Vyhláška o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu

Řídicí a kontrolní systém instituce elektronických peněz je nastaven tak, aby umožňoval soustavné řízení rizik. Pro naplnění dalších požadavků na systém a procesy řízení rizik postupuje instituce elektronických peněz podle § 22 až 24.

Instituce elektronických peněz vytvoří, udržuje a uplatňuje zásady a postupy pro vnitřní kontrolu, která je součástí její běžné, zpravidla každodenní činnosti. Pro naplnění dalších požadavků na systém vnitřní kontroly postupuje instituce elektronických peněz podle § 25 až 28.

HLAVA II

Díl 1

(K § 17 odst. 4 zákona)

Pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti platební instituce se výše kapitálu stanoví podle § 33 až 38 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik se stanoví podle § 39 až 43 přístupem, který je platební instituce oprávněna používat.

(1) Kapitál se stanoví při dodržení limitů podle § 38 jako součet původního kapitálu a dodatkového kapitálu snížený o odčitatelné položky.

(2) Kapitál je odvozen z rozvahy platební instituce. Položky zahrnované do kapitálu nesmí být zohledněny vícekrát a jejich výše musí být stanovena po snížení o případné závazky z daňových povinností.

(3) Původní kapitál musí být platební instituci okamžitě a neomezeně k dispozici pro krytí ztrát z rizik, kterým je vystavena.

(4) Součástí kapitálu nejsou jakékoli zisky nebo ztráty vzniklé z ocenění závazků platební instituce reálnou hodnotou v souvislosti se změnami úvěrového rizika platební instituce; jde o zisky nebo ztráty, které jsou součástí nerozděleného zisku z předchozích období, zisku za účetní období po zdanění, zisku za běžné účetní období uvedeného v mezitímní účetní závěrce, neuhrazené ztráty z předchozích období, včetně ztráty za minulé účetní období, a ztráty za běžné účetní období. Součástí kapitálu nejsou ani oceňovací rozdíly ze zajišťovacích derivátů při zajištění peněžních toků.

(5) Pokud platební instituce patří do stejné skupiny jako jiná platební instituce, instituce, investiční společnost, pojišťovna nebo zajišťovna, nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou zahrnuty do kapitálu těchto osob.

(6) Hybridní instituce nesmí do kapitálu zahrnout ty položky nebo jejich části, které jsou použity pro výkon jiných činností, než jsou činnosti, k jejichž výkonu je třeba povolení podle zákona, s tím, že při výkonu těchto činností je hybridní instituce povinna udržovat určitou výši kapitálu podle jiných právních předpisů13).

Původní kapitál zahrnuje splacený základní kapitál

a) snížený o nabyté vlastní podíly14) s tím, že součástí této položky jsou také položky z obchodů s vlastními podíly, zejména z forwardů a opcí, snižující vlastní kapitál,

b) zvýšený o emisní ážio s tím, že součástí této položky je

1. splacené emisní ážio, které souvisí se splaceným základním kapitálem, a

2. emisní ážio vzniklé z obchodů s vlastními podíly,

c) zvýšený o rezervní fondy a nerozdělený zisk s tím, že tato položka je součtem položek podle bodů 1 až 4 sníženým o položku podle bodu 5:

1. povinné rezervní a rizikové fondy,

2. ostatní fondy, které jsou vytvořeny z rozdělení zisku a lze je použít výhradně k úhradě ztráty uvedené v účetní závěrce platební instituce,

3. nerozdělený zisk z předchozích období uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem a schválené jejím nejvyšším orgánem, o jehož rozdělení nejvyšší orgán nerozhodl a který nepřipadl na vypořádací podíly,

4. zisk za účetní období po zdanění uvedený v účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku k vyplacení a další předpokládané platby z rozdělení zisku,

5. neuhrazená ztráta z předchozích období včetně ztráty za minulé účetní období,

d) zvýšený o zisk za běžné účetní období uvedený v mezitímní účetní závěrce platební instituce ověřené auditorem snížený o předpokládaný podíl na zisku a další předpokládané platby z rozdělení zisku, pokud platební instituce alespoň 2 měsíce předem svůj záměr doložený souhlasem auditora zahrnovat tento zisk do původního kapitálu oznámí České národní bance, zdůvodní a s Českou národní bankou projedná,

e) zvýšený nebo snížený o výsledné kurzové rozdíly z konsolidace dat zahraniční organizační složky s tím, že jsou-li tyto výsledné kurzové rozdíly negativní, odečtou se,

f) snížený o ztrátu za běžné účetní období,

g) snížený o goodwill,

h) snížený o nehmotný majetek jiný než goodwill a

i) snížený o oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li negativní.

