140/1988 Sb. · 98 paragrafů
(1) Tajemník národního výboru řídí přípravu plánu činnosti národního výboru a jeho rady a koordinuje přípravu plánů činnosti jeho komisí a aktivů; dbá též o účelnou organizaci práce odborů a pomocných útvarů a o plynulý chod jejich práce.
(2) V rozsahu stanoveném organizačním řádem národního výboru tajemník plní úkoly vedoucího organizace v pracovněprávních vztazích pracovníků národního výboru s výjimkou pracovníků aparátu výboru lidové kontroly.
Nevyplývá-li ze zvláštních předpisů jinak, organizační řád národního výboru stanoví, kdo plní úkoly vedoucího organizace podle zvláštních předpisů na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru.
Národní výbor zřizuje pro úseky své práce komise, a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.
(1) Komise jako iniciativní orgány se zabývají otázkami rozvoje na svém úseku a předkládají své návrhy národnímu výboru nebo jeho radě a vyjadřují se k návrhům připravovaným pro plenární zasedání národního výboru. Vycházejí přitom ze znalosti místních podmínek, potřeb a zájmů občanů.
(2) Komise jako kontrolní orgány dozírají na činnost organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem, nezasahují však do otázek jejich operativního řízení. Dozírají též na práci odborů a správních komisí, zejména na dodržování socialistické zákonnosti při výkonu státní správy a na včasnost a kvalitu vyřizování záležitostí občanů. Zjistí-li nedostatky v práci odborů, správních komisí nebo v činnosti organizací řízených nebo spravovaných národním výborem, ukládají vedoucím těchto orgánů a organizací závazná opatření k jejich odstranění. Ředitele státních podniků založených národním výborem upozorňují na zjištěné nedostatky. Pokud není zjednána náprava, předkládají příslušné návrhy radě. Komise dále sledují a kontrolují, jak se na jednotlivých úsecích činnosti národního výboru uplatňuje jeho působnost a pravomoc a jak se provádějí usnesení národního výboru a jeho rady.
(3) Komise dále kontrolují činnost organizací, které národní výbor nezaložil, neřídí ani nespravuje, pokud jde o činnosti uvedené v § 7 odst. 2.
(4) Při své kontrolní činnosti se komise opírají o poznatky občanů a občanských výborů a spolupracují s nimi.
(5) Komise jako výkonné orgány činí opatření uvedená v § 38 a další opatření v otázkách svěřených jim plenárním zasedáním. Nemohou činit opatření ve věcech, které jsou vyhrazeny plenárnímu zasedání národního výboru (§ 22b a 39) anebo jeho radě (§ 46). Komise místního a městského národního výboru, který nezřídil odbory, plní i úkoly odborů.
(1) Národní výbor volí členy komise z poslanců a dalších občanů, především z těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Většina členů komise musí být poslanci.
(2) Předsedou komise je poslanec národního výboru. Řídí a organizuje práci komise a dbá o plnění jejich usnesení. Je oprávněn pozastavit výkon usnesení komise, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru. Předloží pak věc radě na její nejbližší schůzi.
(3) Komise se schází podle potřeby. Usnáší se většinou hlasů všech členů.
(1) Komise národního výboru nižšího stupně není podřízena komisi národního výboru vyššího stupně.
(2) Pro vztah komisí národního výboru k orgánům národního výboru vyššího stupně ve věcech správního řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.
(1) V případech stanovených zákonem zřizuje národní výbor správní komise, kterým přísluší rozhodovat o právech a povinnostech občanů a organizací, popřípadě plnit další úkoly na úsecích, pro které jsou zřízeny.
(2) Národní výbor volí členy správní komise z řad svých poslanců a dalších občanů, především těch, kteří mu byli navrženi společenskými organizacemi. Předsedou správní komise je poslanec národního výboru; řídí a organizuje práci správní komise a dbá o plnění jejích usnesení.
(3) Správní komise se usnáší většinou hlasů všech členů, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
(4) Správní komise jsou řízeny radou a podřízeny též příslušné správní komisi národního výboru vyššího stupně; jde-li o správní komisi krajského národního výboru, je podřízena příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.
