Vyhláška federálního ministerstva dopravy o vytěžování silničních nákladních vozidel

Přeprava věcí pro cizí potřeby, zprostředkovaná vytěžovacím místem podle této vyhlášky, nepodléhá povolení, kterého by jinak bylo třeba podle zvláštních předpisů.3)

(1) Vytěžovací místo účtuje provozovateli vozidla za zprostředkování nákladu náhradu ve výši stanovené podle příslušných cenových předpisů.

(2) Odřekne-li přepravce přepravu dohodnutou s vytěžovacím místem nebo nepřipraví-li včas zprostředkovaný náklad nebo jeho naložení nebo vyložení, je povinen nahradit provozovateli vozidla výdaje, které mu vznikly v souvislosti s marnou připravenou přepravou nebo s jejím zdržením.

(3) Neprovede-li provozovatel vozidla přepravu dohodnutou s vytěžovacím místem, je povinen nahradit přepravci výdaje, které mu vznikly přípravou nákladu k přepravě.

(1) Zákaz podle § 1 se nevztahuje na přepravy, pro něž vytěžovací místo nemohlo zajistit vytížení (§ 3 odst. 4) a na přepravy oznámené vytěžovacímu místu podle § 2 odst. 2 druhé a třetí věty.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na přepravy nákladů,

a) odůvodněné stavem nouze,

b) podléhajících rychlé zkáze, zejména masa, masových výrobků, jedlých tuků, mléka a mléčných výrobků, čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny,

c) k nimž je třeba speciálních nebo speciálně upravených vozidel, například cisternových, chladírenských, oplenových, vozidel pro přepravu oděvů na ramínkách apod.,

d) při opakovaném svozu a rozvozu, popřípadě podle svozních (rozvozních) plánů,

e) do zahraničí a ze zahraničí,

f) vozidly ozbrojených sil, ozbrojených sborů, sborů požární ochrany, Lidových milicí, civilní obrany a Svazu pro spolupráci s armádou při plnění jejich úkolů,

g) vozidly sloužícími výhradně ke zkušebním účelům,

h) uskutečněné z příkazu správního orgánu.4)

(3) Tato vyhláška se dále nevztahuje na jízdy vozidel do opraven a z opraven.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1977.

Ministr:

Ing. Blažek v. r.

1) Vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu.

2) § 168 hospodářského zákoníku č. 109/1964 Sb. (úplné znění č. 37/1971 Sb.).

3) § 15 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě.

4) § 8 odst. 2 zákona č. 57/1950 Sb., o úpravě podnikání v silniční dopravě, a § 22 vládního nařízení č. 36/1951 Sb., jímž se provádí zákon o úpravě podnikání v silniční dopravě.