Dodatkový kapitál tvoří

a) podřízený dluh a

b) oceňovací rozdíl ze změn reálných hodnot kapitálových nástrojů, pro něž existuje aktivní trh, zařazených pro účely vedení účetnictví do portfolia realizovatelných finančních nástrojů, je-li pozitivní, s tím, že se oceňovací rozdíl stanovuje po snížení o případný závazek z odložené daně.

Pro vymezení podřízeného dluhu platí obdobně ustanovení o kapitálových nástrojích a podřízených půjčkách zahrnovaných do kapitálu tier 215) podle nařízení.

Odčitatelné položky tvoří

a) hodnota kapitálové investice do

1. institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

3. finančních institucí,

pokud přesahují 10 % základního kapitálu osob, do nichž je investováno,

b) součet hodnot kapitálových investic do

1. institucí,

2. pojišťoven, zajišťoven, pojišťovacích holdingových osob či pojišťovacích holdingových osob se smíšenou činností, nebo

3. finančních institucí,

a to v částce, která přesahuje 10 % kapitálu před odečtením položek podle písmene a) a bodů 1 až 3, pokud jednotlivé kapitálové investice představují podíl do 10 % včetně základního kapitálu osob, do nichž je investováno, a

c) hodnota expozice ze sekuritizace, které by podle nařízení náležela riziková váha 1 250 %16).

(1) Dodatkový kapitál nelze zohlednit v míře vyšší než 50 % původního kapitálu.

(2) 50 % výše odčitatelných položek se odčítá od původního kapitálu a 50 % jejich výše se odčítá od dodatkového kapitálu; ustanovení odstavce 1 tím není dotčeno. Pokud 50 % výše odčitatelných položek převyšuje dodatkový kapitál, částka odpovídající tomuto převýšení se odčítá od původního kapitálu.

(1) Přístupy pro výpočet kapitálového požadavku jsou

a) přístup na základě režijních nákladů (dále jen „přístup A“),

b) přístup na základě objemu plateb (dále jen „přístup B“), nebo

c) přístup základního ukazatele (dále jen „přístup C“).

(2) Hybridní instituce uplatní některý z přístupů pouze na činnosti podle § 8 zákona.

(1) Kapitálový požadavek podle přístupu A se rovná 10 % ze součtu režijních nákladů za bezprostředně předcházející účetní období; režijními náklady se rozumí

a) náklady na odpisy hmotného a nehmotného majetku a

b) správní náklady17) nebo výkonová spotřeba, osobní náklady a daně a poplatky18).

(2) Pokud došlo oproti bezprostředně předcházejícímu účetnímu období k významné změně v činnosti platební instituce, která stanovuje kapitálový požadavek přístupem A, může Česká národní banka v odůvodněných případech umožnit úpravu ve výpočtu tohoto kapitálového požadavku.

(3) Platební instituce, která začala vykonávat svoji činnost v průběhu běžného účetního období, stanovuje kapitálový požadavek přístupem A ve výši 10 % ze součtu režijních nákladů plánovaných pro běžné účetní období, případně upravených podle požadavků České národní banky.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem B se rovná součinu koeficientu podle § 43 a částky, která se stanoví jako součet

a) 4 % z části objemu plateb nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

b) 2,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 10 000 000 eur,

c) 1 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 10 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 100 000 000 eur,

d) 0,5 % z části objemu plateb vyšší než částka odpovídající 100 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 250 000 000 eur a

e) 0,25 % z části objemu plateb přesahující částku odpovídající 250 000 000 eur.

(2) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

(3) Objem plateb představuje jednu dvanáctinu celkové částky platebních transakcí provedených platební institucí v bezprostředně předcházejícím účetním období.

(4) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví objem plateb na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(1) Kapitálový požadavek stanovený přístupem C se rovná součinu koeficientu podle § 43 a částky, která se stanoví jako součet

a) 10 % z hodnoty relevantního ukazatele nepřesahující částku odpovídající 2 500 000 eur,

b) 8 % z hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 2 500 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 5 000 000 eur,

c) 6 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 5 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 25 000 000 eur,

d) 3 % z části hodnoty relevantního ukazatele vyšší než částka odpovídající 25 000 000 eur a nepřesahující částku odpovídající 50 000 000 eur a

e) 1,5 % z části hodnoty relevantního ukazatele přesahující částku odpovídající 50 000 000 eur.

