§ 147a trestní zákon – Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo
Stručně: Paragraf 147a stanoví, že trestnost činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaniká, pokud pachatel svou povinnost dodatečně splnil předtím, než soud prvního stupně začal vyhlašovat rozsudek. Pokud někdo neodvede daně nebo pojistné (§ 147), může se vyhnout trestnímu stíhání, jestliže dlužnou částku uhradí. (§ 147a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zvláštní ustanovení o účinné lítosti
- Týká se: soud, pachatel
- Odkazuje na: § 147
- Judikatura: na § 147a odkazuje 39 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
Trestnost neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 147) zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Pokud někdo neodvede daně nebo pojistné (§ 147), může se vyhnout trestnímu stíhání, jestliže dlužnou částku uhradí.
- Tato možnost zániku trestnosti platí pouze pro konkrétní trestný čin neodvedení daně a pojistného podle § 147.
- Dodatečné splnění povinnosti musí proběhnout nejpozději do okamžiku, kdy soud prvního stupně začne vyhlašovat rozsudek.
Na co si dát pozor
- Ustanovení se vztahuje pouze na trestný čin podle § 147 (neodvedení daně, pojistného atd.), nikoli na jiné trestné činy, jako je například zkrácení daně (§ 148).
- Lhůta pro splnění povinnosti je striktně omezena začátkem vyhlašování rozsudku soudem prvního stupně.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 147a
Jak soudy aplikují § 147a
Zvláště pak v případě, kdy přísnější je interpretace obecného ustanovení § 66 trestního zákona než zákonné vymezení v § 147a trestního zákona.“ Samotný nález se týkal ustanovení zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, přičemž citovaná ustanovení § 66, § 148, § 147 a § 147a odpovídají ustanovením § 33, § 240, § 241 a § 242 tr. zákoníku v daném pořadí.
Jeho námitky se fakticky netýkají existence zákonných znaků souzeného trestného činu, ale nanejvýš tvrzení, že mu postupem věřitelů důsledně uplatňujících svoje práva v exekučním řízení bylo znemožněno dosáhnout uplatnění § 147a tr. zák. o účinné lítosti.
K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obviněný uvedl, že pokud byla podle rozsudku soudu prvního stupně pod bodem I.1. částka 60.022,- Kč uhrazena výtěžkem dražby zajištěného majetku, tedy v rámci exekuce, není správný závěr, že v takovém případě nelze použít ustanovení § 147a tr. zák. Podle obviněného dikce tohoto ustanovení vyžaduje dodatečné splnění povinnosti, a není přípustné ho interpretovat tak, že se jedná o dodatečné dobrovolné splnění, když splnění závazku je pojmem občanskoprávním, a tak závěr o tom, že úhrada dluhu …
Související
§ 197 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti (Zákon trestní zákoník)§ 242 Zvláštní ustanovení o účinné lítosti (Zákon trestní zákoník)