Zákon o kárné odpovědnosti soudců z povolání

Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění.

(1) Předseda kárného senátu prověří vhodným způsobem tvrzené skutečnosti, stanoví dobu projednání věci před kárným senátem a zařídí předvolání soudce, proti němuž se vede kárné řízení. Doba projednání věci před kárným senátem se také sdělí orgánu, který podal návrh na zahájení kárného řízení.

(2) Občané povolaní kárným senátem za svědky jsou povinni se dostavit a jako svědci vypovídat.

O zahájení kárného řízení a době projednání věci před kárným senátem vyrozumí předseda soudu, u něhož se provádí kárné řízení proti některému soudci soudů republiky, ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky.

Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, může, má-li pro to závažné důvody, odmítnout kteréhokoli člena kárného senátu. O důvodnosti odmítnutí rozhodne předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven. Uzná-li odmítnutí členů kárného senátu za důvodné, učiní opatření k doplnění kárného senátu.

(1) Projednání věci před kárným senátem se má zásadně konat v přítomnosti soudce, proti němuž se kárné řízení vede. V jeho nepřítomnosti se věc projedná pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, si může zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.

(2) Na počátku jednání přednese předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu návrh na zahájení kárného řízení a podá zprávu o výsledcích předběžného prověření návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provedou se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a orgán, který zahájení kárného řízení navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů, kterými prokazují svá tvrzení, a podávat vysvětlení potřebná k objasnění věci. Poslední slovo se udělí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a jeho obhájci.

(3) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda rozhodnutí kárného senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí stačí většina hlasů členů kárného senátu.

(4) O průběhu jednání se pořizuje zápis.

(1) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce dopustil kárného provinění, uloží mu některé z těchto kárných opatření

a) důtku,

b) veřejnou důtku,

c) snížení funkčního platu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.

(2) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil nebo že mu nelze kárné provinění prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.

Kárný senát řízení zastaví

a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

b) byl-li soudce, proti němuž se kárné řízení vede, před skončením kárného řízení ze soudcovské funkce odvolán, soudcovské funkce zproštěn nebo pozbyl-li své funkce proto, že byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo

c) je-li dán jiný důvod pro zastavení kárného řízení.

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a jde-li o soudce některého soudu republiky, též ministerstvu spravedlnosti příslušné republiky.

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno. O odvolání, které má odkladný účinek, rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu republiky. Odvolání se podává u krajského soudu.

(2) Odvolání mohou podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede,

b) orgán, který zahájení kárného řízení navrhl.

(3) V řízení o odvolání se užije přiměřeně ustanovení § 10 až 14.

(4) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu republiky a kárného senátu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky nelze podat opravný prostředek.

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro toto kárné provinění stíhán.

Kárné řízení se neprovádí, jestliže soudci pro týž čin

a) byl uložen trest v trestním řízení, nebo

b) bylo uloženo opatření v řízení před národním výborem nebo jiným státním orgánem proto, že se dopustil přestupku.

Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na soudce vojenských soudů a na vojenské soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Výkon kázeňské pravomoci nad těmito soudci se řídí vojenskými předpisy.

Pokud není v tomto zákoně stanoveno něco jiného, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení ve věcech dosud neskončených.

Zrušuje se zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Novotný v. r.

Fierlinger v. r.

Široký v. r.