Vyhláška federálního ministerstva dopravy o vytěžování silničních nákladních vozidel

(1) Vytěžovací místo sdělí provozovateli vozidla, který učinil oznámení podle § 2 odst. 2 první věty, jakým způsobem bude vozidlo vytíženo, a sdělí mu k tomu potřebné údaje. Sdělení učiní tak, aby provozovateli vozidla došlo nejpozději do 10. hodiny dne předcházejícího dni, kdy má být přeprava uskutečněna, a učiní-li provozovatel oznámení později, než stanoví § 2 odst. 2 první věta, nejpozději do 10. hodiny třetího pracovního dne po dni, kdy mu došlo toto oznámení. Přepravy oznámené podle § 2 odst. 2 druhé a třetí věty vezme vytěžovací místo do evidence a sdělí provozovateli vozidla údaj o vzetí do evidence a podle možnosti mu dá pokyny pro vytížení vozidla.

(2) Provozovatel vozidla je povinen převzít k přepravě náklad zprostředkovaný mu k vytížení vozidla; převzetí takového nákladu může odmítnout jen,

a) je-li místo nakládky nebo vykládky zprostředkovaného nákladu mimo obce, v nichž je místo výjezdu vozidla, místo nakládky a místo vykládky vlastního nákladu vozidla, a znamenalo-li by současně převzetí zprostředkovaného nákladu prodloužení dopravní cesty o více než 15 % v jednom směru,

b) jsou-li splněny podmínky stanovené pro odmítnutí přepravy silničním přepravním řádem,1)

c) brání-li přepravě zprostředkovaného nákladu jiné předpisy, například hygienické, nebo jestliže by vozidlo jeho přepravou mohlo být znečištěno nebo poškozeno,

d) jestliže přeprava zprostředkovaného nákladu vyžaduje použití vozidla zvlášť vybaveného nebo zvláštní odbornosti pracovníků, které provozovatel vozidla nemůže pro požadovanou přepravu poskytnout.

(3) Vytěžovací místo může dohodnout s provozovatelem vozidla, který učinil oznámení podle § 2 odst. 2, že jeho náklad bude přepraven jiným provozovatelem vozidla; dojde-li k dohodě, sdělí vytěžovací místo oběma účastníkům údaje potřebné k uskutečnění přepravy (§ 2 odst. 3).

(4) Nemůže-li vytěžovací místo zajistit vytížení vozidla ve lhůtě stanovené v odstavci 1 druhé větě, vydá o tom provozovateli vozidla neprodleně potvrzení; toto potvrzení musí mít řidič vozidla při přepravě u sebe a na vyzvání kontrolních orgánů se jím musí vykázat. Údaj vytěžovacího místa o vzetí do evidence oznámení provozovatele vozidla učiněného podle § 2 odst. 2 druhé věty poznamená provozovatel vozidla v záznamu o provozu a výkonu vozidla; jde-li o oznámení učiněné podle § 2 odst. 2 třetí věty, učiní tak provozovatel vozidla dodatečně.

Oznámení o sdělení uvedená v § 2 a 3 lze učinit písemně, dálnopisem, telegraficky, telefonicky nebo ústně. Telegrafické, telefonické a ústní oznámení a sdělení musí být na požádání účastníka dodatečně potvrzeno písemně.

(1) Pro přepravy pro cizí potřeby uskutečněné podle této vyhlášky platí silniční přepravní řád, s výjimkou ustanovení o objednávání přepravy, a tarif nákladní automobilové dopravy pro vnitrostátní přepravu.

(2) Provozovatel vozidla, který převezme k přepravě náklad podle § 3 odst. 1 nebo 3, má při provedení této přepravy postavení veřejného dopravce.2)

Přeprava věcí pro cizí potřeby, zprostředkovaná vytěžovacím místem podle této vyhlášky, nepodléhá povolení, kterého by jinak bylo třeba podle zvláštních předpisů.3)

(1) Vytěžovací místo účtuje provozovateli vozidla za zprostředkování nákladu náhradu ve výši stanovené podle příslušných cenových předpisů.

(2) Odřekne-li přepravce přepravu dohodnutou s vytěžovacím místem nebo nepřipraví-li včas zprostředkovaný náklad nebo jeho naložení nebo vyložení, je povinen nahradit provozovateli vozidla výdaje, které mu vznikly v souvislosti s marnou připravenou přepravou nebo s jejím zdržením.

(3) Neprovede-li provozovatel vozidla přepravu dohodnutou s vytěžovacím místem, je povinen nahradit přepravci výdaje, které mu vznikly přípravou nákladu k přepravě.

(1) Zákaz podle § 1 se nevztahuje na přepravy, pro něž vytěžovací místo nemohlo zajistit vytížení (§ 3 odst. 4) a na přepravy oznámené vytěžovacímu místu podle § 2 odst. 2 druhé a třetí věty.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na přepravy nákladů,

a) odůvodněné stavem nouze,

b) podléhajících rychlé zkáze, zejména masa, masových výrobků, jedlých tuků, mléka a mléčných výrobků, čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny,

c) k nimž je třeba speciálních nebo speciálně upravených vozidel, například cisternových, chladírenských, oplenových, vozidel pro přepravu oděvů na ramínkách apod.,

d) při opakovaném svozu a rozvozu, popřípadě podle svozních (rozvozních) plánů,

e) do zahraničí a ze zahraničí,

f) vozidly ozbrojených sil, ozbrojených sborů, sborů požární ochrany, Lidových milicí, civilní obrany a Svazu pro spolupráci s armádou při plnění jejich úkolů,

g) vozidly sloužícími výhradně ke zkušebním účelům,

h) uskutečněné z příkazu správního orgánu.4)

(3) Tato vyhláška se dále nevztahuje na jízdy vozidel do opraven a z opraven.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

1) Vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.

2) § 168 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 37/1971 Sb.).

3) § 15 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě.

4) § 8 odst. 2 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě, a § 22 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě.