Zákon o úpravě některých otázek týkajících se notářství

(1) Notář může svěřiti kandidátu notářství, konajícímu u něho praxi, přípravu svých prací, i sepisování úmrtních zápisů, inventování a zapečetění pozůstalostí, jakož i provádění dražeb věcí movitých a zastupování stran před soudy a úřady.

(2) Kandidát, který vykonal praktickou zkoušku potřebnou k ustanovení notářem nebo který má aspoň dvouletou notářskou praxi, může býti na žádost notáře (náměstka podle §§ 119 a 120 not. ř.), u kterého koná přípravnou praxi, notářskou komorou zmocněn, aby zastupoval notáře (náměstka), je-li zaneprázdněn nebo nepřítomen, při osvědčeních podle § 76 not. ř., při dobrovolných odhadech, při dražbách nemovitostí a v soudním komisařství. O tomto zmocnění vydá notářská komora kandidátovi listinu a uvede v ní dobu, na kterou je zmocnění dáno. Toto zmocnění oznámí notářská komora presidiu příslušného krajského soudu a přednostům všech okresních soudů v jeho obvodu.

(3) Protokoly a jiné spisy sepsané podle odstavců 1 a 2 a osvědčení podepíše kandidát s dodatkem poukazujícím na jeho zmocnění. Notář je povinen úkon provedený kandidátem přezkoumati a protokol a jiné spisy jím sepsané, pokud zůstanou v úřední úschově notáře, spolupodepsati. Notář odpovídá za škodu vzešlou jednáním nebo opominutím kandidáta.

Je-li táž obec určena za úřední sídlo dvou nebo několika notářů, může ministerstvo spravedlnosti po slyšení notářské komory ustanoviti i místní okrsky rozhodné pro jejich sídelní povinnost; může povoliti výjimku z této sídelní povinnosti, vyžaduje-li to veřejný zájem.

Ustanovení § 31, odst. 1 not. ř. bude zníti:

Notář se musí usaditi v místě jemu vykázaném a mimo toto místo nesmí míti stálou úřadovnu. Jsou-li tu závažné důvody, může ministerstvo spravedlnosti povoliti na dobu potřeby výjimku z této sídelní povinnosti.

Rozhodnutí a opatření, která byla vydána v době od 5. května 1945 do vyhlášení tohoto zákona pro území přechodně odloučené od území zemí České a Moravskoslezské podle předpisů, upravujících notářství na ostatním území těchto zemí, považují se za rozhodnutí a opatření vydaná v rámci platných předpisů. Podobně se považují za úkony provedené v rámci platných předpisů úkony, které byly v téže době na území přechodně odloučeném provedeny notáři nebo jejich náměstky podle předpisů platných na ostatním území jmenovaných zemí.

(1) Zrušuje se použivatelnost ustanovení opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 285 Sb., kterým se mění některá ustanovení o notářských komorách a notářích, vládního nařízení ze dne 17. prosince 1938, č. 348 Sb., o sloučení notářských sborů v zemi Moravskoslezské a o místních okrscích notářů, a vládního nařízení ze dne 23. května 1940, č. 215 Sb., o obsazování některých notářských míst se závazkem platiti důchod ve prospěch předchůdce.

(2) Zároveň se zrušuje použivatelnost říšskoněmeckých právních předpisů upravujících notářství, které byly v době nesvobody vydány pro území zemí České a Moravskoslezské.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení a platí v zemích České a Moravskoslezské; provede jej ministr spravedlnosti.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

Dr. Drtina v. r.