§ 56 trestní zákon – Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud…
Trestní zákon · 140/1961 Sb. · Trestní právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 56 stanoví, že trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit jako jediný trest jen tehdy, pokud to konkrétní ustanovení zákona dovoluje a pokud k nápravě pachatele není potřeba uložit jiný trest. Soud může uložit propadnutí věci jako samostatný trest pouze v případech, kdy to zákon výslovně umožňuje ve své zvláštní části (tj. u konkrétních trestných činů). (§ 56 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud, pachatel
- Judikatura: na § 56 odkazuje 81 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 140/1961 Sb.
Trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty může soud uložit jako trest samostatný pouze v případě, že tento zákon ve zvláštní části uložení tohoto trestu dovoluje a jestliže vzhledem k povaze spáchaného trestného činu a možnosti nápravy pachatele uložení jiného trestu k dosažení účelu trestu není třeba.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soud může uložit propadnutí věci jako samostatný trest pouze v případech, kdy to zákon výslovně umožňuje ve své zvláštní části (tj. u konkrétních trestných činů).
- Tento samostatný trest je možné uložit jen tehdy, pokud soud dojde k závěru, že k dosažení účelu trestu (např. nápravy pachatele) není nutné uložit jiný trest (např. odnětí svobody nebo peněžitý trest).
- Soud musí při rozhodování zvážit povahu spáchaného trestného činu a možnost nápravy pachatele.
Na co si dát pozor
- Uložení propadnutí věci jako samostatného trestu je výjimkou a je podmíněno splněním dvou kritérií: výslovným povolením zákona a posouzením, že jiný trest není nutný.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 56
Jak soudy aplikují § 56
Za to soud prvního stupně obviněnému Ing. R. S. uložil podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za užití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon jej zařadil podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku do věznice s dozorem, a dále podle § 73 odst. 1 tr. zákoníku trest zákazu činnosti spočívající v zákazu „vykonávat funkci ve státní samosprávě a zákazu výkonu člena hodnotící komise ve výběrovém řízení“ na dobu 6 let.
Za tyto trestné činy byl odsouzen podle § 173 odst. 2 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 9 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 2 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.
Za tento zločin byl obviněný podle § 140 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání třinácti let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou.