§ 129 trestní zákon – Vystavení nepravdivého potvrzení
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 129 trestního zákona říká, že ten, kdo jménem banky, jiné finanční instituce nebo jako auditor vystaví nepravdivé potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech jiné osoby, spáchá trestný čin. Trestně odpovědná je osoba, která takové nepravdivé potvrzení vystaví, nikoli ten, komu je potvrzení vystaveno. (§ 129 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Vystavení nepravdivého potvrzení
- Judikatura: na § 129 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
Kdo jménem banky nebo jiné právnické osoby oprávněné k provozování finanční činnosti podle zvláštního zákona nebo jako auditor vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho finanční situaci nebo majetkových poměrech, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Trestně odpovědná je osoba, která takové nepravdivé potvrzení vystaví, nikoli ten, komu je potvrzení vystaveno.
- Trestný čin se týká pouze potvrzení vystavených bankami, jinými právnickými osobami oprávněnými k finanční činnosti, nebo auditory.
- Předmětem trestného činu je nepravdivé potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech.
- Za tento čin hrozí odnětí svobody až na dva roky, zákaz činnosti nebo peněžitý trest.
Na co si dát pozor
- Důležité je, že potvrzení musí být nepravdivé. Pokud je potvrzení pravdivé, byť by bylo pro někoho nevýhodné, nejde o tento trestný čin.
- Trestnost se vztahuje pouze na osoby, které mají specifické postavení (banka, finanční instituce, auditor).
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 129
Jak soudy aplikují § 129
Nejvyšší soud uzavírá, že skutkové okolnosti tak, jak jsou vylíčeny ve skutkové větě rozsudku, odpovídají všem zákonným znakům přípravy k trestnému činu vraždy podle § 7 odst. 1 tr. zák. k § 129 odst. 1 tr. zák. Jednání se dopustili oba obvinění společně a směřovali je společnému následku, tj. realizovali společný záměr - usmrcení poškozeného, kdy některé dílčí úkony vykonal jen jeden z nich, a některé pak druhý z nich, přičemž se však jednalo o součást společného cíle.
Související
§ 259 Vystavení nepravdivého potvrzení a zprávy (Zákon trestní zákoník)