Stručně: Paragraf 198 vyhlášky 142/1960 stanoví, že o prohlášení organizace za neschopnou placení nebo o zrušení tohoto stavu rozhoduje příslušný vrchní ředitel banky, přičemž postup se řídí obdobně ustanoveními §§ 189 až 196.
§ 198
O prohlášení organizace za neschopnou placení, popřípadě o odvolání této sankce rozhoduje příslušný vrchní ředitel banky. Pokud jde o formy, způsob předložení a projednání návrhu na prohlášení organizace za neschopnou placení, platí obdobně ustanovení §§ 189 až 196.
Paragraf 198 vyhlášky 142/1960 stanoví, že o prohlášení organizace za neschopnou placení nebo o zrušení tohoto stavu rozhoduje příslušný vrchní ředitel banky, přičemž postup se řídí obdobně ustanoveními §§ 189 až 196.
Co to znamená v praxi
Rozhodnutí o tom, zda je organizace neschopná platit své závazky, nebo zda se tento stav ruší, spadá do kompetence vrchního ředitele banky.
Proces, jakým se podává a projednává návrh na prohlášení organizace za neschopnou placení, je podobný tomu, který je popsán v §§ 189 až 196 této vyhlášky.
Prohlášení za neschopnou placení je závažným krokem, který může nastat, pokud organizace ani po šesti měsících zvláštního úvěrování neodstraní závady a nezlepší hospodaření (§ 197).
Pokud je organizace prohlášena za neschopnou placení, banka uplatní nejpřísnější sankce, může zastavit úvěry nebo požadovat jejich splacení, informuje dodavatele a Ministerstvo státní kontroly (§ 199).
Na co si dát pozor
Rozhodnutí o neschopnosti placení má dalekosáhlé důsledky pro organizaci, včetně uplatnění nejpřísnějších sankcí a informování dalších subjektů.
Proces vedoucí k tomuto rozhodnutí je formální a řídí se konkrétními ustanoveními vyhlášky.
Hlídat změny § 198 – pošleme e-mail, když se paragraf novelizuje.