(2) Relevantní ukazatel se rovná součtu úrokových výnosů, úrokových nákladů, výnosů z poplatků a provizí a ostatních provozních výnosů a při výpočtu se postupuje takto:

a) relevantní ukazatel je počítán na základě 12 měsíčních sledování z údajů ke konci posledního dvanáctiměsíčního účetního období,

b) každá položka se zohledňuje v odpovídající kladné, anebo záporné hodnotě,

c) do výpočtu hodnoty relevantního ukazatele se nezahrnují mimořádné a nepravidelné výnosy a

d) hodnotu relevantního ukazatele lze snížit o náklady na outsourcing poskytovaný osobou, nad níž příslušný orgán dohledu vykonává srovnatelný dohled.

(3) Pokud platební instituce začala vykonávat svoji činnost až v průběhu běžného účetního období, stanoví relevantní ukazatel na základě svého plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

(4) Pokud hodnota relevantního ukazatele podle odstavce 2 je nižší než 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období, jako hodnota relevantního ukazatele se pro účely určení kapitálového požadavku podle odstavce 1 použije 80 % z průměru hodnot relevantních ukazatelů za poslední 3 účetní období.

(5) V období od 31. prosince do 30. prosince následujícího roku se částka v eurech podle odstavce 1 přepočítává na částku v korunách českých kurzem devizového trhu, který Česká národní banka vyhlásila jako poslední v říjnu toho roku, v němž období začíná.

Koeficient, který se používá při uplatnění přístupu B nebo C, je

a) 0,5, poskytuje-li platební instituce pouze platební službu podle § 3 odst. 1 písm. f) zákona,

b) 0,8, poskytuje-li platební instituce platební službu podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona, a

c) 1, poskytuje-li platební instituce některou z platebních služeb podle § 3 odst. 1 písm. a) až e) zákona.

Díl 2

(K § 52a odst. 5 zákona)

Pro účely výpočtu kapitálové přiměřenosti instituce elektronických peněz se stanoví výše kapitálu podle § 45 a výše kapitálového požadavku ke krytí rizik jako součet kapitálových požadavků podle § 46 a 47.

Pro výpočet výše kapitálu instituce elektronických peněz platí obdobně § 33 až 38.

(1) Kapitálový požadavek ke krytí rizik spojených s vydáváním elektronických peněz se rovná 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu.

(2) Pokud nelze určit, jaká část peněžních prostředků předaných držitelem instituci elektronických peněz je určena pro činnost podle § 46 odst. 2 písm. b) zákona, vychází se při určení průměru elektronických peněz v oběhu z takové části těchto peněžních prostředků, která odpovídá spolehlivému odhadu na základě údajů z předchozích období.

(3) Pokud instituce elektronických peněz vydává elektronické peníze po dobu kratší než 6 kalendářních měsíců, rovná se tento kapitálový požadavek 2 % z průměru elektronických peněz v oběhu stanovených na základě jejího obchodního plánu, případně upraveného podle požadavků České národní banky.

Pro výpočet kapitálového požadavku ke krytí rizik spojených s poskytováním platebních služeb, které se netýkají elektronických peněz, platí obdobně § 39 až 43.

(K § 20 odst. 4 a § 52e odst. 4 zákona)

Aktivy s nízkým rizikem se rozumí

a) dluhové cenné papíry, které by podle standardizovaného přístupu pro úvěrové riziko podle nařízení obdržely rizikovou váhu do výše 50 %19), a

b) cenné papíry vydané standardním fondem22), který investuje výhradně do cenných papírů podle písmena a).

(K § 23 odst. 3 a § 52h odst. 4 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce poskytujícího platební služby na území České republiky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce.

