Úřední zdrojee-Sbírka · nsoud.cz · nssoud.cz · nalus.usoud.cz · justice.cz · EUR-Lexdatabáze aktualizována 7. 10. 2026Jak ověřujeme data
Europaius
§ 3

§ 3 zákon o domovní dani – Kdo je povinen platit domovní daň

Zákon o domovní dani · 143/1961 Sb. · Daňové právo · neoficiální nadpis

Stručně: Paragraf 3 zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, stanovuje, kdo je povinen platit domovní daň, a to primárně vlastník budovy, případně poživatel, a jak se postupuje, pokud budova patří více osobám. Kdo platí daň: Daň z budovy platí její vlastník. (§ 3 zákona č. 143/1961 Sb., zákon o domovní dani, stav k 7. 10. 2026)

Klíčová fakta

  • Týká se: vlastník
  • Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
  • Zdroj: e-Sbírka, 143/1961 Sb.

Shrnutí z výkladu níže, závazné je znění zákona.

(1) Daň platí vlastník budovy. Přísluší-li k budově právo požívání, stíhají poživatele povinnosti uložené tímto zákonem vlastníku budovy.

(2) Patří-li budova společně několika osobám, zdaňují se společně a platí daň rukou společnou a nerozdílnou.

Srozumitelný výklad

Co to znamená v praxi

  • Kdo platí daň: Daň z budovy platí její vlastník. Pokud však k budově náleží právo požívání (např. věcné břemeno užívání), povinnosti spojené s daní přecházejí na poživatele.
  • Společné vlastnictví: Jestliže má budova více vlastníků (např. spoluvlastníci), daň se vyměřuje společně pro všechny a tito vlastníci ji musí zaplatit „rukou společnou a nerozdílnou“, což znamená, že každý z nich odpovídá za celou dlužnou částku.
  • Zodpovědnost za celou daň: V případě společného vlastnictví může správce daně požadovat celou částku daně od kteréhokoli ze spoluvlastníků, nikoli jen jeho poměrnou část.

Na co si dát pozor

  • Právo požívání: Je důležité rozlišit, zda k budově existuje právo požívání, neboť to může změnit osobu povinnou platit daň.
  • Společná a nerozdílná povinnost: Při spoluvlastnictví budovy je nutné si uvědomit, že každý spoluvlastník je odpovědný za celou daň, nikoli pouze za svůj podíl.

Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.