§ 105 Zákon, jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů – Výchovné.

§ 105 Výchovné. (1) Výchovné činí na každé nezaopatřené dítě 1.800 Kčs ročně. (2) Výchovné přísluší s omezeními níže uvedenými na vlastní, nevlastní a osvojené děti do dovršeného 16. roku věku, které mají československé státní občanství a jsou nezaopatřeny. Za nezaopatřené děti se pokládají děti, jejichž vlastní hrubý příjem (včetně naturálních příjmů) nedosahuje alespoň 4.800 Kčs ročně; jak se pro zjištění zaopatřenosti oceňují naturální příjmy, stanoví ministerstvo financí v dohodě s nejvyšším úřadem cenovým. (3) Na děti starší 16 roků přísluší výchovné a) do dokončeného 24. roku věku, připravují-li se soustavně na své budoucí povolání studiem nebo jiným školením (výcvikem). Zdrží-li se skončení školního výcviku nebo výcviku pro povolání výkonem branné povinnosti přes skončený 24. rok věku, prodlužuje se věková mez, uvedená v předchozí větě, přes 24. rok věku o dobu, která odpovídá době výkonu této povinnosti, b) bez zřetele k věku, jsou-li pro trvalou duševní nebo tělesnou chorobu k jakémukoliv výdělku neschopny. (4) Na děti, které se zdržují v cizině nebo tam navštěvují školu, přísluší výchovné jen, má-li vojenský gážista trvalé úřední působiště v cizině. Výjimky může povolit v odůvodněných případech ministerstvo národní obrany v dohodě s ministerstvem financí. (5) Na děti, které nežijí ve společné domácnosti s otcem, přísluší otci výchovné v plné výměře jen tehdy, přispívá-li na jejich výživu alespoň částkou, rovnající se částce stanoveného výchovného, jinak pouze částkou, kterou skutečně přispívá na jejich výživu. Na nemanželské dítě přísluší otci výchovné teprve od doby, kdy byl v matrice jako nemanželský otec zapsán nebo kdy uznal na soudě dítě za své, anebo kdy byl pravoplatným soudním výrokem uznán za otce dítěte. Na děti nevlastní přísluší výchovné jen tehdy, není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné. (6) Za podmínek předchozích odstavců a není-li tu jiné osoby podle platných předpisů k výživě dítěte povinné a schopné, přísluší výchovné též na vnuky, jakož i na schovance za předpokladu, že schovanecký poměr byl založen schovaneckou smlouvou schválenou poručenským soudem a že není smluvena nebo placena náhrada za výživu (výchovu); jinak přísluší výchovné jen ve výši rozdílu mezi smluvenou nebo placenou náhradou a výchovným. (7) Na totéž dítě může býti poskytnuto výchovné pouze jednou, a to tomu, jenž vydržuje dítě ve společné domácnosti, jinak tomu, který převážně přispívá na jeho výživu. Je-li podmínkou nároku na výchovné, že není jiné osoby k výživě dítěte povinné a schopné, a je-li taková osoba schopna přispívat jen částkou nižší, než činí výchovné, přísluší pouze rozdíl mezi výchovným a touto částkou. (8) Nárok na výchovné, jakož i každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo výši výchovného, musí oprávněný včas ohlásiti a případné podmínky nároku prokázati. Nesprávné údaje jsou trestné podle všeobecných předpisů trestních a kárných bez újmy následků podle posledního odstavce § 151 platového zákona.