Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 3

§ 3 zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění – Kdy sněmovna zasedá a jak se ustavuje.

Zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění · 140/1947 Sb. · Ústavní právo a lidská práva

Stručně: Paragraf 3 zákona 140/1947 Sb. upravuje, kdy a jak se schází Ústavodárné Národní shromáždění (dále jen „sněmovna“) k zasedáním, jak se tato zasedání ukončují nebo přerušují a jaký to má dopad na rozpracované záležitosti. Sněmovna se schází k pravidelným jarním a podzimním zasedáním, ale může být svolána i k mimořádným zasedáním prezidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny. (§ 3 zákona č. 140/1947 Sb., zákon o jednacím řádu ústavodárného Národního shromáždění, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Kdy sněmovna zasedá a jak se ustavuje.
  • Odkazuje na: § 28, § 30, § 7
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 140/1947 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Sněmovna schází se ke dvěma řádným zasedáním v roce; jarnímu a podzimnímu, kromě toho podle potřeby k zasedáním mimořádným, svolána byvši presidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny (§ 28 úst. list.).

(2) Zasedání sněmovny se končí nebo odročuje a sněmovna se rozpouští prohlášením presidenta republiky (§§ 30 a 31 úst. list.).

(3) Skončilo-li zasedání (§ 30, odst. 1 úst. list.), pokračuje sněmovna při novém zasedání v pracích podle stavu, v jakém byly při ukončení skončeného zasedání. President republiky může však v dekretu, kterým prohlašuje zasedání za skončené, prohlásiti, že se práce sněmovní přerušují; tím veškeré věci, o nichž sněmovna již před tím konečného usnesení neučinila, přestávají býti předmětem jednání sněmovny. Po takovém přerušení prací sněmovních může se v novém zasedání táž sněmovna jen k návrhu vlády nebo iniciativního výboru usnésti, že výboru, jemuž se přikazuje návrh zákona v předchozím zasedání již projednávaný, se ukládá, aby pokračoval v poradě na základě výborových usnesení v předchozím zasedání již učiněných. O návrhu takovém rozhodne sněmovna bez porady výborové a bez rozpravy prostým hlasováním; může jej však odkázati i výboru. Výbory, které sněmovna prohlásila permanentními, mohou jednati i po skončení zasedání. Nedotčen zůstává § 3, odst. 3 zákona ze dne 18. prosince 1946, č. 244 Sb., o parlamentní kontrolní a úsporné komisi.

(4) Bylo-li zasedání odročeno (§ 30, odst. 2 úst. list.), nastává v pracích sněmovny pouze přestávka; všecky výbory mohou i po odročení pokračovati ve svých pracích.

(5) Rozpuštěním sněmovny ukončují se všechny její práce až na činnost Stálého výboru podle čl. 7, odst. 2 ústavního zákona ze dne 11. dubna 1946, č. 65 Sb., o ústavodárném Národním shromáždění, a předsednictva sněmovny (§ 7, odst. 4). Nově zvolená sněmovna může se usnésti k návrhu iniciativního výboru nebo vlády, aby se pokračovalo v projednávání návrhu zákona předloženého již rozpuštěné sněmovně.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Sněmovna se schází k pravidelným jarním a podzimním zasedáním, ale může být svolána i k mimořádným zasedáním prezidentem republiky, výjimečně předsedou sněmovny.
  • Zasedání sněmovny může být ukončeno nebo odročeno prohlášením prezidenta republiky.
  • Pokud je zasedání ukončeno, sněmovna v novém zasedání pokračuje v pracích tam, kde skončila, ledaže prezident republiky v dekretu o ukončení zasedání prohlásí, že se práce přerušují; v takovém případě rozpracované věci přestávají být předmětem jednání.
  • Pokud je zasedání pouze odročeno, nastává v pracích sněmovny jen přestávka a výbory mohou pokračovat ve své činnosti.
  • Rozpuštěním sněmovny končí veškeré její práce, s výjimkou činnosti Stálého výboru a předsednictva sněmovny; nově zvolená sněmovna se může usnést na pokračování v projednávání návrhů zákonů předložených rozpuštěné sněmovně.

Na co si dát pozor

  • Prezident republiky má pravomoc rozhodnout o přerušení prací sněmovny při ukončení zasedání, což má za následek, že rozpracované věci musí být znovu předloženy, pokud se o nich má jednat.
  • I po rozpuštění sněmovny mohou určité orgány (Stálý výbor, předsednictvo sněmovny) pokračovat v činnosti.
  • Nově zvolená sněmovna není automaticky povinna pokračovat v projednávání všech návrhů zákonů předložených předchozí sněmovně; musí se o tom usnést.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.