Krajské národní výbory, okresní národní výbory, městské národní výbory a místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují výbory lidové kontroly; po projednání s výborem lidové kontroly příslušného okresního národního výboru je mohou zřídit též ostatní místní národní výbory.
(1) Výbor lidové kontroly národního výboru se skládá z poslanců a z dalších občanů. Předsedu, místopředsedu a ostatní členy výboru lidové kontroly volí a odvolává plenární zasedání národního výboru; k volbě a odvolání místopředsedy, pokud není poslancem národního výboru, je třeba vyjádření výboru lidové kontroly národního výboru vyššího stupně, a jde-li o místopředsedu výboru lidové kontroly krajského národního výboru, vyjádření Výboru lidové kontroly České socialistické republiky. Členství ve výboru lidové kontroly je neslučitelné s funkcí předsedy, místopředsedy, tajemníka, předsedy komise a vedoucího odboru příslušného národního výboru nebo národního výboru nižšího stupně anebo s funkcí vedoucího organizace založené, řízené nebo spravované národním výborem.
(2) Předsedou výboru lidové kontroly je poslanec národního výboru; má právo - není-li členem rady národního výboru - zúčastňovat se schůzí rady s hlasem poradním. Předsedu výboru lidové kontroly zastupuje místopředseda.
(3) Odborné práce pro výbor lidové kontroly krajského a okresního, popř. i městského národního výboru obstarává aparát. Počty pracovníků aparátu a náklady na ně určuje plenární zasedání národního výboru na návrh výboru lidové kontroly.
(1) Výbor lidové kontroly národního výboru se schází podle potřeby. Na svých schůzích rozhoduje o zásadních otázkách patřících do působnosti výboru. Usnáší se většinou hlasů všech svých členů. Předseda výboru lidové kontroly je oprávněn pozastavit výkon usnesení výboru, má-li za to, že odporuje obecně závaznému právnímu předpisu nebo usnesení národního výboru; předloží pak věc k rozhodnutí nejbližšímu plenárnímu zasedání národního výboru.
(2) O ostatních otázkách, patřících do působnosti výboru lidové kontroly, rozhodují jménem výboru jeho předseda, místopředseda a popřípadě pověření členové a pracovníci v rozsahu svěřené jim pravomoci.
(1) Národní výbory zřizují pro jednotlivá odvětví (úseky) své působnosti odbory, a to s přihlédnutím k rozsahu svých úkolů.
(2) Rada národního výboru při stanovení pracovní náplně odborů vychází ze vzorové náplně vydané příslušným ministerstvem (ústředním orgánem státní správy).
Odbory v odvětvích a na úsecích, pro které jsou zřízeny,
a) vykonávají státní správu s výjimkou věcí náležejících do pravomoci plenárního zasedání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí;
b) vedou po odborné stránce organizace a zařízení řízené nebo spravované národním výborem;
c) zpracovávají odborné podklady pro jednání národního výboru, jeho rady, komisí a správních komisí a zabezpečují plnění usnesení národního výboru a jeho orgánů.
(1) Odbor je řízen radou a odpovídá jí za veškerou svoji činnost. Ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, je podřízen též odboru národního výboru vyššího stupně, jde-li o odbor krajského národního výboru, příslušnému ústřednímu orgánu státní správy.
(2) Práci odboru řídí a za ni odpovídá jeho vedoucí.
(3) Odbory informují poslance o své činnosti i o poznatcích z činnosti organizací a zařízení řízených nebo spravovaných národním výborem.
(4) Pracovníci odborů jsou povinni účastnit se schůzí a besed poslanců s voliči a pomáhat jim v jejich práci ve volebním obvodu.
Ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky (dále jen „ministerstvo vnitra a životního prostředí“) stanoví v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy obecně závazným právním předpisem předpoklady pro výkon funkcí, které vyžadují zvláštní odbornou způsobilost. Vymezí zejména obsah odborné způsobilosti, způsob jejího ověřování a formy dalšího zdokonalování, pokud nejsou stanoveny zvláštními předpisy.
V případech stanovených zákonem zřizují národní výbory pro výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) zvláštní orgány; zákon stanoví též postavení a působnost těchto orgánů.