(2) Současně s oznámením podle odstavce 1 platební instituce zasílá

a) údaje o obchodních zástupcích, a to v rámci plnění informační povinnosti podle zákona a vyhlášky upravující předkládání informací platebními institucemi České národní bance20),

b) kopie dokladů podle § 4 odst. 1 písm. e) prokazujících důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podána informace podle písmene a),

c) prohlášení, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že řídicí a kontrolní systém každého obchodního zástupce, o kterém je podána informace podle písmene a), je vhodný z hlediska dodržování povinností souvisejících s bojem proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(3) Doklady podle odstavce 2 písm. b) lze nahradit prohlášením, jehož vzor je uveden v příloze č. 8 k této vyhlášce, že u každého obchodního zástupce, který je fyzickou osobou, a u každé vedoucí osoby obchodního zástupce, který je právnickou osobou, o nichž je podávána informace podle odstavce 2 písm. a), platební instituce ověřila důvěryhodnost, odbornou způsobilost a dostatečnou zkušenost této osoby podle kritérií pro posuzování důvěryhodnosti, odborné způsobilosti a dostatečné zkušenosti. Pokud bude mít Česká národní banka pochybnosti, že některá z osob, o nichž je podána informace podle odstavce 2 písm. a), není důvěryhodná, odborně způsobilá nebo dostatečně zkušená, vyzve platební instituci k předložení dokladů podle odstavce 2 písm. b). Platební instituce předloží požadované doklady České národní bance bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 15 dnů ode dne doručení výzvy České národní banky.

(4) Platební instituce předkládá informace a podklady podle odstavců 1 až 3 České národní bance v elektronické podobě.

(5) Pokud má platební instituce v úmyslu poskytovat platební služby prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, postupuje podle § 53.

(6) Instituce elektronických peněz postupuje při podávání oznámení o poskytování platebních služeb prostřednictvím obchodního zástupce podle odstavců 1 až 5 obdobně.

(K § 26 odst. 4 a § 52j odst. 4 zákona)

(1) Platební instituce, která má v úmyslu svěřit výkon některých činností vztahujících se k poskytování platebních služeb jiné osobě, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 9 k této vyhlášce.

(2) S oznámením platební instituce dále předkládá návrh smlouvy mezi platební institucí a osobou, které bude svěřen výkon dohodnutých činností.

(3) Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu svěřit výkon některých provozních činností vztahujících se k vydávání elektronických peněz nebo k poskytování platebních služeb jiné osobě, postupuje při podávání oznámení podle odstavců 1 a 2 obdobně.

Platební instituce podává oznámení o úmyslu vykonávat činnosti podle § 8 zákona v hostitelském členském státě prostřednictvím pobočky na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, s tím, že neuvádí informace uvedené v částech B a C tohoto tiskopisu.

Platební instituce, která má v úmyslu vykonávat činnosti podle § 8 zákona v hostitelském členském státě bez založení pobočky, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, s tím, že neuvádí informace uvedené v bodu 7 a částech A až C tohoto tiskopisu.

Platební instituce, která má v úmyslu vykonávat činnosti podle § 8 zákona prostřednictvím obchodního zástupce v hostitelském členském státě, podává oznámení na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce, s tím, že neuvádí informace uvedené v bodu 7 a v části A tohoto tiskopisu.

Instituce elektronických peněz, která má v úmyslu začít vykonávat činnosti uvedené v § 46 odst. 2 zákona v hostitelském členském státě, postupuje při podávání oznámení podle § 51 až 53 obdobně.

(K § 11 odst. 2, § 48 odst. 4, § 39 odst. 2 a § 56 odst. 2 zákona)

(1) Platební instituce podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou ty doklady a informace podle § 3 odst. 2 až 7, které tyto změny dosvědčují.

(2) Dochází-li ke změně osoby s kvalifikovanou účastí na platební instituci nebo k jejímu ovládnutí a touto osobou je instituce, finanční instituce nebo jiná osoba vykonávající činnost na finančním trhu se sídlem v členském státě a nad touto osobou je vykonáván dohled ve státě jejího sídla, oznamovatel předkládá oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti platební instituce nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 1, a dále

a) údaje o této osobě podle § 2 písm. m),

b) originál dokladu o oprávnění k podnikání,

c) originál vyjádření orgánu, který vykonává dohled nad osobou s kvalifikovanou účastí na oznamovateli, o tom, že mu není známo, že by osoba s kvalifikovanou účastí na oznamovateli nebyla důvěryhodná,

d) popis skutečnosti, na základě které se osoba stává osobou ovládající platební instituci, pokud dochází k ovládnutí.

