§ 267 Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) – Zrušení osvojení.
Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · § 267 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 267 zákona 142/1950 stanoví, že o zrušení osvojení rozhoduje soud, který původně osvojení vyslovil, a že se na toto řízení přiměřeně použijí ustanovení o řízení o osvojení.
§ 267 Zrušení osvojení.
Soudem příslušným k rozhodnutí o zrušení osvojeneckého poměru je soud, který vyslovil osvojení. O takovém zrušení osvojeneckého poměru platí přiměřeně §§ 264 až 266.
Paragraf 267 zákona 142/1950 stanoví, že o zrušení osvojení rozhoduje soud, který původně osvojení vyslovil, a že se na toto řízení přiměřeně použijí ustanovení o řízení o osvojení.
Co to znamená v praxi
Pokud by mělo dojít ke zrušení osvojení, je nutné se obrátit na tentýž soud, který o osvojení rozhodoval.
Při rozhodování o zrušení osvojení se budou přiměřeně uplatňovat pravidla a postupy, které platí pro samotné řízení o osvojení (např. ohledně slyšení účastníků).
Zrušení osvojení je tedy proces, který podléhá soudnímu dohledu a není možné ho provést pouze dohodou stran bez zapojení soudu.
Na co si dát pozor
Text paragrafu odkazuje na přiměřené použití §§ 264 až 266, což znamená, že některé aspekty řízení o osvojení (např. slyšení osob dle § 265) se budou vztahovat i na řízení o jeho zrušení.
Paragraf 268 zmiňuje dohodu o zrušení osvojení mezi osvojitelem a zletilým osvojencem, kterou může sepsat soudce, ale i v tomto případě je nutné, aby soud, který osvojení vyslovil, tuto skutečnost zaznamenal.