Zákon o kárné odpovědnosti soudců z povolání

(1) Projednání věci před kárným senátem se má zásadně konat v přítomnosti soudce, proti němuž se kárné řízení vede. V jeho nepřítomnosti se věc projedná pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, si může zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.

(2) Na počátku jednání přednese předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu návrh na zahájení kárného řízení a podá zprávu o výsledcích předběžného prověření návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provedou se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a orgán, který zahájení kárného řízení navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů, kterými prokazují svá tvrzení, a podávat vysvětlení potřebná k objasnění věci. Poslední slovo se udělí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a jeho obhájci.

(3) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda rozhodnutí kárného senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí stačí většina hlasů členů kárného senátu.

(4) O průběhu jednání se pořizuje zápis.

(1) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce dopustil kárného provinění, uloží mu některé z těchto kárných opatření

a) důtku,

b) veřejnou důtku,

c) snížení funkčního platu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.

(2) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil nebo že mu nelze kárné provinění prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.

Kárný senát řízení zastaví

a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

b) byl-li soudce, proti němuž se kárné řízení vede, před skončením kárného řízení ze soudcovské funkce odvolán, soudcovské funkce zproštěn nebo pozbyl-li své funkce proto, že byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo

c) je-li dán jiný důvod pro zastavení kárného řízení.

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a jde-li o soudce některého soudu republiky, též ministerstvu spravedlnosti příslušné republiky.

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno. O odvolání, které má odkladný účinek, rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu republiky. Odvolání se podává u krajského soudu.

(2) Odvolání mohou podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede,

b) orgán, který zahájení kárného řízení navrhl.

(3) V řízení o odvolání se užije přiměřeně ustanovení § 10 až 14.

(4) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu republiky a kárného senátu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky nelze podat opravný prostředek.

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro toto kárné provinění stíhán.

Kárné řízení se neprovádí, jestliže soudci pro týž čin

a) byl uložen trest v trestním řízení, nebo

b) bylo uloženo opatření v řízení před národním výborem nebo jiným státním orgánem proto, že se dopustil přestupku.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na soudce vojenských soudů a na vojenské soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Výkon kázeňské pravomoci nad těmito soudci se řídí vojenskými předpisy.

Pokud není v tomto zákoně stanoveno něco jiného, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení ve věcech dosud neskončených.

Zrušuje se zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.