(1) Městské národní výbory a obvodní národní výbory, jakož i místní národní výbory ve střediskových obcích zřizují občanské výbory. Místní národní výbory v ostatních obcích mohou zřizovat občanské výbory, vyžaduje-li to rozlehlost území a zvláštní podmínky hospodářského a kulturního rozvoje. Občané volí členy občanských výborů na veřejných shromážděních na dobu pěti let.
(2) Občanské výbory umožňují občanům uplatňovat jejich potřeby a zájmy v činnosti národního výboru a národních výborů vyšších stupňů. Občanské výbory se mohou obracet se svými návrhy, podněty a dotazy na orgány národního výboru; tyto orgány jsou povinny se jimi zabývat a informovat občanské výbory nejpozději do 30 dnů o způsobu vyřízení. Organizacím založeným, řízeným nebo spravovaným národním výborem a národními výbory vyšších stupňů mohou předkládat požadavky na řešení důležitých potřeb a zájmů občanů, zejména pokud jde o služby, opravy domovního majetku, odvoz odpadu, údržbu veřejných prostranství a veřejné zeleně; organizace jsou povinny sdělit občanskému výboru nejpozději do 30 dnů, jak budou tyto požadavky řešeny. Občanské výbory kontrolují, jak organizace plní přijatá opatření.
(3) Občanské výbory organizují účast občanů na řešení veřejných záležitostí, zejména při zvelebování obce (města), ochraně životního prostředí, ochraně bytového majetku, upevňování veřejného pořádku a socialistického soužití. Usměrňují činnost domovních komisí a domovních důvěrníků.
(4) Občanské výbory se podílejí na tvorbě, plnění a kontrole volebních programů Národní fronty. Vyjadřují se k návrhům usnesení národního výboru, která se týkají řešení potřeb a zájmů občanů.
(5) Občanské výbory mohou hospodařit s finančními prostředky, které pro národní výbor získaly svou činností nebo které jim národní výbor svěřil; tyto prostředky mohou použít jen na úhradu nákladů spojených s plněním svých úkolů.
(6) Národní výbor může v zájmu styku s občany pověřit občanské výbory plněním některých svých úkolů, nejde-li o rozhodnutí ve věcech státní správy. Pověřovat občanské výbory plněním úkolů může jen plenární zasedání národního výboru nebo jeho rada.
(7) Občanské výbory úzce spolupracují s poslanci národního výboru, pomáhají jim v jejich činnosti ve volebních obvodech a organizují ve spolupráci s nimi a organizacemi sdruženými v Národní frontě veřejná shromáždění (schůze) občanů.
(8) Zástupci organizací založených, řízených nebo spravovaných národním výborem a národními výbory vyšších stupňů jsou povinni na vyzvání poslance zúčastnit se veřejného shromáždění (schůze) občanů a schůze občanského výboru.
(1) K účasti občanů na společensky prospěšné práci, k hlubšímu poznávání jejich potřeb a zájmů a k řešení otázek vyžadujících všestranného posouzení zřizuje si národní výbor a jeho orgány poradní sbory, pracovní komise a jiné své aktivy.
(2) Národní výbory dbají o to, aby organizace a zařízení jimi spravované nebo řízené vytvářely své aktivy k účasti občanů na své práci.
(1) Stupně a druhy národních výborů, jakož i jejich postavení, působnost a organizaci upravují v mezích ústavních zákonů Československé socialistické republiky zákony České národní rady.8)
(2) Česká národní rada usměrňuje činnost národních výborů k plnění klíčových úkolů. Zobecňuje zkušenosti národních výborů, hodnotí účinnost forem a metod jejich práce, působí na uplatňování demokratických principů v jejich činnosti a usnáší se na opatřeních ke zlepšení jejich výstavby a práce.
(3) Česká národní rada umožňuje národním výborům účast na projednávání návrhů zákonů a usnesení České národní rady k otázkám činnosti národních výborů a na kontrole působení zákonů. Národní výbory se mohou obracet přímo na Českou národní radu s iniciativními podněty.
(1) Vláda řídí a kontroluje práci národních výborů a vytváří vhodné podmínky pro jejich činnost.
