Notář se musí usaditi v místě jemu vykázaném a mimo toto místo nesmí míti stálou úřadovnu. Jsou-li tu závažné důvody, může ministerstvo spravedlnosti povoliti na dobu potřeby výjimku z této sídelní povinnosti.
Rozhodnutí a opatření, která byla vydána v době od 5. května 1945 do vyhlášení tohoto zákona pro území přechodně odloučené od území zemí České a Moravskoslezské podle předpisů, upravujících notářství na ostatním území těchto zemí, považují se za rozhodnutí a opatření vydaná v rámci platných předpisů. Podobně se považují za úkony provedené v rámci platných předpisů úkony, které byly v téže době na území přechodně odloučeném provedeny notáři nebo jejich náměstky podle předpisů platných na ostatním území jmenovaných zemí.
(1) Zrušuje se použivatelnost ustanovení opatření Stálého výboru ze dne 16. listopadu 1938, č. 285 Sb., kterým se mění některá ustanovení o notářských komorách a notářích, vládního nařízení ze dne 17. prosince 1938, č. 348 Sb., o sloučení notářských sborů v zemi Moravskoslezské a o místních okrscích notářů, a vládního nařízení ze dne 23. května 1940, č. 215 Sb., o obsazování některých notářských míst se závazkem platiti důchod ve prospěch předchůdce.
(2) Zároveň se zrušuje použivatelnost říšskoněmeckých právních předpisů upravujících notářství, které byly v době nesvobody vydány pro území zemí České a Moravskoslezské.