§ 307
§ 307 občiansky súdny poriadok – Výlučnost rozhodnutí.
Zákon o konaní v občianskych právnych veciach (občiansky súdny poriadok) · 142/1950 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 307 stanoví, že otázku, zda a kdy lze nezvěstnou osobu považovat za mrtvou, je možné řešit pouze v řízení k tomu určeném, a to i v případě, že by se jednalo o předběžnou otázku v jiném soudním řízení. Soudy ani jiné orgány nemohou v průběhu jiného řízení (např. dědického nebo rozvodového) samy rozhodnout, že nezvěstná osoba je mrtvá. (§ 307 zákona č. 142/1950 Sb., občiansky súdny poriadok, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Výlučnost rozhodnutí.
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 142/1950 Sb.
Otázku, zda a kdy lze nezvěstného považovat za mrtvého, nelze řešit v jiném řízení, a to ani jako otázku předběžnou.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Soudy ani jiné orgány nemohou v průběhu jiného řízení (např. dědického nebo rozvodového) samy rozhodnout, že nezvěstná osoba je mrtvá.
- Pokud je potřeba určit, zda je nezvěstná osoba mrtvá, musí být vždy zahájeno samostatné řízení o prohlášení za mrtvého.
- Rozhodnutí o prohlášení za mrtvého je výhradní a nelze ho nahradit jiným posouzením v rámci jiného řízení.
Na co si dát pozor
- Pokud potřebujete vyřešit právní situaci související s nezvěstnou osobou, je nutné nejprve vyřešit otázku jejího prohlášení za mrtvou v samostatném řízení.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.