Okresní národní výbor spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování koncepce rozvoje okresu a vyjadřuje se k návrhům koncepcí rozvoje kraje, střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajského národního výboru; krajský národní výbor projednává tyto návrhy s okresními národními výbory a informuje je o schválených koncepcích, hospodářských plánech, o rozpočtu a o jejich plnění.“,

za odstavec 3 se vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Okresní národní výbor vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů a spolupracuje s krajským národním výborem při vypracování závazných stanovisek k návrhům na rozmístění vybraných investic, u nichž toto stanovisko vydává krajský národní výbor; dále spolupracuje s krajským národním výborem při zrušování zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob.“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

24. V § 28

se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

„(2) Krajský národní výbor navrhuje příslušným orgánům zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a jeho zařazení do plánu, stanoví spolu s příslušným orgánem podmínky zrušení zastaralých a neefektivních provozoven a neperspektivních výrob a požaduje u příslušných orgánů uplatnění postihu vůči organizaci, která tyto podmínky neplní; vydává závazná stanoviska k návrhům na rozmístění vybraných investic podle zvláštních předpisů.“.

Dosavadní odstavce 2, 3 a 4 se označují jako odstavce 3, 4 a 5.

25. V § 29

se za ustanovení písmene b) vkládá nové ustanovení písmene c), které zní:

„c) střednědobý rozpočtový výhled“,

dosavadní ustanovení písmene c) se označuje jako ustanovení písmene d).

26. § 30 se doplňuje odstavcem 4, který zní:

„(4) K zabezpečení hlavních cílů komplexního rozvoje měst, v nichž působí městské národní výbory první kategorie, krajské národní výbory určují pro tyto městské národní výbory závazné úkoly a v rámci finančních vztahů k rozpočtům okresních národních výborů závazné limity, zejména v oblasti investic. V případech stanovených vládou určují krajské národní výbory tyto závazné úkoly a závazné limity i pro městské národní výbory druhé kategorie.“.

27. § 37 se vypouští.

28. V § 38 se za slova „tělesné výchovy“ vkládají slova „sportu a rekreace,“, slova „v otázkách správy majetku a sdružování prostředků (§ 35 až § 37)“ se nahrazují slovy „v otázkách správy majetku (§ 35 a 36) a sdružování prostředků a činností (§ 6a)“ a na konci se připojují slova „a usneseními vlády.“.

29. § 39 odst. 1 a 2 zní:

„(1) Národní výbor na svém plenárním zasedání projednává základní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje svého územního obvodu, zejména pokud jde o poskytování a úroveň všech služeb pro obyvatelstvo, bydlení, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, životní prostředí a další zájmy a potřeby obyvatelstva. Zřizuje si výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny.

(2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno

a) schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního výboru; jde-li o krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

b) schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů;

c) schvalovat volební programy Národní fronty, kontrolovat jejich plnění a hodnotit výsledky socialistické soutěže organizované národními výbory;

d) schvalovat územní plány a projednávat dlouhodobé koncepce a návrhy střednědobých plánů rozvoje zemědělské výroby; jde-li o krajský národní výbor, projednávat též dlouhodobé koncepce rozvoje lesního hospodářství;

e) schvalovat plány rozvoje kultury, roční plány kulturně výchovné činnosti a projednávat návrhy střednědobých plánů rozvoje tělesné výchovy a sportu;

f) schvalovat rozpočet a závěrečný účet národního výboru;

g) jde-li o krajský národní výbor, projednávat vybrané významné investiční záměry, přijímat k nim stanoviska a stanovit podmínky k jejich realizaci podle zvláštních předpisů;

h) schvalovat základní směry sdružování prostředků a činností;

ch) zřizovat, slučovat a zrušovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a zařízení národního výboru; jde-li o hospodářské organizace, vymezit jim i předmět činnosti a schvalovat jejich statuty;

i) rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích těchto změn;

j) stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů;

k) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi;

l) volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkce;

m) volit předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a odvolávat je z funkce, jakož i schvalovat plán činnosti tohoto výboru; projednávat výsledky důležitých kontrol a návrhy na opatření;

n) ustanovovat vedoucí odborů národního výboru a hygienika a odvolávat je z funkcí a to po vyjádření národního výboru vyššího stupně; jde-li o vedoucího odboru krajského národního výboru nebo krajského hygienika, po vyjádření příslušného ministerstva (ústředního orgánu státní správy);

o) usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru a projednávat rozbory účinnosti obecně závazných nařízení národního výboru, jakož i rozbory zákonnosti a účinnosti obecně závazných nařízení národních výborů nižších stupňů;

