§ 60 Nařízení vlády Československé socialistické republiky o finančním hospodaření státních a dalších hospodářských organizací – Závěrečná ustanovení

§ 60 Závěrečná ustanovení (1) Vláda ČSSR může povolit výjimky z tohoto nařízení, a to i výjimky nezbytné pro experimentální ověřování nových forem finančního hospodaření. V případech, kdy vlády republik povolují výjimky pro experimentální ověřování plánovitého řízení,*) mohou povolit i z tohoto nařízení výjimky nezbytné k uplatnění experimentu. (2) Federální ministerstvo financí může povolit výjimky z ustanovení § 48 a § 49 pro organizace řízené federálními orgány; ministerstva financí republik pro organizace řízené orgány republik. (3) Při likvidaci celých závodů a samostatných, místně odloučených velkých provozů, popř. obdobných organizačních celků (dále jen „závody“), které jsou organizačními složkami podniků řízených federálními orgány, může federální ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu povolit tyto výjimky: a) podnik nezvyšuje odpisy o zůstatkovou cenu základních prostředků likvidovaných závodů, b) ustanovení o zvýšení stabilizačního odvodu z přírůstku počtu pracovníků se netýká pracovníků převedených do jiných podniků. (4) Při likvidaci podniků řízených federálními orgány, popřípadě jejich závodů může federální ministerstvo financí na návrh příslušného ústředního orgánu povolit: a) odklad odvodů z odpisů základních prostředků do konečného vypořádání majetkových vztahů podniku, popřípadě upravit výši těchto odvodů podle výsledku likvidace, b) snížení, popřípadě prominutí povinnosti platit odvod z odpisů základních prostředků podniku, který nemůže při převodu základního prostředku na jinou organizaci převést též povinnost odvodu z odpisů tohoto základního prostředku, jestliže by jinak příjmy z likvidace nestačily k úhradě závazků likvidujícího podniku, c) snížení zůstatkové ceny základních prostředků, které podnik převádí do správy (vlastnictví) jiné organizace nebo kterých nadále používá k náhradní výrobě, a to bez zúčtování tohoto snížení na vrub nákladů. (5) Oprávnění podle odstavců 3 a 4 přísluší ministerstvům financí republik, jde-li o podniky řízené orgány republik a jejich organizační složky. (6) Federální ministerstvo financí může upustit od vymáhání pokut a jiných sankcí stanovených platnými předpisy za nevčasné, nesprávné nebo neúplné provedení plateb do státního rozpočtu v případech, kdy podniky řízené federálními orgány provedou ve lhůtě stanovené federálním ministerstvem financí a podle pokynů příslušného ministerstva financí vlastními pracovníky kontrolu svých povinností vůči státnímu rozpočtu a rozpočtům národních výborů a státním fondům za léta 1967, 1968, 1969 a v téže lhůtě odvedou neprávem zadržené částky.