Zákon, jímž se zatímně upravují platové a některé služební poměry vojenských a četnických gážistů

(1) Vojenští gážisté v záloze, povolaní k činné službě za branné pohotovosti státu, mají nárok na vojenský a platový přídavek a na zvláštní přídavek podle zákona č. 159/1945 Sb. (§ 1 vládního nařízení č. 192/1938 Sb.). U vojenských gážistů v záloze, jichž se týká ustanovení § 4 vládního nařízení č. 191/1938 Sb., se při určení doplatku na vyšší vojenský plat připočítává příslušný platový a zvláštní přídavek k obojím platům, k vojenskému platu též vojenský přídavek.

(2) Vojenští gážisté ve výslužbě, povolaní přechodně k činné službě v míru (§ 120 platového zákona č. 103/1926 Sb.) nebo za branné pohotovosti státu (§ 6 vl. nař. č. 192/1938 Sb.), mají nárok na platový a zvláštní přídavek.

Čl. IV.

Podle tohoto zákona se upraví platové poměry:

a) vojenským gážistům z povolání československé armády v zahraničí;

b) vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly a byly podle zákona ze dne 6. března 1946, č. 72 Sb., o úpravě některých právních poměrů důstojníků a rotmistrů z povolání a o převzetí některých osob do československé branné moci, ministrem národní obrany povolány (převzaty) do činné služby a ji nastoupily nebo byly v činné službě ponechány;

c) vojenským osobám, které byly 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, konaly po osvobození republiky činnou službu, nebyly však podle uvedeného zákona povolány (převzaty) ministrem národní obrany do činné služby nebo nebyly v ní ponechány, protože překročily stanovenou věkovou hranici nebo z jiných důvodů, které neměly za následek odnětí vojenské hodnosti opatřením správním anebo v řízení před kárným výborem podle zákona ze dne 4. července 1923, č. 154 Sb., o vojenském kázeňském a kárném právu, jakož i o odnětí vojenské hodnosti a přeložení do výslužby řízením správním, ve znění vyhlášky ministra národní obrany ze dne 8. dubna 1935, č. 65 Sb., o novém znění vojenského kárného zákona; toto ustanovení platí jen, nezůstává-li těmto gážistům zachován jejich služební poměr ve státní nebo jiné veřejné službě;

d) vojenským gážistům v záloze a ve výslužbě, kteří za účinnosti tohoto zákona konali vojenskou činnou službu (§§ 119 a 120 platového zákona);

e) četnickým gážistům.

(1) Na místo dosavadního služného (adjuta) a dosavadního činovného nastupuje ode dne počátku účinnosti tohoto zákona služné (adjutum) a činovné podle sazeb určených tímto zákonem.

(2) Nové služné (nové činovné) se stanoví podle stupně služného (činovného skupiny míst) platové stupnice a služební třídy, které vojenskému gážistovi příslušejí v den počátku účinnosti tohoto zákona, není-li výslovně stanoveno jinak.

(3) Služné, činovné a výchovné stanovené tímto zákonem ve svém úhrnu s vojenským přídavkem podle § 1 a s platovým přídavkem podle § 2, čl. III tohoto zákona a se zvláštním přídavkem podle zákona č. 159/1945 Sb. nahrazují úhrn doposud vyplácených služebních platů (služebních příjmů). Do úhrnu dosavadních platů (příjmů) se počítá služné, činovné, výchovné a mimořádný vojenský přídavek, dále drahotní přídavek, mimořádný příspěvek (příplatek ženatých) a všeobecný drahotní přídavek, mimořádný drahotní přídavek, jakož i zvláštní přídavek podle předpisů doplňujících a pozměňujících platové předpisy pro vojenské gážisty.

(4) Pokud by úhrn dosavadních platů (příjmů) byl vyšší než úhrn nových platů (příjmů) podle odstavce 3, dostane vojenský gážista vyrovnávací přídavek ve výši rozdílu mezi obojími platy (příjmy). Tento přídavek se zmenší při každém následujícím zvýšení služného o polovinu částky, o kterou se služné zvýší až do úplného zániku.

(5) Ministr národní obrany a ministr vnitra se zmocňují, aby v dohodě s ministrem financí vyrovnali vhodnými opatřeními případné platové nesrovnalosti, které by při provedení tohoto zákona vznikly.

Čl. V.

(1) Dosavadní předpisy o drahotních přídavcích pro vojenské (četnické) gážisty ve výslužbě a pro pozůstalé po vojenských (četnických) gážistech neplatí pro vojenské (četnické) gážisty, na které se vztahuje tento zákon a kteří vstoupí do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto vojenských (četnických) gážistech, jakož i po takových vojenských (četnických) gážistech, kteří zemřeli v činné službě za účinnosti tohoto zákona.

(2) Celkové odpočivné (zaopatřovací) platy vojenských (četnických) gážistů a jejich pozůstalých, uvedených v odstavci 1, nesmějí však býti nižší, než jaké by jim s vyloučením použivatelnosti novely platového zákona č. 15/1944 Sb. příslušely, kdyby se tento zákon na jmenované nevztahoval; pro tento účel se vdovská pense sčítá s příspěvky na výchovu. Případný rozdíl přísluší jako přídavek k odpočivným (zaopatřovacím) platům.

(3) Změní-li se počet oprávněných příslušníků, provede se srovnání odpočivných (zaopatřovacích) platů podle odstavce 2 znovu podle změněného stavu.

(4) Ustanovení odstavce 1 platí přiměřeně také pro příjemce darů z milosti, pensí z milosti a odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy.

(5) Za den výplaty odpočivných (zaopatřovacích) platů jakéhokoliv druhu, darů z milosti, pensí z milosti, jakož i odpočivných (zaopatřovacích) platů povolených podle volné úvahy se určuje první den každého měsíce. Je-li první den měsíce nedělí nebo zákonem uznaným svátkem (památným dnem), v který vyplácející úřady neprovádějí výplatu odpočivných (zaopatřovacích) platů, je dnem výplaty předcházející pracovní den.

(1) Použivatelnost ustanovení o povinnosti platiti pensijní příspěvek (§ 7 vládního nařízení ze dne 21. prosince 1938, č. 380 Sb., o úsporných opatřeních personálních) se zrušuje.

(2) Ustanovení, podle kterých je započtení určité doby pro pensijní zaopatření podmíněno zaplacením (doplacením) příslušných pensijních příspěvků, se zrušují pokud jde o započtení služební doby od počátku účinnosti tohoto zákona. Ustanovení o použití převodních částek (pojistného) zůstávají nedotčena.

(1) Vojenským osobám, které byly dne 29. září 1938 vojenskými gážisty z povolání nebo se jimi po tomto dnu staly, příslušníkům československé armády v zahraničí, jakož i vojenským osobám jim na roveň postaveným, jejichž nárok na výslužné (odpočivné platy) podle zákona ze dne 17. února 1922, č. 76 Sb., o vojenských požitcích zaopatřovacích, vznikl po 31. prosinci 1943 a přede dnem účinnosti tohoto zákona, protože za branné pohotovosti státu v letech 1938 až 1945 pozbyli způsobilosti k vojenskému povolání pro zranění nebo trvalou poruchu (poškození) zdraví, které utrpěli ve službě válečné nebo bez vlastní viny při vykonávání vojenské služby nebo v souvislosti s ní nebo jinak v boji proti okupantům, anebo pro zranění při zadržení, zajištění nebo vazbě ve věznicích či koncentračních nebo jiných táborech, anebo v souvislosti s pracovním přikázáním – nasazením, náleží od 1.ledna 1944 výslužné (odpočivné platy) vyměřené z pensijních základen vyplývajících z ustanovení tohoto zákona.

(2) Vdovám (pozůstalým) po vojenských osobách uvedených v odstavci 1, které padly nebo zemřely následkem zranění nebo utrpěné poruchy zdraví za uvedených okolností, přísluší vdovská pense (zaopatřovací platy) za podmínek a ve výši ustanovení § 6, odst. 1, č. 6, písm. D dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb., o odčinění křivd veřejným zaměstnancům, avšak z pensijních základen podle ustanovení tohoto zákona.