p) schvalovat jednací řád plenárního zasedání, rady, výboru lidové kontroly, komisí, jakož i organizační řád národního výboru; řídí se při tom vzorovým jednacím řádem a vzorovým organizačním řádem, které vydá vláda;

r) rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru;

s) jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu okresního soudu;

t) jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského soudu;

u) projednávat zprávy o stavu socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku, které jim předkládají soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti a zprávy jiných státních orgánů, které působí v územním obvodu národního výboru, o jejich činnosti dotýkající se zájmů a potřeb občanů;

v) usnášet se o přenesení působnosti národního výboru na národní výbory nižších stupňů podle zvláštních předpisů;

x) hodnotit úroveň služeb poskytovaných obyvatelstvu a tvorbu a ochranu životního prostředí;

y) hodnotit úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů došlých národnímu výboru, organizacím a zařízením řízeným a spravovaným národním výborem;

z) udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání, jakož i udělovat ceny národního výboru.“.

30. § 42 odst. 3 první věta zní:

„Přípravu zasedání národního výboru organizuje jeho rada v součinnosti s komisemi a s poslanci; při přípravě zasedání národního výboru jeho rada úzce spolupracuje s národními výbory nižších stupňů, s orgány Národní fronty a organizacemi v ní sdruženými, státními orgány a s organizacemi, jejichž činnosti se dotýká věc, jež se má na plenárním zasedání projednávat.“.

31. § 46 odst. 2 zní:

„(2) Rada národního výboru zejména

a) rozpracovává a zabezpečuje plnění úkolů, jež vyplývají z usnesení národního výboru, rad národních výborů vyšších stupňů a z usnesení vlády; projednává a řeší iniciativní návrhy komisí, poslanců, odborů a národních výborů nižších stupňů a jejich rad; organizuje práce na přípravě plánu a rozpočtu národního výboru a projednává jejich návrhy;

b) hodnotí výsledky činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, jmenuje a odvolává jejich vedoucí, stanoví jejich plat a zásady jejich hmotné zainteresovanosti; jmenuje a odvolává též hlavní kontrolory těchto organizací;

c) připravuje návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů;

d) koordinuje přípravu závazných stanovisek připravovaných orgány národního výboru;

e) navrhuje a koordinuje přípravu sdružování prostředků a činností;

f) jde-li o radu krajského národního výboru, navrhuje zrušení neefektivních a zastaralých provozoven a neperspektivních výrob a podle potřeby stanoví podmínky jejich zrušení;

g) stanoví po dohodě s ústředně řízenými hospodářskými a družstevními organizacemi podíl těchto organizací na komplexním ekonomickém a sociálním rozvoji územního obvodu;

h) řídí a sjednocuje činnost komisí národního výboru a vytváří podmínky pro jejich práci; zabezpečuje a kontroluje projednávání a řešení jejich návrhů, podnětů a připomínek;

ch) vytváří příznivé podmínky pro účinnou práci poslanců národního výboru;

i) řídí činnost odborů národního výboru, ukládá jim úkoly, dozírá na jejich plnění a dbá na racionalizaci činnosti odborů; stanoví pracovní náplň odborů; určuje jejich vnitřní organizaci a počty pracovníků; stanoví zásadní úkoly v kádrové práci, pečuje o růst kvalifikace pracovníků odborů a stanoví plat vedoucích odborů;

j) kontroluje a hodnotí výkon státní správy orgány národního výboru a orgány národních výborů nižších stupňů;

k) řídí ředitele (vedoucí) organizací (zařízení) obstarávajících činnosti uvedené v § 21.“.

32. § 47 odst. 1 zní:

„(1) Rada je podřízena a odpovědna plenárnímu zasedání národního výboru, které může radu nebo její jednotlivé členy kdykoliv odvolat. Rada podává na každém řádném plenárním zasedání národního výboru zprávu o své činnosti.“.

33. Za § 50 se vkládá § 50a, který zní:

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Městské národní výbory v Brně, Ostravě a Plzni měly v dané době významnou roli při rozhodování o umístění určitých investic na svém území.
  • Jejich stanovisko k těmto investicím bylo závazné, což znamená, že muselo být respektováno a nemohlo být ignorováno.
  • Rozsah a typ investic, ke kterým se tyto národní výbory vyjadřovaly, byl určen zvláštními předpisy, které nejsou v tomto textu specifikovány.
  • Tato úprava posilovala vliv velkých měst na plánování a rozvoj jejich území v oblasti investic.

Na co si dát pozor

  • Uvedený paragraf se týká pouze národních výborů měst Brna, Ostravy a Plzně, nikoli jiných měst či obcí.
  • Závazná stanoviska se týkala pouze "vybraných investic", jejichž definice a kritéria pro výběr nejsou v tomto paragrafu uvedena a je nutné je hledat v "zvláštních předpisech".

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.