(3) Instituce elektronických peněz, nejde-li o oznámení nabýt nebo zvýšit kvalifikovanou účast na instituci elektronických peněz nebo ji ovládnout podle § 52b zákona ve spojení s § 7 a 8, podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o povolení k činnosti instituce elektronických peněz nebo jejích přílohách na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 5 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou ty doklady a informace podle § 6 odst. 2 až 7, které tyto změny dosvědčují.

(1) Poskytovatel platebních služeb malého rozsahu podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o zápis do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu nebo jejích přílohách podle § 5 odst. 2 až 4 na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou doklady tyto změny dosvědčující.

(2) Vydavatel elektronických peněz malého rozsahu podává oznámení o změně údajů uvedených v žádosti o zápis do registru vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu nebo jejích přílohách podle § 11 odst. 2 až 4 na tiskopise, jehož vzor je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce. Součástí oznámení jsou doklady tyto změny dosvědčující.

(1) Česká národní banka uveřejňuje vzory tiskopisů stanovených touto vyhláškou způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pravost podpisu na žádosti, oznámení a dotazníku musí být úředně ověřena.

(3) Je-li osoba zastoupena, je přílohou žádosti nebo oznámení plná moc nebo jiná listina prokazující oprávnění zastupovat. Pravost podpisu zmocnitele musí být úředně ověřena.

(4) Místo originálu dokladu lze předložit jeho úředně ověřenou kopii.

(5) Pokud povaha věci vylučuje předložení přílohy žádosti nebo oznámení nebo uvedení údaje a není-li to z žádosti nebo oznámení dostatečně zjevné, uvede žadatel nebo oznamovatel tuto skutečnost v žádosti nebo oznámení společně s důvody, pro které nelze přílohu předložit nebo údaj uvést, a tyto důvody přiměřeně doloží.

(6) Žadatel nebo oznamovatel se namísto předložení předepsané přílohy může odvolat na přesně identifikovaný dokument, který v posledních 3 letech předložil České národní bance a který splňuje požadavky stanovené touto vyhláškou.

(7) Cizí veřejná listina, která je přílohou žádosti nebo oznámení, nemusí být opatřena vyšším ověřením listin (superlegalizována) nebo opatřena apostilou v souladu s příslušnou mezinárodní smlouvou21), pokud byla vydána orgánem veřejné moci

a) členského státu, nebo

b) cizího státu, se kterým má Česká národní banka uzavřenu dohodu o spolupráci; seznam těchto orgánů uveřejní Česká národní banka způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(8) Pokud žadatel v žádosti nedokládá splnění některého požadavku z důvodu přednostní aplikace mezinárodní smlouvy, která je součástí českého právního řádu, označí tuto mezinárodní smlouvu, včetně ustanovení, jehož aplikace se dovolává.

Vyhláška č. 374/2009 Sb., o výkonu činnosti platebních institucí, institucí elektronických peněz, poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu a vydavatelů elektronických peněz malého rozsahu, se zrušuje.

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Guvernér:

Ing. Singer, Ph.D., v. r.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 4 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 7 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 9 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

Příloha č. 12 k vyhlášce č. 141/2011 Sb.

1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnice 2005/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES ze dne 13. listopadu 2007 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 97/7/ES, 2002/65/ES, 2005/60/ES a 2006/48/ES a zrušuje směrnice 97/5/ES.

2) Například zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů.

3) Například zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 18 zákona o účetnictví.

7) Například zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů.

8) § 74 až 77 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).

9) § 19 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 66a obchodního zákoníku.

11) § 2 písm. c) zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů (zákon o auditorech).

12) § 2 písm. d) zákona o auditorech.

13) Například zákon o podnikání na kapitálovém trhu.

14) § 61 obchodního zákoníku.

15) Článek 62 písm. a) a b) a články 63 až 65 nařízení.

16) Článek 251, anebo článek 261 nařízení.

17) Vyhláška č. 501/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění pozdějších předpisů.

18) Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

19) Článek 336 odst. 1 tabulka č. 1 nařízení.

20) Vyhláška č. 142/2011 Sb., o předkládání informací platebními institucemi, institucemi elektronických peněz, poskytovateli platebních služeb malého rozsahu a vydavateli elektronických peněz malého rozsahu České národní bance.

21) Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb., o přístupu k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin.

22) § 94 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech.

23) Článek 4 odst. 1 bod 26 nařízení.

23) § 3 odst. 1 písm. k) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.