Stručně: Paragraf 66 zákona č. 140/1947 Sb. stanovuje, které dotazy nesmí Předsednictvo sněmovny připustit k ústnímu zodpovězení, protože by mohly ohrozit veřejný zájem.
§ 66 Dotazy nepřípustné.
Předsednictvo sněmovny nepřipustí k ústnímu zodpovědění dotazy, jež mohou ohroziti veřejný zájem, a to zejména:
a) dotazy, které obsahují projevy uvedené v § 8, odst. 1, písm. m);
b) dotazy, obsahující urážlivá tvrzení nebo osobní útoky;
c) dotazy, na které byla již dána vyčerpávající odpověď;
d) dotazy o věcech, které jsou již předmětem jiného jednání sněmovny nebo sněmovního výboru (komise);
e) dotazy, které se dotýkají abstraktních právních otázek nebo mají povahu hypothetickou;
f) dotazy o povaze nebo chování kterékoliv osoby, ledaže se dotaz vztahuje na skutečnosti při jejím úředním nebo veřejném působení.
Paragraf 66 zákona č. 140/1947 Sb. stanovuje, které dotazy nesmí Předsednictvo sněmovny připustit k ústnímu zodpovězení, protože by mohly ohrozit veřejný zájem.
Co to znamená v praxi
Předsednictvo sněmovny má pravomoc odmítnout ústní zodpovězení dotazů, které spadají pod některou z uvedených kategorií, například pokud obsahují urážky nebo se týkají abstraktních právních otázek.
Poslanci nemohou očekávat ústní odpověď na dotazy, které již byly vyčerpávajícím způsobem zodpovězeny, nebo na dotazy, které se týkají věcí, jež jsou již předmětem jiného jednání sněmovny či výboru.
Dotazy týkající se povahy nebo chování konkrétní osoby jsou přípustné pouze tehdy, pokud se vztahují k jejímu úřednímu nebo veřejnému působení.
Na co si dát pozor
Předsednictvo sněmovny posuzuje, zda dotaz neohrožuje veřejný zájem, přičemž výslovně uvádí šest konkrétních důvodů pro nepřipuštění.
Pokud dotaz nesplňuje podmínky pro ústní zodpovězení, ale vyhovuje podmínkám § 66, může být podle § 67 považován za písemný dotaz a musí být zodpovězen písemně.
Hlídat změny § 66 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.