(2) Vláda zejména
a) sjednocuje činnost ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,
b) zabezpečuje realizaci jednotné státní politiky v otázkách komplexního ekonomického a sociálního rozvoje územních obvodů národních výborů,
c) určuje plánem a rozpočtem krajským národním výborům úkoly a prostředky,
d) může stanovit krajským národním výborům závazné úkoly a limity, jakož i orientační ukazatele k zabezpečení souladu mezi rozvojem ústředně řízených odvětví a hospodářstvím národních výborů,
e) rozhoduje o zásadních otázkách týkajících se výkonu státní správy v působnosti národních výborů,
f) řeší sporné otázky, které se při rozpracovávání a uskutečňování celostátní politiky vyskytnou mezi krajskými národními výbory a ministerstvy (ústředními orgány státní správy) a mezi krajskými národními výbory navzájem,
g) kontroluje, jak národní výbory plní úkoly, a hodnotí výsledky jejich činnosti,
h) projednává zásadní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje jednotlivých krajů.
(3) Vláda podává České národní radě zprávy o činnosti národních výborů, o stavu plnění úkolů v jejich působnosti a o opatřeních přijatých vládou při řízení národních výborů.
K zabezpečení řídící a kontrolní úlohy vlády ve vztahu k národním výborům
a) ministerstva (ústřední orgány státní správy) předkládají vládě
1. návrhy koncepcí rozvoje odvětví (úseků) řízených a spravovaných národními výbory,
2. návrhy ve věcech, které patří do samostatné působnosti národních výborů, pokud nejsou zákonem zmocněny k jejich úpravě obecně závazným právním předpisem (§ 38);
b) ministerstvo vnitra a životního prostředí
1. organizuje jednotný postup ministerstev (ústředních orgánů státní správy) při přípravě návrhů pro jednání vlády a při plnění opatření přijatých vládou v otázkách týkajících se národních výborů,
2. koordinuje vydávání směrnic (instrukcí) ministerstev (ústředních orgánů státní správy), jež se týkají národních výborů a jimi řízených nebo spravovaných organizací,
3. koordinuje přípravu podkladů pro kontrolní činnost vlády z hlediska dodržování právních předpisů a plnění usnesení vlády v činnosti národních výborů, jakož i v činnosti ministerstev (ústředních orgánů státní správy) ve vztahu k národním výborům,
4. zajišťuje ve spolupráci s ostatními ministerstvy (ústředními orgány státní správy) vytváření podmínek pro zvyšování politické a odborné úrovně pracovníků národních výborů,
5. provádí rozbor činnosti národních výborů, organizuje výměnu zkušeností z jejich práce a usměrňuje a vyhodnocuje soutěže národních výborů,
6. usměrňuje organizování informačního systému národních výborů.
(1) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) řídí v rámci zákonů výkon státní správy v příslušném odvětví (úseku) vydáváním obecně závazných právních předpisů a směrnic (instrukcí), kontrolují výkon státní správy a dodržování socialistické zákonnosti, zevšeobecňují získané poznatky z této činnosti národních výborů a činí opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Ministerstva (ústřední orgány státní správy), do jejichž působnosti náleží odvětví (úseky) řízené nebo spravované národními výbory, dále
a) řídí po odborné stránce činnost národních výborů na základě vládou schválených koncepcí rozvoje odvětví (úseků),
b) zabezpečují odborné vedení rozpočtových a příspěvkových organizací a zařízení národních výborů,
c) podílejí se na přípravě návrhů střednědobých a prováděcích hospodářských plánů a rozpočtů krajských národních výborů,
d) zabezpečují jednotný postup při používání právních předpisů v činnosti národních výborů,
e) pomáhají po odborné stránce národním výborům a jejich organizacím zabezpečovat úkoly a zdokonalovat metody činnosti,
f) usměrňují vědeckotechnický rozvoj a racionalizaci řídících a správních činností,
g) pečují o výchovu odborných kádrů národních výborů, organizací a zařízení jimi řízených nebo spravovaných.
(3) Ministerstva (ústřední orgány státní správy) působící v odvětvích ústředně řízených
a) zpracovávají ve spolupráci s krajskými národními výbory koncepci rozvoje odvětví (oboru) a návrhy dlouhodobých plánů; projednávají s nimi přípravu důležitých investic a opatření týkající se rozmístění závodů a provozoven a změny v zaměstnanosti obyvatelstva,
b) zabezpečují, aby jimi řízené orgány a organizace koordinovaly svoji činnost s národními výbory, zejména s okresními národními výbory, městskými národními výbory a místními národními výbory ve střediskových obcích a projednávaly s nimi všechna závažná opatření, týkající se rozvoje územních obvodů národních výborů.
