§ 27 zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění – Jak se výbory ustavují a jak jednají.
Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění · 140/1947 Sb. · Ústavní právo a lidská práva
Stručně: Paragraf 27 zákona č. 140/1947 Sb. upravuje způsob ustavování a jednání výborů Ústavodárného Národního shromáždění, včetně volby jejich funkcionářů a pravidel pro vedení schůzí. Výbory si volí předsedu, jednoho až tři místopředsedy a jednoho až tři zapisovatele, přičemž volbu řídí předsedou sněmovny určený člen výboru. (§ 27 zákona č. 140/1947 Sb., zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Předsedou sněmovny označený člen výboru řídí volbu předsedy. Kromě předsedy zvolí výbor jednoho až tři místopředsedy a jednoho až tři zapisovatele; výsledek voleb sdělí předseda sněmovní kanceláři, aby se oznámil ve sněmovně. V případech důležitých může výbor svolati i předseda sněmovny.
(2) Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoliv písemně žádati za nové volby všech nebo některých funkcionářů výboru; to platí i o zpravodaji (§ 32 a § 34, odst. 1). Nové volby vykonají se ihned.
(3) Pro jednání výboru platí obdobně pravidla daná pro plnou schůzi sněmovní, pokud není zvláštních ustanovení, a předsedovi výboru příslušejí ohledně řízení jednání a disciplinárních prostředků obdobná práva jako předsedovi sněmovny. Předseda výboru může se však účastnit rozpravy a činit návrhy.
(4) Jde-li o návrhy krátké a jednoduché a usnadní-li se tím jednání, může předseda připustiti, aby se podávaly ústně, nepodá-li většina přítomných členů výboru proti tomu písemně námitky.
(5) Usnesení výboru o návrzích formálních, dále o všech návrzích, kterými se nenavrhují věcné změny nebo doplňky k projednávané věci, jakož i o tom, zda jednání má býti důvěrné, děje se vždy, i když to výslovně v jednacím řádě ustanoveno není, bez rozpravy prostým hlasováním, leč by se na rozpravě usnesl výbor bez rozpravy prostým hlasováním.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Výbory si volí předsedu, jednoho až tři místopředsedy a jednoho až tři zapisovatele, přičemž volbu řídí předsedou sněmovny určený člen výboru.
- Nadpoloviční většina všech členů výboru může kdykoli písemně požádat o nové volby všech nebo některých funkcionářů výboru, které se pak ihned provedou.
- Pro jednání výboru platí obdobná pravidla jako pro plnou schůzi sněmovny, pokud nejsou stanovena zvláštní ustanovení, a předseda výboru má obdobná práva jako předseda sněmovny, s výjimkou možnosti účastnit se rozpravy a činit návrhy.
- O formálních návrzích, návrzích bez věcných změn a o důvěrnosti jednání se usnáší bez rozpravy prostým hlasováním, ledaže by se výbor usnesl na rozpravě.
Na co si dát pozor
- Předseda sněmovny může v důležitých případech svolat výbor.
- Předseda výboru může připustit ústní podávání krátkých a jednoduchých návrhů, pokud proti tomu většina přítomných členů výboru nepodá písemné námitky.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.