(3) Četnickým gážistům (gážistům t. zv. protektorátní policie) a uniformovaným zaměstnancům (gážistům) t. zv. vládního vojska, kteří byli přeloženi do výslužby po 31. prosinci 1943, jakož i těm, kteří byli po tomto dni přeloženi do výslužby jako vojenští gážisté, pozůstalým po vyjmenovaných osobách a pozůstalým po takových osobách, pokud tyto osoby zemřely v činné službě po uvedeném dnu, vyměří se nové odpočivné nebo zaopatřovací platy podle ustanovení tohoto zákona od 1. dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto zákona.

Čl. VI.

(1) O odškodnění podle dekretu presidenta republiky ze dne 17. srpna 1945, č. 53 Sb., o odčinění křivd československým veřejným zaměstnancům, rozhodují v oboru vojenské správy ministerstvo národní obrany jako úřad ústřední a vojenské útvary s hospodářskou správou jako úřady osobní, jde-li o vojenské gážisty

a) z povolání v činné službě,

b) z povolání, kteří byli přeloženi do výslužby nebo jejichž vojenský služební poměr se skončil podle části III (§§ 20, 21, 22) vládního nařízení ze dne 6. června 1939, č. 139 Sb., o umisťování a jiném zaopatření zaměstnanců vojenské správy a předpisů je doplňujících, bez ohledu, zda byli převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II téhož vládního nařízení či nikoli,

c) z povolání, kteří byvše převedeni do jiných státních a veřejných služeb podle části II vládního nařízení č. 139/1939 Sb. nebo vládního nařízení ze dne 23. června 1939, č. 145 Sb., o převádění důstojníků justiční služby z povolání do občanské soudní služby, byli popraveni, usmrceni nebo zemřeli ve vazbě (zajištění) nebo zemřeli po propuštění z vazby (zajištění), avšak předčasně v pravděpodobné příčinné souvislosti s vazbou (zajištěním),

d) ve výslužbě, pokud jde o poškození z jejich pensijního poměru.

(2) Služební poměr, do něhož vojenští gážisté uvedení pod písmenem c) byli převedeni, pokládá se za zaniklý dnem zatčení (zajištění).

(1) Při provádění dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. a § 3 dekretu presidenta republiky ze dne 20. srpna 1945, č. 59 Sb., jímž se zrušují jmenování veřejných zaměstnanců z doby nesvobody, příslušejí vojenským gážistům z povolání uvedeným v § 1 nebo pozůstalým po nich v zemích České a Moravskoslezské služební platy (platy jim odpovídající) anebo odpočivné nebo zaopatřovací platy

a) do 31. prosince 1943 podle platových předpisů platných pro vojenské gážisty z povolání ve znění pozměňujících a doplňujících předpisů z doby nesvobody platných pro veřejné zaměstnance,

b) od 1. ledna 1944 podle ustanovení tohoto zákona.

(2) Při provádění dekretů uvedených v odstavci 1 na Slovensku platí platové předpisy o služebních platech vojenských gážistů ve znění obdobných pozměňujících a doplňujících předpisů z doby nesvobody platných na tomto území.

V případech, v nichž při provádění ustanovení dekretu presidenta republiky č. 53/1945 Sb. vzniknou pochybnosti nebo nesrovnalosti, dohodne se ministerstvo národní obrany s ministerstvy vnitra a financí a s příslušným ústředním úřadem.

Čl. VII.

(1) Tímto zákonem se zrušuje, pokud se v něm nestanoví jinak, účinnost po případě použivatelnost všech ustanovení o předmětech upravených v tomto zákoně, která jsou obsažena v jiných předpisech.

(2) Zejména se zrušuje použivatelnost předpisů z doby nesvobody o drahotních a mimořádných přídavcích s výjimkou stanovenou pro jejich použivatelnost v čl. VI, § 2, odst. 1, písm. a) tohoto zákona a použivatelnost ustanovení §§ 6 a 11 vládního nařízení č. 380/1938 Sb. pro vojenské gážisty.

Tento zákon, pokud se v něm nestanoví jinak, nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1946; ustanovení vztahující se na četnické gážisty nabývají účinnosti dnem vyhlášení. Zákon provede ministr národní obrany a ministr vnitra v dohodě se zúčastněnými ministry.

Dr. Beneš v. r.

Fierlinger v. r.

gen. Svoboda v. r.

Nosek v. r.