§ 215 občiansky súdny poriadok – Rozhodování nejvyššího soudu o stížnosti
Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 215 zákona 142/1950 upravuje, jak Nejvyšší soud rozhoduje o stížnosti pro porušení zákona, tedy zda zákon porušen byl či nikoli, a za jakých podmínek může zrušit rozhodnutí, jímž byl zákon porušen. Nejvyšší soud buď potvrdí porušení zákona, nebo stížnosti nevyhoví; vždy musí své rozhodnutí odůvodnit a doručit jej generálnímu prokurátorovi a případně účastníkům. (§ 215 zákona č. 142/1950 Sb., občiansky súdny poriadok, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Týká se: soud
- Lhůta nebo doba (odst. 3): „…odstavce 2, může účastník nebo jeho právní nástupce takové zrušení navrhnout do patnácti dnů ode dne doručení rozsudku (odstavec 1)“
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 142/1950 Sb.
(1) Nejvyšší soud v rozsudku buď vysloví, že byl porušen zákon, anebo stížnosti nevyhoví; byl-li zákon porušen rozhodnutími několika soudů, uvede vždy, které soudy zákon porušily. Rozsudek musí být odůvodněn; nejvyšší soud jej doručí generálnímu prokurátorovi, a je-li to možné, též účastníkům nebo jejich právním nástupcům.
(2) Navrhne-li to před rozhodnutím generální prokurátor nebo předseda nejvyššího soudu, který podal stížnost, zruší nejvyšší soud v rozsudku též rozhodnutí, jímž byl porušen zákon, po případě i řízení, které je předcházelo.
(3) Nerozhodl-li nejvyšší soud o zrušení již podle odstavce 2, může účastník nebo jeho právní nástupce takové zrušení navrhnout do patnácti dnů ode dne doručení rozsudku (odstavec 1). Návrh se podává u nejvyššího soudu písemným podáním nebo ústně do protokolu. Návrh se pokládá za platně podaný, byl-li podán ve lhůtě u soudu prvé nebo druhé stolice nebo do protokolu u jiného soudu, který není příslušný; byl-li návrh podán u některého z těchto soudů, postoupí jej ihned nejvyššímu soudu. O návrhu na zrušení rozhoduje nejvyšší soud bez ústního jednání.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Nejvyšší soud buď potvrdí porušení zákona, nebo stížnosti nevyhoví; vždy musí své rozhodnutí odůvodnit a doručit jej generálnímu prokurátorovi a případně účastníkům.
- Pokud to navrhne generální prokurátor nebo předseda Nejvyššího soudu, může Nejvyšší soud zrušit rozhodnutí, kterým byl zákon porušen, a případně i předchozí řízení.
- Pokud Nejvyšší soud nezrušil rozhodnutí z vlastní iniciativy, mohou účastníci nebo jejich právní nástupci navrhnout zrušení do patnácti dnů od doručení rozsudku.
- Návrh na zrušení lze podat písemně nebo ústně do protokolu u Nejvyššího soudu, nebo i u jiného soudu, který jej pak postoupí Nejvyššímu soudu.
Na co si dát pozor
- Lhůta pro podání návrhu na zrušení rozhodnutí účastníkem je patnáct dní od doručení rozsudku Nejvyššího soudu.
- Návrh na zrušení se považuje za platně podaný i tehdy, je-li ve lhůtě podán u soudu nižší instance, který jej následně postoupí Nejvyššímu soudu.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Související
§ 31 (Zákon o organizaci soudů)§ 21e Vojenské soudy (Zákon o organizaci soudů a o volbách sou)§ 21e (Zákon, kterým se mění a doplňuje zákon č)§ 21e Vojenské soudy (Zákon o organizaci soudů a o volbách sou)§ 58 Protokol o hlasování (Zákon o trestním řízení soudním (trestní)