Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 14

§ 14 vyhláška ministra zahraničního obchodu o novém znění Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory – Rozhodování o příslušnosti

Vyhláška ministra zahraničního obchodu o novém znění Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory · 140/1965 Sb. · Obchodní a korporátní právo

Stručně: Paragraf 14 vyhlášky 140/1965 stanoví, že strany se podrobují příslušnosti Rozhodčího soudu buď smluvně, nebo tím, že začnou jednat ve věci samé, aniž by vznesly námitku nepříslušnosti, pokud se nejedná o věc, o které nelze platně uzavřít rozhodčí smlouvu. Pokud se strany nedohodly na rozhodčím soudu předem, mohou jeho příslušnost uznat i dodatečně, a to svým chováním v průběhu řízení. (§ 14 zákona č. 140/1965 Sb., vyhláška ministra zahraničního obchodu o novém znění Řádu Rozhodčího soudu Československé obchodní komory, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Předmět úpravy: Rozhodování o příslušnosti
  • Týká se: soud, žalobce, žalovaný
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 140/1965 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Kromě případů, kdy příslušnost Rozhodčího soudu byla mezi stranami smluvena, podrobují se strany příslušnosti Rozhodčího soudu též tím, jestliže počaly s projednáváním ve věci samé před Rozhodčím soudem, aniž vytkly jeho nepříslušnost. Započetím projednání ve věci samé se rozumí, jestliže žalobce podal žalobu u Rozhodčího soudu, aniž učinil výhradu co do jeho příslušnosti a žalovaný nevznesl námitku nepříslušnosti ve vyjádření k žalobě, anebo nepodal vyjádření k žalobě a při ústním jednání začal jednat ve věci samé, aniž uplatnil námitku nepříslušnosti.

(2) Ustanovení předchozího odstavce neplatí, jde-li o věc, o níž nelze uzavřít platnou rozhodčí smlouvu. K takové nepříslušnosti se přihlíží v každém období řízení i bez námitky strany.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Pokud se strany nedohodly na rozhodčím soudu předem, mohou jeho příslušnost uznat i dodatečně, a to svým chováním v průběhu řízení.
  • Žalobce uznává příslušnost Rozhodčího soudu podáním žaloby, pokud si nevyhradí něco jiného.
  • Žalovaný uznává příslušnost Rozhodčího soudu, pokud nevznese námitku nepříslušnosti ve vyjádření k žalobě, nebo pokud začne jednat ve věci samé při ústním jednání, aniž by námitku uplatnil.
  • Existují však určité typy sporů, které nemohou být projednávány rozhodčím soudem (např. nelze o nich uzavřít rozhodčí smlouvu), a v takových případech se k nepříslušnosti přihlíží vždy, bez ohledu na chování stran.

Na co si dát pozor

  • Pokud nechcete, aby váš spor projednával Rozhodčí soud, musíte včas a výslovně vznést námitku jeho nepříslušnosti.
  • Nečinnost nebo zahájení jednání ve věci samé bez námitky může vést k tomu, že Rozhodčí soud bude považován za příslušný, i když původně nebyl smluven.
  • Vždy je třeba ověřit, zda se jedná o věc, o které je vůbec možné uzavřít platnou rozhodčí smlouvu, neboť v opačném případě je příslušnost Rozhodčího soudu vyloučena.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.

Související

§ 25 Rozhodování o pravomoci (příslušnosti) (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 25 Rozhodování o pravomoci (příslušnosti) (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 29 Rozhodování o příslušnosti (Vyhláška federálního ministerstva zahran)§ 19 Rozhodování o žádosti o povolení obhajoby (Vyhláška České komise pro vědecké hodnos)§ 19 Rozhodování o žádosti o povolení obhajoby (Vyhláška Slovenské komise pro vědecké ho)