Tato ustanovení se nevztahují na území České socialistické republiky.
Národní výbor vyššího stupně usměrňuje, kontroluje a řídí činnost národních výborů nižšího stupně; dbá přitom plně jejich pravomoci a odpovědnosti. Spolupracuje s nimi při přípravě vlastních opatření, seznamuje je s důležitými otázkami společenského rozvoje, které řeší vyšší orgány, poskytuje jim všestrannou pomoc a opírá se o jejich iniciativu.
(1) Plenární zasedání národního výboru může nesprávné usnesení rady nebo komise změnit nebo zrušit; učiní tak vždy, odporuje-li takové usnesení zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu nebo stanovenému plánu, rozpočtu nebo jinému jeho usnesení. Nesprávné opatření odboru (správní komise) zruší nebo změní, nezjedná-li nápravu sama rada.
(2) Má-li rada za to, že některé usnesení komise je nesprávné, může jeho výkon pozastavit a předložit věc k rozhodnutí národnímu výboru na jeho nejbližším plenárním zasedání. Toto oprávnění radě nepřísluší, jde-li o usnesení výboru lidové kontroly národního výboru.
(3) Nesprávné opatření odboru (správní komise) může zrušit nebo změnit rada.
(1) Odporuje-li obecně závazné nařízení národního výboru zákonu nebo jinému obecně závaznému právnímu předpisu anebo obecně závaznému nařízení národního výboru vyššího stupně, národní výbor vyššího stupně takové nařízení zruší. Jde-li o nařízení krajského národního výboru, zruší je Česká národní rada.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového obecně závazného nařízení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání. Jde-li o obecně závazné nařízení krajského národního výboru, pozastaví je vláda a předloží věc České národní radě.
(1) Odporuje-li usnesení plenárního zasedání národního výboru zákonu, jinému obecně závaznému předpisu, usnesení plenárního zasedání národního výboru vyššího stupně, usnesením nebo směrnicím vyšších státních orgánů a nezjedná-li nápravu národní výbor sám, národní výbor vyššího stupně nebo vláda takové usnesení zruší.
(2) V případech uvedených v odstavci 1 rada národního výboru vyššího stupně výkon takového usnesení pozastaví a předloží věc svému národnímu výboru na jeho nejbližším zasedání.
Je-li některé usnesení rady národního výboru nesprávné a nezjedná-li národní výbor nápravu sám, zruší je rada národního výboru vyššího stupně nebo vláda.
Je-li některé opatření odboru (správní komise) ve věcech uvedených v § 62 písm. a) a b), nejde-li o věci uvedené v § 38, nesprávné a nezjedná-li nápravu národní výbor nebo jeho rada, může je zrušit odbor (správní komise) národního výboru vyššího stupně, jde-li o opatření odboru (správní komise) krajského národního výboru, příslušný ústřední orgán státní správy, jde-li o věc spadající do jeho působnosti.
Usnesení plenárního zasedání národního výboru, rady nebo komise anebo opatření odboru ve věcech uvedených v § 38 zruší orgán vyššího stupně, jen jsou-li v rozporu se zákonem nebo s jiným obecně závazným právním předpisem anebo s usnesením vlády.
O nápravě rozhodnutí vydaných ve správním řízení platí ustanovení zákona o správním řízení.
Toto ustanovení se nevztahuje na území České socialistické republiky.
(1) Zrušují se
a) zákon č. 143/1949 Sb., o změnách v organizaci veřejné správy a v působnosti jejích orgánů;
b) zákon č. 65/1960 Sb., o národních výborech;
c) ustanovení § 6 a § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 32/1963 Sb., o organizaci řízení zemědělství;
d) ustanovení § 13 věty první a druhé a § 14 zákona č. 34/1964 Sb., o volbách do Národního shromáždění a do národních výborů;
e) ustanovení § 29 věty druhé a § 42 věty druhé hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb.;
f) vládní nařízení č. 66/1960 Sb., o úpravě některých poměrů poslanců národních výborů a občanů zvolených za členy komisí národních výborů, ve znění vládního nařízení č. 189/1960 Sb.;
g) vládní nařízení č. 71/1960 Sb., o rozšíření pravomoci a odpovědnosti národních výborů a o uspořádání a činnosti jejich orgánů;
h) vládní nařízení č. 102/1961 Sb., o úpravě působnosti národních výborů podle předpisů o využití nerostného bohatství;
ch) vládní nařízení č. 11/1962 Sb., o prohloubení organizace řízení zemědělství národními výbory;
i) vládní nařízení č. 93/1961 Sb., o spotřebitelských radách;
j) vládní nařízení č. 59/1959 Sb., o občanské kontrole provozoven;
k) část II vyhlášky č. 83/1961 Sb., o úkolech orgánů ROH a národních výborů při výkonu dozoru a péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci.
(2) Nedotčen zůstává zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.
(3) Dosavadní užší komise zřízené podle zvláštních předpisů se řídí ustanoveními o správních komisích (§ 57).
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1968.
Zákon České národní rady č. 33/1970 Sb., o finančních správách, nabyl účinnosti dnem 1. července 1970. Zákon České národní rady č. 116/1971 Sb., o výborech a komisích lidové kontroly, nabyl účinnosti dnem 21. října 1971. Zákon České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1972. Zákon České národní rady č. 49/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost místních národních výborů ve střediskových obcích, nabyl účinnosti dnem 1. července 1982. Zákon České národní rady č. 137/1982 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost městských národních výborů na některých úsecích státní správy, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1983. Zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, nabyl účinnosti dnem 1. července 1986. Zákon České národní rady č. 115/1988 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech, nabyl účinnosti dnem 1. července 1988.
Kempný v. r.
1) Podle čl. II písm. b) zákona ČNR č. 115/1988 Sb. může vláda České socialistické republiky nařízením upravit zřizování, postavení, právní poměry a zásady hospodaření drobných provozoven národních výborů jako právnických osob.
2) Zákon č. 88/1988 Sb., o státním podniku.
3) § 26e hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
4) § 25 odst. 1 zákona č. 88/1988 Sb.
5) § 12 odst. 1, § 18 odst. 3 a § 22 odst. 4 zákona č. 88/1988 Sb.
§ 8 odst. 1 a § 68 až 76 zákona č. 90/1988 Sb., o zemědělském družstevnictví.
§ 5 odst. 2 a § 64 odst. 2 a 6 zákona č. 94/1988 Sb., o bytovém, spotřebním a výrobním družstevnictví.
6) § 8 odst. 1 zákona č. 90/1988 Sb.
§ 5 odst. 2, § 10 odst. 1 a § 19 odst. 5 zákona č. 94/1988 Sb.
7) Příloha C zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Podle čl. II písm. a) zákona ČNR č. 115/1988 Sb. může vláda České socialistické republiky nařízením do 31. prosince 1990 pro účely experimentálního ověřování nových prvků v pravomoci a působnosti národních výborů a ve struktuře jejich orgánů povolovat výjimky z ustanovení zákona o národních výborech.
9) Dnem 1. ledna 1972 byly zrušeny článkem II zákona ČNR č. 146/1971 Sb.: zákon č. 175/1968 Sb., o městě Brně, zákon ČNR č. 40/1969 Sb., o městě Ostravě, zákon ČNR č. 41/1969 Sb., o městě Plzni, a zákonné opatření předsednictva ČNR č. 126/1971 Sb., o národních výborech ve městech Brně, Ostravě a Plzni, s výjimkou ustanovení § 6.
Dnem 1. ledna 1983 bylo zrušeno článkem VII zákona ČNR č. 137/1982 Sb.: usnesení Národního shromáždění Československé socialistické republiky ze dne 1. prosince 1967 uveřejněné pod č. 1O9/1967 Sb., kterým se vydává Vzorový statut městských národních výborů, a zákon ČNR č. 57/1971 Sb., kterým se mění zákon č. 69/1967 Sb., o národních výborech.
Dnem 1. července 1988 byly zrušeny článkem IV zákona ČNR č. 115/1988 Sb.: nařízení vlády České socialistické republiky č. 151/1982 Sb., o zřizování odborů a jiných útvarů národních výborů, ve znění zákona ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, a vyhláška ministerstva vnitra č. 161/1951 Ú.l., o odznaku pro předsedy národních výborů.