Trestní zákon · 140/1961 Sb. · § 212 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 212 Trestního zákona (140/1961) definuje trestný čin opuštění dítěte, kdy je trestáno opuštění dítěte, o které má pachatel povinnost pečovat a které si samo nemůže pomoci, čímž je vystaveno nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
§ 212 Opuštění dítěte
(1) Kdo opustí dítě, o které má povinnost pečovat a které si samo nemůže opatřit pomoc, a vystaví je tím nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až šest let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 těžkou újmu na zdraví nebo smrt.
Paragraf 212 Trestního zákona (140/1961) definuje trestný čin opuštění dítěte, kdy je trestáno opuštění dítěte, o které má pachatel povinnost pečovat a které si samo nemůže pomoci, čímž je vystaveno nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
Co to znamená v praxi
Trestný čin se týká situací, kdy osoba s povinností péče o dítě (např. rodič, opatrovník) dítě opustí a tím ho vystaví nebezpečí.
Dítě musí být v takovém věku nebo stavu, že si samo nemůže opatřit pomoc.
Pokud v důsledku opuštění dojde k těžké újmě na zdraví nebo smrti dítěte, je trest přísnější.
Trestní sazba se pohybuje od šesti měsíců do tří let odnětí svobody, v případě těžké újmy na zdraví nebo smrti dítěte pak od jednoho roku do šesti let.
Na co si dát pozor
K naplnění skutkové podstaty trestného činu je nutné, aby opuštěním dítěte vzniklo nebezpečí smrti nebo ublížení na zdraví.
Důležitá je existence povinnosti pečovat o dítě ze strany pachatele.
Věk a schopnost dítěte si samo pomoci jsou klíčové pro posouzení, zda se jedná o tento trestný čin.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.