§ 9
O zahájení kárného řízení a době projednání věci před kárným senátem vyrozumí předseda soudu, u něhož se provádí kárné řízení proti některému soudci soudů republiky, ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky.
142/1961 Sb. · 22 paragrafů
O zahájení kárného řízení a době projednání věci před kárným senátem vyrozumí předseda soudu, u něhož se provádí kárné řízení proti některému soudci soudů republiky, ministerstvo spravedlnosti příslušné republiky.
Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, může, má-li pro to závažné důvody, odmítnout kteréhokoli člena kárného senátu. O důvodnosti odmítnutí rozhodne předseda soudu, u něhož je kárný senát ustaven. Uzná-li odmítnutí členů kárného senátu za důvodné, učiní opatření k doplnění kárného senátu.
(1) Projednání věci před kárným senátem se má zásadně konat v přítomnosti soudce, proti němuž se kárné řízení vede. V jeho nepřítomnosti se věc projedná pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez odůvodněné omluvy nedostaví. Soudce, proti němuž se vede kárné řízení, si může zvolit obhájce z řad pracovníků soudů.
(2) Na počátku jednání přednese předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu návrh na zahájení kárného řízení a podá zprávu o výsledcích předběžného prověření návrhu. Pak se vyslechne soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a provedou se podle potřeby důkazy. Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, a orgán, který zahájení kárného řízení navrhl, mohou se k provedeným důkazům vyjádřit, navrhnout provedení dalších důkazů, kterými prokazují svá tvrzení, a podávat vysvětlení potřebná k objasnění věci. Poslední slovo se udělí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, a jeho obhájci.
(3) Po závěrečné poradě vyhlásí předseda rozhodnutí kárného senátu s podstatnými důvody. K jeho přijetí stačí většina hlasů členů kárného senátu.
(4) O průběhu jednání se pořizuje zápis.
(1) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce dopustil kárného provinění, uloží mu některé z těchto kárných opatření
a) důtku,
b) veřejnou důtku,
c) snížení funkčního platu až o 10 % na dobu nejvýše tří měsíců.
(2) Dojde-li kárný senát po projednání věci k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil nebo že mu nelze kárné provinění prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.
Kárný senát řízení zastaví
a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,
b) byl-li soudce, proti němuž se kárné řízení vede, před skončením kárného řízení ze soudcovské funkce odvolán, soudcovské funkce zproštěn nebo pozbyl-li své funkce proto, že byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně, anebo
c) je-li dán jiný důvod pro zastavení kárného řízení.
Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, orgánu, který zahájení kárného řízení navrhl, a jde-li o soudce některého soudu republiky, též ministerstvu spravedlnosti příslušné republiky.
(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy rozhodnutí bylo doručeno. O odvolání, které má odkladný účinek, rozhoduje kárný senát nejvyššího soudu republiky. Odvolání se podává u krajského soudu.
(2) Odvolání mohou podat
a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede,
b) orgán, který zahájení kárného řízení navrhl.
(3) V řízení o odvolání se užije přiměřeně ustanovení § 10 až 14.
(4) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu republiky a kárného senátu Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky nelze podat opravný prostředek.
Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro toto kárné provinění stíhán.
Kárné řízení se neprovádí, jestliže soudci pro týž čin
a) byl uložen trest v trestním řízení, nebo
b) bylo uloženo opatření v řízení před národním výborem nebo jiným státním orgánem proto, že se dopustil přestupku.
Ustanovení tohoto zákona se nevztahují na soudce vojenských soudů a na vojenské soudce Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky. Výkon kázeňské pravomoci nad těmito soudci se řídí vojenskými předpisy.
Pokud není v tomto zákoně stanoveno něco jiného, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.
Ustanovení tohoto zákona platí i pro řízení ve věcech dosud neskončených.
Zrušuje se zákon č. 37/1957 Sb., o kárné odpovědnosti soudců lidových a krajských soudů.
Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Novotný v. r.
Fierlinger v. r.
Široký v. r.